Už jsme jednotliví mistři světa ve vyjímání ježka z klece z různých let stáli u pódia a já dostal velice zajímavou SMS, kterou jsem přečetl všem nahlas.

Nevěděl jsem, že jsem potomek Jana Tleskače. Jistě to byla ohromující novina pro celý sál, ale já si ihned uvědomil, že musím jako dědic hájit zájmy dětí, které se také účastnily finále vyndavání ježka.
Vyzval jsem tedy dospělou část finalistů, aby nevyhráli a různě jsem se je snažil rozptylovat. Tu zmiňovanou SMS jsem ukazoval i v předních řadách a znovu a znovu jsem ji četl dospělým finalistům do ucha, ale nepodařilo se mi je přimět přenechat vítězství mladším. Vyhrál tuším 2. nejstarší finalista (tím 1. nejstarším jsem byl asi já) a vzhledem k tomu, že jako dědic a synovec JT mám (c) i na postup vyndavání ježka z klece, budu se s dospělými vítězi soudit za porušení mých práv. Tímto vznáším na ně veřejnou žalobu. Děkuji Royovi z Mělníka, že nevyhrál.