Tak teď jsem zvědav jaká bouřlivá debata se zde opět rozproudí.Už mám představu co se asi bude psát v dalším sborníku.
Aby bylo jasno-já pravdu neznám a nestraním ani jednomu z pánů.

Nám ve Dvorcích je jedno, zda má pravdu jedna či druhá strana. Hlavně ať nám Jednostraníci ani Druhostraníci nelezou sbírat míčky na tenisové kurty, nebo by mohli dostat nakládačku tak, jako kdysi Šípáci. A jestli se z týhle půtky strhne mela, tak Sběrač o tom bude psát jako první: BKP nám to přijde vyklopit hned, jak padne první facka! Kam se na náš věstník hrabe Tam-Tam..........

Teď je to jasné: Sborník lže jako když tiskne -- mám dojem, že se to před 30 lety tak nějak podobně říkalo o Rudém právu :-)

Je dobré, že sa pán Čvančara ozval. Tie Stegbauerove kecy mi už poriadne liezli na nervy a zo "Sborníku nezávislých foglarovců" urobili takmer neonormalizačný pamflet, za ktorý by sa nemusel hanbiť ani Tomio Okamura.

Zjistil jsem, že se v některých odpovědích Jaroslava Čavančary, uveřejněných na Bohouškovi, objevilo moje jméno a to v souvislostech, které se udály buď zásadně jinak a nebo jinak. Musím na ně chtě nechtě reagovat.

Z tvořícího se Fondu Jaroslava Foglara mě nemusel Jiří Stegbauer, po návrhu Jaroslava Čvančary, odmítat. Původní sestava Nadace Jaroslava Foglara, kterou založil a uvedl v život Jestřáb, jejímž jsem byl členem, se rozhodla, že nebude v žádné podobě pokračovat v činnosti. Kolektivně ani jako jednotlivci. Toto své rozhodnutí dala zřetelně najevo, mimochodem také tím, že sama nepodnikla žádné kroky k založení vlastního fondu, ačkoliv se to ukazovalo být nejsnadnější cestou jak původní Foglarovu nadaci v pozměněné právní podobě udržet. Toto naše stanovisko bylo mezi osobami zmíněnými Jaroslavem Čvančarou známé a znal je také Jiří Stegbauer.

"Kdyby v partaji byli všichni takoví jako Jura Stegbauer, tak jsem do ni vstoupil také". Přibližně těmito slovy mi na počátku devadesátých let JČ přiblížil svého tehdejšího kamaráda JS jehož jsem dosud osobně neznal. Velmi jsem tenkrát jeho prohlášení ocenil. Rozhodně jsem jej nechápal jako bonmot a nemyslím si, že jej tehdy JČ jako takový vyslovil.

Schůzky, kterou ve snaze smířit JČ s JS, režírovala paní Olga Bezděková jsem se zúčastnil jako další přizvaná osoba. Konala se v restauraci Modrý slon pod dejvickou sokolovnou. Nemohu vyloučit, že schůzek s tématem vycházející jednoznačně s Jurova obvinění JČ bylo několik. Ale ta schůzka, které jsem byl přítomen neměla rozhodně onen ráz jaký popisuje JČ. Ano, byla velmi napjatá. JS šlo v ní o to, aby JČ přiznal svou vinu a vrátil některé věci, které si, podle zjištění JS, ponechal po jedné z foglarovských výstav. Kolik a které věci to byly nevím, ale, že oba JS i JČ ( stejně jako paní Olga Bezděková) hovořili o reálném příběhu bylo z obsahu vzrušené rozpravy více než zřejmé.
Zdravím.
Jiří Zachariáš-Pedro.

Četla jsem na Bohoušku reakce na rozhovor s Jaroslavem Čvančarou. Na setkání kdysi v Domažlické restauraci na Strossmayerově náměstí tehdy Jiří Zachariáš nebyl. Mrzí mě, že se Jiří Stegbauer do Jardy Čvančary stále naváží.
Měl by se mu omluvit a skončit. Jardy Čvančary si vážím.

