Halo, halo! Zde vám přinášíme slíbenou novinku, totiž pokyny a pravidla pro zakládání KLUBŮ MLADÉHO HLASATELE.
36. číslo druhého ročníku (8. května 1937) populárního dětského časopisu vyzývalo k zakládání klubů - dětských mikrokolektivů Jaroslava Foglara, které v různých obdobách existovaly v dalších sedmdesáti letech a existují i dnes v podobě klubů Sdružení přátel Jaroslava Foglara.
Každoroční vzpomínku ve svých myslích připomíná i redakce Bohouška.

V pátek 10. dubna 2015 se v Praze uskuteční již 6. ročník Pražské lítačky - soutěže v používání městské hromadné dopravy. S nápadem uskutečnit podobnou akci přišla již před několika lety skupinka okolo brněnské pobočky Sdružení přátel Jaroslava Foglara. V Brně se oblíbená soutěž koná již tradičně pod názvem Šalinění. Jak Pražská lítačka, tak i Šalinění se ve svém názvu pokoušejí vystihovat regionální specifika hromadné dopravy.
Soutěž v používání městské hromadné dopravy je na první pohled asi pro většinu hodně tajuplné vysvětlení. Jistější proto bude, když ozřejmím, že vítězem bude účastník, který za tři hodiny dokáže cestovat v co největším počtu dopravních prostředků, přestoupit, nastoupit či vystoupit na co největším počtu zastávek a případně navštívit i lépe hodnocené, bonusové zastávky. Svou cestu dokumentuje bločkem papírů, jejichž tvar odpovídá rozměrům pražské jízdenky. Při každém nástupu jeden papír otiskne v označovači. Pak se již musí jen včas vrátit na start a předat organizátorům bloček, který o jeho pouti džunglí městské dopravy bude vypovídat jasnou řečí.

Není to apríl, ale 1. dubna 2015 v 17:00 hod. se otevře výstava k jubilejnímu 60. ročníku ABC! Prostory k uspořádání nabídlo Obchodní centrum v pražských Letňanech a ábíčkáři jim za to děkují.
Chcete přijít a nejen si prohlédnout výstavu, ale i setkat se s některými bývalými i současnými redaktory ábíčka? Jste vítáni. Jinak máte šanci navštívit výstavu až do konce dubna a třeba se zúčastníte i některé z besed a jiných akcí, které se tady budou konat:

Výstava originálních vystřihovánek
Průvodce historií časopisu
Nejslavnější komiksy ABC včera a dnes
Besedy s redaktory a autory časopisu
Workshopy s výtvarníky ABC
Místo setkání Youtuberů a Let´splayerů
Prezentace českého kultovního komiksového nakladatelství CREW

Vítání jara bylo v dřívější době u mnoha evropských národů jedním z nejposvátnějších aktů. Končila vláda zimy, nastávala jarní rovnodennost a slunce probouzelo poslední spáče do nového období. I dnes však lze příchod jara oslavit nevšední a svéráznou akcí, jakou je například "Jaro s těšítky".
Sdružení přátel Jaroslava Foglara vyhlašuje v období 21. - 28. března 2015 již tradiční akci Jaro s těšítky.

Chcete neobvykle oslavit příchod slunečních dnů?
Sdružení přátel Jaroslava Foglara vyhlašuje akci s dlouholetou tradicí Jaro s těšítky 2015. Až do 28. března si budou sluníčkáři vyměňovat těšítka a také je dávat ostatním.

Co jsou sluníčka a těšítka?

V roce 1941 nacistické okupační úřady náhle zakázaly vydávání dětského týdeníku Mladý hlasatel. Dochovaly se pouze neúplné černé „kartáčové obtahy“ připravovaného čísla 39.
Brněnským přátelům Janu Machálkovi a Mildovi Čeperovi se podařil výsostně obdivuhodný a výjimečný projekt: podle dochovaných neúplných obtahů obsahově i barevností zrekonstruovali téměř celé to nikdy nevydané poslední 39. číslo VI. ročníku Mladého hlasatele!!!
Výtisk nyní připravili v číslovaných kusech s doplněným, až dojemným příběhem jeho vzniku jako unikátní artefakt pro badatele a sběratele.
Díky vstřícnému pochopení vedení Nakladatelství Olympia, s. r. o., má toto číslo i původně zamýšlené pokračování příběhu Rychlých šípů!

Nakladatelství Ostrov vydalo v pořadí pátý sborník Kruhu přátel odkazu J. Foglara, tentokrát s dosud největším počtem stran (64). Je zaměřen především na 100 let existence předního skautského oddílu Dvojka, který i pod názvem Hoši od Bobří řeky proslul hlavně za mnohaletého vedení Jaroslavem Foglarem – Jestřábem. O těchto aktivitách svědčí více než 200(!) dokumentárních fotografií, seřazených podle okruhu činnosti (např. oblíbená místa výprav, Velikonoční robinsonády, veřejné akce, klubovny, tábory aj.). Opět je v obsahu také řada nových, případně méně známých nebo nově doplněných informací o životě a díle spisovatele a rovněž různé informace týkající se současného „foglarovského světa“.
Z obsahu: Poselství Staré Dvojky / Dobrodružství s Jestřábem / Bílá místa v kronikách / Dan odešel ke Zlaté generaci / Ještě Roy a jeho Bobři / Šípeke – velký sponzor / Neznámé číslo Mladého hlasatele! / Tajemný malíř Salač / Rébus Poděbrad vyřešen / Záhada prvního rukopisu / Objev obálky Zdeňka Buriana / Učil jsem se od Foglara / Poslední dopis S. Hrnčířovi / Komiks RŠ nalézají Šimka
Na poslední straně je veřejnosti neznámá veselá satirická parafráze kresleného seriálu „RŠ nalézají Šimka“, kterou přední český karikaturista Josef Kobra Kučera nakreslil herci a spisovateli Miloslavu Šimkovi, velkému ctiteli J. Foglara.

