Milan Wágner letos vydal pod titulem Životem v pestré společnosti již třetí knihu vzpomínek na Miloslava Šimka a divadlo Semafor a najdete uvnitř i následující Foglarova slova vybraná z dopisu z 5. ledna 1979, což byl onen velmi těžký čas spisovatelova života, ve kterém se obětavě staral o slepou už a na obě nohy ochrnutou, sto a jeden rok starou maminku.
Miroslav Horníček, dotazovaný na názor o knihách Karla Maye, řekl přibližně toto, píše Foglar v dopise Milanu Wágnerovi: Kdo je čte poprvé teprve v dospělém věku, cítí se podveden. Ale kdo čte mayovky v mládí, má je trvale rád pro pěkné prožitky, jež mu v mladém věku přinesly! A to je můj případ. Dnešní kritikové a odborníci jsou však bohužel právě z těch lidí, kteří mě v mládí nečetli, a proto mě také ani nemohou pochopit. A jak by mohli? Oni neměli nikdy tornu na zádech, nikdy neseděli u táborového ohně a neprožili ani velká přátelství na život a na smrt, jež jsou většinou hochů a děvčat prožívána. A to je právě neštěstí pro mne i pro statisíce mých čtenářů, kteří se vinou těchto kritiků sotvakdy mých knížek dočkají.

Do druhého desetiletí své historie se v sobotu 26. listopadu 2011 přehoupne soutěž ve vyjímání hlavolamu „ježek v kleci“ – Memoriál Jana Tleskače. Akce, jež ojedinělou formou rozvíjí literární odkaz spisovatele Jaroslava Foglara, se uskuteční po jedenácté.
Účastníky zápolení, které se jako jediné tohoto druhu pyšní visačkou mistrovství světa, bude hostit opět společenský sál kláštera Emauzy v Praze. Soutěž je rozdělena do tří věkových kategorií – do šesti, do patnácti a nad patnáct let. V předchozích ročnících se jí zúčastnily více než dvě tisícovky startujících z půl druhé desítky zemí Evropy, Asie, Ameriky a Austrálie.

Dovolujeme si Vás pozvat na XXXI. kolegium Akademie Jaroslava Foglara s následujícím programem:
Témata:
1. Mýtus zvaný Stínadla
Ač se diskutovat nebude jen o stejnojmenné knize, vzhledem k tomu, že autor této ojedinělé publikace Miloš Dvorský je stejně tajemnou osobou jako nepolapitelný Širokko (nikdo jej nikdy neviděl, nemluvil s ním, zůstává pod maskou...), bude pro všechny překvapením, jestli se dostaví - nebo co se alespoň o něm dovíme.
Účast přislíbil editor publikace a nakladatel Zdeněk Bauer.

V pasáži obchodního centra Futurum v Kolíně probíhá od 3. 11. do 3. 12. 2011 výstava Letectví – Co všechno létá.
Mezi řadou exponátů je také létací kolo Jana Tleskače, označené na českém, slovenském a anglickém popisku jako „okřídlené kolo“: Legendární kolo Jana Tleskače, jehož plán byl ukryt v hlavolamu „Ježek v kleci“. O jeho tajemství se utkaly Rychlé šípy s postavami z tajemných Stínadel. To vše díky fantazii Jaroslava Foglara a jeho próze Záhada hlavolamu. V době, kdy Foglar psal svou knihu, funkční létající kolo neexistovalo. Dnes se objevují různé prototypy letadel poháněných lidskou silou, jejich dolet je však omezený.

18. listopadu uplynou dva roky od zasazení Stromu Jaroslava Foglara na pražském Žižkově, jež se větví poblíž tramvajové zastávky Husinecká na Seifertově ulici, v parčíku před fotbalovým stadionem.
Při této příležitosti, vy, kteří si vzpomenete a půjdete ve třetím listopadovém týdnu, od 14. do 20. listopadu 2011, kolem, máte možnost, na opěru kmene jinanu, u níž je destička s věnováním, přivázat stužku, ať už ve žluté barvě Vontů, nebo jakékoliv jiné.
Co myslíte? Kolik jich tam potom napočítáme?

