| STÍNADLA |
Bohousek Soutěžime s Bohouškem
Rubriky
Nejčtenější články vydané v posledních 30 dnech
Bohoušek doporučuje
Počet návštěvníků
Počet návštěv od 29. 8. 2000
počet návštěv

„Preventivně očkuji proti snížení citlivosti“ aneb Ještě o Václavu Čtvrtkovi

[ Autor: Ivo Fencl | zařazeno: 9. 4. 2006 | přečteno 5128 ]

Rumcajs „V Jičíně se za těch časů říkalo, že není nikdo tak malý, aby o něj Rumcajs klopýtl, a nikdo tak mocný, aby se ho český loupežník bál,“ čteme v úvodu knihy Rumcajs a Manka (1970), na niž – mimochodem - zapomněl i literární historik Bohumil Svozil ve Slovníku českých spisovatelů od roku 1945.
Slyšíte-li na tituly My tři a pes z Pětipes (1958), Pohádkové příběhy kominíka Valenty (1960), Chlapec s prakem (1961) nebo Dobrodruzi z Devátého náměstí (1968), už jste sice také „doma“, Olympu dětských snů však dobyly až jiné Čtvrtkovy (1911-1976) knihy. Ano, ty z posledních let jeho života, ty o Rumcajsovi. Tak moc české, že nás dnes už ani nenapadne, nakolik asi byly inspirovány americkými povídačkami o obru Drobečkovi alias Paulu Bunyanovi, onom hrdinovi prostého lidu zmiňovaném poprvé už roku 1886, anebo ještě spíš australskými historkami o Kamenáči Billovi (ty mohl Čtvrtek prokazatelně číst). Václav Čtvrtek jistě zůstal jemnější ve výrazivu a celkově poetičtějším nežli lidoví tvůrci Kamenáče a Drobečka, to jistě, ale až neskutečná ztřeštěnost prášilských Bunyanových příhod nezaniká ani pod vrstvou Čtvrtkova svébytného jazyka...

„A pak Rumcajs zapukal z fajfky a ono to očesalo švestky na dvě rakouské míle kolem. Zapukal podruhé - a hnul skálou až u Prachova.“ Nu, není snad tohle i Paul Bunyan?

Anebo srovnejme názvy pohádek - a teď cituji z knihy Pavla Šruta Obr jménem Drobeček (1997): Jak se Drobeček narodil, Jak zlobr dozlobil, Jak si Drobeček namluvil ženu Katy, Jak Katy chovala bažanty, Jak Katy Drobečkovi zachránila život, Jak Drobeček ulovil jelena, Jak pracoval pro švédského krále, Jak Katy drobečkovi poradila, Jak Modrásek závodil s pštrosem. A teď cituji z českého pandánu: Jak se Cipísek narodil, Jak Rumcajs vystrnadil obra, Jak dal Rumcajs Mance sluneční prstýnek, Jak Rumcajs hospodařil knížepánovi v bažantnici, Jak nebýt Manky bylo by po knížepánském, Jak Cipísek předběhl jelena...

Čtvrtek měl ovšem i české předchůdce. Mahena, Wericha, Hrubína, Drdu, oba Čapky (na Josefa navázal roku 1947 dvěma knížkami o pejskovi a kočičce), inspiroval ho jičínský Josef Štefan Kubín (1864–1965) či výtvarníci Lada a Sekora... A komplet jeho děl nakonec dosáhl osmdesáti svazků. Nicméně právě až koncem let šedesátých spisovatel počal vracet (podobně jako tehdy v jiném duchu Z. K. Slabý) do odfantaskněných u nás pohádek postavičky lidové klasiky. I když... „Prarumcajse“ představila už jedna jeho pohádka z roku 1946.

