Již deset let uplyne v pátek 23. ledna od smutného okamžiku, kdy odešel Jaroslav Foglar - Jestřáb.
Zástupci vedení Sdružení přátel Jaroslava Foglara a pražské pobočky SPJF uctí Jestřábovu památku u jeho hrobu na Vinohradském hřbitově krátkou vzpomínkou a mimo jiné zapálením deseti svíček.
Každým rokem vždy zapalují o jednu víc, až do pomyslných 102. narozenin. Tolika let se totiž Jestřáb chtěl dožít, a toto přání by se mu vyplnilo právě letos.
Setkání se uskuteční v pátek 23. ledna 2009 od 16.30, sraz je přímo u hrobu ...

1.
Vůbec poprvé se v kresleném seriálu Rychlé šípy zmiňuje o kočce domovník ponurého domu, v jehož nitru měli chlapci klubovnou. Dojde k tomu v příběhu Rychlé šípy na omylu a na str. 46 souborného vydání. Tento díl, jak víme, uzavírá celkem pět pokračování na téma luštění „sítě záhad“ a pan domovník tu popadne Červenáčka a Rychlonožku současně za uši a konstatuje: „To křičící dítě byla mňoukavá kočka…“

Před sto lety (16. 1. 1909) se narodil Miloš Novák, malíř a ilustrátor, který svoji rozsáhlou tvorbu zaměřil především do oblasti kreseb dobrodružných, pro děti a mládež, sci-fi – ať už v knihách, časopisech, novinách.
V období let 1970 – 1973, kdy v novinách Svobodné slovo, v dětské příloze Slovíčko, vycházely na pokračování příběhy Rychlých šípů v próze, doprovodil 13 dílů svými ilustracemi.

1.
Tak se jmenuje krásná dětská knížka Vladimíra Thiela s ilustracemi Marcela Steckera, která se odehrává u řeky Sázavy. Je prostřední částí trilogie. Málokdo nadále ví, že zde autor vylíčil život svého přítele a slavnějšího kolegy-spisovatele Edvarda Valenty.
Edvard Valenta (22. 1. 1901 – 21. 8. 1978) je možná dnes už pozapomenutý, avšak naprostým neprávem. Sám o sobě tvrdíval, že ho má obvykle hned každý rád, a já mu to věřím. Byl takový, svým způsobem i dítko štěstěny, i když jeho život začal tragédií. Loňské srpnové výročí jeho smrti vzpomněl bohužel málokdo...
Já sám ano. I proto, že mám Valentu už navždycky jako svého druhého tátu i Rikitana dohromady. A jakpak to? Jen dík těm třem knížkám z šedesátých od jeho o dvacet roků mladšího kamaráda Vladimíra Thiela (14. 2. 1921 – 30. 7. 1997), kterého jsem v devadesátých letech i osobně poznal.

Přijměte všichni upřímné pozdravení od kancléře Lukáše z Hunce, kterýžto si Vás dovoluje pozvati k účasti v nové hře Poselstvo krále Jiřího! Pokud chcete zvěděti o dobrodružstvích, kterýmiž poselstvo prošlo, a sami prožíti podobných, vyslechněte následující výzvu.
Já, kancléř Lukáš z Hunce, vyzývám všechny, jejichž zájmem jest podíleti se na evropském mírovém soužití, sestavte svá poselstva, nejlépe v počtu 5 – 10 statečných odvážlivců. Pakliže tak učiněno jest, musíte k sobě přibrati osobu starší 18 let, kteréžto plně důvěřujete. Jejím prostřednictvím se u mne přihlásíte a ona bude ode mne dostávati podrobné pokyny a vše co potřebné, co k vašemu putování jest. Snažením Vaším by pak mělo býti podniknouti cestu po Evropě, poznati mravů a zvyků cizích zemí a získati dekrety od panovníků navštívených zemí, jakožto stvrzení jejich spolupráce…

* Rozloučení s výstavou * Bimba v rozhlase * Bimba v Toulavé kameře

Dovolujeme si Vás pozvat na čtvrtek 22.ledna v 18 hodin na "Rozloučení s výstavou" v pražském Obecním domě. Čeká Vás poslední komentovaná prohlídka výstavy o Bohumilu Konečném a jedno překvapení.

