Jaké úmysly měl se Stínadly Jaroslav Foglar?
Jak vznikla pražská ulička Ve Stínadlech?

V únoru tohoto roku jsme si připomněli 120. výročí uzákonění tzv. pražské asanace (přijetí 11. února 1893, platnost od 7. dubna 1893), které umožnilo učinit nejrozsáhlejší proměnu historického jádra Prahy: v Josefově – židovském městě, na Starém Městě a Novém Městě, ale i v Podskalí bylo zbouráno na pět set budov, aby na jejich místě vyrostly stavby nové v rámci nových moderních širokých ulic. Zákon byl postupně prodlužován po deseti letech až do dubna 1943; nejvíce budov však bylo zbouráno do roku 1914.

V lednu tohoto roku (9. 1.) uplynulo rovných 50 let od vydání prvního příběhu kresleného seriálu Kulišáci, jehož autorem byl Jaroslav Foglar a malíř Jiří Krásl.
Druhým nejrozsáhlejším Foglarovým kresleným seriálem se tak na stránkách časopisu ABC mladých techniků a přírodovědců ve velkém prolomilo nedobrovolné autorovo téměř dokonalé odmlčení, které nastalo po jeho vynuceném odchodu z redakce časopisu Vpřed v roce 1948.

Šestého dne července měsíce LP 1907 v půl druhou hodinu odpolední v sobotu ve výročí upálení Mistra Jana Husi narodil se náš druhý jedináček a sice v Praze II v ulici Benátecké číslo 3.
Den byl překrásný a Mamičce pomáhala paní Bába Černá z Prahy bez pomoci lékařské.
Mamička a děťátko zdrávo, buď jméno Boží pochváleno!
Náš Zděnda malej jen několik minut před narozením bratříčkovým na pohovce usnul! - - Ten se podiví, až ho uvidí hajat ve své postýlce.

V letošním roce se dožívá významného životního jubilea 75 let známý Foglarovec a obdivovatel Rychlých šípů - zpěvák Pavel Bobek. Ačkoliv narozeniny slaví až 16. září, prohlašuje, že letos slaví celý rok. Toho si všimli i organizátoři populárního hudebního festivalu Country fontána, který se konal ve čtvrtek 14. června na chuchelském dostihovém závodišti, kde mu slavnostně předali narozeninový dort. Pavel Bobek zde byl vrcholem programu, který probíhal od odpoledne až do pozdních večerních hodin. Zpěvák zde vystoupil spolu se skupinou Malinaband a Robertem Křesťanem a jeho Druhou trávou. Mimochodem jejich společná píseň Ještě není tma se již druhý rok umísťuje na nejvyšších příčkách hitparády Countryrádia.

Už to vidím, jak začnete rozpalovat mozkové závity, abyste si vzpomněli jaké že to Jaroslav Foglar, čili Jestřáb, může mít padesátiny! Nevyhlašuji ani soutěž o ceny nebo nějakou jinou akci, které byste se mohli či měli zúčastnit. Tyhle padesátiny nemají ani nic společného s červencem, kdy se narodil nejen on, ale i já – pisatel těchto řádek. Dělí nás však od sebe 22 roků. Přesto nás padesátka spojuje. Přečtěte si o tom pár vět.
Na podzim roku 1962 se po dlouhé době Foglarova zákazu začaly na stránkách časopisu ABC mladých techniků a přírodovědců objevovat první příspěvky jím podepsané. A od ledna 1963 dokonce už to byl i kreslený seriál – jak dnes říkáme komiks – Kulišáci. Po Rychlých šípech jeho druhý největší, co do počtu stran/tabulí.

Třináct let uplyne v pondělí 23. ledna od smutného okamžiku, kdy odešel Jaroslav Foglar - Jestřáb.
Zástupci vedení Sdružení přátel Jaroslava Foglara a pražské pobočky SPJF uctí Jestřábovu památku u jeho hrobu na Vinohradském hřbitově krátkou vzpomínkou a mimo jiné zapálením svíčkové třináctky.
Setkání se uskuteční v pondělí 23. ledna 2012. Místem srazu je hlavní vchod na Vinohradský hřbitov z Vinohradské třídy, čas odchodu k hrobu je 16.30.

"Já, Maxmilián Dráp, odcházím dobrovolně z tohoto světa.
Tajemství mé smrti objevíte tam, kam dopadne vikýřem sluneční záře 8. září v pět hodin odpoledne. Sledujte pravý horní roh ozářené plochy!
Maxmilián Dráp
v předvečer své smrti
8. září 1901“
Tímto dopisem nalezeným Rychlými šípy na půdě domu s jejich nádvorní klubovnou si dnes připomínáme sto deset let od dobrovolné smrti něšťastného filatelisty Maxmiliány Drápa.