Ten skutečný se však vynořil až o dvacet let později, a to ze stránek skvělého měsíčníku Mateřídouška, aby vstoupil rovnou i do prvních televizních Večerníčků. 1969 vyšla prvá rumcajsí kniha a... následovala hotová erupce. Je to k neuvěření, ale třeba jen za roky 1970–1971 Čtvrtek stihl vyslat na trh 22 titulů.

Stvořil tak celou pohádkovou kroniku Českého ráje a dojem z ní je dodnes tak realistický, že mnohé děcko užasne, když ho rodiče přivezou na malebné jičínské náměstí: To ta místa existují i v reálu? „Ach, nepostavili... aspoň podloubí až dodatečně podle pana Čtvrtka?“ ptal jsem se jako kluk zcela vážně. Dobře od těch časů chápu, co pro malého Václava znamenaly čtyři rody dětství zde.

Krásu. Idylu. A dům. Ten, kde žil, ten, co tu stojí dodnes – tedy na počátku jedné lipové aleje. Až na to, že zpředu míval růže. Zahrádku. A za sebou? Sad. Klukovi Vašíkovi prý tenkrát ten dům připadal plný lidí, a snad i byl. Přivezli ho mezi ně ve třech letech... a matka mu zde prý často zpívala. Děda podmanivě vyprávěl. Jenže...

Když bylo Václavovi sedm, musel najednou pryč... a zpátky, do (přece jen) šedivější Prahy. Z domu do bytu na Letné.

Naštěstí mu krásy toho ztraceného ráje zůstaly vklíčeny v srdci a co se v Jičíně „naučil“, donesl si posléze až do stáří. Rád však i vzpomínal, že bylo největším blahem jeho školních let číst si na břiše... a přikusovat ohromný krajíc chleba se sádlem. Už tehdy rostla jeho schopnost hlubokého soustředění, schopnost šťastného přebývání ve vlastních světech. Vyrostl tím pádem i v notně mlčenlivého muže, neboť „nápady se můžou vymluvit a vyblednout“ (tak ho cituje Vladimír Janovic), a zůstával radši tichým rybářem. Ale jiným než třeba Ota Pavel, neboť jeho se v dětství nedotklo zlo, takže se mohl už navždycky rozhlížet pohádkotvorně. Jinak to neuměl. A právě nad udicí vyseděl i své nejlepší nápady. U Lipna, v lesích Brd a na zámku Dobříš, jehož parkem si vykračovával s rukama za zády. „Á, pan Čtvrtek zas pase břicho,“ žertovali. Byl plachý... a koncem šedesátých let (po předčasné smrti své ženy) se, jak už řečeno, rozhodl místo větších dětí (pro ty psal doposud) oslovit ty nejmenší. Jak? Plejádou strašidýlek. „Ta jsou mou pravou láskou.“ A šťasten poetizoval další a další lidové pověry. „Preventivně očkuji proti snížení citlivosti,“ vztyčil okolo sebe bezpečné kulisy Českého ráje plné sladkosti vzpomínek, ale při bedlivějším čtení poznáme, že ze sebe vypisoval nejen dávnou harmonii, nýbrž i vzdor. Namířený proti „přetechnizovanému přerozumu“. A tak zůstává bodrá parní lokomotiva jediným strojem celé rumcajsí epopeje. Protože Čtvrtek nechtěl zobrazovat moderní svět.

A přece jsou jeho strašidýlka lidmi a námi. „Jen pohádkově jednají,“ zdůrazňoval. „Ne, nevytvářím nic nového, jen ozvláštňuji realitu.“

I šlo mu to zlehka a snadno, vždyť už právě jako hoch potkával všechny ty bytůstky v lukách a srdci dědova domu. „Jičín byl pro mne jedinou pohádkou...“ A nezapomeňme ani na to, že když tam poprvé dorazil, ještě neuměl číst.