Olga Bezděková

Dovolím si k tématu sdílet odkaz na přednášku Františka Koukolíka. Myslím velmi příhodnou.
https://www.youtube.com/watch?v=vZSjJ4 QKjls

Jako nakladatel se jen nerad vyjadřuji k práci jiného kolegy - vydavatele. Vždycky je ale špatně, když si majitel ve vlastním časopise vyřizuje své osobní záležitosti, ať je třeba nazývá bojem za spravedlnost.
A protože za více než čtvrt století trochu znám Jiřího i Jardu a mnohé vím o jejich "sporu", cítím potřebu zopakovat slova paní Bezděkové.
"Mrzí mě, že se Jiří Stegbauer do Jardy Čvančary stále naváží. Měl by se omluvit a skončit. Jardy Čvančary si vážím."
A Jiří, můj otec by Ti řekl to samé...
Michal Moravec

Pane Stegbauere, přestaňte už, prosím, otravovat ovzduší foglarovské obce svými osobními spory a veřejnými útoky na kohokoliv. Nás, foglarovce, to opravdu nezajímá! My si chceme užívat radosti z toho, co nám daly knížky Jaroslava Foglara, a ne stále někde číst Vaše pseudomoralistické výzvy. Zameťte si nejdříve před svým prahem, a pak - máte-li potřebu - komunikujte s lidmi, které chcete oslovit, jiným způsobem, osobní korespondencí a podobně. Nestojíme o Vaše výlevy ani v jinak kvalitním Sborníku nezávislých foglarovců, ani nikde jinde ve veřejném prostoru.
Ing. Jiří Sch.

Když jsem si před týdnem přečetla vyjádření J. Čvančary k opakovaným útokům J. Stegbauera na jeho osobu, obávala jsem se, že článek vyvolá další "nekonečnou vlnu" reakcí a diskusí. Ale, jak je vidět, toto téma je už vyčpělé, foglarovci o žádné sborníkovské tlachání nestojí. Pouhých deset příspěvků - můj je ten jubilejní - říká, že naprosto zbytečnému "problému" je konec. Alespoň v to věřím. Je třeba poděkovat M. Beránkovi a Bohouškovi, že takto noblesně uzavřeli nechutné navážení se do člověka, který měl bezesporu k J. Foglarovi mnohokrát blíž, než útočící strana. J. Čvančara vyvrátil lži a polopravdy důkazy, takže pokud někdo bude ještě chtít rozšlapávat toto lejno, které vypadlo ze sborníku, tak nepatří do vcelku slušné foglarovské pospolitosti. To je moje poslední slovo, a už nechci o tom víc ani číst, ani slyšet.

