V sobotu 5. července 1997 byl na legendárním tábořišti Pražské dvojky - ve Sluneční zátoce - odhalen památník, který připomíná Jaroslava Foglara a tábory zmíněného skautského oddílu. Jestřáb byl odhalení přítomen a to dokonce v kraťasech, ačkoliv mu následující den bylo úctyhodných 90 let a pronesl nezapomenutelnou řeč.
Dnes už jenom pamětníci vědí, že o vznik památníku se zasloužil Miroslav Plachý - Miki (skautský vůdce střediska ve Světlé nad Sázavou), dále ledečské skautské středisko s náčelníkem Antonínem Bayem - Tonym a členové Pražské dvojky. Jak jsme se v redakci Bohouška před nedávnem dozvěděli z ústního svědectví, na odlití bronzové plastiky, kterou vytvořil Vladimír Pechar - Pluto, finančně přispěl i sám Jestřáb. Realizace celého projektu trvala více než rok, příprava o rok více. Pojďme si společně tehdejší události připomenout.
Miroslav Plachý-Miki inicioval vybudování pomníku už v roce 1995. Formuloval výzvu světelských skautů, na kterou reagoval Ivan Vápenka. Ten navrhl vysoký dřevěný totem se stojanem se znaky foglarovských táborů. S tím ale nesouhlasil Jaroslav Foglar, který navrhl žulový kámen a 30. listopadu 1996 vyjádřil souhlas s realizací. Stavbě pomníku nebránil ani vlastník pozemku, pan M. Jeřábek, který doslova uvedl:
„Jsem si dobře vědom významu tohoto památníku pro všechny české skauty a příznivce Jaroslava Foglara, neboť J. Foglar patří mezi nejvýznamnější vychovatele naší mládeže a proto s upřímnou radostí dávám celé akci Památník Sluneční zátoka svůj souhlas!"
Miki spolu s kamenickým mistrem z lomu v Lipnici nad Sázavou, panem Mikolajem, vybrali třítunový kámen ve tvaru komolého jehlanu a objednali vyhloubení jámy na okraji lesa ve Sluneční zátoce.
Zásluhy na vyhloubení jámy, vybetonování základů, převezení žulového balvanu z lipnického lomu a jeho osazení
měli ledečtí roveři a Antonín Bay - Tony. Pomník má nadzemní rozměry 60 x 80 x 230 cm.
Jak již bylo zmíněno, plastiku na kámen vytvořil Vladimír Pechar - Pluto, odlil ji pan Jindřich Janeček z Vamberka a uhradil samotný Jaroslav Foglar.
Na výrobu pamětních pohlednic, odznaků a dalších materiálů byla tehdy uspořádaná veřejná sbírka, které se ujali ledečtí skauti.
Slavnostní odhalení pomníku se konalo 5. července 1997 a předcházela mu zastávka Jaroslava Foglara na náměstí v Ledči nad Sázavou. Spisovatel byl již tehdy po několika střevních operacích, přesto v Ledči i ve Sluneční zátoce jsme ho mohli spatřit v zelené košili a krátkých modrých kalhotech, protože slavnosti přálo počasí. V zátoce u pomníku při slavnostním odhalení rozprávěl sedící na židli, obklopený příznivci a obdivovateli, vzpomínal na svou rodinu, ale i na táboření za války na nedaleké Kocandě i na počátky svého skautování a samozřejmě zapózoval u pomníku pro přítomné fotografy.
"Z Ledče byl můj strýček, byl to geometr a vyměřoval tady, to on mě upozornil na toto místo. Jsem tady v kraji svého mládí. Všichni moji vrstevníci jsou už dávno mrtví a jen já tu straším dál. Moje maminka se ale dožila 102 let a dvou měsíců, do toho věku mě ještě dvanáct roků zbývá."
"Kdybych měl při této příležitosti ještě něco říct, vyslovit jakousi výstrahu, tak je to: Nikdy nekuřte! Já jsem nikdy nekouřil a jsem tu dodneška, můj bratr Zdeněk kouřil a zemřel v 67 letech, rakovinou byl zachvácený od hrtanu až po žaludek."
"Mirek Stiborů jednou přinesl do školy nabídku, jestli by se někdo nechtěl podívat do Anglie. Přihlášky přijímali na Staré Rychtě. Tak jsme tam šli, ale jaké to bylo zklamání, když jsme se dozvěděli, že prostředky na cestu bychom si museli zajistit sami a především - museli bychom být skauty, což jsme tehdy nebyli. Byl tam ale jeden takový mladíček, který nám navrhl, jestli bychom se nechtěli přihlásit do skautského oddílu ve Vršovicích. My jsme si tehdy o skautech mysleli, že nemusí chodit do školy."
Po slavnostním odhalení následovala autogramiáda. Atmosféru tehdy tak trochu narušili provozovatelé tábora, kteří odmítli do nedalekého sportovního areálu TJ Bohemians vpustit automobil, který přivezl Jaroslava Foglara, tak aby mohl vystoupit z auta co nejblíže pomníku. Musel zasáhnout starosta Ledče nad Sázavou Jan Hálek. Táborníci tehdy účastníkům akce dokonce vymezili lanem přesné koridory, kudy se pohybovat a s despektem sledovali celou akci zpovzdálí.
Při přípravě článku byly využity vzpomínky Miroslava Plachého, Ivana Vápenky, Vladimíra Pechara, web Ledče nad Sázavou a dobový denní tisk. Článek vyšel 17. 6. 2022, aktualizován 2. 7. 2022.
.jpg)