A zde držíme klíč k jeho poetice. Neuměl tenkrát číst, a tak o to víc bájil. I ožili ohniví muži v lesích a tančily žínky z palouků a blekotali hastrmani tůní a v zámku na náměstí žil knížepán. S kněžnou, již si hoch už tenkrát pojmenoval Majolenka. Nu, a jen díky vší té fantazii mohlo po letech vypučet na třicet knih právě z onoho kraje. Knížek o Rumcajsovi, o Makové panence, o motýlu Emanuelovi, o vílách Andulce a Amálce, o skřítcích Křemílku, Vochomůrkovi či o Hrompaci a Tancibůrkovi. A Čtvrtek, tento pečlivý syn účetního, přepisoval a cizeloval své pohádky a chybičku prý po něm redaktor v odevzdaném rukopisu nenašel. To, co však mohl najít, byl nenápadný vzdor.

Opravdu. Protože Václav Čtvrtek nikdy nezapomněl, jak mu to kdysi i „vprostřed pohádky“ připomínalo první světovou. Byť vzdálenou. Byť neslyšnou. Ale válku – a válku s jeho tatínkem. Ukradeným. Ten do ní totiž musel. A já, milovník Čtvrtkových pohádek, si dodnes rád představuji, jak si onen dobromyslný hošík začal postupně a kvůli otci už tenkrát přivolávat právě ty vzdálené boje... o nichž jistě slýchal zmínky. A jak je pozvolna vměšoval do svých přírodou jinak ověnčených snů. A jak tímto způsobem volal a přitahoval tátu, budoucího Rumcajse, a to i s celou frontou, jak je fantazií přenášel až k sobě a Jičínu.

A právě tady a ze strachu z války, z tohoto rozporu ve Čtvrtkovi vypučela odbojnost jeho textů. Řekl bych. A ještě po tolika letech ji ze sebe vypisoval, a to, právě to cítím jako podstatu oblouku mezi hochem jménem Cafourek a zralým panem Čtvrtkem (což je jenom pseudonym). A právě zde prýští i pramen rumcajsího odboje proti režimům. A ať už byl někdejší rozpad Rakouska pro nás Čechy smůlou anebo štěstím, pro budoucího spisovatele symbolizoval - tak jako pro mnohé - „únik zpod jha“.

Jenže mu bylo teprve sedm a samostatnost byla v jeho případě vykoupena i „únosem“ ze svobody ráje, tedy toho Českého. Na Letnou. A tak se dotavila jedinečná směs, z níž je ukuchtěn Rumcajs. Boj za svobodu se propojil se vzpomínkou na výhost ze šťastného Jičína, obé naráz se slilo kdesi v nitru a až před samým koncem Čtvrtkova života se stalo stříbrným dolem na poetično. A tak těžil, uměl to. Za přispění výtvarníka Radka Pilaře okouzlil národ. Ti dva stvořili v Rumcajsovi protiklad pophvězd. A navíc v čase, který jako by na poezii přestával věřit.

Rád bych ale skončil postřehem Vladimíra Kováříka z měsíčníku Pionýr (5. 11. 1981). Václav Čtvrtek podle něj začal o Českém ráji psát až poté, co ho „ještě jako štíhlý muž“ navštívil. Předtím tam prý léta nezavítal a o to byly teď jeho city zjitřenější. Kovářík jel tehdy s ním a měl spisovatele před očima právě ve chvílích, kdy vymyslil dnes už magická slova Rumcajs, Řáholec, Cipísek, přičemž poslední z nich prý vzniklo z „krucipísek“. Slova, jež si Čtvrtek zažmuntral, když už ho nic nemohlo napadnout.

Jako bych tam ty dva dodnes viděl. Stojí v skrytu podloubí a Čtvrtek ještě netuší, že bude ve městě jednou čestným občanem, ale už si vymýšlí osudy ševce „prudiny“ a v náhlé inspiraci lokalizuje jeho dílničku pod Valdickou bránu. Ano, právě pod tu, jejíž střecha nám i dnes již z dálky připomíná charakteristický rumcajsí klobouk.


