I dnes, stejně jako v předchozích letech, si připomínáme nejen výročí upálení Mistra Jana Husa (6.7.1415) ale i narození Jaroslava Foglara (6.7.1907), o kterém Wikipedie (zdroj, který využívají na internetu ke svému poznání a obohacení současné děti asi nejvíce) kromě jiného píše, že "byl významný český spisovatel literatury pro mládež, autor příběhů chlapeckého klubu Rychlých šípů."

14. ledna uplyne dvacet let od smrti jednoho z našich nejlepších časopiseckých a reklamních ilustrátorů Bohumila Konečného - Bimby. Je velká škoda, že se nedožil svého velkého návratu (výstava, monografie, film ...).
Níže naleznete vzpomínku Františka Ulče - jeho velkého přítele. Podrobnosti o tomto malíři pak na www.bimba.cz.
Čest památce Bohumila Konečného!

Před osmdesáti lety zemřel spisovatel Franta Župan

1.
Když se píše o Rychlých šípech, málokdy se píše o školáku Kájovi Maříkovi, ono se to k sobě jaksi nehodí. Ale když už se mluví nebo píše o Kájovi Maříkovi, připomínají občas čtenáři i jeho podobnost se starším Pepánkem nezdarou (vycházel 1907-21). Tato podobnost skutečně existuje, dodávám, a to nejen z toho důvodu, že v knížkách o Pepánkovi nosí děti babka Jodaska a v Kájovi kovářka. Kdo ovšem docela jistě četl tyhle Županovy minimálně maskované vzpomínky na dětství, byl malíř Josef Lada (1887-1957).

1.
Podobnosti mezi Rychlými šípy a Čtyřlístkem se najdou a níže se o nich zmiňuji, jsou ale jen stopové a jde o dva takřka neprolínající se světy. Nemyslím, že by si taky nějak konkurovali, a po výtvarné stránce rozhodně není o čem mluvit. Fischer je Fischer, Junek zůstane taky Junkem a oba Čermáci oběma Čermáky, zatímco Jaroslav Němeček umí dodat postavičkám výrazy, ale je někde úplně, ale úplně jinde (jak by řekl Václav Klaus).
A 15. května uplyne už čtyřicet let od chvíle, kdy vyšlo 1. číslo časopisu Čtyřlístek, i když ještě bez té jedničky, protože série se neplánovala. Byl to pokus, který však uspěl, a tento barevný časopis pro děti (i pro některé zchátralé nostalgiky) neumřel.

Až do čtvrtka 12. března žili Vilík a Jirka takovým obyčejným životem …
A v pátek dne 13. března to začalo!
V pátek dne 13. března se stalo něco, co změnilo celý jejich dosavadní obyčejný život a udělalo jim z něho nepřetržitou řadu vzrušujících, podivných událostí.
Jaroslav Foglar, Hoši Od Bobří řeky

Pátek 13.
„Smolný“ den.
Ale také čtenářsky hluboce zapsaný, prožívaný a často citovaný. To v souvislosti s počátkem dávného příběhu Hochů od Bobří řeky – ať již myslíme pátek dne 13. února (to z vůbec prvního publikování Hochů od Bobří řeky – viz HOBŘ: Dávný příběh nebo současnost?), nebo (v dalších vydáních) pátek dne 13. března, který se zapsal do historie mnohem nesmazatelněji.
Pátků třináctého si letos užijeme, včetně toho dnešního, celkem třikrát: ještě 13. března a 13. listopadu.
Foglarovská třináctka provází dlouhé desítky let Jestřábův svět oddílový, i ten napsaný.

Před čtyřiceti lety odešel Bohuslav Čepelák – Irčan (3. 3. 1907 - 7. 2. 1969), novinář, spisovatel, tramp a propagátor díla Jaroslava Foglara, autor dobrodružných románů z Divokého Západu (např. Křížový Pete) a dobrodružných knížek pro děti se zaměřením na přírodu (např. Hoši z Bílé skály, Za brdským jelenem). Řadu dětských a přírodních příběhů sepsal i zasadil do důvěrně známého prostředí brdského pohoří, v kterém často pobýval na chatě.
V šedesátých letech minulého století prosadil vydávání (vůbec první) Kroniky Ztracené stopy v časopise Signál (týdně od března do října 1966) a zavedl po letech neexistence opět trampskou rubriku – Z údolí a osad - v armádních novinách Obrana lidu.
Bohuslav Čepelák - Irčan je pochovaný na hřbitůvku v Kytíně u Mníšku pod Brdy.

