| STÍNADLA |
Bohousek
Rubriky
Nejčtenější články vydané v posledních 30 dnech
Prahou Jaroslava Foglara
Sběr dat (připravujeme)
Bydliště
Pracoviště
Klubovny
Tábořiště
Místa inspirace

Foglarovský svět
Tipy a vzpomínky pište na info@bohousek.cz, předmět: Prahou Jaroslava Foglara
Střípky ze života JF
Duchovní rozměr fenoménu Foglar
Vyjde
Právě vyšlo
Rváčov - vontská komiksová sága
Bohoušek doporučuje

Zastaral Pepánek nezdara?

[ Autor: Ivo Fencl | zařazeno: 28. 8. 2009 | přečteno 7261 ]

Před osmdesáti lety zemřel spisovatel Franta Župan

1.
Když se píše o Rychlých šípech, málokdy se píše o školáku Kájovi Maříkovi, ono se to k sobě jaksi nehodí. Ale když už se mluví nebo píše o Kájovi Maříkovi, připomínají občas čtenáři i jeho podobnost se starším Pepánkem nezdarou (vycházel 1907-21). Tato podobnost skutečně existuje, dodávám, a to nejen z toho důvodu, že v knížkách o Pepánkovi nosí děti babka Jodaska a v Kájovi kovářka. Kdo ovšem docela jistě četl tyhle Županovy minimálně maskované vzpomínky na dětství, byl malíř Josef Lada (1887-1957).

Pravda, nemohl poznat Pepánka už v dětství, ale ve dvaceti ano a například pohádka O perníkovém dědkovi z jeho známé knížky Bubáci a hastrmani (1939, rozšířeno 1946) je zcela jednoznačně i právě vzpomínkou na takovou skvělou četbu a konkrétně na Županem převyprávěné báchorky Županova ještě skvělejšího dědečka.

Franta Župan (23. 5. 1858 - 13. 1. 1929), jak zvučně to zní, se ale vlastně jmenoval František Procházka a podepisoval se věru různě. Například František Lipín, dr. Motal, Cyrill Makovec, Jaroslav Koláček, Arne Potápka a taky jménem Mašukulumbus. A pseudonym Župan? Ten si prý nevymyslel, přišel na něj spisovatel a redaktor Ignát Herrmann (1854-1935), když Procházka (jednou) zapomněl podepsat příspěvek do časopisu Švanda dudák.

Franta Župan Procházka se narodil v Běštíně u Hostomic, což je kdesi u Hořovic, ve starém statku číslo 47 a jméno vsi v Pepánkovi ponechal beze změny a v původní podobě, zatímco taková Marie Wagnerová (alias Felix Háj) udělala v už zmíněném Kájovi z Mníšku pod Brdy pověstný Lážov. A ano, ano, také Brdy mají Kája a Pepánek společné. A pak taky to, že se ani jedno z těchto dvou klasických děl až dosud nepodařilo zfilmovat ve zvukové podobě.

Němý Pepánek Nezdara ovšem existuje a Župan-Procházka se jeho uvedení, jsa už na penzi, ještě v květnu 1923 dožil. Režisér Přemysl Pražský obsadil do titulní role Bédu Pražského a film staví jednak na chlapcově vztahu k nemocnému kamarádu Venouškovi, který na konci umírá, jednak na hrdinově krádeži a následném vypravení se "do světa", což znamená do sousední vsi ke strýci, který ovšem chlapci "službu" tak úplně neulehčí. Tím třetím podstatným motivem je pak okamžik, který nejspíš autor rovněž sám zažil a ve kterém nad ním věru držel ruku andělíček strážníček, hrdina se totiž vrhá ve stodole z výšin do sena, pod kterým poněkud nečekaně stojí špalek, a je těžce raněn.


2.

Procházka-Župan vystudoval v Praze Akademické gymnázium a pak ještě češtinu a dějepis na filozofické fakultě. 1884-5 učil v Bulharsku v rodině hraběte Rudolfa Thurn-Taxise, ale již od roku 1886 byl profesorem na českých středních školách v Praze, Olomouci, Třebíči, Brně, Novém Městě na Moravě a nejdéle v Kolíně (1901-17), kde i dožil. Roku 1916 byl také "Župan" jmenován školním radou.

