Autorka právě vydané publikace Český komiks 1. poloviny 20. století Helena Diesing se odhodlala vstoupit na tenký led žánru, který v české kultuře nebyl dosud zpracován jako celek, natož jako fenomén do roku 1950.
Obrazově bohatá kniha autorky, mimo jiné tvůrkyně monografie Kája Saudek (2010), vyplňuje prázdné místo na poli české pop kultury.
Helena Diesing na základě rozsáhlé rešerše dobových periodik shrnuje dosud nezmapované období českého komiksu. Přináší nové poznatky o proslulých tvůrcích, mezi nimiž nechybí Josef Lada, Ondřej Sekora či Jaroslav Foglar, představuje ale i desítky autorů zcela neznámých. Publikace dokazuje, že svět českého komiksu před rokem 1950 byl plný celé řady rázovitých postav. Odhaluje zrod těch dodnes slavných, například Ferdy Mravence nebo Rychlých šípů, připomíná také mnoho zapomenutých hrdinů včetně Pepiny Rejholcové z dílny Františka Voborského nebo gentlemanského fešáka Dandyho od mezinárodně uznávaného karikaturisty Berta.

Hoši z klubu Rychlé šípy si v roce 2011 vylezli na "svatyni uctívačů ginkga". Tato svatyně je vně i uvnitř vyzdobena listy ginkga, jak dokazuje detail větrání v této zajímavé budově.
O který se jedná staroměstský dům se dozvíte až při Večeru světel 17. prosince.
Zbývá všem pátračům už jen několik dní k nalezení Rychlých šípů ve Stínadlech.
Možná někomu přiložená fotografie napoví - odvětráním vylezli Šípáci až na střechu.

Svátek Večer světel, vycházející ze stínadelské trilogie Jaroslava Foglara, si příznivci tohoto autora a jeho díla na mnoha místech naší země připomínají vždy 17. 12., tedy v den, kdy vyšel (v roce 1938) na stránkách Mladého hlasatele první kreslený příběh Rychlých šípů.


Tradiční Večer světel v Praze se uskuteční v obvyklém čase a na obvyklém místě:
Sraz 17. 12. 2011 v 17.00 (konec akce přibližně 18.00) - prostor u postranního vchodu kostela sv. Haštala na Haštalském náměstí v Praze 1 (naproti Anežské ulici).

Jedinečný vánoční dárek pro Vás, vaše družiny, kluby, oddíly.
Jiří Vodenka – Jíra, jeden z nejstarších Dvojkařů, rádce družiny Ostřížů, účastník slavného tábora u Sinovíru roku napsal a vydal knihu o stopování.
Z Jírova celoživotního zájmu o tuto vědu zálesáků čerpal jeho skautský vůdce Jaroslav Foglar ve svých časopiseckých hlídkách Z Bobří hráze či Junácká hlídka. V šedesátých letech vytvořil Jiří Vodenka s Jaroslavem Foglarem tandem a čtenáře Vědy a techniky mládeži v deseti pokračováních seznamovali se stopováním a životem zvěře v divočině.

Můj kamarád Jára Billíček Frič, učitel základní školy v Praze a banjista, vydal právě další komiksovou knížku nazvanou „Šeré Zjevy. Comics 1990 – 2011“ s podtitulem „Nové díly. Šerý svět“.
O co jde? Určitě o jemnou a přátelskou parodii na Rychlé šípy, ale ještě jednou věcí se tato parodie odlišuje od mnoha parodií jiných a hrubozrnnějších, a to tím, že jde o krajně autobiografické příběhy Billíčka a jeho kamarádů, kteří ve městě i v přírodě více i méně vědomě napodobovali a jistě ještě napodobují Rychlé šípy, což je teprve zachyceno na barevných obrázcích.

Praha se představuje jako město literatury. Minulý týden odstartovala akce Kniha pro sochu, která vybízí k zamyšlení nad sochami, které se proměnily v zahloubané čtenáře. Jako první knihu dostala Miminka na Kampě.

Dnes vychází poslední díl z trilogie kanadského Severozápadu - Indiáni Britské Kolumbie strpěli Olympiádu od Ivana Makáska – Hiawathy, redaktora a publicisty, jehož celoživotním zájmem je vedle ochrany přírody indiánské téma.
Autorova třetí kniha z kanadského severozápadu přináší informace proč většina domorodců Britské Kolumbie s pořádáním olympiády (XXI. zimní olympijské hry 2010) v jejich zemi nesouhlasila, včetně majoritní bílé většiny Vancouveru. Co lidé dělali proti a jak jim to nebylo nic platné, když mocní rozhodli jinak. Nepomohly mnohaleté demonstrace v provincii, ani projevy solidarity ze zahraničí, stížnosti u Mezinárodního olympijského výboru, ani v OSN. Svět ovšem nechtěl nic vědět o humanitárním bezpráví v zázemí Olympiády. Kanaďané sice slibovali nejzelenější Hry v historii, ale pak nedokázali dodržet ani vlastní zákony o ochraně přírody a tak začaly destrukcí životního prostředí. Překvapí příběh muže, jenž měl na starosti jejich bezpečnost, ačkoli jeho kariéra vyrostla z potlačování tzv. „indiánských rebelií“. Olympiáda měla na svém kontě nejen smrt gruzínského sáňkaře, ale i několik mrtvých indiánů, o kterých se u nás nepsalo. Přitom smrt řezbáře a člena sněmu Lilwatů málem zhatila zahajovací ceremoniál. Tato kniha chce naše povědomí o tom všem vylepšit.

