| STÍNADLA |
Bohousek Soutěžime s Bohouškem
Rubriky
Nejčtenější články vydané v posledních 30 dnech
Bohoušek doporučuje
Počet návštěvníků
Počet návštěv od 29. 8. 2000
počet návštěv

„Preventivně očkuji proti snížení citlivosti“ aneb Ještě o Václavu Čtvrtkovi

[ Autor: Ivo Fencl | zařazeno: 9. 4. 2006 | přečteno 5091 ]

Rumcajs „V Jičíně se za těch časů říkalo, že není nikdo tak malý, aby o něj Rumcajs klopýtl, a nikdo tak mocný, aby se ho český loupežník bál,“ čteme v úvodu knihy Rumcajs a Manka (1970), na niž – mimochodem - zapomněl i literární historik Bohumil Svozil ve Slovníku českých spisovatelů od roku 1945.
Slyšíte-li na tituly My tři a pes z Pětipes (1958), Pohádkové příběhy kominíka Valenty (1960), Chlapec s prakem (1961) nebo Dobrodruzi z Devátého náměstí (1968), už jste sice také „doma“, Olympu dětských snů však dobyly až jiné Čtvrtkovy (1911-1976) knihy. Ano, ty z posledních let jeho života, ty o Rumcajsovi. Tak moc české, že nás dnes už ani nenapadne, nakolik asi byly inspirovány americkými povídačkami o obru Drobečkovi alias Paulu Bunyanovi, onom hrdinovi prostého lidu zmiňovaném poprvé už roku 1886, anebo ještě spíš australskými historkami o Kamenáči Billovi (ty mohl Čtvrtek prokazatelně číst). Václav Čtvrtek jistě zůstal jemnější ve výrazivu a celkově poetičtějším nežli lidoví tvůrci Kamenáče a Drobečka, to jistě, ale až neskutečná ztřeštěnost prášilských Bunyanových příhod nezaniká ani pod vrstvou Čtvrtkova svébytného jazyka...

„A pak Rumcajs zapukal z fajfky a ono to očesalo švestky na dvě rakouské míle kolem. Zapukal podruhé - a hnul skálou až u Prachova.“ Nu, není snad tohle i Paul Bunyan?

Anebo srovnejme názvy pohádek - a teď cituji z knihy Pavla Šruta Obr jménem Drobeček (1997): Jak se Drobeček narodil, Jak zlobr dozlobil, Jak si Drobeček namluvil ženu Katy, Jak Katy chovala bažanty, Jak Katy Drobečkovi zachránila život, Jak Drobeček ulovil jelena, Jak pracoval pro švédského krále, Jak Katy drobečkovi poradila, Jak Modrásek závodil s pštrosem. A teď cituji z českého pandánu: Jak se Cipísek narodil, Jak Rumcajs vystrnadil obra, Jak dal Rumcajs Mance sluneční prstýnek, Jak Rumcajs hospodařil knížepánovi v bažantnici, Jak nebýt Manky bylo by po knížepánském, Jak Cipísek předběhl jelena...

Čtvrtek měl ovšem i české předchůdce. Mahena, Wericha, Hrubína, Drdu, oba Čapky (na Josefa navázal roku 1947 dvěma knížkami o pejskovi a kočičce), inspiroval ho jičínský Josef Štefan Kubín (1864–1965) či výtvarníci Lada a Sekora... A komplet jeho děl nakonec dosáhl osmdesáti svazků. Nicméně právě až koncem let šedesátých spisovatel počal vracet (podobně jako tehdy v jiném duchu Z. K. Slabý) do odfantaskněných u nás pohádek postavičky lidové klasiky. I když... „Prarumcajse“ představila už jedna jeho pohádka z roku 1946.

Ten skutečný se však vynořil až o dvacet let později, a to ze stránek skvělého měsíčníku Mateřídouška, aby vstoupil rovnou i do prvních televizních Večerníčků. 1969 vyšla prvá rumcajsí kniha a... následovala hotová erupce. Je to k neuvěření, ale třeba jen za roky 1970–1971 Čtvrtek stihl vyslat na trh 22 titulů.