(Hororová povídka v duchu Jaroslava Foglara)

Já, Hačiřík Emil ze Stínadel, prohlašuji dobrovolně a za zcela jasného vědomí toto:

Umírám a mým vrahem jsou Stínadla. Když jsme před týdnem vylovili s Širokem ježka v kleci ze stoky pod svatojakubským kostelem, cáklo mi do úst stokové bahno, ta černá žluč a jed vylučovaný Stínadly. Hned se mi udělalo zle a dosud ležím s horečkou, jež mě čím dál víc sžírá a rozkládá a jistě bude příčinou mé smrti. Tu horečku mi přivodila Stínadla jako trest. Trest za to, že jsem jim vyrval víc tajemství, než kdokoli jiný, a že jsem nahlédl do jejich pokřivené duše a nepřišel z toho o rozum. Ale nepřicházím o něj právě teď, kdy se potácím na prahu smrti?
Jak to bylo s vylovením ježka jsem již vypsal Rezavým klíčům. Byla to jediná vontská parta, co mě mezi sebe přijala, když jsem se sem před dvěma lety přestěhoval. Pro ostatní Vonty jsem byl jen přivandrovalec, se kterým nechtěli nic mít. Abych se jí odvděčil, předal jsem partě klíče od Vránovy skrýše a teď jim i sepsal, jak to bylo s ježkem, po němž se usilovně pídí jako všichni Vontové, jen z jiného důvodu. K ničemu jim to ale nebude. Přes Uctívače ginga se do skrýše nedostanou a ježka má Široko a tomu ho nikdo nevezme. Na ničem z toho ale nezáleží. Je tu jiné, mnohonásobně důležitější a hrozivější tajemství, za jehož odhalení brzy zaplatím cenu nejvyšší a které se mnou nesmí zemřít. Ale od začátku.

“Veliké a děsivé tajemství leželo zaprášené někde ve spleti ulic města, v tajemných zákoutích, dvorech a věžích. Tajemství, kolem kterého přecházely celé generace hochů, až osud rozhodl, aby Rychlé šípy začaly nevědomky rozplétat jeho vlákna, zamotaná a zpuchřelá.” (Záhada hlavolamu)
Minule jsem pitval pozapomenutý hororový odkaz humoristy Švandrlíka (viz odkaz v závěru článku), dnes si posvítím na dalšího populárního domácího autora, jehož si nespojujeme s hororem, ačkoli v jeho díle o hororové prvky není nouze a některé jsou dokonce notoricky známé.

Řeč je o Jaroslavu Foglarovi a jeho románech a komiksech pro mládež, které odchovaly už několik generací čtenářů, včetně autora tohoto článku. Snad nikdo nerozuměl klukovské duši a touze po dobrodružství tak, jako duchovní otec ikonického chlapeckého klubu Rychlé šípy, vedeného největším správňákem všech dob, Mirkem Dušínem. Foglar se při psaní opíral nejen o vzpomínky na vlastní dětství, ale především o bohaté zkušenosti skautského vedoucího a svou tvorbou skauting zároveň propagoval. Jeho mottem bylo, že užitečnost knihy je důležitější než její umělecká úroveň a jeho modus operandi spočíval právě ve zručném zabalení výchovných a vzdělávacích snah do atraktivních dobrodružných příběhů, které mohli čtenáři prožít taky, pokud byli ochotní zvednout zadek.
Hlavní role v jeho knížkách a komiksech hrají prepubertální městští hoši, nacházející východisko z každodenní nudy a správný životní směr v hlubokém přátelství s jimi obdivovaným, charakterově i fyzicky dokonalým a inspirativním vrstevníkem nebo s partičkou správných kamarádů. Partičky řečené kluby mívají svou základnu – klubovnu a podnikají dobrodužné výpravy po městě i do přírody, jež jsou obvykle korunovány letním táborem.

Před 75 lety (14. února 1940) se narodil kreslíř a hudebník, tramp Marko Čermák. V minulém roce jsme s ním natáčeli rozhovor. Zde je část jeho odpovědí ke shlédnutí.

Eduard Marek přezdívkou Hroznýš královský je nejstarším žijícím – a přitom stále velice aktivním - skautem v České republice.
Skautský doyen Eda oslaví totiž v březnu své 98. narozeniny.
Přednášku a besedu Od Svojsíka k Foglarovi... pořádanou Akademií Jaroslava Foglara dne 11. 2. 2015 v Informačním centru Městské části Praha 3 moderoval Mgr. Slavomil Janov.