Rok se s rokem sešel a fanoušci komiksu se jistě táží, kde je onen slibovaný druhý díl encyklopedické řady, mapující periodika vydávaná před sametovou revolucí, a především kreslené příběhy v nich. Nešlo skutečně jen o zástěrku? Neskončil ambiciózní projekt prvním a zároveň posledním dílem komiksové „ostalgie“, jak byla také kniha jednou kritikou nazvána? Nedočkali jsme se pouze oslavného zviditelnění ABC a poté – u všech plantážníků – konec bez zvonce?
Malověrným a pochybovačům, stejně tak optimistům a příznivcům Encyklopedie komiksu lze předložit lakonické sdělení. II. svazek bude! A pokud se ptáte kdy a v jaké podobě, k několika změnám oproti „jedničce“ dojde. Jednou z nejdůležitějších je termín, kvůli nevyhnutelným technickým obtížím (které byly skutečně nečekané a neplánované a nijak se nedaly urychlit) přesouvající vydání II. svazku na leden 2012.

Přesně před dvěma lety (5. 12. 2009) jsem na stránky Bohouška psal o objevu radiotelegrafisty amatéra a „objevitele“ Otakara Batličky - ing. Emila Jiráta. Tento článek naleznete na http://www.bohousek.cz/clanek-2009120002-gymnazium-na-mikulasskem-namesti-v-plzni-lihen-zajimavych-osobnosti.html.
Také on, stejně jako předtím malíř a ilustrátor Bohumil Konečný a redaktor časopisů Mladý hlasatel a Vpřed dr. Karel Bureš patřil k absolventům II. státní československé reálky v Plzni – dnešního gymnázia na Mikulášském náměstí v Plzni.
Letos v srpnu mi volal Vladimír Prokop, jeden z největších znalců díla Zdeňka Buriana a autor několika monografií o Zdeňku Burianovi či Gustavu Krumovi.
Vladimír Prokop se mě ptal, zda u nás ve škole náhodou nestudoval malíř Jaromír Vraštil. Měl by maturovat někdy na konci 30. let...
Vyhledal jsem naši databázi studentů a skutečně – naším absolventem je i malíř a ilustrátor Jaromír Vraštil!

Milan Wágner letos vydal pod titulem Životem v pestré společnosti již třetí knihu vzpomínek na Miloslava Šimka a divadlo Semafor a najdete uvnitř i následující Foglarova slova vybraná z dopisu z 5. ledna 1979, což byl onen velmi těžký čas spisovatelova života, ve kterém se obětavě staral o slepou už a na obě nohy ochrnutou, sto a jeden rok starou maminku.
Miroslav Horníček, dotazovaný na názor o knihách Karla Maye, řekl přibližně toto, píše Foglar v dopise Milanu Wágnerovi: Kdo je čte poprvé teprve v dospělém věku, cítí se podveden. Ale kdo čte mayovky v mládí, má je trvale rád pro pěkné prožitky, jež mu v mladém věku přinesly! A to je můj případ. Dnešní kritikové a odborníci jsou však bohužel právě z těch lidí, kteří mě v mládí nečetli, a proto mě také ani nemohou pochopit. A jak by mohli? Oni neměli nikdy tornu na zádech, nikdy neseděli u táborového ohně a neprožili ani velká přátelství na život a na smrt, jež jsou většinou hochů a děvčat prožívána. A to je právě neštěstí pro mne i pro statisíce mých čtenářů, kteří se vinou těchto kritiků sotvakdy mých knížek dočkají.

Do druhého desetiletí své historie se v sobotu 26. listopadu 2011 přehoupne soutěž ve vyjímání hlavolamu „ježek v kleci“ – Memoriál Jana Tleskače. Akce, jež ojedinělou formou rozvíjí literární odkaz spisovatele Jaroslava Foglara, se uskuteční po jedenácté.
Účastníky zápolení, které se jako jediné tohoto druhu pyšní visačkou mistrovství světa, bude hostit opět společenský sál kláštera Emauzy v Praze. Soutěž je rozdělena do tří věkových kategorií – do šesti, do patnácti a nad patnáct let. V předchozích ročnících se jí zúčastnily více než dvě tisícovky startujících z půl druhé desítky zemí Evropy, Asie, Ameriky a Austrálie.

Dovolujeme si Vás pozvat na XXXI. kolegium Akademie Jaroslava Foglara s následujícím programem:
Témata:
1. Mýtus zvaný Stínadla
Ač se diskutovat nebude jen o stejnojmenné knize, vzhledem k tomu, že autor této ojedinělé publikace Miloš Dvorský je stejně tajemnou osobou jako nepolapitelný Širokko (nikdo jej nikdy neviděl, nemluvil s ním, zůstává pod maskou...), bude pro všechny překvapením, jestli se dostaví - nebo co se alespoň o něm dovíme.
Účast přislíbil editor publikace a nakladatel Zdeněk Bauer.

V pasáži obchodního centra Futurum v Kolíně probíhá od 3. 11. do 3. 12. 2011 výstava Letectví – Co všechno létá.
Mezi řadou exponátů je také létací kolo Jana Tleskače, označené na českém, slovenském a anglickém popisku jako „okřídlené kolo“: Legendární kolo Jana Tleskače, jehož plán byl ukryt v hlavolamu „Ježek v kleci“. O jeho tajemství se utkaly Rychlé šípy s postavami z tajemných Stínadel. To vše díky fantazii Jaroslava Foglara a jeho próze Záhada hlavolamu. V době, kdy Foglar psal svou knihu, funkční létající kolo neexistovalo. Dnes se objevují různé prototypy letadel poháněných lidskou silou, jejich dolet je však omezený.