Stvořil tak celou pohádkovou kroniku Českého ráje a dojem z ní je dodnes tak realistický, že mnohé děcko užasne, když ho rodiče přivezou na malebné jičínské náměstí: To ta místa existují i v reálu? „Ach, nepostavili... aspoň podloubí až dodatečně podle pana Čtvrtka?“ ptal jsem se jako kluk zcela vážně. Dobře od těch časů chápu, co pro malého Václava znamenaly čtyři rody dětství zde.

Krásu. Idylu. A dům. Ten, kde žil, ten, co tu stojí dodnes – tedy na počátku jedné lipové aleje. Až na to, že zpředu míval růže. Zahrádku. A za sebou? Sad. Klukovi Vašíkovi prý tenkrát ten dům připadal plný lidí, a snad i byl. Přivezli ho mezi ně ve třech letech... a matka mu zde prý často zpívala. Děda podmanivě vyprávěl. Jenže...

Když bylo Václavovi sedm, musel najednou pryč... a zpátky, do (přece jen) šedivější Prahy. Z domu do bytu na Letné.

Naštěstí mu krásy toho ztraceného ráje zůstaly vklíčeny v srdci a co se v Jičíně „naučil“, donesl si posléze až do stáří. Rád však i vzpomínal, že bylo největším blahem jeho školních let číst si na břiše... a přikusovat ohromný krajíc chleba se sádlem. Už tehdy rostla jeho schopnost hlubokého soustředění, schopnost šťastného přebývání ve vlastních světech. Vyrostl tím pádem i v notně mlčenlivého muže, neboť „nápady se můžou vymluvit a vyblednout“ (tak ho cituje Vladimír Janovic), a zůstával radši tichým rybářem. Ale jiným než třeba Ota Pavel, neboť jeho se v dětství nedotklo zlo, takže se mohl už navždycky rozhlížet pohádkotvorně. Jinak to neuměl. A právě nad udicí vyseděl i své nejlepší nápady. U Lipna, v lesích Brd a na zámku Dobříš, jehož parkem si vykračovával s rukama za zády. „Á, pan Čtvrtek zas pase břicho,“ žertovali. Byl plachý... a koncem šedesátých let (po předčasné smrti své ženy) se, jak už řečeno, rozhodl místo větších dětí (pro ty psal doposud) oslovit ty nejmenší. Jak? Plejádou strašidýlek. „Ta jsou mou pravou láskou.“ A šťasten poetizoval další a další lidové pověry. „Preventivně očkuji proti snížení citlivosti,“ vztyčil okolo sebe bezpečné kulisy Českého ráje plné sladkosti vzpomínek, ale při bedlivějším čtení poznáme, že ze sebe vypisoval nejen dávnou harmonii, nýbrž i vzdor. Namířený proti „přetechnizovanému přerozumu“. A tak zůstává bodrá parní lokomotiva jediným strojem celé rumcajsí epopeje. Protože Čtvrtek nechtěl zobrazovat moderní svět.

A přece jsou jeho strašidýlka lidmi a námi. „Jen pohádkově jednají,“ zdůrazňoval. „Ne, nevytvářím nic nového, jen ozvláštňuji realitu.“

I šlo mu to zlehka a snadno, vždyť už právě jako hoch potkával všechny ty bytůstky v lukách a srdci dědova domu. „Jičín byl pro mne jedinou pohádkou...“ A nezapomeňme ani na to, že když tam poprvé dorazil, ještě neuměl číst.