Literární badatel Jiří Trávníček vyzpovídal před pár roky za pomoci dotazníků třiatřicet autorů, kritiků, knihkupců, knihovníků a lidí i některých dalších profesí. Ty rozhovory dal dohromady pod titulem Knihy a jejich lidé (Host, Brno 2013) a jistě to nevím, ale třeba ho překvapilo, kolik z oslovených v dětství četlo taktéž díla Jaroslava Foglara a kolika ulpěl v duši navždycky poté, co v srdcích bušících navodil sice možná neurčitý, ale dozajista nikým-ničím nenahraditelný životní pocit.
A poté, co své čtenáře mimovolně naučil některým charakteristickým postojům k světu. Poté, co je infikoval svým viděním. Knihy a jejich lidé vyšly už předloni, avšak jejich foglarovského aspektu si ještě letos nemohla nepovšimnout také recenzentka Blanka Kostřivová ve Tvaru 3/2015 (5. února) – a nemohla jinak, než věnovat foglarovkám rovnou odstavec, celý jeden odstavec ze šesti ve své recenzi. I když (a abych nepřeháněl)...
Ano, Foglarovy „úrovně“ přece dosáhl ještě jeden autor, a to Verne, zatímco (rovněž hojně vzpomínaný) Karl May šlape indiánskou stezkou až v těsném závěsu. Pouze výraznější přítomnosti řady dalších borců typu Arthura Ransoma se Trávníčkovu vzorku nedostalo a nelze si navíc nevšimnout, nakolik to byl právě Foglar, koho vstřebávaly generace „napříč“.

Projekt Akademie Jaroslava Foglara není uzavřen jen pro úzký okruh členů zastřešujícího 48. klubu oldskautů Jestřábi Praha a jejich přátele z řad příznivců spisovatelova díla či badatelů. Svědčí o tom řada aktivit pro veřejnost, které připomínají Foglarův odkaz v širších souvislostech.
Do této skupiny akcí spadá i přednáška a následná beseda s názvem Od Svojsíka k Foglarovi, která se uskuteční ve středu 11. února od 17 hodin v Informačním centru městské části Praha 3.
Průvodcem soaré Od Svojsíka k Foglarovi bude zakladatel Akademie Jaroslava Foglara a skautský činovník Slavomil Janov, mezi skauty známý i s přezdívkou Nashville.
Významným hostem v Plečnikově sále informačního centra však bude hlavně Eduard Marek (skautskou přezdívkou Hroznýš královský), který je nejstarším žijícím – a přitom stále velice aktivním – skautem v České republice. Skautský doyen Eda oslaví totiž v březnu své 98. narozeniny!

Ctěné paní a slečny kolegyně akademičky, slovutní páni kolegové akademici, jak jistě víte, stává se rok 2015 rokem oslav 75. výročí vzniku Bratrstva Kočičí pracky.
Vyvstává tak před námi úkol zcela zásadní, to jest stanovení přesného data zrodu této (ne)chvalně známé trojice. Osobně jsem již tuto otázku předjednal s prezidentem Akademie Jaroslava Foglara S. Janovem a bohužel musím konstatovat, že se naše názory rozcházejí. Obecně lze souhlasit s tím, že metodicky jest nutno vycházeti z data prvního vydání daného komiksového příběhu.
Zatímco však kolega akademik Janov tvrdí, že za datum zrodu BKP je možno považovati 8. březen roku 1940, tedy den prvního vydání příběhu "Rychlé šípy proti Dlouhému Bidlu", ve kterém se poprvé objevují postavy pozdějších členů BKP, podobně jako je za den vzniku Rychlých šípů všeobecně považován 17. prosinec 1938, tedy den, kdy poprvé vyšel první příběh kresleného seriálu, tomuto názoru oponuji tím, že tuto paralelu nelze na vznik BKP aplikovat, neboť zatímco u Rychlých šípů je datum jejich vzniku jakožto klubu nejasné (a za datum jejich zrodu tak vlastně uznáváme datum vzniku celého seriálu), u BKP je tomu v zásadě jinak: Zde totiž známe příběh v němž jest Bratrstvo založeno naprosto přesně. Jde o příběh "Dlouhé Bidlo hledá kočičí pracku", v jehož závěru Dlouhé Bidlo památnými slovy zakládá Bratrstvo Kočičí pracky!

Byli jsme čerstvě na vejšce a každý přivýdělek se hodil. Proto, když mi kamarád nabídl možnost brigády vyklízení starých sklepů, kdesi na Starém Městě, ochotně jsem souhlasil. Tak jsme se tři spolužáci dostali k špinavé a nepříliš dobře placené brigádě, na kterou však i po létech rád vzpomínám.
Dostali jsme adresu domu, kde jsme měli pracovat a ráno jsme přešlapovali před jeho vchodem. Oprýskaná půlkruhová brána přislibovala, že půjde o nějaký historický objekt. Nový majitel zde chtěl vybudovat hotel a naším úkolem bylo vyklidit nepoužívanou prádelnu a sklepení toho domu. Majitel nám otevřel bránu a ukázal nám, kde budeme pracovat. Před námi se objevil starý činžovní dům s malým dvorkem a pavlačemi, přesně jako v komiksech z časů Mladého hlasatele. V přízemí byla stará prádelna zavalená harampádím, které zde v průběhu času nastřádali nájemníci. Majitel řekl, že až vyklidíme prádelnu, ukáže nám další práci ve sklepích. Tam je to prý ale asi stokrát větší čurbes na několik dní práce. Představa starých sklepů nacpaných haraburdím nás lákala i děsila zároveň. Rychle jsme se pustili do díla a z prádelny začali vynášet všelijaké koberce, stará lina, bedýnky, kýble a další zbytečnosti. Všechno jsme to rovnali do připraveného kontejneru a za pár hodin byla místnost vyklizena. Nastal čas oběda a tak jsme mohli v nedaleké hospodě nad porcí kalné polívky rozprávět o tom, co nás asi ještě dneska čeká za překvapení.