18. listopadu uplynou dva roky od zasazení Stromu Jaroslava Foglara na pražském Žižkově, jež se větví poblíž tramvajové zastávky Husinecká na Seifertově ulici, v parčíku před fotbalovým stadionem.
Při této příležitosti, vy, kteří si vzpomenete a půjdete ve třetím listopadovém týdnu, od 14. do 20. listopadu 2011, kolem, máte možnost, na opěru kmene jinanu, u níž je destička s věnováním, přivázat stužku, ať už ve žluté barvě Vontů, nebo jakékoliv jiné.
Co myslíte? Kolik jich tam potom napočítáme?

Jedná se o první podnik z cyklu výprav po místech souvisejících s rodem Jaroslava Foglara, který připravuje Pražská pobočka Sdružení přátel Jaroslava Foglara.
Výprava, která přinese nová fakta, se uskuteční do Unhoště k rodnému domu otce Jaroslava Foglara Jindřicha Foglara, jehož sté výročí úmrtí jsme si letos připomněli, respektive k dvěma domům a jednomu místu bývalého domu. Dále na říčku Loděnici – Kačák kolem míst bývalé chaty rodičů Marko Čermáka (pro ucelenost v rámci předchozích výprav k Čermákovským srubům), kde se začal formovat Markův trampský i hudební či foglarovský život, a pak již podél říčky romantickým údolím osídleným několika historickými trampskými osadami.
Během dne mineme i několik míst majících názvoslovný respektive jmenný foglarovský nádech (Černý potok, Rymáň).

Od 17. listopadu do 17. prosince 2011 budou mít pátrači již 11. rokem šanci hledat legendární čtenářský klub Rychlé šípy v uličkách Starého Města pražského.
Postavy Rychlých šípů v životní velikosti se budou celý měsíc do 17. prosince, kdy v roce 1938 vyšel první jejich kreslený příběh v časopisu Mladý hlasatel, dívat na Pražany i návštěvníky města z balkonu kteréhosi domu na Starém Městě (mezi Vltavou a ulicemi Národní, 28. října, Na Příkopech, Revoluční).
Zkuste je nalézt a vyfotografovat nebo namalovat tak, aby byl balkon na obrázku poznat.

Přijďte si nejen zavzpomínat. Dětem i dospělým je určena nová výstava na Chvalském zámku v Praze – Horních Počernicích. Od 6. 11. 2011 do 8. 1. 2012 se můžete seznámit s historií i současností vystřihovánek a papírových modelů publikovaných v časopise ABC. Pod názvem Od Vostoku po Chvaly se ukrývá 50 let práce redaktorů časopisu, konstruktérů, výtvarníků a samozřejmě modelářů.
Centrum papírových modelů, o. s., redakce časopisu ABC a Chvalský zámek zvou všechny přátele ábíčka a vystřihovánek do světa nůžek, lepidla a papírových odstřižků. A nejen je – propracované a zajímavé papírové modely ocení děti všech věkových kategorií i jejich rodiče, které ábíčko provázelo v dětství.
Vernisáž výstavy proběhne v neděli 6. listopadu od 15 hodin na Chvalském zámku.

Celoroční poznávací a pátrací hra Malostranských novin a Staroměstských novin za sedmi divy staropražských uliček byla zahájena v říjnu 2011 a potrvá do dubna 2012.
Každou etapu hry bude provázet komiksový příběh kreslíře legendárních Rychlých šípů Marko Čermáka. Není proto divu, že do ohně pátrání po zajímavostech ukrytých v uličkách Starého Města a Malé Strany se zapojí i slavný chlapecký klub ze seriálů a románů spisovatele Jaroslava Foglara.
A ejhle! Pramice Rychlých šípů právě zdolala řečiště Vltavy a připlula ke břehu u Karlova mostu. Rychlé šípy vyrážejí do labyrintu pražských Stínadel! Vydejte se v jejich stopách a zapojte se do pátrací hry!

Druhé, rozšířené vydání úspěšné knihy! – 70 let od vydání Foglarova prvního stínadelského románu vychází unikátní foglariana. Tato publikace živým, a přesto faktografickým způsobem odhaluje odpovědi na základní otázky, na něž se marně snažilo najít odpověď několik generací chlapců a děvčat: Kde jsou Stínadla? Existoval opravdu chlapecký klub Rychlé šípy? Kdo byl Jan Tleskač? A je opravdu možné sestrojit létající kolo?
Získáte řadu neznámých informací a mnoho nečekaných souvislostí. Odhalíte paralely mezi románovými Stínadly, pražskou čtvrtí Na Františku a pražským židovským ghettem v období asanace. Vůbec poprvé máte možnost číst o příčinách mnohaleté nevraživosti mezi kluky z Františku a z Petrské čtvrti, která byla inspirací pro románové Vonty…