Před deseti lety - v sobotu 23. ledna 1999 v 14.45 - nás navždy opustil Jaroslav Foglar.

Jestřábe, děkujeme a vzpomínáme!

Již deset let uplyne v pátek 23. ledna od smutného okamžiku, kdy odešel Jaroslav Foglar - Jestřáb.
Zástupci vedení Sdružení přátel Jaroslava Foglara a pražské pobočky SPJF uctí Jestřábovu památku u jeho hrobu na Vinohradském hřbitově krátkou vzpomínkou a mimo jiné zapálením deseti svíček.
Každým rokem vždy zapalují o jednu víc, až do pomyslných 102. narozenin. Tolika let se totiž Jestřáb chtěl dožít, a toto přání by se mu vyplnilo právě letos.
Setkání se uskuteční v pátek 23. ledna 2009 od 16.30, sraz je přímo u hrobu ...

Před sto lety (16. 1. 1909) se narodil Miloš Novák, malíř a ilustrátor, který svoji rozsáhlou tvorbu zaměřil především do oblasti kreseb dobrodružných, pro děti a mládež, sci-fi – ať už v knihách, časopisech, novinách.
V období let 1970 – 1973, kdy v novinách Svobodné slovo, v dětské příloze Slovíčko, vycházely na pokračování příběhy Rychlých šípů v próze, doprovodil 13 dílů svými ilustracemi.

Letošní rok je v naší společnosti spojen s připomínáním významných historických událostí, které proběhly v letech končících osmičkou. Osudové osmičky naší historie se snaží přiblížit např. Česká televize sérií pořadů s výkladem událostí let 1348, 1648, 1848, 1918, 1938, 1948 a 1968 a dalších. Zajímavé je, že osmičkové letopočty sehrály svůj význam i v životě našeho oblíbeného spisovatele Jaroslava Foglara. Posuďte sami:

7. ledna 2008 by se dožil PaedDr. ZDENĚK PÍREK - jeden z největších znalců a propagátorů života a díla Jaroslava Foglara sedmdesátipěti let. Bohužel nebylo mu dáno dočkat se zatím nejdelší svobodné éry ve vydávání foglarovek a ani založení pokračovatele jeho Klubu - Sdružení přátel Jaroslava Foglara. Zemřel 27. dubna 1990, krátce po dokončení svých rukopisů knih Čtenářské kluby Jaroslava Foglara (vydalo posmrtně nakladatelství Delfín, Brno 1990) a Bibliografie Jaroslava Foglara (dosud nevydáno).
Pražská pobočka Sdružení přátel Jaroslava Foglara si v třináctém roce výročí smrti znalce foglarovek připomenula tuto výraznou osobnost foglarovského světa mimořádnou soutěží Memoriálem Zdeňka Pírka ve foglarologii a na stránkách Bohouška jsme také přinesli podrobný životopis (odkazy na oba články přinášíme níže).

Dnes by se dožila legendární švédská spisovatelka ASTRID LINDGRENOVÁ sta let. Na rozdíl od Jaroslava Foglara byly její knihy přeloženy do 70 jazyků ve více než 100 zemích po celém světě a mimo příběhy pro děti psala i romány, povídky, divadelní hry, poezii, filmové a divadelní scénáře.

Pamětníci z řad starších předlistopadových čtenářů si možná vzpomenou, že bývalo období, kdy na předplatné čtrnáctideníku ABC mladých techniků a přírodovědců u Poštovní novinové služby byl občas pořadník - a nový předplatitel přišel na řadu až tehdy, když někdo předchozí předplatné zrušil. A na novinových stáncích bylo často Ábíčko podpultovým zbožím. To vše za situace, kdy náklad časopisu byl statisícový.

Padesáté narozeniny Ábíčka (první číslo vyšlo 22. ledna 1957) si připomněla zhruba padesátka bývalých redaktorů a redakčních spolupracovníků z období od prvního ročníku až do nedávné současnosti v neděli 21. ledna 2007.