Dovolujeme si Vás pozvat na besedu s manželkou malíře a ilustrátora Bohumila Konečného s MUDr. Evou Konečnou. Můžete se dozvědět ppozadí vzniku ilustrací knih Jaroslava Foglara, Otakara Batličky, dozvíte se o pozadí aféry s Amazonou - Octobrianou... Beseda proběhne ve výstavních prostorách Obecního domu v Praze 10. ledna 2009 od 15 hodin.
Po skončení besedy bude následovat komentovaná prohlídka výstavy BIMBA - dobrodružství Bohumila Konečného s kurátory výstavy Janem Hosnedlem a Františkem Ulčem.
VSTUP NA BESEDU S PLATNOU VSTUPENKOU!

Jedinečná příležitost nahlédnout do doby Jestřábova dětství, dospívání a ranné dospělosti se naskýtá všem zájemcům na unikátní výstavě "REPUBLIKA", která probíhá od 28. října 2008 do 15. března 2009 v Národním muzeu v Praze. Na výstavě jsou zachyceny okamžiky první světové války, zánik Rakouska-Uherska vznik a existenci samostatného Československa v letech 1918 - 1938 a to ve všech možných souvislostech: na návštěvníka zapůsobí atmosféra prvorepublikové kavárny, knihkupectví, náměstí s křižovatkou, kostela, školy, ordinace lékaře, hospody nebo sokolovny.

První část


V druhé části se dovíte, že Jarka není Jarka, ale Jarka. Toto zjištění nakonec vede k rozpůštění klubu.

Radostné Vánoce,
klid a pohodu
všem čtenářům
přejí Bohouškové
Alpín, Best a Krizmen

V řadě akcí k 70. narozeninám Rychlých šípů potěšila milá aktivita foglarovského znalce, sběratele a filatelisty Ivana Vápenky, který už dlouhá léta propaguje dílo Jaroslava Foglara prostřednictvím příležitostných poštovních razítek. Tentokrát bylo možné v den narozenin Rychlých šípů (17.12.2008) získat pro filatelisty a foglarovce cenný otisk razítka na poště v Praze 1, v Rybné ulici, v Burzovním paláci.

V roce 2008 (70. výročí zrození klubu Rychlých šípů) uspořádá Pražská pobočka Sdružení přátel Jaroslava Foglara tradiční pátrací hru Hledáme Rychlé šípy, a to již VIII. ročníkem. Postavy Rychlých šípů v životní velikosti po celou dobu na nás shlížely z tohoto místa.

Česká televize uvede 21. prosince ve 13:50 na ČT 2 a 21. prosince po půlnoci v 00:40 na ČT1 dokumentární film BIMBA - příběh zapomenutého malíře. Tento film natočil režisér a kameraman Ladislav Moulis. Dokument mapuje život a dílo malíře Bohumila Konečného, ale i jeho znovuobjevení a vznik výstavy.

Ve dnech 30.1. - 1.2. 2009 bude netradiční stínadelský sraz pod názvem „BOJ O STÍNADLA, MOC A SLÁVU.“ Pokud máš rád(a), knihy Jaroslava Foglara, a chceš zažít napětí, rád soutěžíš, chceš se účastnit Vontské bitvy, pátrat po posledním tajemství Jana Tleskače, získat hlavolam a meč vontů, neváhej, a přihlaš se na akci ještě dnes. Přihlášku si můžeš stáhnout z webu: www.ctrnactidenik-uplnek.euweb.cz. Organizátor slibuje včas přihlášeným (ještě letos) slosování o MP3, mobil a další ceny.

Jako pozvánku na mimořádnou foglarovskou akci - výstavu o životě a díle zapomenutého malíře Bohumila Konečného - Bimby, která se koná v pražském Obecním domě, přinášíme několik fotografií z expozic. Výstavu si nenechte ujít!