V rámci 46. Zimního přechodu Brd, již neodmyslitelné akce pražského skautingu s tradicí od roku 1969, se letos uskuteční zejména pro oldskauty, příznivce díla Jaroslava Foglara a přátele rámcový poznávací trail Za Bratrstvem Kočičí pracky. Akce už doslova klepe na dveře, protože je plánována na sobotu 24. ledna 2015.
Start trailu bezprostředně naváže na slavnostní nástup všech účastníků přechodu Brd, který se uskuteční ve 13 hodin na Kytínské louce nedaleko Stříbrné Lhoty u Mníšku pod Brdy. Trasa v délce cca 6 - 8 kilometrů vede po zajímavých místech brdských Hřebenů, na nichž zanechalo - zejména prostřednictvím kreslíře Marko Čermáka - svou stopu nezdárné trio Dlouhé Bidlo, Štětináč a Bohouš z Foglarových románů a komiksu o Rychlých šípech.

Šestnáct let uplyne v pátek 23. ledna od smutného okamžiku, kdy odešel Jaroslav Foglar - Jestřáb.
Zástupci Sdružení přátel Jaroslava Foglara spolu s dalšími foglarovci uctí Jestřábovu památku u jeho hrobu na Vinohradském hřbitově krátkou neformální vzpomínkou a mimo jiné zapálením svíčkové šestnáctky.
Setkání účastníků z řad SPJF, ale i veřejnosti, se uskuteční v pátek 23. ledna 2015.
Místem srazu je hlavní vchod (vstupní prostor za branou) na Vinohradský hřbitov z Vinohradské třídy, čas odchodu k hrobu je v 16.30.

15. ledna 1915 spatřilo světlo světa první číslo časopisu Junák, který od té doby vycházel vždy, když byl skauting povolen a končil s jeho zákazem.
Za těch sto let vyšlo 57 ročníků a Skaut-Junák (jak zní jeho dnešní název) se stal nejstarším dodnes vycházejícím časopisem pro mládež.
Od skromných začátků se propracoval k velkému formátu s hlubotiskovými fotografiemi ve třicátých letech či barevné podobě a stotisícovému nákladu po druhé válce.
Publikovaly v něm desítky známých jmen jako Jaroslav Foglar či Miloš Zapletal, oba i na místě šéfredaktorů.
K připomenutí tohoto výročí se chystá několik událostí, z nichž nejvýznamnější je zpřístupnění archivu všech čísel časopisu od roku 1915 po dnes, v elektronické podobě.
Zveřejňovány budou postupně od ledna po celý rok na adrese: skaut-junak.skauting.cz.

Dnes, 13. ledna, se dožívá 85 let Miloš Zapletal – ZET, spisovatel – autor oblíbených dobrodružných příběhů pro děti a mládež i dlouhé řady příruček pro činorodé prožití volného času určených dětem i jejich starším kamarádům vedoucím, redaktor, sběratel a zpracovatel stovek a stovek her pro volný čas, vedoucí skautského respektive turistického oddílu, překladatel díla Ernesta Thompsona Setona, editor ojedinělé řady příruček Skautské prameny a v neposlední řadě celoživotní popularizátor a dlouholetý editor vybraných textů Jaroslava Foglara respektive autor textů o Jaroslavu Foglarovi.
V ostrém kontrastu s obrovským množstvím vykonané práce Miloše Zapletala – ZETa pro několik generací těch, kterým nikdy nezevšední „výpravy za dobrodružstvím“, je autorova skromnost a život v dobrovolném skrytu stranou pozornosti. 

V sobotu 31. ledna, od 17:00,
bude v prostějovském kostele sv. Jana Nepomuckého
patřícího řádu Milosrdných bratří,
sloužena mše svatá za Jaroslava Foglara.

Dnes uplynulo již 55 let od předčasného úmrtí nezapomenutelného prvního kreslíře Rychlých šípů a ilustrátora stínadelských románů Záhada hlavolamu a Stínadla se bouří JUDr. Jana Fischera (22. 1. 1907 – 8. 1. 1960).
Jak se dostat na místo posledního odpočinku Jana Fischera na Olšanských hřbitovech v Praze napoví další text včetně fotografií a plánku.
Jak hrob vypadal v prosinci 1988 – při 50. výročí Rychlých šípů – připomeneme pamětníkům a ukážeme mladším foglarovcům v závěru článku.

