| STÍNADLA |
Bohousek
Rubriky
Nejčtenější články vydané v posledních 30 dnech
Prahou Jaroslava Foglara
Sběr dat (připravujeme)
Bydliště
Pracoviště
Klubovny
Tábořiště
Místa inspirace

Foglarovský svět
Tipy a vzpomínky pište na info@bohousek.cz, předmět: Prahou Jaroslava Foglara
Střípky ze života JF
Duchovní rozměr fenoménu Foglar
Vyjde
Právě vyšlo
Rváčov - vontská komiksová sága
Bohoušek doporučuje

Na poslední hlídce: z táborového deníku šestnáctiletého skauta Jiřího Wolkera

[ Autor: Bohoušek | zařazeno: 18. 8. 2006 | přečteno 11798 ]

Šestnáctiletý skaut Jiří Wolker 18. srpna 1916

41. DEN

Hlídka mi uběhla báječně, neboť starší Motyčka se mnou hlídal a tak bavili jsme se až do pěti hodin. Potom vzbudil jsem Žižku a šel spat. Brzy mě však probudili, neboť chtěli jsme býti na Lipnici o desáté hodině. Vyrazili jsme s panem Arnimem; pan profesor šel o něco dříve. Nebe bylo zatažené a shůry padal onen nekonečný déšť malých kapek.
NA POSLEDNÍ HLÍDCE