A zde držíme klíč k jeho poetice. Neuměl tenkrát číst, a tak o to víc bájil. I ožili ohniví muži v lesích a tančily žínky z palouků a blekotali hastrmani tůní a v zámku na náměstí žil knížepán. S kněžnou, již si hoch už tenkrát pojmenoval Majolenka. Nu, a jen díky vší té fantazii mohlo po letech vypučet na třicet knih právě z onoho kraje. Knížek o Rumcajsovi, o Makové panence, o motýlu Emanuelovi, o vílách Andulce a Amálce, o skřítcích Křemílku, Vochomůrkovi či o Hrompaci a Tancibůrkovi. A Čtvrtek, tento pečlivý syn účetního, přepisoval a cizeloval své pohádky a chybičku prý po něm redaktor v odevzdaném rukopisu nenašel. To, co však mohl najít, byl nenápadný vzdor.

Opravdu. Protože Václav Čtvrtek nikdy nezapomněl, jak mu to kdysi i „vprostřed pohádky“ připomínalo první světovou. Byť vzdálenou. Byť neslyšnou. Ale válku – a válku s jeho tatínkem. Ukradeným. Ten do ní totiž musel. A já, milovník Čtvrtkových pohádek, si dodnes rád představuji, jak si onen dobromyslný hošík začal postupně a kvůli otci už tenkrát přivolávat právě ty vzdálené boje... o nichž jistě slýchal zmínky. A jak je pozvolna vměšoval do svých přírodou jinak ověnčených snů. A jak tímto způsobem volal a přitahoval tátu, budoucího Rumcajse, a to i s celou frontou, jak je fantazií přenášel až k sobě a Jičínu.

A právě tady a ze strachu z války, z tohoto rozporu ve Čtvrtkovi vypučela odbojnost jeho textů. Řekl bych. A ještě po tolika letech ji ze sebe vypisoval, a to, právě to cítím jako podstatu oblouku mezi hochem jménem Cafourek a zralým panem Čtvrtkem (což je jenom pseudonym). A právě zde prýští i pramen rumcajsího odboje proti režimům. A ať už byl někdejší rozpad Rakouska pro nás Čechy smůlou anebo štěstím, pro budoucího spisovatele symbolizoval - tak jako pro mnohé - „únik zpod jha“.

Jenže mu bylo teprve sedm a samostatnost byla v jeho případě vykoupena i „únosem“ ze svobody ráje, tedy toho Českého. Na Letnou. A tak se dotavila jedinečná směs, z níž je ukuchtěn Rumcajs. Boj za svobodu se propojil se vzpomínkou na výhost ze šťastného Jičína, obé naráz se slilo kdesi v nitru a až před samým koncem Čtvrtkova života se stalo stříbrným dolem na poetično. A tak těžil, uměl to. Za přispění výtvarníka Radka Pilaře okouzlil národ. Ti dva stvořili v Rumcajsovi protiklad pophvězd. A navíc v čase, který jako by na poezii přestával věřit.

Rád bych ale skončil postřehem Vladimíra Kováříka z měsíčníku Pionýr (5. 11. 1981). Václav Čtvrtek podle něj začal o Českém ráji psát až poté, co ho „ještě jako štíhlý muž“ navštívil. Předtím tam prý léta nezavítal a o to byly teď jeho city zjitřenější. Kovářík jel tehdy s ním a měl spisovatele před očima právě ve chvílích, kdy vymyslil dnes už magická slova Rumcajs, Řáholec, Cipísek, přičemž poslední z nich prý vzniklo z „krucipísek“. Slova, jež si Čtvrtek zažmuntral, když už ho nic nemohlo napadnout.

Jako bych tam ty dva dodnes viděl. Stojí v skrytu podloubí a Čtvrtek ještě netuší, že bude ve městě jednou čestným občanem, ale už si vymýšlí osudy ševce „prudiny“ a v náhlé inspiraci lokalizuje jeho dílničku pod Valdickou bránu. Ano, právě pod tu, jejíž střecha nám i dnes již z dálky připomíná charakteristický rumcajsí klobouk.


