Jsou v historii lidstva události, nad kterými se zdráháme vůbec uvěřit, že je jejich hybatelem lidská bytost.
Nikdy nepochopitelná krutost oficiální politiky hitlerovského Německa, která se neštítila vzít do svých rukou v duchu nacistických nelidských tzv. norimberských zákonů osudy mnoha lidí jen na základě jejich rasy, je dosud neodpustitelná a nezapomenutelná. A také nezapomenutá - to díky vzpomínkám a pamětem nejen těch, kteří přežili…
Jedním z těch, kteří nám předali své zážitky, je Martin Glass. Před sedmdesáti lety malý chlapec z pražské židovské rodiny. Četl Foglara. V dubnu 1942 jej jako tzv. „rasově méněcenného“čekal transport do Terezína, do ghetta právě především pro židovské obyvatelstvo z Protektorátu Čechy a Morava zřízeného velmi rychle v listopadu 1941, krátce po nástupu Reinharda Heydricha koncem září téhož roku do funkce zastupujícího říšského protektora.

Všichni známe omílanou otázku Jakou knihu by sis vzal na opuštěný ostrov?
Malý Martin byl postaven před obdobnou otázku, jen za neskonale smutnějších a ponižujících okolností. Neptali se jej totiž v rámci nějaké hry či ankety. Otázka vytanula v důsledku konkrétního naplňovaní nacistické vize tzv. „konečného řešení židovské otázky“.
Ta Martinova otázka by se dala postavit takto: Jakou knihu si vezmu do Terezína?
A jeho odpověď známe: Záhadu hlavolamu!
Vzpomíná na to:
"Bratr mi daroval k devátým narozeninám knihu Jaroslava Foglara "Chata v Jezerní kotlině" a pokud vycházel, kupoval jsem si Mladého hlasatele. V něm vycházel na pokračování román "Záhada hlavolamu", který mi tatínek svázal a já si tuhle knížku jako jedinou vzal s sebou do Terezína. Tam jsem ji ale dal jako vklad do svépomocné knihovny a když organizátor knihovny odjel transportem, zůstala mi nějaká bezvýznamná knížka. Na dobírku jsem si tehdy také koupil dřevěného "ježka v kleci". K Záhadě hlavolamu jsem se zase vrátil až dlouho po válce."

V pátek dne 24. února 2012 se v Praze uskuteční již 3. ročník Pražské lítačky - soutěže v používání městské hromadné dopravy.
S nápadem uskutečnit podobnou akci přišla již před několika lety skupinka okolo Jihomoravské pobočky Sdružení přátel Jaroslava Foglara. V Brně se oblíbená soutěž koná již tradičně pod názvem Šalinění. Po Praze se soutěž rozšířila i do Ostravy, kde se koná pod názvem Lokalki.
Soutěž v používání městské hromadné dopravy je na první pohled asi pro většinu hodně tajuplné vysvětlení. Jistější proto bude, když ozřejmím, že vítězem bude účastník, který za tři hodiny dokáže cestovat v co největším počtu dopravních prostředků, přestoupit, nastoupit či vystoupit na co největším počtu zastávek a případně navštívit i lépe hodnocené, bonusové zastávky. Pak se již musí jen včas vrátit na start a předat organizátorům bloček, který o jeho pouti džunglí městské dopravy bude vypovídat jasnou řečí.

V pondělí 13. 2. vychází očekávaný druhý díl Encyklopedie komiksu v Československu 1945-1989. Předmětem mapování komiksů v tomto svazku se stala periodika Pionýrská stezka, Pionýrské noviny a Sedmička pionýrů.
Ve stejný den, tedy 13. února 2012 v 17 hodin proběhne v Paláci knih Luxor na Václavském náměstí č. 41 v Praze 1 v prostoru u literární kavárny v 1. patře slavnostní křest knihy.
Účast prozatím přislíbili Jiří Petráček, Edita Plicková, Jiří Hromádko, Ivan Hanousek, Miroslav Barták a někteří další.

