Jaro s těšítky 2010

Chcete neobvykle oslavit příchod slunečních dnů?
Sdružení přátel Jaroslava Foglara vyhlašuje akci s dlouholetou tradicí Jaro s těšítky 2010. Až do 28. března si budou sluníčkáři vyměňovat těšítka a také je dávat ostatním.

Co jsou sluníčka a těšítka?
Těšítko (od slova těšit se, potěšit) je buď malá kartička s citátem či kresbou, nebo i malá fotografie, pohled, ale také třeba jen hezký kamínek či jiná milá drobnost. Takové těšítko si sluníčkáři, kteří se potkají, navzájem vyměňují a nemusí se při tom ani znát. A jak že se ti sluníčkáři navzájem poznají? Jednoduše - nosí totiž celý týden (někteří i po celý rok) čistě žluté kolečko (placku). Tedy "sluníčko" připíchnuté na kabátu, svetru, klopě saka či halenky, košili ... - podle toho, co mají zrovna na sobě, aby jejich sluníčko ostatní viděli.

Hrej s námi
Stačí, když si zhotovíš žluté "sluníčko" z papírového kolečka, připneš si ho a vyrobíš pro ostatní těšítka. Buď všechna stejná, nebo každé jiné. Když pak potkáš jiného sluníčkáře, tak si navzájem těšítka vyměníte a můžete prohodit i pár slov, ale to už záleží na vás. Celý týden, nebo po dobu, kdy "sluníčko" nosíš, by s tebou měla jít pohoda a klid s radostí.

Těšítko můžeš samozřejmě dávat i zamračencům, nešťastníkům a bručounům, tedy těm, kteří nehrají, proto, abys je potěšil či utěšil. Těšítko se tak může stát vyjádřením tvého názoru - kouskem tebe, který dáváš dalšímu, a přitom vůbec nezáleží, zda je to kamarád, spolužák, maminka či tatínek, nebo někdo úplně neznámý.

Takže pozor - 21. března 2010 vznikl opět spolek sluníčkářů, v němž nezáleží na věku, ale na radosti a umění rozdávat dobrou náladu. Ti, kteří se naší hry zúčastní, budou tak mít nejen možnost založit nebo rozšířit svou sbírku těšítek od druhých, ale také třeba poznat další - nové kamarády.

Informace pro vedoucí, učitele, rodiče:
S čím tedy přijdete k dětem? Navrhnete jim, aby si vyrobily žluté "sluníčko" - stačí i papírové kolečko, které si v době prvního jarního týdne připíchnou na oblek. To je první krok. Tím druhým bude výroba "těšítek". Buď budou všechna stejná, nebo naopak každé jiné. Tvořivosti a fantazii se meze nekladou.

A pak už děti s těšítky vyrazí třeba jen do školních tříd a chodeb nebo i do ulic.

Individuálně vyrobené těšítko se tak může stát vyjádřením názorů chlapců a děvčat, žáků, k obdarovanému. A vůbec přitom nezáleží, zda je to kamarád, spolužák, učitel, vedoucí, maminka či tatínek nebo i někdo úplně neznámý. Děti jsou dost často nadšenými sběrateli, hra jim dá možnost založit si nebo dokonce už i rozšířit svou sbírku těšítek získaných od druhých.