V úterý 23. ledna 2001 uplynou dva roky od okamžiku, kdy dotlouklo srdce spisovatele Jaroslava Foglara, věčného chlapce a romantika. Tisíce hochů a děvčat, ovlivněny jeho dílem a myšlenkami, se snažily a snaží, více či méně úspěšně, naplňovat často i v dospělosti svým životem ušlechtilé myšlenky Hochů od Bobří řeky, Rychlých šípů a desítek dalších kladných hrdinů Jestřábových knih.
Ani po dvou letech neochabuje zájem o příběhy převážně klukovských part či skautských oddílů. Naopak, na pulty obchodů a do knihovniček stovek čtenářů se dostávají nové tituly, vznikající převážně na základě dlouholeté pedagogické a oddílové činnosti Jaroslava Foglara. Na letních táborech či víkendových výpravách hrají děti desítky her, aniž možná tuší, že je původně pro své Hochy od Bobří řeky vymyslel právě Jestřáb, jak zněla skautská přezdívka oblíbeného autora. Možná by stálo za to, kdybychom se 23. ledna my dospělí alespoň na chvíli zastavili a zavzpomínali na své dětství a mládí, často prožité právě s hrdiny knih Jaroslava Foglara. Možná by stálo za to, vyplnit si několik políček Modrého života, pokusit se o některého bobříka, zapálit v okně svoji svíčku za dětský svět, zalít ve své duši vadnoucí Žlutý kvítek. Možná bychom pak lépe řešili své problémy, lépe odolávali okolním krizím a svědomitěji rozhodovali o věcech veřejných i veřejnoprávních. A možná bychom pak i zahlédli Jestřába, kroužícího kdesi vysoko v oblacích.
Marek Polák, Sdružení přátel Jaroslava Foglara, Brno
<I>Tisková zpráva Sdružení přátel Jaroslava Foglara (SPJF) ze dne 18. 1. 2001
SPJF, pošt. schránka 245, 658 45 Brno, spjf@volny.cz ,http://www.foglar.adam.cz