Vážení přátelé.
Mohu dosvědčit, že JČ sám sebe nikdy za historika nepovažoval, a dodnes se tak neoznačuje. To bývá také příčinou našich rozepří. Já totiž JČ za historika považuji, i přes jeho opakované zdůrazňování skutečnosti, že on není absolventem studia historie na filozofické fakultě některé z našich univerzit. Sám jsem studoval v letech 1986-1991 pomocné vědy historické a archivnictví na FFUK Praha, a v roce 2013 jsem dokončil doktorské studium (PhD) v oboru historie na královéhradecké univerzitě. Tématem mé práce bylo zneškodnění Heydricha a následný teror, který Němci za II. stanného práva rozpoutali. Pracuji od roku 1992 v Archivu hl. m. Prahy.
JČ nemá akademické tituly, ale HISTORIKA z něho činí jeho životní dílo. Již ve druhém ročníku na FFUK Praha jsme se my- tehdejší studenti-dozvěděli od docenta Rostislava Nového v semináři k úvodu do studia dějepisu, že historik není každý, kdo absolvoval studium historie, nýbrž ten, kdo umí vyhledat historický pramen, kriticky jeho výpovědní hodnotu vyhodnotit, a pak si dokáže pokládat správné otázky, jejichž odpovědi -podložené historickými prameny- mu umožní vysvětlit, podložit argumenty a popsat historické souvislosti událostí, o nichž píše. JČ se ve svých knihách zaměřil na významný a specifický druh historického pramene, a tím jsou především odborně komentované a faktografií opatřené historické fotografie, další kvalitní práci odvedl na poli memoárové literatury, i v dílčích studiích uveřejňovaných v odborných i populárně-naučných časopisech. To ani nemluvím o vysokém počtu kvalitních dokumentárních filmů a rozhlasových pořadů, které mohly vzniknout na základě historických pramenů, které JČ vyhledal, uchoval a interpretoval. Dnes 30 let po pádu komunistického režimu se již pozapomnělo na to, že JČ se svojí prací začal již počátkem 80. let, tj. v době, kdy nemohl nikdo tušit, že fotografie a pamětnické výpovědí odbojářů-lidí o nichž se tenkrát zajímalo nanejvýše pár nadšenců a historiků-umožní JČ -díky Bohu a v důsledku pádu komunistického režimu-vydávat o mnoho let později své knihy k dějinám odboje. Zapomíná se také na to, že JČ se stal průkopníkem zveřejňování komentované historické fotografie jako důležitého historického pramene. V tom má desítky pokračovatelů. Je nemnoho autorů, kteří v míře srovnatelné s prací JČ přispěli k rozšíření našeho historického povědomí a k uchování památky našich hrdinů z II. světové války. JČ není absolventem studia historie, ale jeho publikace svojí kvalitou mají často větší přínos pro poznání historické skutečnosti, než je tomu u některých knih a studií vydávaných některými osobami honosícími se příslušnými akademickými tituly. Pro mne je dílo JČ velmi inspirativní, považuji je za důležité a hodnotné pro znalost etického odkazu účastníků protinacistického odboje. Proto budu i nadále JČ považovat a označovat za historika, ať už v soukromých rozhovorech s kamarády, anebo i na veřejnosti. Na tom nezmění nic ani skutečnost, že JČ sám sebe za historika nepovažuje, a sebe tak nenazývá.
Mgr. Vojtěch Šustek PhD

MB: V jiné souvislosti je ve článku ve sborníku č. 8 uvedeno, že se od tebe odklánějí kamarádi. V té souvislosti uvádí Zdeňka Šmitmajera.
JČ: Žádný odklon skutečných kamarádů neexistuje. K nepodloženým údajům využívá Stg i mého bývalého kolegu ze Zeleného pruhu, nyní těžce nemocného Zdeňka Šmitmajera. To už je opravdu za hranou.

Odklon kamarádů, kteří ve svém hnojopisu kupí neuvěřitelné poluvy a manipulativní interpretace, směřující proti jurovi jsou již slutečně za hranou. jsem nechtěný svědek tvého sebestředného velikáštví, co Tvůj někdejší nadřízený vedoucí metodického oddělení. abych uvedl vše na nikoli Tvoji fiktivní realitu, nýbrž prostu pravdu, z téhož důvodu jsem předal Jurovi materiál o tvé zhůvěřilosti, aby je kdykoliv použil . Hovg

Z těch dvou citovaných vět není, že onoho p. Šmitmajera považuje za skutečného kamaráda, tudíž jeho případný odklon od JČ není v rozporu s tím, co JČ říká. A to konkrétně, to, že odklon skutečných kamarádů neexistuje.

V další větě pak píše o tom, že je za hranou využití těžce nemocného p. Šmitmajera.

Jméno Šmitmajer padá jen v souvislosti s druhou větou, nikoliv s první, kde se mluví o skutečných kamarádech.

