Jaroslav Foglar na Kleovce

Již jedenáct let vás foglarovský magazín Bohoušek inspiruje a informuje na cestách internetovou pavučinou. Každoročně při výročí vzniku zpravodaje se proto autoři webu scházejí, aby trochu bilancovali a ujasnili si názory, jakým směrem Bohouška směřovat do budoucnosti. Při tom všem navíc putují do míst, která jsou spojena s životem a dílem Jaroslava Foglara.

Nejinak tomu bylo i letos, kdy jsme 23. srpna 2011 zamířili na rozhraní Vinohrad a starých Vršovic, kde Jaroslav Foglar napsal svůj první vydaný román Přístav volá, část knihy Chata v Jezerní kotlině a poznámky k Stínadlům se bouří. Poněkud tajemně znějící Kleovka ani dnes nepostrádá svůj kolorit, i přes fakt, že zde vznikla obludná "Rezidence Americká". Zmizela jenom zídka, na které Jestřáb psal, snad se zachoval pouze nárožní kámen se zbytkem starého plotu a jenom v naších myslích a fantazii se promítla prudká ulička se strágulami a vozíky. Dnes místo nich jezdí v jednosměrné ulici Na Kleovce auta rychlostí blesku a poblíž Grébovky, kam Jestřáb kdysi také chodíval psát začátek Knihy o Dvojce, Tajemnou Řásnovku (objevil tu i místní gingo a sbíral kaštany) se na zemi povalují injekční jehly a stříkačky...
Pokud ovšem projdeme po schodech do starých Vršovic, ovane nás duch starých časů. Je to už jen zbývající ostrůvek paměti dávné pražské periferie. Bývalý statek porostlý psím vínem, uzoučká ulička kamsi k moderní novostavbě ... a ano, zbytek Šmejkalovy ohrady. Nevěříte? Věřte, bylo to právě tady, kde si Mirek dal sraz se zbylými Rychlými šípy v Záhadě hlavolamu (režisér Petr Kotek, 1993). A blízko vršovické školy, v parku, si Jestřáb psal poznámky k Modré hlíně...
Jsme rádi, že jste s námi, že Bohouška čtete, diskutujete, že posíláte informace. Že se s námi také radujete. Protože Bohoušek je naše radost, naše internetové dítě, které jde právě asi do puberty :-) Alpín, Best, Krizmen