Svou první prózu Miroslava z Lestkova (1881) knižně vydal ve třiadvaceti letech, tedy dva roky předtím, než dokončil vysokou školu. Většinu povídek nejprve uveřejňoval v časopisech a hodně právě ve zmiňovaném již Švandovi dudákovi (1883, 1898-1902). Vydal na dvacet knížek (1881-1921) a ty povětšinou mají jak humoristický, tak i vzpomínkový charakter (Z jednoroční vojny, 1884, Z dětských snů, 1891, Vzpomínky, 1893, Z různých pamětí, 1894), nebýt ovšem Pepánka, už bychom na prof. "Župana" zcela zapomněli.

Zvlášť první dva díly Pepánka Starším bratrem a Školákem (1917) jdou dětem číst i dnes, jak jsem si prvního května sám ověřil, a od roku 1957 je navíc k dispozici i jejich verze krácená spisovatelem Františkem Pilařem (1904-1980).

Předčítáme-li tedy, dost možná pošetile, tuto "vykopávku" po takřka sto letech, musíme si chtě nechtě i zároveň uvědomit, že je navíc pohledem na dětství prožívané už v šedesátých letech devatenáctého století a zároveň i vzpomínkou na relativně povolnější výchovu, než jaká v těch časech bývala obvyklá. I tím Pepánek připomíná Káju Maříka, ale na rozdíl od Wagnerové v něm má významnější roli a slovo nezdárníkův otec, sedlák Bartoš.

Taky vztah malého hrdiny k náboženství není tak horlivý, jako byl ten Kájův, nerad se modlí a kupříkladu kapitola Bum! zůstává z tohohle hlediska zcela nezapomenutelnou. Dotyčné bum se totiž Pepánek rozhodne "vystřelit" přímo v chrámu páně, před čímž už bylo zkoušeno ve třídě na pana učitele. To je ale málo, a tak se Pepík vsadí se spolužáky, že konsternuje místní kostel, jenže se mu po bok shodou okolností při mši postaví snad vůbec nejpobožnější běštínský občan Rousek a chlapec se nakonec tak dlouho odhodlává k onomu bumu, až se počne propadat do úzkostného stavu a ve svaté hrůze se snad skoro opravdu i modlí. Každopádně tak hrozně trpí, až omdlí, ale domnívá se, že vykřikl, i když nebylo nic. A "svatý" Rousek?
Zastavil se v kostelních vratech se známým strýcem. "Povídám vám," řekl utíraje si oči, "mne až slzy polily. Takové zbožné dítě. Celou mši svatou se modlil nepřetržitě – viděl jsem mu to na rtech – to já si dobře všimnu – a když omdlel, první, nač se potom ptal, bylo, jestli nevytrhl lidi z pobožnosti. Dávno mne nic tak nepotěšilo – A to je dítě! Jářku, kolik dospělých by si z něho mohlo vzít příklad!"


3.

Tak. A tady máte i jedno skutečné poučení. Je z kapitoly Umění býti otcem, která následuje hned po tom, co služebná Madla upozornila Bartošovu rodinu na další z Pepánkových nezdárností. Mlád šest jar vyrval kohoutovi sadisticky veškerá pera z ocasu a nacpal si je za čepici, načež ještě zpupně lhal, že prý kokrháč přišel o okrasu ve rvačce s kohoutem místního šenkýře. Takže co s harantem? Otec hleděl mlčky k zemi a vraštil starostlivě čelo. Co s klukem? myslil si. Bit už byl dost a dost. Jen se po všem otřese, nakonec otupí a všechny prostředky selžou. Pak se řekne: vychovávat děti.
"É, však já, než vyrostu, taky se naučím lhát jako vy," rozhněval se Pepánek na Madlu, "Žádnej na mně nic nepozná a brečet budu přitom také jako vy."
Jakub (=obdoba Kuby z Krkonošských pohádek, pozn. IF) se zachechtal a žďuchnul Madlu loktem. "To je kluk žihadlo, co?" pochválil Pepánka.
Matka se musila také usmát nad touto pochvalou, jen otec se nesmál, dále uvažuje.
Madla zuřila. "A tohle vy mu strpíte, hospodáři? No počkejte, vy se na něm dočkáte radosti. Pořádně mu nejčkon nasekat, až by se po zemi vozil, to by mu patřilo."
Matka pohlédla s obavou na otce. Ten právě uvažoval o tom, že židé děti nebijí, jakmile počínají brát rozum. Oni je poučují. Proto je u nich snad více vroucnosti rodinné a méně surovosti dětí k rodičům... Hoch patrně viděl u velkých zlý příklad a tu by v bití viděl nespravedlnost k sobě a zatvrdil by se tím více.
"Pojď sem, Pepánku," vzal ho laskavě za ruku, "promluvíme si o tom rozumně."


