| STÍNADLA | VEČER SVĚTEL |
Bohousek
Rubriky
Bohoušek doporučuje
Počet návštěvníků
Počet návštěv od 29. 8. 2000
počet návštěv
Nejčtenější

Foglar opět na pitevním stole aneb Na to ABBA nemá

[ Autor: Ivo Fencl | zařazeno: 24. 5. 2015 | přečteno 3278 ]

Takzvané Sborníky nezávislých foglarovců vycházely v letech 2009-2012, načež si redakce dala dva roky pauzu, ale ten pátý (2014) sestavila v nezměněném složení a pořád i pod názvem rada Kruhu přátel odkazu Jaroslava Foglara. Představují ji Jiří Stegbauer, Luboš Trkovský, Petr Vyleta a Jiří Zachariáš – a navzdory údaji v tiráži se pátý sborník objevil teprve letošního března.
Je ale vůbec ještě možné ohledně Jaroslava Foglara něco nového vybádat?
Je. A ta nejzajímavější dvoustrana vynáší nyní na světlo pozapomenutého malíře Aloise Ludvíka Salače (1900-údajně 1953), ilustrátora stovek knižních titulů a počínaje zářím 1940 i provozovatele nakladatelství vlastních pohlednic. Po válce se tento muž stal i autorem asi vůbec nejslavnější československé série pohledů Skautské desatero a tři tyto obrázky jsou ve sborníku přetištěny. Mají nápad.
Ten opakovaně staví na figuře skautíka s velkým širákem, který packá všecko, čeho se jen dotkne. Panenskou krajinu zanáší svinčíkem svých konzerv, na táborové pánvičce připálí vlastní oběd, tornu si přecpe zbytečnosti, zrovna jako kdysi Rychlonožka ve slavném seriálu Rychlé šípy (díl o „Neklidné noci“ z 22. 4. 1939). Veselé a karikaturní, ale jinak vládne okolo Salače tajemno.

A co to má společného s Foglarem? Ilustroval hned tři vydání Boje o první místo v letech 1936, 1940 a 1945!

Je tedy hádankou, ale zvíme tu o něm aspoň něco málo. Narodil se v Dejvicích jako syn učitele a postupně studoval malířství v Praze, Mnichově, Florencii, Stuttgartu (na tamní známé Akademii výtvarných umění) a v Paříži přímo ve speciálním kursu u Františka Kupky. Ze světa se ovšem prozatím vrátil a roku 1929 byl možná zcela prvým z občanů nové čtvrti Spořilov. Na začátku třicátých let tady koupil vilu na Jižním náměstí a nechal si k ní přistavět ateliér. Salač se uměl jako malíř ohánět, byl také ženatý a stal se otcem dvou dcer. Starší se narodila 1927 a roku 1949 se provdala za právníka Miroslava Šílu, čímž zprávy končí, mladší „Miluška“ byla údajně po otci nadaná, ale i tady je to vše, co víme.

Ilustroval třeba Babičku (1932), knihy Františka Flose a jedenadvacet titulů od Aloise Musila. K tomu pohádkové knihy své ženy Vlasty. Vytvořil rovněž kulisy pro hru Broučci (1946) a už předtím dekorace do jiných inscenací v letech třicátých. Mezi roky 1934-1938 pracoval Salač i jako dekoratér pro Barandov, a máme-li věřit Českému filmovému zpravodaji, i pro ateliéry Paramount v Hollywoodu. Roku 1938 navrhoval navíc plakáty pro mistrovství světa v hokeji. Zakázky se mu zřejmě jen hrnuly, možná je ani nestačil všechny plnit a vedle zmíněného Desatera dnes sběratelé pasou zvlášť po jím vytvořených pohlednicích s medvědy Bulíkem a Žulíkem. Salač vydal i sedm sešitů Školy kreslení (1940-1941, znovu 1949).

Na podzim 1948 požádal o vystěhování do Německa. Marně. Rok nato emigroval. Bez ženy (pocházející z Roudnice nad Labem), která téhož roku prodala jejich dům. V lednu 1950 uvalili na Salače žalobu podle zákona na ochranu republiky, ale to již dávno pracoval v utajení pro americké zpravodajce v Německu. O všem tom nás aspoň v novém sborníku informují Vladislav Raška a Jiří Stegbauer.

