Vyšla Bobří stopa 1/2022

V roce 30. výroční vzniku časopisu Bobří stopa (magazín Bobří stopou vyšel v létě roku 1992, skutečné první číslo pravidelného časopisu o tři čtvrtě roku později) spatřilo světlo světa 133. číslo zpravodaje Sdružení přátel Jaroslava Foglara. Je tlustší než obvykle, protože obsahuje výroční zprávu foglarovského sdružení za uplynulý rok. Na první pohled zaujme titulní kresba Jiřího Filípka zachycující Rychlé šípy, jak sází ginkgo. Zajímavou novinkou se staly Řešetlákovy úvodníky, které by se mohly stát na nějaký čas tradicí. Tentokrát je text zaměřený tematicky na jaro. Na druhé straně je vzpomenuto úmrtí Jana Pavláska - Songa, kterému také věnuje Winoga rubriku Po stopách starých klubů. Pozoruhodný je i úvodní rozhovor s Petrem Hugo Šlikem, ve kterém objasňuje principy vzniku "nové foglarovky" - knihy Zkáza Jezerní kotliny. Jan Koten připomíná 180. výročí narození a 110. výročí úmrtí Karla Maye. V čísle nechybí zpravodajství z akcí poboček (Stínadelské šestnáctero, Stínadla v Chuchli), klubařská rubrika P4K na stopě, příběhy Jiřího Bureše. Červenáčkovi a jeho lodičce se věnuje Ivo Fencl, 4. díl paběrek ze starých časopisů sestavil Miloš Vraspír. Zapomenutou roli Pierra Brice v roli římského generála Severa ve filmu Dákové popisuje Josef Zálabský. Závěr čísla obstarává (chce se mi zvolat: Konečně!) kreslený seriál z klubařského prostředí s názvem Ivančena (z kroniky klubu Svorná čtyřka), jehož autory jsou Miloš Čepera a Jiří Filípek.





Bobří stopu obdrželi všichni členové SPJF během uplynulého týdne spolu s několika kartičkami a historickým pamětním listem ze Sluneční zátoky pro doplnění svých sběratelských sbírek.