Za tři měsíce si připomeneme třinácté výročí úmrtí a v polovině příštího roku již sto pět let od narození Jaroslava Foglara, nepřehlédnutelné osobnosti naší země s výrazným generačním přesahem.
Osobnosti, na kterou dosud žádné státní vyznamenání „nezbylo“.
Nejvyšším naším stolcem dosud nedoceněný a tedy i neoceněný Jaroslav Foglar se zasloužil o pestřejší, činorodější a nápaditější dětství mnoha generací českých (i slovenských) chlapců a děvčat od třicátých let minulého století, a svůj neokázalý vliv si po desítky let, bez ohledu na politický režim či státní zřízení, udržel.
A je nanejvýš paradoxní, že právě minulý režim, který Jaroslava Foglara dvakrát nemusel, je dodnes zatím tím jediným nejvyšším formálním ocenitelem, který autorovi, jehož po většinu svého vládnutí umlčel, vyslovil své díky – konkrétně svým nejvyšším resortním oceněním v roce 1987 tehdejší ministr kultury ČR.
Možná pro svoji obtížnou zařaditelnost do jakési pomyslné formální škatulky - nebyl ani čistokrevným spisovatelem či redaktorem, ani hlavně pedagogem volného času – si s osobností Jaroslava Foglara často neví dodnes tak úplně rady ani odborníci z různých oblastí, natož nezúčastněné osoby, na jejichž kancelářském stole návrhy na vyznamenání přistávají, a které v samém závěru rozhodují. Vždyť Jaroslava Foglara nemůžeme poměřit počtem sportovních rekordů, světovou proslulostí na hudebních pódiích, objevem významného léku či průmyslovým vynálezem.
Ale třeba se přece jenom někdy v budoucnu dočkáme toho, že někdo v hradní pracovně nad Vltavou přestane být odtažitě dospělý a vměstná statisíce či miliony spokojených čtenářů, desetitisíce dětí i dospělých ovlivněných ve svých celoživotních zálibách i osobnostním směřování do krabičky s nápisem „Medaile Za zásluhy Jaroslavu Foglarovi in memoriam“ a zcela mimo protokol přidá k tomu klukovské či dívčí „Jestřábe, děkujeme!“.
A pokud ne?
Pokud ne – pak máme každý z nás naopak Jestřába ve své osobní Krabičce poslední záchrany!

Týden vědy a techniky je největší vědecký festival v České republice, který pořádá Akademie věd ČR spolu s partnerskými organizacemi. Letošní jedenáctý ročník se uskuteční ve dnech 1. až 11. listopadu 2011 a jeho program se rozprostře po celé České republice. V rámci této akce se uskuteční ojedinělá beseda na téma Jaroslav Foglar jako literární fenomén v sále Boženy Němcové v Památníku národního písemnictví v Praze na Strahově. V úterý 8. listopadu 2011 bude od 17 hod. přednášet Dorota Lábusová o životě a díle Jaroslava Foglara. Shrne přitom vše, co je možné k tomuto tématu dodat z pohledu zpracovatele jeho osobního fondu. Vstup na tuto přednášku je možný pouze po rezervaci elektronické vstupenky. Přihlašovat se můžete zde: http://data.tyden-vedy-a-techniky.avcr.cz/sd/udalosti/kalendar/prednasky__PRAHA/1108-PNP-Jaroslav-Foglar.html

V únoru příštího roku uplyne sedmdesát let od násilné smrti Otakara Batličky. Narodil se 12. 3. 1895 v Praze, zahynul 13. 2. 1942 v koncentračním táboře Mauthausen.
Nakladatelství XYZ připravilo souborné knižní vydání Batličkových dobrodružných povídek, které původně vycházely od ledna 1939 do května 1941 v časopise Mladý hlasatel a od dubna do srpna 1946 v časopise Vpřed.
První svazek ze dvou vychází 26. října 2011 pod názvem Dotyk smrti a jiné povídky.
Batličkova povídková tvorba je poprvé řazena podle světadílů, a byla zvolena její původní podoba, tedy bez pozdějších úprav respektive převyprávění Bohumilem Jírkem.
Text doprovázejí nové černobílé kvaše Aloise Křesaly.

Vážení přátelé, obdivovatelé díla Jaroslava Foglara!
Před čtyřmi lety si někteří z Vás zakoupili naši knihu Obrazový soupis díla Jaroslava Foglara, která byla, vzhledem k omezenému nákladu, záhy vyprodaná.
Pro trvající zájem o tuto knihu a také proto, že jsme se dobrali celé řady nových poznatků, rozhodli jsme se pro II.vydání. Vyjde tentokrát v Edici "Lexikon dobrodružné literatury" jako její 4. svazek, vydávaný Antikvariátem u Léona Cliftona. Bude menšího formátu než bylo první vydání - rozměr 155 x 203 milimetrů, bude však o několik desítek stran obsáhlejší – celkem 352 stran, bude vytištěna barevným ofsetovým tiskem. Cena knihy bude 1200,- Kč a bude k dostání koncem října. Knihy nebudeme zasílat na dobírku. Pouze po předchozí učiněné platbě složenkou či na účet.