Salač se usadil v Lampertheimu (šedesát kilometrů na jih od Frankfurtu nad Mohanem) a připravoval falešná čísla časopisu Dikobrazu, ve kterých signoval obrázky přezdívkou Tagliaferro. Vlastně to však nebyla přezdívka: na jméno měl vystaven americký průkaz.

Je známo, že nakreslil i jakýsi strip o Stalinově (+5. 3. 1953) pohřbu a že se počátkem let padesátých podruhé oženil s Martou Silvestrovou. Také získal takřka určitě a mimo veškeré kvóty a jakékoli pořadí šanci odjet do USA, o což stál, ale... 24. 8. 1953 údajně zemřel. Nekrolog aspoň lze najít v exulantském časopise Sklizeň (10/1953).

Byla smrt jen fingovaná? Nevíme. Vyloučeno není, že tajná služba Spojených států poskytla Salačovi novou identitu a tato zprávička představuje pouhý zastírací manévr (jak jsem upozornil i Stanislava Motla). Foglarovský sborník se nicméně nezabývá jen Salačem, to by bylo málo, a spekuluje také, jak to bylo s nikdy nevydanou Foglarovou prvotinou Chlapecká dobrodružství, jejíž kapitolu Dům hrůzy uveřejnil 25. 10. 1927 časopis Skaut-Junák.

Sborník dále přetiskuje obálku Zdeňka Buriana k Hochům od Bobří řeky, jejíž originál měli znalci malířova díla léta za ztracený, než se s ním roku 2014 vytasilo Muzeum Zdeňka Buriana ve Štramberku. Tento olej na pláně z roku 1937 byl nedávno restaurován a získal tak původní, sytější barvy.

Sborník mimo to přichází i s neznámou verzi Čermákovy obálky k foglarovce Dobrodružství v temných uličkách a jiný z článků srovnává dnešní a dávnou fotografii toho domu v Palachově ulici v Poděbradech, kde v červenci 1911 žili Foglarovi rodiče, ale jen čtrnáct dní, než otec budoucího, tehdy jen čtyřletého spisovatele po dvou týdnech zemřel ve věku 38 let. Shodou okolností je spoluautor sborníku Jiří Stegbauer poděbradský rodák a hrob Jindřicha Foglara č. 222 na místním hřbitově navštívil poprvé už roku 1963, kdy mu o něm řekla Foglarova matka. S klubem, který měl, hrob upravili a nechali opravit poničenou náhrobní desku. Ta byla úplně vyměněna počátkem milénia, nicméně roku 2007 navrhly Poděbrady hrob ke zrušení. Stegbauer a JUDr. Karel Kropík město přesvědčili, aby od záměru ustoupilo.

A co víc?

Zajímavý nekrolog, taktéž uveřejněný ve sborníku, nám připomíná, že dnes 1. května 2012 zemřel (jen den před 85. narozeninami) někdejší Foglarovův zástupce v oddílu Hochů od Bobří řeky (Dvojce) Vladimír Janík, legendární to postava, která má i tu zásluhu, že po roce 1948 svým jménem zaštítila samu Foglarovu pozici vedoucího.

Josef Noháček ze Vsetína přispěl pak sborníku fotografií hrobu předsedy Klubu přátel Jaroslava Foglara Zdeňka Pírka (1933-1990), autora knihy Čtenářské kluby Jaroslava Foglara (1990), a napsal o něm noticku. Jedním dopisem připomínají foglarovci i vloni zesnulého Svatopluka Hrnčíře, autora trilogie o Uctívačích ginga, a rozsáhlejší charakter mají Zachariášovy články ke stoletému výročí založení Dvojky (2013) a Bílá místa v kronikách Dvojky, který navazuje na publikaci Jestřáb kronikářem (2012), sestavenou ze sekvencí okopírovaných ze skautských kronik. Ty se bohužel nedochovaly v úplnosti a především zmizely ty z Tábora ve Sluneční zátoce (1931) a z Tábora Modrého stínu (1936). Nedokončené pak zůstaly kroniky konce dvacátých let a z období 1930-1933 a 1936-1937. Proč vlastně?