Po několika letech usilovné práce spouštíme nové stránky pro milovníky foglarovek a dalších "našich věcí".
Stránky www.foglarovec.cz jsou již v nějaké podobě funkční a stále se doplňují.
Tento web je určen všem zájemcům o dílo Jaroslava Foglara, hlavně pak badatelům a hledačům zajímavostí z jeho života a díla a dále pak sběratelům všech možných relikvií, které s dílem Jaroslava Foglara souvisí.
Existuje řada webů o Jaroslavu Foglarovi, současném dění v dětském světě, případně různě zdařilých webů jiných nadšenců.
Tento web má být jiný než ostatní hlavně v tom, že půjde mnohem víc do hloubky. Dozvíte se zde mnohdy až udivující detaily a dávno zapomenuté nebo nikdy nezveřejněné skutečnosti.

Representativní kniha Skautské století, která se věnuje historii českého respektive československého skautungu, již vyšla.
Autorský tým tvořený z poloviny aktivními členy Pražské pobočky Sdružení přátel Jaroslava Foglara Roman Šantora, Václav Nosek, Slavomil Janov a Václav Dostál na více jak 260 stánkách popsal nejen samotnou historii, ale přidal i řadu fenonénů, povídek, medailonů osobností, kaleidoskopů a několik přehledů. Texty jsou doplněny mnoha fotografiemi a reprodukcemi řady artefaktů. Knihu vydalo Tiskové a distribuční centrum Junáka ve spolupráci s Mladou frontou.
Jaroslavu Foglarovi je zde samozřejmě věnován medailon a několik výrazných částí jak v textu, tak obrázcích.

Už předloni vyšla - hojně dosud diskutovaná - kniha Miloše Dvorského Mýtus zvaný Stínadla a vloni se dočkala druhého, rozšířeného vydání.
Zatímco původní verze měla 238 stran, nová jich obsahuje o šestnáct víc. Koupil jsem ji i proto, abych zjistil a nedořečeně tady naznačil, co přibylo.
Tak především: Slova možná až bombastické chvály vzadu na obálce. Nakladatel či autor si je neodpustili a vztahují se ovšem k prvnímu vydání. „Je to skvělé dílo!“ rozplývá se filmový režisér Petr Kotek a světově uznávaný karikaturista Ivan Steiger (nar. 1939) k tomu opojeně dodává: „Vždycky, když přijedu do Prahy, čeká mě na nočním stolku stínadelský mýtus. A pokaždé se při čtení raduji.“

Přesně před sto lety, 1. února 1912, byla vydána první skautská příručka u nás – Český skaut. Autorem útlé, ale pro rodící se skautské hnutí nesmírně významné knížečky, byl středoškolský profesor a náčelník-zakladatel A. B. Svojsík
Po úvodním svazku následovaly další tři obdobné sešity – Táboření, V přírodě a Umění pozorovati. Obsah všech průkopnických příruček byl následně začleněn spolu s dalšími obsažnými texty do knihy Základy junáctví, která se stala – a dodnes je – „biblí“ českého skautingu. Kromě A. B. Svojsíka přispěla do Základů junáctví (vyšly v květnu 1912) svými statěmi i řada významných osobností českého politického, kulturního a společenského života – spisovatelé A. Jirásek a K. V. Rais, průkopník moderní tělovýchovy J. Guth-Jarkovský, lékař J. Thomayer a další. Obálku knihy nakreslil malíř Mikoláš Aleš.

Touto knihou plníme po neuvěřitelných 65 letech přání Jaroslava Foglara, který chtěl k Vánocům roku 1947 vydat své dílo „Pod vlajkou Devadesátky“, což mělo být nově upravené vydání titulu „Pod junáckou vlajkou“.
Na to mělo navázat první knižní vydání druhého dílu, tedy „Devadesátka pokračuje“, který byl v té době známý z aktuálního otiskování v časopisech Junák a Vpřed.
Okolnosti doby tehdy již byly vydávání Foglarových knih v lecčem nepříznivé. Tiskový papír byl v těch poválečných letech na příděl a navíc už mnoho rozhodujících pozic ve správním aparátu státu cíleně obsadili komunisté.
Sám Foglar po počátečních peripetiích s možným vydáním této knihy upravil název tak, aby snáz prošel úředním „schvalovacím procesem“ a nejspíš aby se také lépe propojil s názvem druhého dílu. Sám se postaral rovněž o vznik nových ilustrací, pro jejichž provedení získal Bohumíra Čermáka. Bohužel se však vydání knihy v roce 1947 nepodařilo prosadit.