Psal se 12. říjen 1981. S kamarádem Tajlorem jsme tento den podnikli výpravu za Jestřábem. Bylo nám 16 pryč a veškerého dostupného Foglara jsme měli již přečteného. Náhodou jsem objevil jeho adresu v telefonním seznamu: Jaroslav Foglar, Křišťanova 18, Žižkov, Praha 3, tel. 27 39 943. Dodnes nechápu, jak mohli být komunisti tak neopatrní.
Touha setkat se s živým Foglarem, poptat se ho na různé záležitosti kolem oddílu, stisknout si s ním ruku... přivedly i nás k němu na návštěvu. V posledním patře činžovního domu na Žižkově jsem stiskl zvonek a přišel nám otevřít skutečný Jaroslav Foglar. Představili jsme se, Jestřáb nám na uvítanou přátelsky stiskl ruku a pustil nás do klubovny na stejném patře. Byla to spíše taková hovorna, kde na stěnách visely obrázky obalů jeho knížek, nějaký příběh Rychlých šípů, tuším i kresba Bobří hráze. Oči jsme měli na vrch hlavy. Jestřáb si s námi povídal o oddíle, odpovídal nám na otázky z našeho oddílu, radil ohledně bodování... Načerpali jsme u něj inspiraci a naději, že pracovat s dětmi se dá i jinak, než se tehdy psalo v novinách.

Jedná se o první podnik z cyklu výprav po železnici - po trasách souvisejících s Jaroslavem Foglarem, který připravuje Pražská pobočka Sdružení přátel Jaroslava Foglara.
Výprava se uskuteční na železniční trati č. 173 pražským Prokopským a Dalejským údolím – kultovním „Krajem mládí“ J. Foglara do muzea automobilů Praga v Zbuzanech za létacím kolem, a to právě den po výročí úmrtí Jana Tleskače.
V muzeu automobilů Praga je vystaveno létací kolo z celovečerního filmu Záhada hlavolamu režiséra Petra Kotka z roku 1993, letos v květnu čerstvě plnoleté.
Na zpáteční cestě, v případě alespoň trochu příznivého počasí, projdeme náhorní plošinu nad Prokopským údolím, abychom poněkud méně tradičně popatřili Kraj mládí Jestřábím nadhledem.

Ač neuvěřitelné, je to tak! Přesně před třemi lety, v říjnu 2008, se poprvé sešla skupina příznivců Jaroslava Foglara k premiérové badatelské diskusi o spisovatelově životě a díle. Nyní si Vás dovolujeme pozvat na již XXX. kolegium Akademie Jaroslava Foglara s následujícím programem:
Témata:
1. K nejhlubším kořenům
Výsledky bádání po kořenech rodiny Jaroslava Foglara. Prezentace řady zcela nových faktů a dosud nikdy nezveřejněných skutečností zejména o otci Jindřichovi (1872 – 1911 ) a matce Marii, rozené Fišerové (1877 – 1980). Zároveň budou upřesněny mylné informace, které jsou často povrchně a opakovaně publikovány v životopisných datech o J. Foglarovi.

Od 14. října do 30. listopadu 2011 se ve velké výstavní síni bruntálského zámku uskuteční výstava Fenomén Zdeněk Burian.
Na vernisáži, která proběhne ve čtvrtek 13. 10. od 17 hodin, pronese úvodní slovo galerista Zdeněk Sklenář.
V kulturním programu vystoupí kytarový virtuos Štěpán Rak.
Výstava je otevřena denně od 9 do 16 hodin.

Kdo by chtěl spatřit horní hlubočepský viadukt – legendární místo vstupu do Kraje mládí Jaroslava Foglara - v Prokopském údolí v Praze 5 v plné kráse nerušeně ještě jako celek, měl by si pospíšit.
V současnosti byla u jeho úpatí započata stavba čtyřpatrového domu. Tato budova tak zastíní pohled na výraznou část viaduktu při vstupu od Hlubočep.
To vše se na místě, kromě jiného i u hranice Přírodního parku Prokopské a Dalejské údolí, odehrává i přesto, že železniční trať - soubor věcí Buštěhradské dráhy byla v listopadu roku 2006 prohlášena technickou kulturní památkou.
Malebné křížení dvou železničních tratí, z nichž hlubočepský viadukt (vysoký 19,74 m, dlouhý 92,30 m s pěti cihelnými klenbami světlosti 14,70 - 15,70 m) je technickou lahůdkou tzv. Pražského Semmeringu, tak bude trvale pohledově narušeno.

Dovolujeme si Vás pozvat na XXIX. kolegium Akademie Jaroslava Foglara s programem: S legendami k Opičím stromům
Akademie Jaroslava Foglara zahájila cyklus pravidelných diskusně-badatelských setkání (kolegií) znalců života a díla Jaroslava Foglara a dalších zájemců na podzim 2008. Nyní vstupuje XXIX. kolegiem do nového – již čtvrtého – akademického roku!
První akce v novém akademickém roce bude „výjezdní“ poznávací výprava do Prokopského údolí. Cílem je navštívit známá místa a tábořiště oddílových výprav Foglarovy Dvojky – Skalní hřišťátko, Jezírko a Lavór. Další zastavení budou v místech pádu „kinoherce“ (1920) a uložení Kerkova kamene, odkud však posléze tato relikvie z tábořiště na Zelené říčce zmizela.
S definitivní platností bude rovněž určeno místo Opičích stromů, o jejíž lokalitě se názory členů několika generací členů Dvojky rozcházejí.
Průvodci památnými místy budou tři nejstarší žijící členové a osobnosti Dvojky:
Jiří Vodenka – Jíra, Miloš Kredba – Mílek (oba 89 let) a Jiří Navrátil – Jiří N. (88).
Využijte naprosto ojedinělé příležitosti (!!!) projít se s pamětníky „zlaté éry“ 2. skautského chlapeckého oddílu legendárním údolím, které tak výrazně ovlivnilo život i tvorbu Jaroslava Foglara. Takto koncipovaná výprava se již nebude opakovat!