Jistý záznam z Brd v letech třicátých třeba Foglar odmítl provést, jelikož se během výpravy zamiloval do rádkyně dívčí družiny. Jindy prostě nechtěl relativizovat či rozkolísat vlastní výchovné metody, což je i případ nemístné glorifikace člena oddílu Ládi Velebila. V kronikách, které dnes leží v Památníku národního písemnictví, rozhodně zůstaly některé nedoslovené stránky a nejmarkantnější je to v období Protektorátu, jak dokládá i následující příhoda z roku 1940. Spisovatel Josef Kratochvíli tenkrát Foglarovi doporučil, aby místo tradičního tábora ve Sluneční zátoce na Sázavě s hochy pomyslně kolonizoval moravskou říčku Chvojnici. Proč tomu nápadu Hoši od Bobří řeky podlehli, je otázka, neboť se každým dnem očekával zákaz táboření, přičemž u Sluneční zátoky by Foglar v takovém případě uměl zajistit náhradní ubytování. Přesto jeli na Moravu a „Tábor psanců“ skutečně pak byl zakázán a rozbit. Ale chvíli trval, to je fakt, a to aniž vyvěsili protektorátní vlajku. Člen Dvojky Užovka naopak vztyčil vlajku oddílovou a pořídil minimálně dva její snímky, které najdeme ve sborníku. Ale Jestřáb protestoval, nechal stožár i s vlajkou odstranit a navíc se zabezpečil i jinak. Disponoval totiž písemným zákazem kácení vzrostlých stromů v okolí tábora, který mu poskytla lesní zpráva poté, co ji poprosil. Právě tím zákazem byl i připraven mávat před nosem gestapu či české policii, pokud by se po protektorátním praporu sháněli. I proto tedy není tehdejší kronika dopsána a údaje o podobných problémech uvnitř rozhodně nenajdete.

Není to vše. Zrovna tak zápisy mlčí o vloupání se do vodárenské Skautské věže v Praze, zapečetěné v říjnu 1940 Němci. Jistící nálepky s hákovými kříži tenkrát Foglar spolu s chlapci na chvíli odstranil a vzali stany a kroniky. Ty tutlají i sérii tajných přednášek zorganizovaných počátkem roku 1944 a činnost oddílu před „Táborem strachu“ téhož roku. Není divu. Foglar se tenkrát po zatčení některých svých známých dokonce pár dní ukrýval poblíž Sluneční zátoky. Druhou světovou válku nicméně přežil, stala se mu i první školou autocenzury a kroniky jsou skoupé i na detaily o druhém vykázání oddílu z jeho věže 12. 12. 1948. Nebezpečné zavření ovšem klubovna Dvojky zažila i zjara 1955, kdy StB pozatýkala skauty hned z několika skupin, údajně pro podezření z držení zbraní. A zase byly natahovány lepicí pásky, ale teď s razítkem Svazarmu.

Sborník obsáhl také článek Petra Vylety o nejvýznamnějším sponzorovi Dvojky Karlu Šípkovi, od konce třicátých let majiteli velkoobchodu s technickými potřebami v Řeznické 10. Vstoupil k Foglarovi 14. 3. 1931 a roku 1932 se účastnil Tábora úplňku. Čas strávený mezi chlapci na něj zapůsobil snad i díky tomu, že byli tenkrát zrovna členy Láďa Velevil nebo Skukům, budoucí legendy. Po válce Šípek oddílu věnoval čluny a v dochovaném dopise z ledna 1946 si Jestřáb píše také o nádobí, strojek na krájení chleba a kuchyňské váhy. Zároveň prosí, aby Šípek udržel „neposkvrněnou“ legendu o ideálnosti Velebilově. To se asi stalo a 1. června téhož roku Šípek nabídl hochům ešusy a pět tisíc korun, které uložil na konto pro chudé členy. Ještě i v listopadu 1947 přispěl, avšak v polovině roku 1948 už se nachází ve Francii a autorům sborníku se o něm nepodařilo nic víc zjistit.