Seděl jsem u hasnoucího ohně, jenž probleskoval jen chvílemi zpod hustého popelového povlaku. Nad hlavou tiše šuměly mi větve a setřásaly smutně neviditelné krůpěje, melancholicky pleskající o rozvlhlou lesní prsť.
Byla ještě tma a ráno dalo se jen tušit v těch hlubinách rozplakaného lesa. Nade mnou plula oblaka. Těžká, beznadějná.
Dumal jsem u posledního našeho táborového ohně na poslední své táborové hlídce. Necítil jsem chladu, jen přítomnost čehosi smutného – rozloučení. Tábor přede mnou, zahalený v noční mlhu, spal. Ležela tu práce šesti neděl, výsledek namáhání a vytrvalosti a potom radostné sídlo junáctví. Co dojmů bylo ztajeno v těch stromech velikánech, v jejichž stínu krčily se naše domečky. O kolika zdrojích radosti šeptal potůček, tiše zurčící kolem snícího tábora! Zítra touto dobou bude již tu pusto a les bude šelestiti nad troskami bývalého tábora.
Jak velice změnil jsem se od svého příchodu!
Vidím se, tesknícího nováčka, rozmrzelého namáhavou prací a prvními nezdary a strastmi. S úsměvem na rety vzcházejí mi vzpomínky na první táborové dny. Byl jsem tehdy nezkušený a neotužilý a prvotní mé nadšení a horlivost uhasínaly, jakmile narazily na tvrdou, trvalou práci.
Nezbytnost opatřiti si potraviny, vybudovati tábor vzdorující bouřím a přívalům hnala nás všechny k dílu. Vůdce pracoval svorně s námi, ale podmínek tuhých nám neulehčoval. Naopak rozkaz použíti na místě prken při stavbách stromků, jež bylo nám v houštinách káceti a zpracovati, znamenalo nový kus práce. Někdy unaven vzpomínal jsem s lítostí na domov, zvláště když stálý déšť a zachmuřená obloha sklíčila nás nováčky tomu nezvyklé.
Co mě však drželo a hnalo kupředu, byl zájem o tuto robinsonádu a má hrdost. Nedal jsem znáti na sobě pocitů, jež mnou tehdy prochvívaly. Snesou-li to ostatní, vytrvám rovněž. Povaha má nesnese, abych stál na místě posledním. A hrdost tato pomáhala mi přemoci zženštilost. Tak vzpomínal jsem na své začátky skautování a cítil přitom hřejivou radost z klidného vědomí své dnešní zdatnosti.
Na východě, kde světleji prokukovala paseka, počalo svítat. Také nade mnou trochu se rozbřesklo. Déšť ustal, jen chvílemi setřásal se stromů bezbarvé kapky. Pomalu zvedaly se známé obrysy našich vkusných domků se stanovými střechami. Také ptáček se kdesi ozval; však jen jako ze spaní, hned ze umlkl.
Zahalil jsem se úžeji do svého pláště, neboť zavanul chladný větřík. Vzpomněl jsem dnů, kdy zasvitlo slunce po dlouhé době do tábora. Les oblitý zlatými paprsky opojně voněl. V zeleném houští míhala se bujná, růžová těla. Prvotní potíže práce pomalu mizely a vše šlo mnohem lehčeji. Cítil jsem již radost a hrdost, když řemeslné výrobky mé nabývaly kýženého tvaru. Cosi nového, ze spánku sluncem probuzeno, počalo ve mně klíčit. Byla to radost z práce, láska k zdravému životu silných, otužilých. Cítil jsem v žilách novou krev – krev bujnou a zdravou.
Vycházky lesem bujně vonícím, první úspěchy v napínavých hrách junáckých, vážné rozhovory při táborových ohních a při procházkách konaných s vůdcem po tichých lesních cestách, odkud výhled byl na mohutný památník české minulosti – hrad Lipnici, v záři hořícího západu temně se rýsující, veselé „černé hodinky“ na lavičkách zrobených kol kamen, příhody z veselých vycházek společných a zkušebních cest, konaných daleko do okolního kraje, hodiny odpočinku věnované líčení našeho života a skizzování táborových i okolních pamětihodností, radosti prozářené sluncem, noci tichého dumání a nebe, to noční ohromné nebe, kmitající tisíci hvězd – to vše, vše již končí. Vrátíme se opět do všedního, městského života.
Vzadu počala se paseka probouzeti a slunce počalo poznenáhlu vystupovati z těžkých mlh. Ozval se ptáček tu i tam. Zdálo se, jako by jásavá radost rozprostřela své roucho na vrcholcích stromů. Mraky se trhaly a leckde ukázal se i kousek bledého azuru.
V lese však, kde jsem seděl, bylo dosud šero. Vstal jsem, protáhl ztuhlé údy a prošel se táborem. Stál tu dosud téměř netknut. Kamna stála, jako by měla vydržet ještě sto let, a stany, rozestavené v půlkruhu kolem náměstíčka, jemuž hrdě přezdívali jsme „forum“, snily ještě o dlouhém životě. U kuchyně stojící sklep se hrdě týčil až k prvním větvím okolostojících stromů. A nahoře na stromě dosud vesele vlaje naše červenobílá vlajka.
Usedl jsem na pohodlné březové křeslo, vlastní rukou zrobené, a rozhlížel se kolem, chtěje si vštípiti v paměť každý rys milého tábora, a bylo mi trudno vzpomenouti, že vše to bude v několika hodinách zbořeno.
A zase vznášely se nade mnou obrazy toho veselého skautského života. Vždyť později každá námaha přemáhala se hravě písní a smíchem a vše šlo lehce, hravě. Stačilo se jen usmát, zazpívat si.
Však teď, hlídaje tábor, usmát se nemohu. Je mi tak líto opouštěti drahý náš tábor, v němž tak rychle zvykli jsme si říkati „doma“. Finis laetitiae.
Však přece. Neodejdu odtud s prázdnou. Nejen krásné vzpomínky pro chvíle snění, také tvrdší pěsti a otužilejší tělo, připravené snášeti námahy i protivenství. Táborového ducha, ducha veselých písní, zdraví a práce vezmeme všichni s sebou.
Rozbřesklo se docela. Les jest již vzhůru. Slunce prokukuje a háže na stromy zlato. Krvavé – poslední. Jest čas buditi ostatní.
Vstávám a jdu budit k poslednímu táborovému jitru.



Šestnáctiletý skaut Jiří Wolker
1. knižní vydání z roku 1928
Básník Jiří Wolker (1900-1924) byl o prázdninách v letech 1916 a 1917 účastníkem skautských táborů vedených zakladatelem českého Junáka prof. A. B. Svojsíkem.
Tábory se konaly v Orlovských (dříve psáno Vorlovských) lesích poblíž Lipnice nad Sázavou. Od roku 1934 je v těch místech pomník připomínající zdejší Wolkerův táborový pobyt.

Jak v roce 1916, tak 1917, si Jiří Wolker vedl rozsáhlý táborový deník. Tyto texty vyšly knižně, ukázky – zejména námi uvedené „Na poslední hlídce“, potom i časopisecky.

