Malíře Bohumila Konečného připomíná nově pamětní deska v Plzni a naučná stezka u soutoku Berounky a Střely

Vedle Zdeňka Buriana, Jana Fischera a Marko Čermáka patří k nejvýznamnějším ilustrátorům literární tvorby Jaroslava Foglara také malíř Bohumil Konečný (1918 - 1990).
Plzeňský rodák a výjimečný umělec, známý i pod přezdívkou Bimba (dostal ji v útlém dětství od svého otce, protože s dlouhými kadeřemi vypadal jak dívenka), proslul ilustracemi řady dobrodružných příběhů pro mládež i dospělé čtenáře. Byl však také ojedinělým výtvarníkem reklamních plakátů, autorem oblíbených časopiseckých komiksů a řady různorodých kreseb, včetně skvělých figurálních kompozic krásných žen. Bimbova spolupráce s Jaroslavem Foglarem začala na sklonku 30. let díky kresbám pro prvorepublikový časopis Mladý hlasatel. Na tyto práce navázaly ilustrace pro román Přístav volá, který po melantrišském premiérovém vydání vyšel opět v roce 1942 v nakladatelství Jan Kobes. Není bez zajímavosti, že plzeňské sídlo Kobesova knižního podniku bylo jen několik bloků od rodného domu Bohumila Konečného ve Skrétově ulici, poblíž nádraží Jižní předměstí.

Po skončení války byla nit spolupráce malíře s proslulým autorem chlapeckých románů a seriálů opět navázána v redakci nového týdeníku pro mládež Vpřed. S výjimečným ohlasem se u čtenářů setkala už první Bimbova kresba s Rychlými šípy ve věži kostela sv. Jakuba, která vyšla v roce 1946 na obálce 18. čísla prvního ročníku Vpředu.
Výrazná stopa Konečného ilustrací se pak prolíná i celistvou řadou foglarovek, které na přelomu 60. a 70. let minulého století vycházely v nakladatelství Olympia. V případě většiny těchto kreseb je zajímavé, že šlo o malířovu tvůrčí spolupráci s dalším skvělým ilustrátorem Gustavem Krumem: Postavy a dějové kompozice kreslil Bimba, pozadí v podobě přírodních zákoutí či městských kulis byly zase Krumovým dílem.
Na počátku 70. let potkaly Bohumila Konečného velké osobní i profesní problémy: Stalo se tak v důsledku zcizení řady kreseb z umělcova archivu jeho dřívějším rodinným přítelem, emigrantem Petrem Sadeckým. Vesměs kresby a skici s dobrodružnou tematikou byly poté na Západě zneužity jako předloha pro fiktivní sci-fi komiks Octobriana, vytvořený – podle Sadeckého mystifikačního tvrzení – údajně undergroundovými umělci v bývalém Sovětském svazu. Komunistickou vládnoucí mocí v Československu byl Bohumil Konečný označen nálepkou „nežádoucího umělce“ a měl značně omezené možnostmi další tvorby.
Změna společenských poměrů a satisfakce nastaly pro Bohumila Konečného až příliš pozdě: Umělec Nedlouho po „sametové revoluci“ umělec v lednu 1990 v Kožlanech u Plzně zemřel.

---

Život a tvorbu Bohumila Konečného připomíná nově pamětní deska, která byla odhalena 1. října 2021 na průčelí Bimbova rodného domu ve Skrétově ulici 47 v Plzni.
Druhý den byla poblíž soutoku řek Berounka a Střela na severním Plzeňsku otevřena naučná stezka Krajem Bohumila Konečného. Okruh vede od kempu Kobylka přes Liblín k Piplově mlýnu, v němž Bimba pobýval na letním bytě, a kde se zrodila i zmíněná legendární kresba Rychlých šípů ve Stínadlech.
Iniciátorem obou aktivit, díky nimž má veřejnost nyní další příležitost se blíže seznámit s dílem výjimečného umělce, byl Jan Hosnedl - Housenka z Plzně.
K odhalení pamětní desky a otevření naučné stezky byl vydán také suvenýr pro sběratele - výroční turistická známka Krajem Bohumila Konečného.
Podrobné informace o obou počinech, které připomínají odkaz Bohumila Konečného (včetně rozsáhlých fotoreportáží z akcí) jsou zveřejněny na internetových stránkách na www.bimba.cz.

1. Pamětní deska na rodném domě Bohumila Konečného; 2. O vytvoření a instalaci desky se v podstatné míře přičinil velký propagátor Bimbova díla Jan Hosnedl – Housenka; 3. K slavnostní atmosféře ve Skrétově ulici přispěl také pěvecký sbor plzeňského Gymnázia F. Křižíka. V doprovodu kytary a harfy (!) zazněla mj. píseň Wabiho Ryvoly Rychlé šípy; 4. Odhalení desky se chopili primátor Plzně Martin Baxa a vnučka Bohumila Konečného, výtvarnice Alice Danielovská; 5. Trasa naučné stezky u soutoku Berounky a Střely; 6. - 7: Na čtyřech zastaveních trasy jsou umístěny informační tabule o malířově životě a tvorbě; 8. Piplův mlýn včera a dnes - zde se zrodila kresba z památné obálky časopisu Vpřed; 9. Výroční turistická známka Krajem Bohumila Konečného.
Foto: www.bimba.cz, reprofoto YouTube a archiv