Poprvé od premiéry v květnu 1993 vyšel oficiálně v prosinci loňského roku na DVD celovečerní film režiséra Petra Kotka Záhada hlavolamu.
Na trh jej více než jednadvacet let od vzniku snímku uvedla společnost AQS a.s., divize Magic Box.
Film není doplněn žádným bonusem, lze však využít funkce titulků pro neslyšící.
Doporučená cena je 199 Kč.

Vydání Kotkovy Záhady hlavolamu lze považovat za první příspěvek k letošnímu významnému 75. výročí stejnojmennému románu Jaroslava Foglara, který začal vycházet na pokračování v týdeníku Mladý hlasatel od září roku 1940.

Večer světel 17. prosince 2014 v Praze a následný článek na Bohousek.cz o navrácení Mirka Dušína vyvolaly v komentářích vlnu emocí. Tedy tento text navazuje na předchozí článek a jeho komentáře, takže nezasvěceným jistě nebude dávat smysl.

Celé je to mnohovrstevné, a pokusím se tyto nesourodé věci rozdělit na:
- Večer světel,
- hru Hledáme Rychlé šípy,
- pokřik o Vontech,
- navrácení Mirka Dušína,
- údajná lež.
Chtěl jsem si o tom všem popovídat s Vonty co nejdříve, protože další číslo Staroměstských novin nebude čekat až ve Stínadlech dopečou vánoční cukroví (použil jsem vtipnou glosu z diskuze na Bohouškovi), ale k ústnímu neveřejnému vyjasnění si všeho nedošlo, tak píši tento komentář pře Bohouška. Nemám totiž jiné spojení na současné mladé Vonty.

Pivovar Radouš si přichystal hned před Vánocemi celou sérii zvláštních piv. Inspiroval se také postavami slavné knihy Jaroslava Foglara. "Edice se jmenuje Ve stopách Rychlých šípů, i když tito čestní hoši pivo určitě nikdy nepili. Jednotlivá piva tak budou mít ve svém názvu různé osoby, které se v jejich životě objevily a vyvážily jejich neposkvrněnou morálku", píše se v novinách a na webu pivovaru. Názvy piv jsou Maxmilián Dráp, Tajemný Em, Haha-Bimbi nebo

V příštím roce si připomene Slovácké divadlo v Uherském Hradišti sedmdesát let od svého vzniku. V současné době se v divadle prodávají předplatitelské karty pro rok 2015 a je už známý repertoir tohoto populárního moravského divadla. Z programu vyplývá, že slavná divadelní hra Rychlé šípy režiséra Roberta Bellana bude na prknech, která znamenají svět, uváděna i příští rok a to jak v rámci žákovského předplatného, tak i v běžném programu. Je více než jisté, že se opět dočkáme nejen repríz na malé scéně Slováckého divadla, ale rovněž i pohostinsky pod šírým nebem.

Vánoce Tondy Pírka jsme pojmenovali drobnou charitativní akci členů a přátel Pražské pobočky SPJF.
Podobně jako Rychlé šípy jsme chtěli udělat někomu radost a předali jsme takřka 20 drobných dárečků (Martin Rosol dal třeba funglovku rozšroubovatelného plastového ježka v kleci) do Fakultní nemocnice v pražském Motole dětem, které v čase vánočním musí být v nemocnici. Ke každému dárečku přidalo SPJF ještě časopis Bobří stopa.
Dárečky jsme vybírali na Večeru světel (takzvaném nebo též Veřejném) a budeme tak dělat každoročně, takže se můžete připojit v dalších letech.
Buďte s Rychlými šípy i o Vánocích: Kdo ještě během letošního roku 2014 napíše do komentáře tohoto článku název příběhu Rychlých šípů s těmito obrázky, může být vylosován a zašleme mu sešit Jaroslava Foglara s příběhy Za pokladem starých Inků, který věnovala Olympia pro nálezce Rychlých šípů ve Stínadlech. Každý nechť je napsán jen jednou. :-)

Děkuji všem, kteří pomohli.
Menhart

Kouzelně klidné a pohodové Vánoce,
třeba i s nějakým foglarovským dárkem
a po všech stránkách úspěšný rok 2015
všem čtenářům
přejí Bohouškové
Alpín, Best a Krizmen

V únoru příštího roku oslaví 75. narozeniny významná osobnost české výtvarné a hudební scény, kreslíř Rychlých šípů a dvorní ilustrátor knižního souborného díla Jaroslava Foglara i spoluzakladatel hudební skupiny Greenhorns – Marko Čermák.
Při příležitosti tohoto blížícího se Markova životního jubilea (nar. 14. 2. 1940) vyšlo v nakladatelství Václav Vávra druhé doplněné vydání (1. vydání v roce 2010) již delší dobu beznadějně rozebraných memoárů Poslední romantik tohoto všestranného umělce, který v průběhu více než čtyř desetiletí proslul v roli spolutvůrce Foglarova díla, na hudební scéně zase jako průkopník hry na pětistrunné banjo a v neposlední řadě i zanícený tramp a milovník romantiky „starých časů“.
Všechny podoby Markova životního trailu jsou zaznamenány podrobně a čtivou formou.
Nová kapitola v knize se jmenuje Zapomenutá kapitolka, aktualizována a doplněna je bibliografie.