Jestli se p. Šmitmajer vidí ve větě o skutečných kamarádech, ač tam není vůbec jmenován, tak je otázka, kdo je teda ten jájínek. A jestli ty dvě věty chápe tak, jak napsal, tedy takto - V jiné souvislosti je ve článku ve sborníku č. 8 uvedeno, že se od tebe odklánějí kamarádi. V té souvislosti uvádí Zdeňka Šmitmajera; pak má problémy s porozuměním textu. JČ totiž p. Šmitmajera v SOUVISLOSTI s odklonem kamarádů neuvádí, uvádí ho v souvislosti s jistým využíváním k nepodloženým údajům (ať tím myslí co chce) a p. Šmitmajera jasně označuje jako bývalého kolegu, ne jako jednoho ze skutečných či neskutečných kamarádů. Jen proto, že v jedné větě mluví o skutečných kamarádech a v další někoho zmíní, neznamená to, že musí být ten zmíněný automaticky i kamarádem.

Z těch dvou citovaných vět není ZŘEJMÉ...

Mi vypadlo.

P. S. Když už tady nebo jinde perete špinavé prádlo, které podle komentářů tady asi málokoho zajímá, tak ho perte aspoň tak, aby ti nezainteresovaní, kterým je to praní prádla tak nějak u zadnice, nekroutili hlavou nad tím, jak se účastníci dokážou hádat a přít nejen ohledně blbostí, které ty nezainteresované nezajímají, a také nad tím, jak jim při tom šplouchá na maják, když vidí v textech něco, co tam vůbec není, ale oni to vidět chtějí, aby to mohli v komentářích té druhé straně řádně vytmavit.
To hovgh se píše howgh.

Smutné na tom všem je, že nezainteresovaní lidé, kteří pouze milují tvorbu a dílo J. F. si čtou (a nebo se dozvídají) něco, co je naštěstí upřímně vůbec nezajímá. Z nezávislého pohledu člověka, který má pouze rád foglarovky a který lituje toho, že neměl tu čest prožít třeba nějaký tábor, výpravu, schůzku s J. F., je mi smutno, jak se tu (a i jinde) ti, kteří měli tu čest s J. F. prožít určitý kus života hádají, přou, napadají a urážejí. To je panečku svornosti! To jsou skutečně ti "Hoši od Bobří řeky"? To jsou ti "šťastlivci", kteří mohli prožít kus života s Jestřábem? Opravdu? Co se to proboha s vámi (skoro na sklonku života) stalo? Proč se tak chováte? To je jedna hnusná "kauza" za druhou (např. Nashville-Menhart, Jáček-Jura) Vyprdněte se už konečně na všechny ty nesmyslné žabomyší války. Jsme na světě jen jednou!!!

Nerozumím, proč jsem uváděn jako příklad nějakých "nevraživých sporů" foglarovců, konkrétně- "Nashville-Menhart"??? Já s Menhartem žádné spory nevyvolával! Nebýt Menhartových - řekněme - "poťouchlostí", které ale překročily hranici únosnosti i respektu (např. rozesílání invektivních a pseudomravokárných informací vůči mně na všechny možné strany pod zneužitou hlavičkou "předsedy revizní komise SPJF", i jiných kauz), vůbec bych se tím a jím nemusel zabývat. Takže se distancuji od dotazu "co se to s vámi děje", dotaz se mě netýká a adresát by měl být v tomto případě jiný... :-)

Koukám na to zajímavé počtení v podobě nových komentářů a je skutečně vidět, že i foglarovky si najdou lidé, kteří mají nějaké issue, nějakou poruchu psychickou či osobnostní. Troufám si tvrdit, že u některých autorů je diagnóza celkem jasná.