4.

Tak, a do třetice i inkriminovaná pasáž, která výrazně ovlivnila Josefa Ladu, ale původně zůstává součástí jedné z neskutečně krkolomných pohádek Pepánkova dědečka:

Když už po lidojedu nebylo ani památky, doběhl Matěj na nějakou louku a uprostřed spatřil perníkovou chaloupku. Nějaká bába stála na prahu a házela drůbeži z klína cukrátka. Byla to také bába lidojedná, vdova po velice váženém lidojedu a matka toho mladého lidojeda, co mu Matěj vytáhl kost z krku. Hned ho laskavě zvala dovnitř a vařila kávu. Matěj se v té chaloupce porozhlédl a dost se mu tam líbilo. Trámy byly z perníku, mezery byly vyplněny cukrovou maltou a omítka i obílení byly z bílého cukru. Tašky na střeše a komín byly z marcipánu, plot okolo chalupy z páleného cukrkandlu, okna z tenkých cukrových tabulí. Místo much byly na stěně hrozinky, místo švábů mandle."
"A co když pršelo?"
"To bylo arciť pro chaloupku nejhorší, štěstí ještě, že byla pod velkým košatým javorem, takže ji nikdy nestihl prudký liják, ale i tu se marcipánové došky někdy rozmáčely a z okapu padaly bonbóny a visely cukrové rampouchy až k zemi."

Ostatně Lada taky napsal Pohádky naruby (1939). Takže dobrou chuť, a to i při listování knížkami, které sice zastaraly, o to jsou ale zajímavější.



Kliknutím na obrázky (repro: archiv) se jejich náhled zvětší.