V červnu příštího roku si připomeneme sedmdesáté výročí nepochopitelně tragického osudu obce Lidice.
Ze 105 lidických dětí zajatých německými vojáky 10. června 1942 a odtržených od svých matek a otců jich následně bylo druhý červencový den 82 zavražděno německými ozbrojenými složkami ve vyhlazovacím táboře v polském Chelmnu, 6 nejmenších dětí zemřelo v kojeneckém ústavu; pouhých 17 dětí se dříve či později po válce vrátilo do své vlasti. Nejmladšímu zavražděnému dítěti byl 1 rok a 6 dní, nejstarší chlapci byli do 15 let, dívky do 16 let.
Mezi 105 lidickými dětmi bylo několik, které vyslyšely výzvu Jaroslava Foglara v dětském týdeníku Mladý hlasatel a založily si Klub Mladého hlasatele s názvem Strážci černých lesů.
V článku „Lidice: Černý den KMH Strážci černých lesů“ z 10. 6. 2002 jsme na Bohouškovi položili otázku: „… Členové klubu Mladého hlasatele Strážci černých lesů svoji kroniku již nikdy nedopsali... A nebo se někomu podaří poslední zápis po letech dopsat?!“

Halo, halo! Zde vám přinášíme slíbenou novinku, totiž pokyny a pravidla pro zakládání KLUBŮ MLADÉHO HLASATELE.
36. číslo druhého ročníku (8. května 1937) populárního dětského časopisu vyzývalo k zakládání klubů - dětských mikrokolektivů Jaroslava Foglara, které v různých obdobách existovaly v dalších sedmdesáti letech a existují i dnes v podobě klubů Sdružení přátel Jaroslava Foglara. Zejména pro ně SPJF organizuje celoroční hry propojené s časopisem Bobří stopa. Ta nejnovější právě vrcholí. Jmenuje se Jircháře. V celkem dvaceti úkolech měly dětské party prokázat své znalosti a dovednosti.
Hru provázela legenda, že "v jednom městě České republiky stávala mezi válkami tajemná čtvrť jménem Doupov. Pokroucené uličky, tisíce plácků a průchodů, schůdky a dvorky, staré domy, které pamatují ještě koňské povozy. Soupeřili v ní a dodnes soupeří party kluků a holek, kteří si říkají Doupováci, o nadvládu nad celou čtvrtí. O ulice, o další náměstí či dvory - všude v této čtvrti zuří bitva o nejsilnější partu, která na svou stranu získá nejvíce dalších Doupováků. Jedna z mnoha ulic nese název Jircháře, a právě v ní začíná příběh o partě, která se v tomto boji rozhodla zvítězit."Každý klub představoval jednu ulici ve staré čtvrti. Cílem bylo získat co nejvíce ostatních ulic a Doupováků na svou stranu a tak vyhrát tak celou hru.
Hry se letos zúčastnilo jedenáct klubů, což je důkazem, že klubovní myšlenka v postmoderní a přetechnizované době plné různých jiných lákadel i nabídek pro trávení volného času i nadále existuje. To je i smyslem dnešní připomínky. Bývalí i současní členové klubů, vzpomeňte ve svých srdcích a myslích!

23. dubna by se známý foglarovec František Ulč dožil 78 let. Vzpomínku na přítele sepsal Jan Hosnedl - Housenka a můžete si ji ve formě PDF souboru stáhnout zde. Ke čtení textu je třeba mít nainstalovaný např. Adobe Reader.

Mám-li krátce zavzpomínat na dobu, kdy vycházel časopis Družina, jehož jsem byl tvůrcem a současně i vydavatelem, vytanou mi na mysli setkání. Setkání se zajímavými lidmi, které - a dnes to mohu směle říci - formovaly mojí osobnost. Vždyť to byla doba revolučního kvasu a mého dospívání. Bylo krátce po Sametové revoluci, byl obnoven skauting, knihy Jaroslava Foglara i dalších dříve zakázaných autorů začaly zaplňovat prázdné police knihkupectví i knihoven, společnost ovládlo nadšení ze ve všech směrech nepoznaného...

(Aktualizováno 12. 10.) Na letošní rok připadá patnácté výročí od prvního vydání Malého Průvodce světem outdooru a sedmdesát pět let od prvního zveřejnění popisu Krabičky poslední záchrany Jaroslavem Foglarem, a to v Malém hlasateli 12. října 1935.
Jak tato dvě výročí spolu souvisí?
Požádali jsme o rozhovor šéfredaktora Malého Průvodce Jiřího Červinku.

I dnes, stejně jako v předchozích letech, si připomínáme nejen výročí upálení Mistra Jana Husa (6.7.1415) ale i narození Jaroslava Foglara (6.7.1907), o kterém Wikipedie (zdroj, který využívají na internetu ke svému poznání a obohacení současné děti asi nejvíce) kromě jiného píše, že "byl významný český spisovatel literatury pro mládež, autor příběhů chlapeckého klubu Rychlých šípů."