Dobrodružství pětice chlapců z legendárního klubu Rychlé šípy ilustrovalo během let 11 výtvarníků. Mezi nejvýznamnější patří Jan Fischer a Marko Čermák.
A právě Marko Čermák přijde do knihovny Praha – Vršovice, tedy do míst neodmyslitelně spjatých se životem i dílem Jaroslava Foglara, vyprávět nejen o Rychlých šípech.
Už od 20. listopadu je ve výloze pobočky Městské knihovny ve Vršovicích z materiálů zapůjčených Pražskou pobočkou SPJF malá výstavka věnovaná Rychlým šípům a stínadelské trilogii.
A již několik týdnů dětští návštěvníci, vršovičtí malí čtenáři, plní úkoly v rychlošípácké soutěži připravené knihovnicí paní Boženou Tichou.

1.
Úplně poprvé je v kresleném seriálu o Rychlých šípech zmiňován pes v dílu Rychlé šípy mají neklidnou noc (str. 24 souborného vydání) a jak si všichni pamatujeme, dojde k tomu hned i za poněkud brutálních okolností.
„Pes je otráven – cesta je volná!“ konstatuje totiž stín muže vloupávajícího se do domu. Foglar ale oproti tomu zloději nepřítelem psů nebyl a zvolna se v jeho hlavě počal vynořovati slavný Bublina.

Rychlé šípy slaví sedmdesátiny! Přesto vůbec nestárnou. I po sedmi desetiletích od chvíle, kdy 17. prosince 1938 vyšel v melantrišském časopise pro chlapce a děvčata Mladý hlasatel úvodní příběh (Černí jezdci řádí) dlouhé komiksové řady o legendárním klubu, jsou Mirek Dušín a spol. stále činorodými a podnikavými chlapci, kteří se na nějaký ten křížek neohlížejí…
Také proto se celá pětice znovu schází ve své klubovně a připravuje velkolepou oslavu svého kulatého jubilea.
Tato „narozeninová párty“ se uskuteční v sobotu 13. prosince 2008 v malém sále Městské knihovny v Praze na Mariánském náměstí 1. Začátek je v 18 hodin.

Již po osmé se podzimní Praha stala hostitelkou soutěže ve vyjímání hlavolamu ježek v kleci – Memoriálu Jana Tleskače. K zápolení, které zdobí visačka světového šampionátu v této originální disciplíně, se do společenského sálu kláštera Emauzy ve Vyšehradské ulici (Na Slovanech) sjelo osm desítek startujících.
Oproti předchozím ročníkům se souboje s hlavolamem a proti chronometru omezily jen na česko-slovenský duel. Organizátoři sice podle startovní listiny vyvěsili v sále vlajky tří zemí, ale jeden z borců v juniorské kategorii, který díky dvojímu občanství mohl startovat v reprezentačním dresu Itálie i v českých barvách, zvolil domácí variantu. Vzdor užší mezinárodní konkurenci a komornějšímu charakteru akce (oproti loňskému sedmému ročníku, který byl součástí oslav 100. výročí narození Jaroslava Foglara) bylo však i letos v areálu Benediktinského opatství k vidění nemálo zajímavého a dramatického.
Takže pěkně po pořádku…

V rámci doprovodného programu k výstavě Bimba – Dobrodružství Bohumila Konečného v pražském Obecním domě proběhne sobota 29. listopadu odpoledne ve znamení Rychlých šípů. Na úvod režisér Václav Marhoul přečte úryvek z jedné z foglarovek. Návštěvníci expozice malíře Bohumila Konečného, který byl vedle Zdeňka Buriana dvorním ilustrátorem knížek Jaroslava Foglara, se budou moci setkat a diskutovat s Jindrou Hojerem, který se stal předobrazem stejnojmenné postavy z Rychlých šípů.

Víte, co jsou turistické známky? Většina odpovědí na tuto otázku bude bezesporu kladná. Jak by ne, vždyť toto bouřlivě se rozvíjející sběratelské hobby je dnes už fenoménem nejen v Česku, ale v celé desítce zemí! V současnosti lze originální dřevěné suvenýry získat v zajímavých turistických lokalitách na Slovensku, v Polsku, Německu, Rakousku, Rumunsku, Ukrajině, Maďarsku, Velké Británii i USA!
Pokud zmíněné „známkománii“ propadli i čtenáři Bohouška, pak ve své vitríně jistě mají také několik vypalovaných dřevěných koleček s „foglarovskými“ motivy.
Do současnosti bylo vydáno devět těchto turistických známek. V tradiční sběratelské řadě najdeme TZ No. 595 Foglarova Sluneční zátoka. Dalších osm placek jsou tzv. výroční známky:

Tam-Tam byl časopis vydávaný Rychlými šípy a popisující zejména jejich pátrání ve Stínadlech, včetně zapomenuté dávné vontské historie.
K sedmdesátému výročí vzniku legendárního klubu Rychlých šípů vydalo nakladatelství Orin ve spolupráci s Pražskou pobočkou Sdružení přátel Jaroslava Foglara a Klubem skautských sběratelů Junáka v omezeném nákladu speciální číslo Tam-Tamu, ve kterém si přijdou na své jak „začínající“, tak „pokročilí“ foglarovci.
Tam-Tam totiž přináší i dosud nikdy nepublikované zajímavosti o Rychlých šípech: ukázky z archivu Jaroslava Foglara, výňatky z dopisů dávných čtenářů Mladého hlasatele i Jestřábovy odpovědi. Seznámí se zapomenutým panem Bacilem, dá možnost zasoutěžit si, čtenáře osloví sám autor Rychlých šípů … a poslední stranu uzavírá kreslený příběh o hře Hledáme Rychlé šípy a pražském Večeru světel.

Ježek v kleci je bezesporu nejznámějším českým hlavolamem. Jeho princip vychází ze dva tisíce let starého čínského hlavolamu v podobě hada, který svírá mořskou hvězdici. Ze sevření plaza lze hvězdici vysvobodit krouživými pohyby. Podobným způsobem se vyjímá i ježek z klece.
První hlavolamy v podobě ježka v kleci byly vyrobeny na přelomu 19. a 20. století a následně patentovány v USA a Japonsku. Ve dvacátých letech minulého století se hlavolam objevil i v Evropě. Zcela nezávisle na této skutečnosti jej v roce 1940 zakomponoval do svého románu Záhada hlavolamu spisovatel Jaroslav Foglar.

Opět se sejdou všichni příznivci pražských uliček a díla Jaroslava Foglara. V tradičním čase na tradičním místě - 17. prosince 2008 v 17 hodin u postranního vchodu kostela sv. Haštala na Františku. Svíčku s sebou. Více informací na www.stinadla.cz.

Znovu nás Rádio Domino pozve v dobrodružných povídkách Otakara Batličky "Ze všech koutů světa" daleko od domova …
"Ze všech koutů světa" jsou dobrodružné povídkové příběhy sepsané před více než šedesáti lety Otakarem Batličkou pro týdeník Mladý hlasatel.

I v roce 2008 – v roce 70. výročí zrození klubu Rychlých šípů - pořádá Pražská pobočka Sdružení přátel Jaroslava Foglara tradiční pátrací hru Hledáme Rychlé šípy, a to již VIII. ročníkem.
Postavy Rychlých šípů v životní velikosti se budou po celou dobu – pozor, letos už na nás shlížejí právě ode dneška, od pátku 14. listopadu - do středy 17. prosince 2008 - dívat na Pražany z balkonu kteréhosi domu na Starém Městě v Praze (mezi Vltavou a ulicemi Národní, 28. října, Na Příkopech, Revoluční).
L E T Á K v PDF

Dovolujeme si Vás pozvat na 2. kolegium Akademie Jaroslava Foglara ve středu 12. listopadu 2008, 18:00 – 20:00 hodin, v Domě dětí a mládeže Praha 5 (kinosál, 1. poschodí), Štefánikova 235/11 s následujícími diskusními tématy:
1. Tajemná Stínadla (labyrintem čtvrti Vontů)
2. Pan Bacil: objev roku! (neznámý komiks Jaroslava Foglara)