V Galerii a muzeu Magdaleny Dobromily Rettigové v podbrdských Všeradicích se od 28. 7. 2011 koná výstava Malíři podbrdského kraje. Ta představuje díla autorů spjatých s regionem: Jiřího Brodiny, Marko Čermáka, Václava Hanuše a Václava Šestáka.
Výstava, která původně měla končit 18. 9., je prodloužena do 30. 9.
V příštím roce se milovníci Brdů mohou těšit na výstavu Jana Čáky – Bažanta, největšího znalce a popularizátora tohoto působivého koutu země.

Junák – svaz skautů a skautek ČR, Klub skautských sběratelů vás srdečně zve na již XXI. Setkání skautských sběratelů, která se koná v sobotu 8. října 2011 od 8.00 do 12.00 hodin ve velkém sále (2. patro) Hlavního - Wilsonova nádraží v Praze.
Letošní setkání je pořádáno v rámci oslav 100. výročí českého skautingu.
Pro sběratele bude k dispozici odznak, dopisnice a další zajímavé sběratelské lahůdky.

Vyprávění o dědečkově kufru, táborových kamnech, divných cestách bumerangu a nalezených trenýrkách, patáliích s mravenci, třinácti vteřinách, Černé skříňce a jiných rozmanitostech opět přinesou vlny Českého rozhlasu.
Veselé táborové vyprávění vychází z prožitků pražské skautské Dvojky – oddílu Jaroslava Foglara – Jestřába z dvacátých a třicátých let.

V roce 2012 si připomeneme 105. výročí narození Jaroslava Foglara.
Při této příležitosti se bude v Prachatickém muzeu od 1. června do 30. září 2012 konat výstava Jaroslav Foglar a Prachatice.
Jak nám sdělil organizátor výstavy i doprovodných akcí a kurátor David Jan Žák (kromě jiného editor dřívější novinové foglarovské rubriky Jestřábí hnízdo), zároveň se uskuteční výstava knih v městské knihovně a šňůra besed a čtení na foglarovské téma.
V muzeu budou vystaveny dopisy Jaroslava Foglara - Jestřába jeho čtenářům z Prachatic, tamním klubům a podobně, a také dopisy prachatických fanoušků, kroniky, deníky a další materiály.

"Já, Maxmilián Dráp, odcházím dobrovolně z tohoto světa.
Tajemství mé smrti objevíte tam, kam dopadne vikýřem sluneční záře 8. září v pět hodin odpoledne. Sledujte pravý horní roh ozářené plochy!
Maxmilián Dráp
v předvečer své smrti
8. září 1901“
Tímto dopisem nalezeným Rychlými šípy na půdě domu s jejich nádvorní klubovnou si dnes připomínáme sto deset let od dobrovolné smrti něšťastného filatelisty Maxmiliány Drápa.

(Aktualizace 14. 9. 2011)
Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou připravila výstavu Zdeněk Burian, která se uskuteční v Českých Budějovicích ve Wortnerově domě, U Černé věže 22.
Vernisáž se konala 8. září 2011 od 17 hodin. Úvodní slovo si připravil Mgr. Petr Berkovský pověřený řízením Alšovy jihočeské galerie, hlavní řeč pak kurátor výstavy Mgr. Hynek Rulíšek.
Výstava potrvá do 23. října 2011.
Ve dnech 22. a 23. října od 14.00 hodin proběhnou komentované prohlídky s kurátorem výstavy.

Muna je název vznikajícícho Městečka neziskových organizací v bývalém vojenském objektu u Mikulovic u Jeseníku.
Majitelem jednoho z dříve armádních domků se stalo i Sdružení přátel Jaroslava Foglara.
Ve dnech 23.-25. 9. 2011 se zde koná Festival na Muně – První lesní festival v České republice, kterým se městečko slavnostné otevírá uživatelům i veřejnosti.
V sobotu 24. 9. v době 13.00-13.30 dojde k představení připravované naučné stezky Muna.
Její součástí je i dřevěná socha – památník zobrazující Jaroslava Foglara a hlavolam ježek v kleci, to celé s nepřehlédnutelnými iniciálami JF.
Autorkou sochy vzniklé v rámci 7. ročníku řezbářského plenéru Zlatá hoblina proběhlého v srpnu letošního roku v Zlatých Horách je řezbářka Jana Vytřasová.
Ta v rozhovoru pro Jesenický týdeník č. 33/2011 ke své práci uvedla:
„Byla jsem doslova nadšená, když jsem měla možnost řezat sochu Foglara. Byla to pro mne inspirace v tom nejlepším smyslu, symbol čestnosti, všech správných hodnot pro dorůstající mládež. Socha je vyřezána z topolu, na podstavci s iniciálami JF se symbolikou ježka v kleci je Foglarovo poprsí vytvořené podle fotografie.“

Zahrajte si několik desítek deskových a společenských her a potrapte své mozkové závity na 17. Výstavě z cyklu Hry a hlavolamy od 8. do 11. září 2011. Poznáte novinky ze světa her a hlavolamů, nakoupíte originální vánoční dárky a získáte sběratelské unikáty. Hrát hry budete moci třeba 10 hodin v kuse v krásných prostorách Novoměstské radnice v Praze 2. Zkušení herní instruktoři poradí s výběrem hry, vysvětlí pravidla, nastíní strategii…
Každý, kdo v pátek 9. 9. v čase mezi 13. až 16. hodinou přinese vlastní hlavolam ježka v kleci v jakémkoliv provedení, dostane k zakoupené vstupence jednu zdarma.
V 15 hodin pak proběhne hromadné setkání ježků v kleci na dvoře Novoměstské radnice.