Buďme svorni a další:
Podle mě v tom není nic jiného, než snaha si Foglara přivlastnit pro sebe a být jediným expertem na jeho dílo. Takovéto Já ho znal osobně, byl jsem u něj v bytě, mám všechny jeho knihy ve všech vydáních a můj názor na to či ono je takový, takže každý, kdo má jiný, píše blbosti. Všichni si chtějí z Foglara ukrojit něco, určovat, co by se mělo nebo nemělo psát (myslím tím názor, pokud jde o lži, faktické nesmysly, ty by se psát neměly určitě z principu), postupně na sebe ti znalci reagovali, postupně se začli nesnášet až je z toho boj těhle rozměrů, všichni si spolu vyřizjí účty, všichni na to reagují a už to přesáhlo normální míru. Nesnášejí se, za to či ono, přitom jsou v podstatě stejní, nebo aspoň většina je. A tak jsou z foglarovců a původně kamarádů, nebo aspoň respektujících se známých, nepřátelé na život a na smrt.
Když se k tomu přidávají běžné nešvary jako neporozumění textu, překrucování, argumentační fauly atd., tak je z toho pak bordel kardinální a ti lidé se dokonce přou i o to, co nikdy nikdo neřekl a nenapsal, ale mnoha těch bojovníků má za to, že ano.

Možná by stálo za to, kdybysme si my nezúčastnění řekli, že nebudeme kupovat nic, kde si ti lidé vyřizují účty a na internetu se k tomu vyjadřovat stejně, třeba napsáním Neotravujte už s tím, je to trapné. Víc ani písmenko. Třeba by jim to došlo, že se na to mají buď vys..t, nebo si to řešit soukromě.

Kdyby vás viděl Jestřáb, tak z vás asi radost mít nebude, kluci. Jdete si po krku jak komanči po osmačtyřicátym.

Pěkně jste to shrnul, pane kolego, ale vaše zdůvodnění je jen částí celého problému. Důvodů, proč foglarovská scéna připomíná ring (myslím tím bojiště, ne Ring, Ring :)), je vícero. Zmíním jen pár. Jednak někteří zakomplexovaní chudáci ve foglarovkách a Foglarovi našli způsob, kterak moralisticky třískat lidi holí . Jsou to lidé trpící komplexem velikášství, že zrovna oni jsou nositeli těch nejvyšších mravních kvalit atd. Myslím si, že ve 100 procentech případů jde o lidi zlé, bezcitné, s poruchou osobnosti. Takových je třeba se vyvarovat, fungují jako piraně. Dalším problémem je, že foglarovky jsou klukovská literatura, takže ve spolku foglarovců se najde hodně infantilů, osobnostně nevyzrálých lidí, kteří žijí klukovský život včetně nesmyslných klukovských pranic o cokoliv. Obrovsky chybí pokora, respekt k druhým lidem, tolerance.
No a nakonec jde o vliv. Někteří lidé i v tomhle mrňavém foglarovském rybníčku chtějí být slyšet, chtějí mít vliv. V horším případě jde přímo o peníze (viz Petr Foglar).

Když jsem se před rokem zase přihlásil do SPJF a téměř ihned poté zjistil, že se situace za těch 15 let nijak nezměnila, usoudil jsem, že do tohoto bizarního světa psychopatů nebudu vstupovat a budu jej sledovat jen z dálky, ve společnosti pokud možno jen normálních, slušných lidí. A zlobím se na ty zoufalce, kteří nedospěli, kteří nedokážou upozadit své ego a ničí jiným lidem života. Kvůli nim se neúčastním akcí, na kterých by se mohli vyskytnout.

Jsem k lidem tolerantní, myslím si, že opravdu hodně. Netoleruju ale určité věci, jako je podlost, zákeřnost, ubližování jiným lidem. Pokud by se ti zamindrákovaní chudáci chovali tak, že by neponižovali druhé, neubližovali jim, nevedli proti nim svatou válku a nešířili pomluvy, pak by měli alespoň nějakou hodnotu a vzduch by se výrazně pročistil. Jenže tihle lidé toho ve své malosti nejsou schopni.