Jeden z tradičních závěrečných článků v každém kalendářním roce na Bohouškovi je o tom, o čem jsme v daném roce nestačili napsat. Nejinak je tomu i letos. Na která foglarovská výročí nám tedy nezbyl čas a o čem se zmíníme jen několika větami?

(Uvnitř video.) 17. prosince 2014 po 17. hodině bylo pokojné shromáždění u Haštala napadeno skupinkou asi 10 výrostků, kteří zasypali shromáždění hromadou papírových koulí a pokřikovali něco o tom, že Stínadla jsou naše (mysleli jako jejich) a že tam nemáme chodit. Účastníků Večera světel bylo mnohem více, takže by s těmito "Vonty" lehce zametli, ale vyslyšeli výzvy organizátorů, aby s palbou počkali až Vontům dojdou koule. Tak se i brzy stalo a Vontové byli při litém boji zahnáni Řásnovkou pryč.

TISKOVÁ ZPRÁVA PP SPJF: Pražská pobočka Sdružení přátel Jaroslava Foglara pořádá každoročně pátrací hru pro širokou veřejnost Hledáme Rychlé šípy. Letos byli Rychlonožka, Jarka Metelka, Mirek Dušín, Červenáček a Jindra Hojer (všichni * 1938) ukryti na dřevěném můstku Betlémské kaple od 10. listopadu. Právě správce kaple pořadatelům oznámil, že v noci z pondělí na úterý 1. prosince neznámí pobudové vylezli do prvního patra a odnesli Mirka Dušína v životní velikosti z polaminovaného hliníku. Zprvu to vypadalo, že se jednalo o sběrače kovů, kteří asi byli vyrušení a nestihli ukrást všech pět postav legendárního klubu, ale při ohledání místa za světla byly nalezeny nápisy na okně dokazující přítomnost Vontů: "Vetřelci nemají ve Stínadlech co pohledávat! Ani Rychlé šípy - ani vy!" O čtyři dny později, když organizátoři takto zkažené hry řešili na místě další postup, objevili v zádech Rychlonožky dopis připíchnutý žlutým špendlíkem, kde se psalo: "Zajali jsme Mirka Dušína. Nebojte se o jeho osud, bude vám vrácen, když na své parafrázi na Večer Světel, zvoláte na plná hrdla: Vontům zdar."

"Rychlé šípy si vyjdou na procházku. Hned po Večeru světel pro Vás po Židech schováme Rychlé šípy. Dokážete je najít?" Tak inzerují organizátoři z Centra volného času Hrubínka pátrací hru Hledáme Rychlé šípy v Třebíči. Zkuste je najít, nakreslit, vyfotografovat...

Svátek Večer světel, vycházející ze stínadelské trilogie Jaroslava Foglara, si příznivci tohoto autora a jeho díla na mnoha místech naší země připomínají vždy 17. 12., tedy v den, kdy vyšel (v roce 1938) na stránkách Mladého hlasatele první kreslený příběh Rychlých šípů.


Tradiční Večer světel v Praze se uskuteční v obvyklém čase a na obvyklém místě:
Sraz 17. 12. 2014 v 17.00 (konec akce přibližně 18.00) - prostor u postranního vchodu kostela sv. Haštala na Haštalském náměstí v Praze 1 (naproti Anežské ulici).

Těsně by to stihl i Mikuláš, ale spíš se řada z čtenářů bude těšit na rozbalení knižního dárku pod vánočním stromečkem...
Právě dnes se do prvních knihkupectví dostaly čerstvé výtisky netrpělivě očekávaného (původní termín vydání byl naplánován na říjen) kresleného seriálu z dílny Milana Tesleviče Modrý život Jiřího Dražana aneb Přístav volá vydaného nakladatelstvím Olympia.
Podle knihy Jaroslava Foglara vydané poprvé nakladatelstvím Melantrich v roce 1934 pod názvem Přístav volá se Milan Teslevič chopil scénáře i textu.
Název kresleného seriálu ve své první části připomíná původní název (respektive jednu z variant původního názvu) daný svému dávnému rukopisu Jaroslavem Foglarem.
Na devadesáti a jedné straně nás kreslíř svým typickým a nezaměnitelným stylem provede celým příběhem o nerozlučném přátelství Jiřího Dražana a Ládi Vilemína, k tomu přidává kreslené album všech postav, tabulku Modrého života a podmínky těchto zásad.
Milan Teslevič svým nejnovějším dílem nijak nepřekvapí, ale ani nezklame. Jde o kreslířský výsledek, který ničím nevybočuje z autorova zavedeného pohledu a představ, a lze se domnívat, že čtenáři, kteří na Teslevičovo – dá se již říci klasické – tvůrčí schéma přistoupili dříve, ani nic jiného v dobrém slova smyslu nečekají.

Za malého zájmu členů se 22. 11. 2014 konala v CVČ Lužánky v Brně XII. Valná hromada Sdružení přátel Jaroslava Foglara (SPJF). Kromě diskuse o činnosti v uplynulém období členové schválili výsledky hospodaření a revizní zprávu a především nové stanovy sdružení, které musely být schváleny v souvislosti s novým občanským zákoníkem. Součástí valné hromady byla také volba nového vedení SPJF. Vedení ze svého středu následně zvolilo předsedu SPJF, kterým bude pro příští období Milan Lebeda - Alpín. Ten vystřídal po dlouhých šestnácti letech ve funkci Miloše Vraspíra - Bobra. Místopředsedy se stali Vojtěch Hanuš - Vojta a Miloš Vraspír - Bobr.