Text „Na poslední hlídce“ otiskl již 15. září 1916 časopis Junák.

Táborový deník z roku 1916 vyšel na pokračování v Junáku v letech 1926/1927, knižně potom poprvé v roce 1928 pod názvem „Táborový deník šestnáctiletého skauta Jiřího Wolkera“(viz obrázek), podruhé v roce 1949 pod stejným názvem (s redakční úpravou textu od Kamila Bednáře), potřetí v čtvrtém svazku Spisů Jiřího Wolkera v roce 1954, počtvrté v druhém svazku Edice Skautské deníky pod názvem „Těm, kterým patřím“ v roce 1997.
Táborový deník z roku 1917 knižně vyšel ve výše uvedených publikacích v letech 1954 a 1997.

Naše uvedení v den devadesátého výročí se drží původního Wolkerova textu z prvního vydání (bez pozdějších úprav K. Bednáře), neboť jsme přesvědčeni, že toto, byť archaické vyznění, lépe a přesněji navodí atmosféru doby.


Celá redakce Bohouška potvrzuje, že četba na pokračování Wolkerových deníků na dvou po sobě jdoucích táborech se setkala s nelíčeným zájmem současných táborníků :-)

Wolkerovy táborové deníky (a zhuštěně i uvedené „Na poslední hlídce“) jsou důkazem, že přes propast dlouhých desetiletí, přes civilizační vývoj, přes téměř zcela jiné materiální a technické podmínky, zůstává smysl, atmosféra a duch táboření stále stejný.

Nezbývá, než šestnáctiletému i sedmnáctiletému Jiřímu Wolkerovi poděkovat za to, že nám právě toto milé a pozoruhodné srovnání jeho i naší současnosti umožnil!



