Smutný konec jedné kapitoly. Pěkný dárek ke 30. výročí existence pobočky.

Pokud si někdo stěžuje na nezájem, možná by stálo za to podívat se, co za ním stojí. Určitě ne nezájem o věc samotnou - o víkendu jsem měl nějakou akci s ukrajinskými dětmi a ježek v kleci spolu se Záhadou hlavolamu u nich celkem zabodoval. Spíš jde o přístup. Pokud bych k lidem přistupoval stylem, že kdo nepřevere mou mantru, toho zhejtím, pomluvím a ten je trash, pak se nemůžu divit, že normální, slušní lidi se nepohrnou.

Takže ve vedení přežívá Vláďa, který sám byl ondyno překvapen, že vůbec ve vedení je....

Mělo se to řešit jinak. Ne prostě tím, že se vedení vykašle na závazek vedení SPJF uspořádat výročku, a jen tak v tichosti si sbalit fidlátka. Tohle se dělá jinak než stylem "naštvali jste mě, nemluvím s vámi".

Co je to, proboha, za slovník - "...kdo nepřevere mou mantru, toho zhejtím, pomluvím a ten je trash..."?!?! To se pak nelze divit, že mezi "foglarovce" se normální, slušní lidi nepohrnou! Skoro polovině výrazů z této věty totiž normální, slušní lidé nerozumí! Nejtragikomičtější na tomto komentáři je ale sdělení, že ve vedení pobočky je jakýsi Vláďa, který ani neví, že je ve vedení. Tak to je opravdu na pováženou. Není se čemu divit, že se pak takový spolek rozklížil!

Vlado Dvořáků, chop příležitost za pacesy! Jsi poslední mohykán, který má šanci zachránit co se dá. Pražská pobočka ještě dýchá, nastal Tvůj čas k činu!