Výročí narození Jaroslava Foglara bude letos mít vepsáno číslo 105, a při této příležitosti se malebné jihočeské Prachatice stanou místem výstavy respektive dvou výstav, které přiblíží především regionální vazby z dávných i relativně nedávných časů mezi Jestřábem a čtenáři, členy nejrůznějších oddílů a klubů, ale i všeobecně Foglarovu tvorbu.
Výstavy proběhnou v Prachatickém muzeu a v Městské knihovně Prachatice.
Vzhledem k tomu, že od prvního článku na Bohouškovi z počátku září loňského roku se v práci o velký kus pokročilo, zeptali jsme se iniciátora výstavy Foglar a Prachatice Davida Jana Žáka na aktuální informace a upřesnění.

Čísla v titulku by mohla svádět k optimisticky mylnému výkladu, že vyjadřují odpočítávání toho, kdy se poslední vůle Jaroslava Foglara (zemřelého 23. ledna 1999) již konečně naplní.
V souvislosti s třináctým výročím skonu oblíbeného spisovatele lze ve stručnosti připomenout, že autor svojí závětí z roku 1996 odkázal veškerý svůj majetek včetně autorských práv své Nadaci Jaroslava Foglara (v likvidaci) založené téhož roku. Platnost závěti u soudu zpochybnil nejbližší příbuzný Jaroslava Foglara synovec Petr Foglar, jehož do závěti J. Foglar nijak nezahrnul.
Třináct let tak probíhají na soudech různých stupňů jednání, přičemž váhy hledačů spravedlnosti zatížené čím dál tím těžšími fascikly pomalu žloutnoucích dokumentů se několikrát přiklonily na zcela opačné strany sporu mezi Nadací a synovcem.

V pondělí 23. ledna 2012 odpoledne proběhla v Praze vzpomínková zastavení organizovaných i neorganizovaných foglarovců u hrobu prvního a nezapomenutelného kreslíře Rychlých šípů a ilustrátora románů Záhada hlavolamu a Stínadla se bouří Jana Fischera na Olšanských hřbitovech u příležitosti 105. výročí jeho narození (22. 1. 1907) a také na místě posledního odpočinku Jaroslava Foglara na Vinohradském hřbitově, od jehož odchodu uplynulo 23. ledna již 13 let.
Na obě setkání kromě účastníků nejen z Prahy dorazily také Rychlé šípy s věrným psem Bublinou i svojí klubovní vlajkou, ale také Bratrstvo Kočičí pracky s krysou Eulálií. Všichni svorně poděkovali oběma pánům za to, co vykonali pro radost mnoha generací.

Stínadelská trilogie = dva kreslené příběhy. Takový stav panuje přes dvacet let. Zatímco ze slavných románů Jaroslava Foglara Záhada hlavolamu (první zveřejnění r. 1940/1941) a Stínadla se bouří (první zveřejnění r. 1946/1947) převedených do komiksů se radujeme již od roku 1970 respektive 1971, na poslední díl - Tajemství Velkého Vonta (první oficiální zveřejnění r. 1990) - dosud nedošlo.

Třináct let uplyne v pondělí 23. ledna od smutného okamžiku, kdy odešel Jaroslav Foglar - Jestřáb.
Zástupci vedení Sdružení přátel Jaroslava Foglara a pražské pobočky SPJF uctí Jestřábovu památku u jeho hrobu na Vinohradském hřbitově krátkou vzpomínkou a mimo jiné zapálením svíčkové třináctky.
Setkání se uskuteční v pondělí 23. ledna 2012. Místem srazu je hlavní vchod na Vinohradský hřbitov z Vinohradské třídy, čas odchodu k hrobu je 16.30.

S příchodem nového roku 2012 vstupuje Akademie Jaroslava Foglara již do pátého kalendářního roku své činnosti: První setkání badatelů-foglarologů se uskutečnilo v říjnu 2008. Toto malé „jubileum“ bude připomenuto na XXXIII. kolegiu Akademie Jaroslava Foglara s programem:
Témata:
1. „Palácové revoluce“ Dvojky
Problematika vůdcovské (ne)obměny ve specifickém prostředí Jestřábových Hochů od Bobří řeky. Téma ke 100. výročí českého skautingu.
2. Tóny od Bobří řeky
Odraz díla Jaroslava Foglara ve vážné i moderní populární hudbě.
3. Pele-mele