18. listopadu uplyne pět roku, od zasazení Stromu Jaroslava Foglara na Seifertově ulici.
Připomeneš si také toto výročí a přivážeš stužku, třeba právě žlutou, k opěře Jestřábova Stromu?
Kdykoliv v následujících třinácti dnech, do 30. listopadu.
Žlutá je barvou naší vyvrcholí pátrací hrou Dobrodružství v pražských uličkách 29. listopadu.

Divadlo Šumperk uvedlo 8. listopadu 2014 hru Rychlé šípy - "dobrodružnou rodinnou inscenaci podle příběhů Rychlých šípů, které bezesporu patří do zlatého fondu české literatury pro mládež."
Hrají: Olga Kaštická, Milan Cimerák, Karolína Hýsková, Jan Kroneisl, Vít Pištěcký, Petr Král, Petr Komínek, Lucie Šmejkalová, Kryštof Grygar Dramaturgie: Michaela Doleželová. Výprava: Katarína Kováčiková. Hudba: Vlastimil Peška. Režie: Janka Ryšánek Schmiedtová.
Aktualizace 2015: Poslední představení se konalo v květnu 2015.

Slovácké divadlo v Uherském Hradišti uvádí v den narozenin Rychlých šípů (17. 12. 2014 od 17 hodin) další z repríz oblíbeného představení, tentokrát v rámci žákovské předplatitelské skupiny. Silvestrovské představení pro všechny generace divadelníci chystají na 30. 12. 2014 od 19 hodin - na toto představení lze zakoupit vstupenky zde.

Od 17. listopadu do 17. prosince 2014 budou mít pátrači již 14. rokem šanci hledat legendární čtenářský klub Rychlé šípy v uličkách Starého Města pražského.
Postavy Rychlých šípů v životní velikosti se budou celý měsíc do 17. prosince, kdy v roce 1938 vyšel první jejich kreslený příběh v časopisu Mladý hlasatel, dívat na Pražany i návštěvníky města z balkonu nebo terasy či věžičky někde na Starém Městě v uličkách či průchodech (mezi Vltavou a ulicemi Národní, 28. října, Na Příkopech, Revoluční).


Zkuste je nalézt a vyfotografovat nebo namalovat tak, aby byl balkon, terasa či věžička na obrázku poznat.

„...Stmívalo se, když kostelník dopovídal události dávných let. Nebe bylo žluté a všelijak lomené obrysy starodávných domů se na něm ostře rýsovaly. A z bludiště stínadelských uliček sem zaznívala bojovná píseň Vontů. Neměla žádná slova, byl to bezeslovný nápěv, nahánějící hrůzu. Stínadla vřela. Ve Stínadlech se dělo něco velkého. Neboť jen při tom se píseň ozývala. V takových dnech teprve nebylo radno cizím hochům vstupovat do jejich ulic...“
Jaroslav Foglar: Záhada hlavolamu

V rámci pátého výročí zasazení Stromu Jaroslava Foglara Vás zvu na pátrací hru Dobrodružství v pražských uličkách, určenou každému - jednotlivcům, klubům, oddílům, dětem i dospělým.
Zahájení se bude konat v sobotu 29. listopadu 2014 v 10.00 v parku u Stromu Jaroslava Foglara poblíž tramvajové zastávky Husinecká na Seifertově ulici.
S sebou: psací potřeby, papír, stužka, žlutý špendlík

Za Sdružení přátel Jaroslava Foglara Aleš Deutsch (ales.deutsch@spjf.cz)

V neděli 2. listopadu 2014 proběhl 5. ročník velké pátrací hry Pražské věže. Zúčastnil jsem se již minulého ročníku a nyní jsme na akci ve spolupráci s organizátory prezentovali Sdružení přátel Jaroslava Foglara rozdáváním starších čísel časopisu Bobří stopa nezletilým účastníkům ve věku 10+.
Na startu všichni účastníci dostali slepou mapku Prahy (bez místopisných názvů) s vyznačenými 22 věžemi, které musí navštívit.
U některých je jen samoobslužná otázka a věž vidí hráči zespodu, někde se musí vylézt úplně až nahoru. Všude jsou kleště, které se používají v orientačním běhu, a návštěva místa se musí ještě procvaknout do startovací karty. Odpovědi na otázky se dají při návštěvě místa snadno vyřešit. Každé navštívené místo je uvedeno kratičkou informací (např. nejstarší gotický kostel v Praze s výrazně šikmou věží...), takže hra plní i vzdělávací funkci.
Akci organizuje skupina VIPrahlo za podpory magistrátu, několika městských částí, muzeí a zainteresovaných firem (které umožňují vstup do objektů atd.).
Podíval jsem se do míst, kde jsem ještě nikdy nebyl a vylezl na věže, kam se snadno člověk nedostane (Kellyho věž, naprostá špička zvonice Sv. Mikuláše, Podolská vodárna...).
Akce se účastní lidé nejrůznějšího věku a zaměření - od rodin, po milenecké i manželské páry zralého věku, po skupinky aktivních důchodců, nejrůznější party, ale i cyklisty a běžce, kteři to, co já procházel s vnoučaty 8 hodin (letos jsme splnili všechny úkoly), zvládají za cca 2 hodiny.