Jak je typické, zabývá se publikace „Kruhu přátel“ jen minimálně čímkoli nefoglarovským, ale přesto pojednal Oldřich Šanda i o americkém komiksu Roy a jeho Bobři (Roy Powers, Eagle Scout and His Pals), který je u nás sice dobře znám, ale nikdy vlastně nevyšel kompletně, a zde je odhaleno, že české vydání postrádá nejen závěr, ale i jednu vnitřní sekvenci.

Těžiště pátého sborníku (o 64 stranách) ovšem nepředstavuje nic z výše vyjmenovaného, nýbrž rovných 43 stránek černobílých komentovaných fotografií Dobrodružství s Jestřábem. Nu, a publikaci uzavírá velmi živá vzpomínka Miloslava Šimka na Foglara převzatá z knihy Jestřábe, díky (2000) a zadní obálka zdobená zdařilou parafrází Rychlých šípů, kterou právě pro Šimka vytvořil k jeho šedesátinám (2000) nedávno zesnulý Josef Kobra Kučera (1944-2015) pod názvem Rychlé šípy nalézají Šimka. Vyjde-li i šestý sborník, je ve hvězdách, ale jistý kult Foglarovy osobnosti existuje v této kotlině již od let třicátých. Na to třeba ABBA nemá.


Pozn. red: Omlouváme se čtenářům i autorovi za opožděné publikování textu.







Foglarovské výroky
„Mám! Mám, mám, podívejte se. Viděli jste už ježka někdy takhle?“ - Losna v okamžiku, kdy před Vontskou radou vyjmul ježka z klece při volbě Velkého Vonta.
Vyhledávání
 