Výjimečná a ojedinělá možnost spatřit jedny z prvních vydání nejen skautských časopisů. Právě v nich zpočátku publikoval svoji tvorbu Jaroslav Foglar. Je málo lidí - sběratelů, kteří mají kompletní sbírku starých čísel časopisů Vpřed, Mladý hlasatel, Junák a dalších. Začátkem září budete mít možnost spatřit v prostorách knihovny v Náchodě cenné historické výtisky těchto časopisů. Také zde bude vystaveno množství knižní tvorby J. Foglara. Dále se dozvíte o historii, průkopnických začátcích skautingu a době, v které žil Jaroslav Foglar a skautoval náchodský Zdeněk Ambrož.
Náchodští skauti a skautky zajišťují doprovodný program během celého týdne výstavy.

Letos se opět koná mezinárodní veletrh Sběratel na výstavišti v Praze 9 - Letňanech ve dnech 8. - 10. září 2011.
Veletrhu se v jeho 14. ročníku bude aktivně účastnit i Klub skautských sběratelů. Bude zde vystavovat ukázky svých sbírek i nabízet zájemcům své materiály. Přijďte se podívat, jistě naleznete něco zajímavého.
Mezinárodní veletrh Sběratel je největším setkáním sběratelů ve střední a východní Evropě. Široká nomenklatura zahrnuje filatelii, numismatiku, minerály, drahé kameny, karty, historické pohlednice, plakáty a další sběratelství.

S jedním z mála příběhů Jaroslava Foglara zasazeného do reálného prostředí se budeme moci znovu setkat v další repríze jeho rozhlasovéhop zpracování. Poklad Černého delfína nás provede událostmi od podzimní městské hry v uličkách staré Prahy až po letní tábor chlapeckého turistického oddílu TJ Radlice.

Již jedenáct let vás foglarovský magazín Bohoušek inspiruje a informuje na cestách internetovou pavučinou. Každoročně při výročí vzniku zpravodaje se proto autoři webu scházejí, aby trochu bilancovali a ujasnili si názory, jakým směrem Bohouška směřovat do budoucnosti. Při tom všem navíc putují do míst, která jsou spojena s životem a dílem Jaroslava Foglara.

Nejinak tomu bylo i letos, kdy jsme 23. srpna 2011 zamířili na rozhraní Vinohrad a starých Vršovic, kde Jaroslav Foglar napsal svůj první vydaný román Přístav volá, část knihy Chata v Jezerní kotlině a poznámky k Stínadlům se bouří. Poněkud tajemně znějící Kleovka ani dnes nepostrádá svůj kolorit, i přes fakt, že zde vznikla obludná "Rezidence Americká". Zmizela jenom zídka, na které Jestřáb psal, snad se zachoval pouze nárožní kámen se zbytkem starého plotu a jenom v naších myslích a fantazii se promítla prudká ulička se strágulami a vozíky. Dnes místo nich jezdí v jednosměrné ulici Na Kleovce auta rychlostí blesku a poblíž Grébovky, kam Jestřáb kdysi také chodíval psát začátek Knihy o Dvojce, Tajemnou Řásnovku (objevil tu i místní gingo a sbíral kaštany) se na zemi povalují injekční jehly a stříkačky...
Pokud ovšem projdeme po schodech do starých Vršovic, ovane nás duch starých časů. Je to už jen zbývající ostrůvek paměti dávné pražské periferie. Bývalý statek porostlý psím vínem, uzoučká ulička kamsi k moderní novostavbě ... a ano, zbytek Šmejkalovy ohrady. Nevěříte? Věřte, bylo to právě tady, kde si Mirek dal sraz se zbylými Rychlými šípy v Záhadě hlavolamu (režisér Petr Kotek, 1993). A blízko vršovické školy, v parku, si Jestřáb psal poznámky k Modré hlíně...
Jsme rádi, že jste s námi, že Bohouška čtete, diskutujete, že posíláte informace. Že se s námi také radujete. Protože Bohoušek je naše radost, naše internetové dítě, které jde právě asi do puberty :-) Alpín, Best, Krizmen

Zvukové dramatizace stínadelské trilogie Jaroslava Foglara vydal Supraphon postupně v letech 1991 (Záhada hlavolamu), 2009 (Stínadla se bouří) a 2010 (Tajemství Velkého Vonta).
Již loni, při dokončování třetího dílu, padlo rozhodnutí připravit fanouškům mluveného slova a foglarovských příběhů na letošek překvapení v podobě boxu 3 CD s ucelenou stínadelskou trilogií pohromadě.
Na komplet se milovníci Stínadel, ježka v kleci či Vontů mohou těšit již na sklonku prázdnin. Na začátek podzimu tak jsou připraveny celé čtyři hodiny příběhů plných napětí, jejichž děj se začíná odvíjet právě vždy v obdobích, kdy se dny začínají krátit; a do křivolakých uliček za soumraku se vydávají Rychlé šípy nejčastěji.