  Reklama
Foglarovské výroky
Svátek má Andrej
Vyhledávání
 
KNIHA NÁVŠTĚV
13 otázek - kvízy
Poslední komentáře
Omlouvám se všem tazatelům za zpoždění
"Dobrý den, Omlouvám se tímto všem tazatelům za zpoždění odpovědi na vaše dotazy. Několik dní jsem se nedostal k internetu, ale již jsem to ... "
Denik.cz (21. 9. 2019): Nakladatel Ondřej Müller: Foglar vytvořil svět podobný Star Wars
Na velikosti nezáleží...
"...tedy alespoň u e-mailových adres :-): Ať už se napíše adresa Fontgalland@seznam.cz, nebo fontgallandv@seznam.cz, anebo dokonce FONTGALLAN ... "
Denik.cz (21. 9. 2019): Nakladatel Ondřej Müller: Foglar vytvořil svět podobný Star Wars
bez titulku
"Chyba je v zadání adresy mailu, kde je na začátku malé "f". Proto nedorazila odpověď."
Denik.cz (21. 9. 2019): Nakladatel Ondřej Müller: Foglar vytvořil svět podobný Star Wars
Nové Rychlé šípy.
"Psal jsem na e-mail Fontgalland@seznam.cz o informace k novým RŠ, ale nepřišla žádná odpověď. Nemohl by adresát zveřejnit informace tady?"
Denik.cz (21. 9. 2019): Nakladatel Ondřej Müller: Foglar vytvořil svět podobný Star Wars
Nové Rychlé šípy.
"Psal jsem na e-mail Fontgalland@seznam.cz o informace k novým RŠ, ale nepřišla žádná odpověď. Nemohl by adresát zveřejnit informace tady?"
Denik.cz (21. 9. 2019): Nakladatel Ondřej Müller: Foglar vytvořil svět podobný Star Wars
Dva Rychlonožkové
"Třetím objevitelem druhého Rychlonožky je Jan Machálek z Brna a naše čtenářská soutěž tím tedy končí! Akademie Jaroslava Foglara blahopřeje ... "
Z červnového kolegia Akademie Jaroslava Foglara 12. 6. 2019 + akademická pátrací soutěž o kamenné ježky v kleci
Tulák širých plání
"Co to je za blábol u popisu děje filmu "Tulák širých plání " ?"
TV: Dětské, dobrodružné, western... filmy, dokumenty, debaty (24. - 30. 9. 2001)
Tak Rychlé šípy jsou doma :)
"Tak jako jubilejní desátý svazek klasických komiksů Marko Čermáka je to super. Do sbírky povinnost. Poté co pan Vávra vydal komiksové Tajems ... "
S Rychlými šípy na stezce přátelství, cti, dobrodružství a legrace. V říjnu vyjde jubilejní desátý svazek Klasických komiksů Marko Čermáka
Dva Rychlonožkové
"Druhý Rychlonožka na jednom obrázku stále čeká na svého třetího objevitele! Prodlužujeme tedy naši malou akademickou čtenářskou soutěž do 13 ... "
Z červnového kolegia Akademie Jaroslava Foglara 12. 6. 2019 + akademická pátrací soutěž o kamenné ježky v kleci
O nových Rychlých šípech se píše v článku o setkání AJF
"O tom, že se připravuje vydání nových příběhů Rychlých šípů se píše i v článku o posledním setkání akademie J. Foglara. Píše se, že "do ... "
Denik.cz (21. 9. 2019): Nakladatel Ondřej Müller: Foglar vytvořil svět podobný Star Wars
Vzkaz pro pana Líznera
"Dobrý den, Pokud se chcete dovědět něco více o chystaném komiksu s novými příběhy RŠ,kontaktujte mne na uvedené adrese: Fontgalland@seznam. ... "
Denik.cz (21. 9. 2019): Nakladatel Ondřej Müller: Foglar vytvořil svět podobný Star Wars
Vyjdou i nové Rychlé šípy?
"Už několikrát bylo veřejně uvedeno, že k vydání se připravuje nová kolekce příběhů Rychlých šípů - ale jiná, než vyšla vloni jako "expe ... "