  Reklama
Foglarovské výroky
"Jo - jo - není nadto nosit za mrazu čepici!!" - Rychlonožka.
Vyhledávání
 
KNIHA NÁVŠTĚV
13 otázek - kvízy
Poslední komentáře
náklad
"Psal jsem na jestrabuv.obchod@skautskanadace.cz Nicméně koukám, že jste na stránkách už upravil počty ( nyní tam je 120 + 180). To už mi so ... "
19. a 20. vydání Hochů od Bobří řeky. Přetisk prvního časopiseckého vydání a sběratelský výtisk dle rukopisu prvního knižního vydání
naklad
"Nevím na jaký email jste psal, ale ke mě žádný takový dotaz pro nadaci nedoputoval. Váš dotaz je zde v diskusi zodpovězený o dva příspěvky v ... "
19. a 20. vydání Hochů od Bobří řeky. Přetisk prvního časopiseckého vydání a sběratelský výtisk dle rukopisu prvního knižního vydání
náklad
"Kolik tedy bylo vydáno kusů. Na webu skautské nadace je uvedeno 120ks červená a 200ks zelená. V knize je uvedeno 300ks celkem. Nějak mi ne ... "
19. a 20. vydání Hochů od Bobří řeky. Přetisk prvního časopiseckého vydání a sběratelský výtisk dle rukopisu prvního knižního vydání
Poděkování Bohouškovi
"Děkuji za pěkný článek připomínající Pluta. Byla to rychlá, pečlivá a jistě i náročná práce a to chci tedy ocenit."
Dozněly poslední kroky Vladimíra Pechara – Pluta
Program 112. K-AJF, středa 15. 1. 2020
"112. kolegium Akademie Jaroslava Foglara (současně jako řádná schůzka členů 48. klubu oldskautů Jestřábi, Praha) se uskuteční ve středu 15. ... "
Z prosincového kolegia Akademie Jaroslava Foglara 11. 12. 2019
Program 112. K-AJF, středa 15. 1. 2020
"112. kolegium Akademie Jaroslava Foglara (současně jako řádná schůzka členů 48. klubu oldskautů Jestřábi, Praha) se uskuteční ve středu 15. ... "
Z prosincového kolegia Akademie Jaroslava Foglara 11. 12. 2019
Ilustrace vzhůru nohama
"Jediné ilustrace, které mohou být vzhůru nohama, jsou kvaše na matné křídě, které se ručně vkládají a následně vlepují mezi jednotlivé složk ... "
Sběratelské vydání Hochů od Bobří řeky s ilustracemi Zdeňka Buriana a Jaroslava Foglara
Rychlé šípy a pivo
"Petře Koubo, děkujeme za věcný komentář, ovšem na nejbližším kolegiu AJF, (středa 15. 1. 2020 v 18 hod v klubovně v Bělehradské 51) přednesu ... "
Tříkrálová cukrárna 2020
ZET slaví
"Připomeňme si dnešní 90. narozeniny skvělého spisovatele Miloše Zapletala-Zeta z Liberce (pondělí 13. 1.). Kamaráde Zete vše nejlepší do dal ... "
Skautská pošta připomenula originálním způsobem život a dílo Jaroslava Foglara
chyba
"Co si pamatuji, tak ano. Ale neviděl jsem to, pouze to bylo řečeno na schůzce AJF."
Sběratelské vydání Hochů od Bobří řeky s ilustracemi Zdeňka Buriana a Jaroslava Foglara
Přednáška - Jestřáb: 100 let na skautské stezce
"V neděli 12. 1. 2020 se v rámci programu 30. semináře Ekumenické lesní školy (jde o jednu z nejvýznamnějších skautských vzdělávacích akcí) u ... "
Z prosincového kolegia Akademie Jaroslava Foglara 11. 12. 2019
Utratit přesně 65 korun je problém!
"Ne že bychom ryli, ale na "malé diskusní foglarovské pivo", které napomáhá trávení přehršle sladkostí z Tříkrálové cukrárny, necho ... "