Foglarovské výroky
Svátek má Drahomíra
Vyhledávání
 
KNIHA NÁVŠTĚV
13 otázek - kvízy
Poslední komentáře
bez titulku
"Tak první informace je, že se podařilo přesně lokalizovat místo hradiště. Slávek Janov ukázal několik dobových fotek a plán hradiště. Na jeh ... "
6. července 2021: Setkání u rodného domu
Zájem o Svojsíkovo hradiště
"Zveřejní Bohoušek zprávu o průzkumu na místě Svojsíkova hradiště? Děkuji za ty, kteří mě nasměrovali k textu o Svojsíkově hradišti v knize P ... "
6. července 2021: Setkání u rodného domu
bez titulku
"Díky za připomenutí 92. narozenin Vlastislava Tomana. Měl jsem moc rád "jeho" komiksy z konce 60. tých a začátku 70. tých let Pave ... "
Devadesát dva roků Vlastislava Tomana - Hadžiho
bez titulku
"Moc děkuji za parádní a informacemi obsáhlý článek o rodině Foglarových. . Pavel Šíma - Sokol"
Příliš krátká cesta Jindřicha Foglara. Sto deset let od úmrtí
bez titulku
"Alpíne, moc Ti děkuji za naprosto parádně zpracovaný článek."
Příliš krátká cesta Jindřicha Foglara. Sto deset let od úmrtí
Sborník(y)
"Nazdar, kamarádi! Vstupuji do debaty na téma "Sborníky NF" a všechny, kteří ji čtou, prosím o prohledání jejich depozitářů, zda v ... "
Vyšel Devátý sborník Kruhu nezávislých foglarovců
Napište na mail
"Mirko Juna - Miky: Na uvedeném mailu v článku bylo možno, asi stále je, Sborník objednat. "
Vyšel Devátý sborník Kruhu nezávislých foglarovců
Sborník - a kde ho sehnat?
"Objednávka přes knihkupectví - nevyšla. Cesta do Zátoky nemožná (zdravotní důvody). A tak ta dvě místa kde se dá zakoupit - tam není nic o t ... "
Vyšel Devátý sborník Kruhu nezávislých foglarovců
potvrzuji
"Je to tak, díky, akorát jsem si nemohl vzpomenout na název kapitoly. Ale zápletku jsem snad připomněl dobře :). Výprava super! Omlouvám s ... "
U rodného domu, 6. 7. 2020
Svojsíkovo hradiště
"zmiňuje Jaroslav Foglar v knize Pod junáckou vlajkou v kapitole 23. Hoši, ledujeme! "
U rodného domu, 6. 7. 2020
Vycházka na Svojsíkovo hradiště s otazníkem
"Že by Foglar psal v knihách někdy něco o Svojsíkově hradišti?? No nevím, nezdá se mi to. To jsem teda zvědav, kde to píše, a kam ta vycházka ... "
U rodného domu, 6. 7. 2020
6.7.2021 ve 13.13 h - Vzpomínkové setkání u rodného domu Jaroslava Foglara
"Také letos je možno připomenout si narozeninový den Jaroslava Foglara (* 6. července 1907) účastí na vzpomínkovém setkání u spisovatelova ro ... "
U rodného domu, 6. 7. 2020
Poděkování
"Já moc děkuji za pochvalu, určitě jsou lepší ilustrátoři, jako například Jirka Grus, Karel Zeman, či Mirek Schonberg, moc si toho vážím, krá ... "
Vyšel Devátý sborník Kruhu nezávislých foglarovců
Sborník 10
"Přidávám se k přání tvorby nového Sborníku, moc se těším, č.9 bylo moc povedené :) Jeep J:F:"
Vyšel Devátý sborník Kruhu nezávislých foglarovců
A vzhůru do tvorby Desátého sborníku KNF !!!
"Foglarův odkaz je bezednou studnicí, Stegbauerův komiks přeci také pokračuje, takže se těšme na další číslo tj. 10. sborník Kruhu nezávislýc ... "
Vyšel Devátý sborník Kruhu nezávislých foglarovců
Motýl ve tváři Jaroslava Foglara
"Pod tímto názvem vyšel v druhé polovině 80tých let rozsáhlý rozhovor s J.Foglarem v časopise Mladý svět. "Mlaďák" byl na tehdejší ... "
Vyšlo od roku 2018...
Konečně normální sborník
"No vida, že to jde i bez jedovatých plivanců a "otevřených dopisů". Proč to nešlo i dříve?"
Vyšel Devátý sborník Kruhu nezávislých foglarovců
bez titulku
"Je to víc, než jen zajímavý a hezký Sborník. Je to zárověň báječný pozdrav Jurovi, že na něho kamarádi nezapomněli. O to větší radost je mít ... "
Vyšel Devátý sborník Kruhu nezávislých foglarovců
bez titulku
"Přeju účastníkům, kteří dorazí, pěkný zážitek, krásné vzpomínky a případně nově navázaná přátelství :)."
Blíží se setkání foglarovců ve Sluneční zátoce
bez titulku
"velké poděkování za sborník a připojuji se k přání na pokračování :-)"
Vyšel Devátý sborník Kruhu nezávislých foglarovců
bez titulku
"velké poděkování za sborník a připojuji se k přání na pokračování :-)"
Vyšel Devátý sborník Kruhu nezávislých foglarovců
Sluneční zátoka volá 19. 6.
"V sobotu by se měli zúčastnit setkání nejen foglarovců, ale i trampů, skautů a zálesáků Song (1923, účastník foglarovských táborů) a V. Toma ... "
Blíží se setkání foglarovců ve Sluneční zátoce
Díky
"Sborník už jsem přečetl a opět je super! Děkuji všem autorům za nové objevy a doufám, že toto číslo nebude poslední!"
Vyšel Devátý sborník Kruhu nezávislých foglarovců
podekovani
"Pripojuji se s podekovanim za dokonceny sbornik, je to parada, opet mnoho novych objevu zpristupnenych nam vsem, vsem autorum velke diky"
Vyšel Devátý sborník Kruhu nezávislých foglarovců

reklama

* Bohouška připravuje redakce ve složení: Milan Lebeda - Alpín (vedoucí), Petr Molka - Best (webmaster), Tomáš Hromádka - Krizmen (redaktor). Bohoušek je připravován ve spolupráci s Pražskou pobočkou SPJF.
* Články vyjadřují názory autorů a jsou majetkem redakce a vlastníků autorských práv. Bez souhlasu redakce nesmí být žádná část Bohouška publikována a to jak v tištěné, tak elektronické podobě.
* Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
* Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.
* Zprávy, příspěvky a žádosti můžete poslat na .