Foglarovské výroky
Svátek má Ilja
Vyhledávání
 
KNIHA NÁVŠTĚV
13 otázek - kvízy
Poslední komentáře
Poděkování
"Děkuji za zaslání sborníku panu Trkovskému a za skvělé články a spoustu zajímavých informací všem autorům. Připojuji se s prosbou o další čí ... "
Vyšel Devátý sborník Kruhu nezávislých foglarovců
bez titulku
"Tak první informace je, že se podařilo přesně lokalizovat místo hradiště. Slávek Janov ukázal několik dobových fotek a plán hradiště. Na jeh ... "
6. července 2021: Setkání u rodného domu
Zájem o Svojsíkovo hradiště
"Zveřejní Bohoušek zprávu o průzkumu na místě Svojsíkova hradiště? Děkuji za ty, kteří mě nasměrovali k textu o Svojsíkově hradišti v knize P ... "
6. července 2021: Setkání u rodného domu
bez titulku
"Díky za připomenutí 92. narozenin Vlastislava Tomana. Měl jsem moc rád "jeho" komiksy z konce 60. tých a začátku 70. tých let Pave ... "
Devadesát dva roků Vlastislava Tomana - Hadžiho
bez titulku
"Moc děkuji za parádní a informacemi obsáhlý článek o rodině Foglarových. . Pavel Šíma - Sokol"
Příliš krátká cesta Jindřicha Foglara. Sto deset let od úmrtí
bez titulku
"Alpíne, moc Ti děkuji za naprosto parádně zpracovaný článek."
Příliš krátká cesta Jindřicha Foglara. Sto deset let od úmrtí
Sborník(y)
"Nazdar, kamarádi! Vstupuji do debaty na téma "Sborníky NF" a všechny, kteří ji čtou, prosím o prohledání jejich depozitářů, zda v ... "
Vyšel Devátý sborník Kruhu nezávislých foglarovců
Napište na mail
"Mirko Juna - Miky: Na uvedeném mailu v článku bylo možno, asi stále je, Sborník objednat. "
Vyšel Devátý sborník Kruhu nezávislých foglarovců
Sborník - a kde ho sehnat?
"Objednávka přes knihkupectví - nevyšla. Cesta do Zátoky nemožná (zdravotní důvody). A tak ta dvě místa kde se dá zakoupit - tam není nic o t ... "
Vyšel Devátý sborník Kruhu nezávislých foglarovců
potvrzuji
"Je to tak, díky, akorát jsem si nemohl vzpomenout na název kapitoly. Ale zápletku jsem snad připomněl dobře :). Výprava super! Omlouvám s ... "
U rodného domu, 6. 7. 2020
Svojsíkovo hradiště
"zmiňuje Jaroslav Foglar v knize Pod junáckou vlajkou v kapitole 23. Hoši, ledujeme! "
U rodného domu, 6. 7. 2020
Vycházka na Svojsíkovo hradiště s otazníkem
"Že by Foglar psal v knihách někdy něco o Svojsíkově hradišti?? No nevím, nezdá se mi to. To jsem teda zvědav, kde to píše, a kam ta vycházka ... "
U rodného domu, 6. 7. 2020
6.7.2021 ve 13.13 h - Vzpomínkové setkání u rodného domu Jaroslava Foglara
"Také letos je možno připomenout si narozeninový den Jaroslava Foglara (* 6. července 1907) účastí na vzpomínkovém setkání u spisovatelova ro ... "
U rodného domu, 6. 7. 2020
Poděkování
"Já moc děkuji za pochvalu, určitě jsou lepší ilustrátoři, jako například Jirka Grus, Karel Zeman, či Mirek Schonberg, moc si toho vážím, krá ... "
Vyšel Devátý sborník Kruhu nezávislých foglarovců
Sborník 10
"Přidávám se k přání tvorby nového Sborníku, moc se těším, č.9 bylo moc povedené :) Jeep J:F:"
Vyšel Devátý sborník Kruhu nezávislých foglarovců
A vzhůru do tvorby Desátého sborníku KNF !!!
"Foglarův odkaz je bezednou studnicí, Stegbauerův komiks přeci také pokračuje, takže se těšme na další číslo tj. 10. sborník Kruhu nezávislýc ... "
Vyšel Devátý sborník Kruhu nezávislých foglarovců
Motýl ve tváři Jaroslava Foglara
"Pod tímto názvem vyšel v druhé polovině 80tých let rozsáhlý rozhovor s J.Foglarem v časopise Mladý svět. "Mlaďák" byl na tehdejší ... "
Vyšlo od roku 2018...
Konečně normální sborník
"No vida, že to jde i bez jedovatých plivanců a "otevřených dopisů". Proč to nešlo i dříve?"
Vyšel Devátý sborník Kruhu nezávislých foglarovců
bez titulku
"Je to víc, než jen zajímavý a hezký Sborník. Je to zárověň báječný pozdrav Jurovi, že na něho kamarádi nezapomněli. O to větší radost je mít ... "
Vyšel Devátý sborník Kruhu nezávislých foglarovců
bez titulku
"Přeju účastníkům, kteří dorazí, pěkný zážitek, krásné vzpomínky a případně nově navázaná přátelství :)."
Blíží se setkání foglarovců ve Sluneční zátoce
bez titulku
"velké poděkování za sborník a připojuji se k přání na pokračování :-)"
Vyšel Devátý sborník Kruhu nezávislých foglarovců
bez titulku
"velké poděkování za sborník a připojuji se k přání na pokračování :-)"
Vyšel Devátý sborník Kruhu nezávislých foglarovců
Sluneční zátoka volá 19. 6.
"V sobotu by se měli zúčastnit setkání nejen foglarovců, ale i trampů, skautů a zálesáků Song (1923, účastník foglarovských táborů) a V. Toma ... "
Blíží se setkání foglarovců ve Sluneční zátoce
Díky
"Sborník už jsem přečetl a opět je super! Děkuji všem autorům za nové objevy a doufám, že toto číslo nebude poslední!"
Vyšel Devátý sborník Kruhu nezávislých foglarovců

reklama

* Bohouška připravuje redakce ve složení: Milan Lebeda - Alpín (vedoucí), Petr Molka - Best (webmaster), Tomáš Hromádka - Krizmen (redaktor). Bohoušek je připravován ve spolupráci s Pražskou pobočkou SPJF.
* Články vyjadřují názory autorů a jsou majetkem redakce a vlastníků autorských práv. Bez souhlasu redakce nesmí být žádná část Bohouška publikována a to jak v tištěné, tak elektronické podobě.
* Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
* Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.
* Zprávy, příspěvky a žádosti můžete poslat na .