Poslední červnový den letošního roku byl i posledním dnem existence nakladatelství Olympia. Od 1. července 2011, po 57 letech existence, je v likvidaci.
Nakladatelství Olympia vzniklo v roce 1954, tehdy pod názvem Sportovní a turistické nakladatelství – STN jako zařízení Československého svazu tělesné výchovy. Převážnou část produkce tehdy zaujímala odborná či populárně naučná literatura z nejrůznějších sportovních odvětví a turistiky a tělovýchovně specializovaný periodický tisk. Profil nakladatelství se v průběhu let rozšiřoval, k podstatným změnám došlo zejména koncem šedesátých let. Přibyla především beletrie a knihy pro děti a mládež. Mezi tím výrazné místo zaujalo dílo Jaroslava Foglara. Od přelomu šedesátých a sedmdesátých let bylo zamýšleno vydávat jej postupně ucelené v jednotné úpravě. To se podařilo až po roce 1990, kdy, po uzavření v podstatě exkluzivní smlouvy s Jaroslavem Foglarem, vznikly Sebrané spisy Jaroslava Foglara.

12. srpna 2011 bude mít od 20:40 hod. na TV Barrandov premiéru film Petra Kotka z roku 1993 - ZÁHADA HLAVOLAMU. Televize film prezentuje následujícím textem: "Jaroslav Foglar se dočkal i filmové zpracování svých nejslavnějších knížek. Klukovský klub Rychlých šípů, za všech okolností příkladně ctnostných, pátrá v tajemných Stínadlech po legendárním ježku v kleci, která má obsahovat epochální vynález. Film zachovává určitou starosvětskost Foglarova námětu, ale současně se inspiruje i výtvarnou podobou jeho comicsového ztvárnění. Avšak výrazová stylizace, postihující hlavně "naivizovanou" mluvu, ne vždy uspěla."
Hrají O. Hošt, M. Voldřich, D. Diviš, M. Vlasák, J. Richter a další. Režie P. Kotek (97 min)

(Aktualizováno 28. 7.) V Galerii a muzeu Magdaleny Dobromily Rettigové v podbrdských Všeradicích se od 28. 7. do 18. 9. 2011 uskuteční výstava Malíři podbrdského kraje. Ta představí díla autorů Jiřího Brodiny, Marko Čermáka, Václava Hanuše a Václava Šestáka.
Vernisáž prodejní výstavy se bude konat 28.7. 2011 v 18.00 hodin.

S neslavnějším a nejvydávanějším románem Jaroslava Foglara se prostřednictvím další z repríz rozhlasové dramatizace Hochů od Bobří řeky můžeme setkat hned ve dvou týdnech na vlnách Českého rozhlasu.

Legendární televizní seriál Záhada hlavolamu režiséra Hynka Bočana z roku 1969 naplní od příštího týdne každý prázdninový čtvrtek až do prvního školního dne.
Premiéru prvního z devíti dílů dostali nadšení a nedočkaví diváci Československé televize nejrůznějších generací před desítkami let přímo pod stromeček – 24. prosince 1969.
První polovinu svého dosavadního života prožil pak seriál „v trezoru“ a nebyl – přesněji řečeno: nemohl být – vysílán.
To už naštěstí neplatí, a tak je televizní příběh na motivy románů Záhada hlavolamu a Stínadla se bouří od Jaroslava Foglara v posledních více jak dvaceti letech čas od času znovu uveden na obrazovky našich televizí a vloni byl poprvé, na DVD, také uveden do prodeje.

V říjnu 2010 tomu bylo deset let, co herci Slováckého divadla v Uherském Hradišti nastudovali hru Rychlé šípy, která se stala s více než 350 reprízami nejúspěšnější inscenací Slováckého divadla všech dob. Představení se hraje na mnoha scénách po celé České republice.
V publikaci vydané k tomuto desetiletému výročí je obsaženo velké množství barevných fotografií a textů z různých představení a účinkování např. v České televizi nebo v Manéži Bolka Polívky.
Kniha obsahuje také kompletní scénář, který podle komiksových příběhů Jaroslava Foglara napsal scénárista a režisér představení Robert Bellan.

S jedním z mála příběhů Jaroslava Foglara zasazeného do reálného prostředí se budeme moci znovu setkat v další repríze jeho rozhlasovéhop zpracování. Poklad Černého delfína nás provede událostmi od podzimní městské hry v uličkách staré Prahy až po letní tábor chlapeckého turistického oddílu TJ Radlice.

V červnu příštího roku si připomeneme sedmdesáté výročí nepochopitelně tragického osudu obce Lidice.
Ze 105 lidických dětí zajatých německými vojáky 10. června 1942 a odtržených od svých matek a otců jich následně bylo druhý červencový den 82 zavražděno německými ozbrojenými složkami ve vyhlazovacím táboře v polském Chelmnu, 6 nejmenších dětí zemřelo v kojeneckém ústavu; pouhých 17 dětí se dříve či později po válce vrátilo do své vlasti. Nejmladšímu zavražděnému dítěti byl 1 rok a 6 dní, nejstarší chlapci byli do 15 let, dívky do 16 let.
Mezi 105 lidickými dětmi bylo několik, které vyslyšely výzvu Jaroslava Foglara v dětském týdeníku Mladý hlasatel a založily si Klub Mladého hlasatele s názvem Strážci černých lesů.
V článku „Lidice: Černý den KMH Strážci černých lesů“ z 10. 6. 2002 jsme na Bohouškovi položili otázku: „… Členové klubu Mladého hlasatele Strážci černých lesů svoji kroniku již nikdy nedopsali... A nebo se někomu podaří poslední zápis po letech dopsat?!“