Jedná se o první podnik z cyklu výprav po místech souvisejících s rodem Jaroslava Foglara, který připravuje Pražská pobočka Sdružení přátel Jaroslava Foglara.
Výprava, která přinese nová fakta, se uskuteční do Unhoště k rodnému domu otce Jaroslava Foglara Jindřicha Foglara, jehož sté výročí úmrtí jsme si letos připomněli, respektive k dvěma domům a jednomu místu bývalého domu. Dále na říčku Loděnici – Kačák kolem míst bývalé chaty rodičů Marko Čermáka (pro ucelenost v rámci předchozích výprav k Čermákovským srubům), kde se začal formovat Markův trampský i hudební či foglarovský život, a pak již podél říčky romantickým údolím osídleným několika historickými trampskými osadami.
Během dne mineme i několik míst majících názvoslovný respektive jmenný foglarovský nádech (Černý potok, Rymáň).

Od 17. listopadu do 17. prosince 2011 budou mít pátrači již 11. rokem šanci hledat legendární čtenářský klub Rychlé šípy v uličkách Starého Města pražského.
Postavy Rychlých šípů v životní velikosti se budou celý měsíc do 17. prosince, kdy v roce 1938 vyšel první jejich kreslený příběh v časopisu Mladý hlasatel, dívat na Pražany i návštěvníky města z balkonu kteréhosi domu na Starém Městě (mezi Vltavou a ulicemi Národní, 28. října, Na Příkopech, Revoluční).
Zkuste je nalézt a vyfotografovat nebo namalovat tak, aby byl balkon na obrázku poznat.

Přijďte si nejen zavzpomínat. Dětem i dospělým je určena nová výstava na Chvalském zámku v Praze – Horních Počernicích. Od 6. 11. 2011 do 8. 1. 2012 se můžete seznámit s historií i současností vystřihovánek a papírových modelů publikovaných v časopise ABC. Pod názvem Od Vostoku po Chvaly se ukrývá 50 let práce redaktorů časopisu, konstruktérů, výtvarníků a samozřejmě modelářů.
Centrum papírových modelů, o. s., redakce časopisu ABC a Chvalský zámek zvou všechny přátele ábíčka a vystřihovánek do světa nůžek, lepidla a papírových odstřižků. A nejen je – propracované a zajímavé papírové modely ocení děti všech věkových kategorií i jejich rodiče, které ábíčko provázelo v dětství.
Vernisáž výstavy proběhne v neděli 6. listopadu od 15 hodin na Chvalském zámku.

Celoroční poznávací a pátrací hra Malostranských novin a Staroměstských novin za sedmi divy staropražských uliček byla zahájena v říjnu 2011 a potrvá do dubna 2012.
Každou etapu hry bude provázet komiksový příběh kreslíře legendárních Rychlých šípů Marko Čermáka. Není proto divu, že do ohně pátrání po zajímavostech ukrytých v uličkách Starého Města a Malé Strany se zapojí i slavný chlapecký klub ze seriálů a románů spisovatele Jaroslava Foglara.
A ejhle! Pramice Rychlých šípů právě zdolala řečiště Vltavy a připlula ke břehu u Karlova mostu. Rychlé šípy vyrážejí do labyrintu pražských Stínadel! Vydejte se v jejich stopách a zapojte se do pátrací hry!

Druhé, rozšířené vydání úspěšné knihy! – 70 let od vydání Foglarova prvního stínadelského románu vychází unikátní foglariana. Tato publikace živým, a přesto faktografickým způsobem odhaluje odpovědi na základní otázky, na něž se marně snažilo najít odpověď několik generací chlapců a děvčat: Kde jsou Stínadla? Existoval opravdu chlapecký klub Rychlé šípy? Kdo byl Jan Tleskač? A je opravdu možné sestrojit létající kolo?
Získáte řadu neznámých informací a mnoho nečekaných souvislostí. Odhalíte paralely mezi románovými Stínadly, pražskou čtvrtí Na Františku a pražským židovským ghettem v období asanace. Vůbec poprvé máte možnost číst o příčinách mnohaleté nevraživosti mezi kluky z Františku a z Petrské čtvrti, která byla inspirací pro románové Vonty…