Denik.cz (21. 9. 2019): Nakladatel Ondřej Müller: Foglar vytvořil svět podobný Star Wars
ad lavička
"To jsi ten článek Krizmene asi špatně četl. Lavička na Praze 1 je ke knize Záhada hlavolamu, jak je uvedeno, nikoli k Dobrodružství v Zemi n ... "
108. setkáním kolegia Akademie Jaroslava Foglara byl 11. září 2019 zahájen 12. akademický ročník
Lavička
"Z umístění lavičky Dobrodružství v Zemi nikoho jsem trochu rozpačitý. Se Stínadly moc nesouvisí. Když už tedy někdo veřejný prostor doplňuje ... "
108. setkáním kolegia Akademie Jaroslava Foglara byl 11. září 2019 zahájen 12. akademický ročník
Čtvrtého října
""Dnes jsem byl po prvé venku. Noha bolí - pořád ještě pekelně. V kůlně - mne - če - kalo ale strašné překvapení. - - Někdo tam byl! Naš ... "
5. Den otevřených dvorů 2019
bez titulku
"Trefný komentář z iklubovny: I když postava zřejmě Mirka Dušína nebo možná samotného Jestřába (?), mi připomíná spíše vojáka Wehrmachtu :) "
Odznak k loňskému 111. výročí narození Jaroslava Foglara - Jestřába
bez titulku
"No paráda, předobjednáno ( společně s komiksovou Verneovkou Ledová sfinga ) u pana Vybírala. Těším se moc."
S Rychlými šípy na stezce přátelství, cti, dobrodružství a legrace. V říjnu vyjde jubilejní desátý svazek Klasických komiksů Marko Čermáka
Ještě žes vzal kramle
"Vážený Jeepe. Jo, sběratele koupí i kdejaký paskvil. Ale toto je zpožděné výročí, divný chlapík na kresbě a ještě celé nějak provedené amaté ... "
Odznak k loňskému 111. výročí narození Jaroslava Foglara - Jestřába
Ještě žes vzal kramle
"Vážený Jeepe. Jo, sběratele koupí i kdejaký paskvil. Ale toto je zpožděné výročí, divný chlapík na kresbě a ještě celé nějak provedené amaté ... "
Odznak k loňskému 111. výročí narození Jaroslava Foglara - Jestřába
odznak
"Také v tom Jestřába netuším, měl jsem původně na odznaku také výtvarně pracovat a návrh na podobu Jestřába odevzdal,je na něm Jestřáb se sče ... "
Odznak k loňskému 111. výročí narození Jaroslava Foglara - Jestřába
Otazníky k odznaku
"Proč je odznak vydán až letos? A kdo je to na té kresbě? Foglar? Nevím o to, že by Jestřáb někdy takhle vypadal. Ani na fotkách v oddílových ... "
Odznak k loňskému 111. výročí narození Jaroslava Foglara - Jestřába
Doplnění programi 108. kolegia AJF
"Již avizované 108. kolegium Akademie Jaroslava Foglara se koná ve středu 11. 9. 2019 od 18 hod. v klubovně ORJ Praha 2 v Bělehradské ul. č. ... "
Pozvánka na 108. setkání Akademie Jaroslava Foglara

reklama

* Bohouška připravuje redakce ve složení: Milan Lebeda - Alpín (vedoucí), Petr Molka - Best (webmaster), Tomáš Hromádka - Krizmen (redaktor). Bohoušek je připravován ve spolupráci s Pražskou pobočkou SPJF.
* Články vyjadřují názory autorů a jsou majetkem redakce a vlastníků autorských práv. Bez souhlasu redakce nesmí být žádná část Bohouška publikována a to jak v tištěné, tak elektronické podobě.
* Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
* Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.
* Zprávy, příspěvky a žádosti můžete poslat na .