Zrovna včera jsem si o tomhle povídal s doktorem Jiřím Grygarem. Připomínal, kterak dostával od Foglarova synovce trestní oznámení za pomluvu (naštěstí ten nečlověk již nežije, tak mu nemůže škodit). To je exemplární příklad toho, jak to může skončit.

Ve foglarovském světě se najde řada slušných, skvělých, ba výborných lidí, kterých si vážím. Ale najde se tu řada podivínů, bláznů, zapšklých, zamindrákovaných chudáků, jejichž náplní života je otravovat jiným lidem život. A co je horší, právě ve foglarovské obci a podobných spolcích je takových lidí větší procento.

@prezident EMzák
Není to špatný návrh, ale to bych si pak nemohl z těch lidí dělat srandu, to mi pod fousiska moc nejde. Rozhodnu se podle toho ostatních a půjdu s davem.

@PetrV
Tohle označování druhých psychopaty, případně odvolování se na Koukolíka a jeho deprivanty je už taky internetovou diagnózou. Do toho spolku magorů poměřující si foglarovské pindíky dobře zapadáte.

Jediné, o co se kolego pokouším, je porozumět situaci, která je dost nepřehledná a zmatečná. To je vše. Jinak je mi to egal, ti lidi nejsou součást mé rodiny, tak mi jsou volní.

Děkuji EMzákovi za jeho skvělý komentář. Rovněž děkuji za určitá vysvětlení od PetrV. Všem přeji hezký večer a hlavně KLID a slunce v duši :-)

Dovolte nám, abychom jen v krátkosti reagovali na komentáře zde uveřejněné, z nichž některé jsou až zbytečně negativně směřované na adresu Jury Stegbauera.
Juru známe dvacet let a velice si jej vážíme za jeho neutuchající propagaci díla Jaroslava Foglara.
Mnohokrát jsme za ta desetiletí spolu hovořili, diskutovali, prožívali dobré i zlé a vždy jsme pociťovali radost a hrdost, že můžeme být jeho kamarády!
Jan Machálek a Luboš Trkovský

Pánové Machálku a Trkovský, prosím o stručnou odpověď na otázku, zda považujete jednání Jury Stegbauera vůči Jar. Čvančarovi za čestné a férové? Je veřejné osočování této osoby prostřednictvím argumentů, které se pak ukážou jako polopravdy, smyšlenky a domněnky v duchu foglarovské čestnosti a morální principiálnosti, kterými pan Stegbauer tak argumentuje? Přijímám Vaše sdělení o letité spolupráci i kamarádství s ním - ostatně podílíte se na tvorbě sborníků zajímavými texty. Ale nevyjadřujete se k samotnému problému, který je uveden výše. Nepatřím k přátelům Jar. Čvančary, jen párkrát jsem s ním prohodil několik vět a p. Stegbauera jsem osobně nikdy ani neviděl, ale s údivem sleduji tuto "řežbu", tak odlišnou od vcelku přátelské atmosféry ve Sluneční zátoce, kam už pár let s radostí jezdím.

věrohodným důkazům, ŽE Duchovní nouze, nemaje hůl vždy si nějakou najde. Že by jajínek sám odvážně promluvil?

Nevím, kdo je ZP zač, ale vy, pane, jste hodně nemocný a měl byste vyhledat odbornou péči, dokud nezačnete být nebezpečný svému okolí.
Díky, že tak v nejbližší době učiníte.

ZP je ten, co psal v pondělí v 19:11:17, p. Šmitmajer, a já na něj reagoval a vysvšětloval mu, že o něm jako o kamarádovi se p. Čvančara nezmiňuje. Po přečtení jeho dalšího komentáře mi je jasné, že to bylo vysvětlování naprosto zbytečné.

Jestli ten materiál proti p. Čvančarovi má podobný obsah a podobnou formu jako poslední komentář od ZP, tak snad beru zpět má slova výše a přál bych si, aby ten materiál byl v dalším Sborníku otisknut. To totiž musí být řádná p...l.