Týden vědy a techniky je největší vědecký festival v České republice, který pořádá Akademie věd ČR spolu s partnerskými organizacemi. Letošní jedenáctý ročník se uskuteční ve dnech 1. až 11. listopadu 2011 a jeho program se rozprostře po celé České republice. V rámci této akce se uskuteční ojedinělá beseda na téma Jaroslav Foglar jako literární fenomén v sále Boženy Němcové v Památníku národního písemnictví v Praze na Strahově. V úterý 8. listopadu 2011 bude od 17 hod. přednášet Dorota Lábusová o životě a díle Jaroslava Foglara. Shrne přitom vše, co je možné k tomuto tématu dodat z pohledu zpracovatele jeho osobního fondu. Vstup na tuto přednášku je možný pouze po rezervaci elektronické vstupenky. Přihlašovat se můžete zde: http://data.tyden-vedy-a-techniky.avcr.cz/sd/udalosti/kalendar/prednasky__PRAHA/1108-PNP-Jaroslav-Foglar.html

V únoru příštího roku uplyne sedmdesát let od násilné smrti Otakara Batličky. Narodil se 12. 3. 1895 v Praze, zahynul 13. 2. 1942 v koncentračním táboře Mauthausen.
Nakladatelství XYZ připravilo souborné knižní vydání Batličkových dobrodružných povídek, které původně vycházely od ledna 1939 do května 1941 v časopise Mladý hlasatel a od dubna do srpna 1946 v časopise Vpřed.
První svazek ze dvou vychází 26. října 2011 pod názvem Dotyk smrti a jiné povídky.
Batličkova povídková tvorba je poprvé řazena podle světadílů, a byla zvolena její původní podoba, tedy bez pozdějších úprav respektive převyprávění Bohumilem Jírkem.
Text doprovázejí nové černobílé kvaše Aloise Křesaly.

Vážení přátelé, obdivovatelé díla Jaroslava Foglara!
Před čtyřmi lety si někteří z Vás zakoupili naši knihu Obrazový soupis díla Jaroslava Foglara, která byla, vzhledem k omezenému nákladu, záhy vyprodaná.
Pro trvající zájem o tuto knihu a také proto, že jsme se dobrali celé řady nových poznatků, rozhodli jsme se pro II.vydání. Vyjde tentokrát v Edici "Lexikon dobrodružné literatury" jako její 4. svazek, vydávaný Antikvariátem u Léona Cliftona. Bude menšího formátu než bylo první vydání - rozměr 155 x 203 milimetrů, bude však o několik desítek stran obsáhlejší – celkem 352 stran, bude vytištěna barevným ofsetovým tiskem. Cena knihy bude 1200,- Kč a bude k dostání koncem října. Knihy nebudeme zasílat na dobírku. Pouze po předchozí učiněné platbě složenkou či na účet.

Jedná se o první podnik z cyklu výprav po železnici - po trasách souvisejících s Jaroslavem Foglarem, který připravuje Pražská pobočka Sdružení přátel Jaroslava Foglara.
Výprava se uskuteční na železniční trati č. 173 pražským Prokopským a Dalejským údolím – kultovním „Krajem mládí“ J. Foglara do muzea automobilů Praga v Zbuzanech za létacím kolem, a to právě den po výročí úmrtí Jana Tleskače.
V muzeu automobilů Praga je vystaveno létací kolo z celovečerního filmu Záhada hlavolamu režiséra Petra Kotka z roku 1993, letos v květnu čerstvě plnoleté.
Na zpáteční cestě, v případě alespoň trochu příznivého počasí, projdeme náhorní plošinu nad Prokopským údolím, abychom poněkud méně tradičně popatřili Kraj mládí Jestřábím nadhledem.

Ač neuvěřitelné, je to tak! Přesně před třemi lety, v říjnu 2008, se poprvé sešla skupina příznivců Jaroslava Foglara k premiérové badatelské diskusi o spisovatelově životě a díle. Nyní si Vás dovolujeme pozvat na již XXX. kolegium Akademie Jaroslava Foglara s následujícím programem:
Témata:
1. K nejhlubším kořenům
Výsledky bádání po kořenech rodiny Jaroslava Foglara. Prezentace řady zcela nových faktů a dosud nikdy nezveřejněných skutečností zejména o otci Jindřichovi (1872 – 1911 ) a matce Marii, rozené Fišerové (1877 – 1980). Zároveň budou upřesněny mylné informace, které jsou často povrchně a opakovaně publikovány v životopisných datech o J. Foglarovi.