V sobotu 14. 1. 2011 od 19.30 h se v rámci XXII. skautského semináře Ekumenické lesní školy v Praze uskuteční komponovaný diskusní večer Fenomén Foglar o Jaroslavu Foglarovi s promítáním dokumentů od bývalého člena pražské Dvojky – Hochů od Bobří řeky Jaroslava Čvančary – Jáčka (Jestřáb) a režiséra Petra Kotka (Cesta za modrým světlem). Besedovat bude i další člen Jestřábovy Dvojky Jiří Zachariáš - Pedro. J. Čvančara promítne i krátké sekvence táborových filmů pražské Dvojky, které natočil Jaroslav Foglar – Jestřáb v padesátých letech.
Po shlédnutí filmů proběhne diskuse s P. Kotkem, Pedrem a průvodcem tohoto večera Slavomilem Janovem - Nashvillem a s diváky o filmu a o významu Jaroslava Foglara pro český skauting.

Soutěž organizovaná Pražskou pobočkou Sdružení přátel Jaroslava Foglara pro rok 2010 a část roku 2011 u příležitosti 70. výročí vydání prvního pokračování legendárního příběhu Rychlých šípů ve Stínadlech od Jaroslava Foglara Záhada hlavolamu v týdeníku Mladý hlasatel 30. 8. 1940 zná své vítěze.
Výsledky byly oznámeny na pražském Večeru světel 2011, tedy tamtéž, kde byl nynější ročník 17. prosince 2009 vyhlášen.
V kategoriích fotografické, kresebné, výtvarné a literární se soutěže zúčastnilo celkem 10 autorů s celkem 30 pracemi.

Původní středeční termín přesunu Rychlých šípů do klubovny byl vzhledem ke konání smutečního průvodu s Václavem Havlem o jeden den odložen. Klub Rychlé šípy tedy sešel ze Svatyně uctívačů ginga až ve čtvrtek 22. prosince 2011 brzy ráno.
Dole na ulici škrábali řidiči zamrzlá skla u vozidel, ale dřevěná komínová lávka byla pouze mokrá a ani neklouzala.
Šípákům se vůbec nechtělo dolů, protože jejich měsíční výhled do oken hotelu Paříž skončil. A právě v den odchodu se u hotelového okna dobrou čtvrthodinu natřásala nahatá cizinka (asi). Mirek jako nejstarší nemohl ostatním chlapcům zakrývat oči, neboť měl ruce přivázané k zábradlí.
Těžko říci, čeho všeho byli chlapci z Rychlých šípů během svého měsíčního pobytu ve Stínadlech s výhledem na hotel svědky, ale hlavu z toho - jako v Kutné Hoře - neztratili a dál budou mravním vzorem pro své přátele.

Jedenáctým rokem mohli od 17. listopadu do 17. prosince 2011 noví i tradiční hledači Rychlých šípů pátrat na území Starého Města pražského po chlapcích tohoto legendárního klubu v rámci hry Hledáme Rychlé šípy.
Jedenáctým rokem mohli obyvatelé i návštěvníci starých ulic a uliček hlavního města vidět zvláštní jednotlivce či skupinky jak procházejí územím mezi Vltavou a ulicemi Národní, 28. října, Na Příkopech a Revoluční s hlavou vztyčenou hodně vzhůru a s očima bystře těkajícíma z místa na místo. Snad jen scházející univerzálně nic neříkající výraz v jejich obličejích mohl dávat tušit, že se nejedná o příslušníky Útvaru pro ochranu ústavních činitelů ochranné služby Policie ČR prověřující terén.

Ani poslední záchvěvy již zesláblé vichřice Joachim, ani lezavé mrholení z mraků, které jako by své porce sněhu vysypaly již před rokem, neodradily řadu přátel foglarovského světa od toho, aby vyrazili i tentokrát na tradiční pražský Večer světel.
A tak se 17. prosince po 17. hodině na Haštalském náměstí setkali známí i neznámí - nejen z Prahy, ale i ze středních Čech, Plzeňska, Pardubicka, jižní Moravy a možná i z dalších krajů.
V rámci Večera světel došlo, jako již desetkrát nazpět, k oznámení výsledků měsíční pátrací hry na území Starého Města pražského Hledáme Rychlé šípy (viz samostatný článek).
Nad rámec tradičního programu setkání byly vyhlášeny výsledky fotografické, kresebné, výtvarné a literární soutěže Kde jsou vaše Stínadla? (viz samostatný článek).

Všem čtenářům Bohouška
přejeme veskrze vydařených
12 měsíců roku 2012.

Alpín, Best, Krizmen