KNIHA NÁVŠTĚV
13 otázek - kvízy
Poslední komentáře
Asi, možná, kdo ví
"Viděl bych to na spočítání věku podle formulky x-y=14, kde x je rok vydání básně a y je rok narození J. F. a komentujícímu vychází 14, i kdy ... "
Dokudrama Elišky Kováříkové zavede posluchače do redakce Mladého hlasatele
Kdo lže?
"Otázku (kritickou?) nějak nechápu. Kdo lže? Je faktem,že už ve svých třinácti letech napsal Jestřáb báseň, která byla pak otištěna v novinác ... "
Dokudrama Elišky Kováříkové zavede posluchače do redakce Mladého hlasatele
Proč už zase lžou?
"Jako třináctiletému (1920) mu vyšla báseň Měsíční noci..."
Dokudrama Elišky Kováříkové zavede posluchače do redakce Mladého hlasatele
P. S.
"Ten odkaz na soubor na plůoše byl poslán jako důkaz, že mi knihu poslali, i když já ji nedostal. Nikoliv, že jsem si ji tam měl stáhnout. "
Ivan Vápenka: Žil jsem s Rychlými šípy ...od roku 1955 dosud. Elektronická knižní novinka
bez titulku
"Chata byla mé foglarovské poprvé, myslím, že jsem ji dokonce načnul jako komiks v Kometě, pak dočetl knižně a až pak četl Hochy od Bobří řek ... "
Druhý svazek souborného díla Jaroslava Foglara v novém vydání. Chata v Jezerní kotlině s ilustracemi Pavla Čecha
bez titulku
"Nepřekvapuje mě to. Můžeme si myslet a říkat o současné mládeži a dětech co chceme, můžou o nich psát jiní co chtějí, ale děti se v zásadě n ... "
Hoši od Bobří řeky na prvním místě v žebříčku nejprodávanějších dětských knih
bez titulku
"Též jsem musel e-shop urgovat. Zkustil jsem to na jejich web přes tu online aplikaci, kde na mě svítilo, že se můžu ptát, konverzace končila ... "
Ivan Vápenka: Žil jsem s Rychlými šípy ...od roku 1955 dosud. Elektronická knižní novinka
Atmosfera
"Tohle atmosferu stinadel nedokresli, ale jedine pokazi. Vy kdo jste ze zameru tak nadseni, byli jste tam vubec nekdy? A divali jste se porad ... "
Bude v Praze "Tajná zahrada uctívačů Ginkga"?
Soutěž
"Je to tak. Jedna osoba se může zúčastnit soutěžení v kategorii A, B i C."
Soutěž 3x Hoši od Bobří řeky o 3 výtisky knihy dnes začíná
Dotaz k soutěži
"Chápu správně, že se jeden soutěžící může zúčastnit jednou v kategorii A, jednou v B a jednou v C? Nebo je to myšleno, že si mám vybrat jedn ... "
Soutěž 3x Hoši od Bobří řeky o 3 výtisky knihy dnes začíná
Dnes proběhne 99. kolegium Akademie Jaroslava Foglara
"Magické číslo "99." bude charakterizovat říjnové setkání oldskautů pražského klubu Jestřábi a dalších příznivců spisovatelova díla ... "
Říjnové setkání akademiků
Páni
"Vypadá to skvěle! Chata je jedna z mých nejoblíbenějších. Nedokáži si tedy představit jak bude ta Zavřená kniha interaktivní, ale chci jí! ... "
Druhý svazek souborného díla Jaroslava Foglara v novém vydání. Chata v Jezerní kotlině s ilustracemi Pavla Čecha
bez titulku
"V této a jiných podobných knihách ale nikdo nepřerkucuje, netvrdí a nevnucuje, že autor psal to či ono, v těchto knihách se rozebírá dílo z ... "
O duchovním rozměru fenoménu Foglar
bez titulku
"Menharte, prvkuj si na Druhé straně!"
Bude v Praze "Tajná zahrada uctívačů Ginkga"?
souhlas
"Souhlasím s Robinem. Knihu jsem si koupil, byť skoro tři sta kaček za poměrně hubenou knížečku není málo. Nelitoval bych však, pokud by se č ... "
O duchovním rozměru fenoménu Foglar
Překrucování
"Zdravím, nikomu nechci brát jeho názor a jeho postoj k věci. Jen je mi toto další dílo pitvající a přivlastňující si nějaké určité pasáže F ... "
O duchovním rozměru fenoménu Foglar
Ještě volby
"V pražském volebním lístku byli i další lidé ze Skautské nadace Jaroslava Foglara a příznivci JF, kteří to ale nezmiňovali na volebním lístk ... "
Ve volbách do Zastupitelstva hlavního města Prahy kandidují také foglarovci
Co zajímavého dostat do Zahrady Uctívačů ginkga?
"Máte někdo nápad, co za foglarovské "prvky" by šlo dostat do připravované zahrady ve Stínadlech? Je určitá možnost to ovlivnit. ... "
Bude v Praze "Tajná zahrada uctívačů Ginkga"?
bez titulku
"Pravda, úplně mi vypadlo, že se "díky" Sadeckému stal autorem několika obálek k mayovkám. Děkuji za připomenutí."
Komentovaná prohlídka výstavy Ženy a jiná dobrodružství Bohumila Konečného ve čtvrtek 4. října v Praze
bez titulku
"Nebudou tyto pohlednice k dostání i v Brně 24. listopadu na Foglarovských dnech? Případně nekoupíte mně prosím někdo 1 sadu v Praze?"
XXVIII. setkání skautských sběratelů 6. října v Praze
bez titulku
"A někteří po 4 letech v komunálu končí - Libor Hanák /Fryšták/..."
Ve volbách do Zastupitelstva hlavního města Prahy kandidují také foglarovci
Bimba
"Pouze v Německu v nakladatelství Karla Maye v Bamberku pod pseudonymem Paul Drake. Bez Konečného souhlasu."
Komentovaná prohlídka výstavy Ženy a jiná dobrodružství Bohumila Konečného ve čtvrtek 4. října v Praze

reklama

* Bohouška připravuje redakce ve složení: Milan Lebeda - Alpín (vedoucí), Petr Molka - Best (webmaster), Tomáš Hromádka - Krizmen (redaktor). Bohoušek je připravován ve spolupráci s Pražskou pobočkou SPJF.
* Články vyjadřují názory autorů a jsou majetkem redakce a vlastníků autorských práv. Bez souhlasu redakce nesmí být žádná část Bohouška publikována a to jak v tištěné, tak elektronické podobě.
* Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
* Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.
* Zprávy, příspěvky a žádosti můžete poslat na .