Tříkrálová cukrárna 2020
"vzhůru nohama"
"Jde tedy o ilustraci na stránce č. 13, na níže se pere Jirka s klukem z Nové čtvrti? Donald P.S. Ze sběratelského hlediska je to jistě zaj ... "
Sběratelské vydání Hochů od Bobří řeky s ilustracemi Zdeňka Buriana a Jaroslava Foglara
Rychlé Šípy a pivo
"Nazdar plantážníci ! Ne , že bych ryl , ale nevzpomínám si , že by hoši z klubu Rychlých Šípů v klasický verzi chodili na pivo :-) . Jedin ... "
Tříkrálová cukrárna 2020
bez titulku
"Má jít hned o první. Takže to asi opravdu je jen v určitém počtu kusů."
Sběratelské vydání Hochů od Bobří řeky s ilustracemi Zdeňka Buriana a Jaroslava Foglara
Vzhůru nohama
"Sběratelské vydání Hochů od Bobří řeky s ilustracemi Zdeňka Buriana a Jaroslava Foglara jsem si zakoupil. Všechny ilustrace (obrázky) jsou ... "
Sběratelské vydání Hochů od Bobří řeky s ilustracemi Zdeňka Buriana a Jaroslava Foglara
obrázek
"V knize je jeden obrázek vzhůru nohama. Ale možná jen v omezeném počtu výtisků."
Sběratelské vydání Hochů od Bobří řeky s ilustracemi Zdeňka Buriana a Jaroslava Foglara
ad reprodukce
"Originál vystavený na aktuální výstavě Zd. Buriana je v knize reprodukovaný v plné kvalitě."
Sběratelské vydání Hochů od Bobří řeky s ilustracemi Zdeňka Buriana a Jaroslava Foglara
bez titulku
"Také souhlasím. Ježíšek nenadělil, nechci to. Kvaše měly být součástí příběhu, jako to bylo třeba i u Tarzana, kde také chybělo několik kva ... "
Sběratelské vydání Hochů od Bobří řeky s ilustracemi Zdeňka Buriana a Jaroslava Foglara
nesehnatelný originál
"Souhlasím, velká škoda! Jeden nesehnatelný originál je k vidění na právě probíhající výstavě Zd. Buriana v Galerii Ve Smečkách!"
Sběratelské vydání Hochů od Bobří řeky s ilustracemi Zdeňka Buriana a Jaroslava Foglara
bez titulku
"Tak Ježíšek nadělil :) Škoda jen těch pěti kvašů reprodukovaných v malém měřítku na konci knihy."
Sběratelské vydání Hochů od Bobří řeky s ilustracemi Zdeňka Buriana a Jaroslava Foglara
atuztanarcistickasmazkadrzipysk
"2. Veřejné praní špinavého prádla je trochu zoufalost. Asi jste nepochopil, že rozhovor s J. Čvančarou byl ODPOVĚDÍ, a to na vaše útoky. Na ... "
Z prosincového kolegia Akademie Jaroslava Foglara 11. 12. 2019
odkazy
"Ještě doplním (pro čtenáře, které by to snad nedejbože zajímalo) odkazy na několik nejzajímavějších odkazů, které se týkají dané problematik ... "
Z prosincového kolegia Akademie Jaroslava Foglara 11. 12. 2019

reklama

* Bohouška připravuje redakce ve složení: Milan Lebeda - Alpín (vedoucí), Petr Molka - Best (webmaster), Tomáš Hromádka - Krizmen (redaktor). Bohoušek je připravován ve spolupráci s Pražskou pobočkou SPJF.
* Články vyjadřují názory autorů a jsou majetkem redakce a vlastníků autorských práv. Bez souhlasu redakce nesmí být žádná část Bohouška publikována a to jak v tištěné, tak elektronické podobě.
* Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
* Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.
* Zprávy, příspěvky a žádosti můžete poslat na .