Po celý předposlední měsíc roku – od 1. do 30. listopadu – se dobrovolníci v desítkách zemí po celé zeměkouli přidávají k charitativnímu projektu Movember. Akce je zaměřena na podporu boje proti nebezpečným mužským národovým onemocněním – rakovině prostaty a varlat.

Stranou mezinárodní dobročinné podpory osvětových a léčebných programů nestojí ani dobrovolníci z České republiky – podrobné informace o hnutí Movember lze získat na internetových stránkách http://cz.movember.com. V jejích řadách je i několik aktivních příznivců díla Jaroslava Foglara.

Překvapení na výpravě
„V roce 2011, při pozdní podzimní výpravě pražských foglarovců po romantické stezce kreslíře Rychlých šípů Marko Čermáka, nás v jedné restauraci na Berounsku zaujal obsluhující číšník s nalepeným umělým knírem. Když postřehl náš údiv, vysvětlil, že v listopadu probíhá akce Movember, jejíž symbolem je právě knír. Někteří z nás ihned zaslali z mobilního telefonu dárcovskou esemesku a od personálu restaurace jsme obdrželi umělý knírek. O zábavu a veselí bylo postaráno až do Prahy,“ vzpomíná na první seznámení se s originálním charitativním projektem zástupce vedoucího Pražské pobočky SPJF Martin Rosol.

O rok později se jeden z těchto knírků objevil dokonce na „prknech, jež znamenají svět“: v pražských Emauzích při premiéře divadelní jednoaktovky Rychlé šípy hrají divadlo. Právě Martin Rosol v roli Rychlonožky vystoupil na scéně jako „otec“ se zmíněnými nalepenými vousky pod nosem.

Zaujalo vás zvláštní slovo „Movember“ v titulku? Ne, nejde o překlep ani tiskovou chybu. Netradiční výraz připomíná mezinárodní označení měsíce listopad – november – a s předposlední dvanáctinou roku má i přímou časovou souvislost.

V listopadu s knírem
Už bezmála půl druhého desetiletí je právě listopad obdobím, kdy ve stovce zemí po celé zeměkouli se dobrovolníci připojují k charitativnímu projektu Movember. Jeho cílem je rozšíření dosud ještě značně podceňované osvěty o mužském zdraví a zároveň získávání prostředků na podporu boje proti rakovině prostaty a varlat. Těmto nebezpečným onemocněním světové mužské populace podléhají podle statistiky mezinárodních zdravotnických organizací ročně téměř čtyři procenta pacientů „silného pohlaví“.

Za symbol mezinárodní kampaně Movember byla zvolena tradiční ozdoba mužského obličeje – knír! Zapojení se do tohoto projektu je velice jednoduché: Vykročit do nového dne 1. listopadu s hladce oholenou tváří a po celý měsíc si nechat růst knír. Zbavit se této chlapácké image je možné až po 30. listopadu. Zároveň je třeba přispět libovolnou částkou na podporu osvětových a léčebných programů mužského zdraví a boje proti vzpomínaným zhoubným nádorům.

Roman Šantora sestavil z mnoha materiálů knihu Skautský oddíl (2014), která do značné míry vrací na světlo skautského spisovatele a hlavně vůdce Jaroslava „Braťku“ Nováka (1894-1965), který se ocitl už koncem třicátých let minulého století ve Foglarově (1907-1999) stínu, odkud už pro mnohé nikdy nevystoupil.

Na rozdíl od „Jestřába“ se bohužel nedožil satisfakce a zemřel ve značném zapomenutí. Jistěže jako autor postrádal zvláštní Foglarovu imaginaci, ale jeho poctivě napsané skautské a chlapecké romány věrně zachytily všechno autentické, co bral jako své životní poslání, a to především jeho práci pro vodní oddíl zvaný Pětka.

Dobrý nápad, že budeme moci paralelně sledovat dnes už stoletou činnost tohoto sdružení i na rok stejně dlouhou činnost Foglarových Hochů od Bobří řeky (Dvojky) dostal Šantora už jako editor publikace Skautské století (2012). Nyní tedy soustředil témata a přiřazuje k nim postupně pohledy toho a zase onoho oddílu. Výsledkem je poměrně objemný svazek o 208 stránkách obsahující výňatky z kronik i oddílových časopisů Čigoligo, Pomalago, Gonio, Aršík, Veslo, Kormidlo a Plaváček, ale taky a možná hlavně z dodatečných osobních vzpomínek mnohých aktérů onoho dění, přičemž tematicky je sborník členěn do těchto pěti částí, z nichž každou uvádí povídkou bývalý člen Dvojky Jiří „Pedro“ Zachariáš: Pestrý program, Vůdcovství, Společenství, Magická místa, Přesahy. A protože o Foglarově oddílu bylo popsáno už přesmíru papíru a ne tak nedávno i díky monumentální knize Jestřáb kronikářem (2012), věnoval se Šantora rád a trochu více právě Pětce. Celek pak uzavírá pečlivě vyhotovený seznam všech dvou set táborů uspořádaných sdruženími v letech 1913-2013. V čem se oddíly především lišily?