Ve středu 12. listopadu od 17 hodin se v Obecním domě v Praze 1 koná komentovaná prohlídka výstavy Bimba – dobrodružství Bohumila Konečného. Výstavou tohoto zapomenutého ilustrátora knih Jaroslava Foglara či Otakara Batličky a autora mnoha známých kreseb i maleb návštěvníky provede znalec jeho díla a životních osudů kurátor expozice Jan Hosnedl.
Od 10. října ovládly výstavní prostory Obecního domu kresby a malby, které nám připadají důvěrně známé, ale zřejmě k nim nedokážeme přiřadit jméno autora. Do 11. ledna příštího roku se zde bude konat rozsáhlá výstava ilustrátora dobrodružné literatury Bohumila Konečného (1918 Plzeň – 1990 Kožlany u Plzně), přezdívaného Bimba.
Konečný je neprávem opomíjený český výtvarník druhé poloviny 20. století.
Kreslíř Kája Saudek o něm dokonce prohlásil: „Konečný uměl v roce třicet sedm nebo třicet osm to, co dnes v Americe umí sotva pár desítek malířů. Byl neporovnatelný s čímkoli. Tento Bohumil Konečný, zcela zapomenut a za života neuznán, byl absolutní génius, který už jen tak nebude. To, co umím, mě naučil on“.

Román Otakara Batličky Rájem i peklem s ilustracemi Bohumila Konečného - Bimby vyšel poprvé jako příloha Mladého hlasatele – svazek č. 13 v jeho V. ročníku roku 1940.
Radost všem příznivcům dobrodružných příběhů udělá Český rozhlas 2 – Praha, který nás na svých vlnách provede spolu s výpravou bratrů Gordonových do povodí Amazonky na řeku Yapuru při výpravě za diamanty.

Vypravil jsem se v říjnovou neděli na S. M., do míst mně tak známých, zda najdu Vonta, jež ode mne vezme list Ginga, jako důkaz mojí příslušnosti k Nám …

Navštívil jsem Naše uličky a ony mne přivítaly tak jako dřív. Tak jako mnohokrát dřív, kdy neodolal jsem touze a již v nedělní dopoledne jsem vyběhl v zádech s podzimním sluncem do chladného dne s párou u úst, vládnou tam, kde vládli jsme hlavně s přicházejícím šerem a po soumraku, kdy uličky začínaly hrát podivnou hru světel a stínů, kdy neomezenými vládci, strážci i soudci jsme byli. Navštívil jsem místa nám tak známá a zastavil se tam, kde ještě doznívají kroky těch, jež sdíleli Naši Myšlenku. Měl jsem pocit, že poslední hlas ještě neutichl , že za každým rohem potkám někoho z Nás.

Kdyby literární vědci sestavili žebříček nejvíce badatelsky „zrentgenovaných“ českých spisovatelů, Jaroslav Foglar by bezesporu patřil do „Top 10“.
Téměř vše podstatné o tvorbě i životní stezce slavného spisovatele – známého rovněž pod skautskou přezdívkou Jestřáb – je již známo. Mnohé přesto zůstává neprozkoumáno, nebo obestřeno otazníky. Proto se i téměř deset od úmrtí legendárního autora chlapeckých románů stále otevírá široké pole působnosti pro badatelskou činnost odborníků i amatérských foglarologů.

S tvorbou Pavla Čecha, jehož kresby a obrazy už řadu let obdivuje (nejen) foglarovská veřejnost, se bude možné po delší době seznámit opět v Praze.
V rámci 3. ročníku nezávislého multimediálního festivalu KomiksFEST! se uskuteční od 3. 11. do 21. 11. 2008 „1. podzemní výstava Pavla Čecha“.
Vernisáž volně přístupná veřejnosti proběhne v neděli 2. 11. od 18 hodin.
Na výstavě jeden obraz s foglarovskou tematikou zastoupen bude, a jak nám sdělil autor, myslí, že ten nejlepší, jaký zatím udělal.

Spisovatel Jaroslav Foglar nechtěl nikdy prozradit (a také nikdy neprozradil!), kde jsou tajuplná Stínadla.
Inspirací pro jejich barvitý popis v románové trilogii o klubu Rychlých šípů – Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří a Tajemství Velkého Vonta – však bezesporu nacházel v křivolakých uličkách a temných zákoutích pražského Starého Města.
Je proto přirozené, že právě Městská část Praha 1, na jejímž území tato „Stínadla“ leží, si připomíná literární odkaz slavného autora chlapeckých románů formou stylových aktivit s bohatým programem pro mládež i ty dříve narozené.

9. října v podvečer si dali v pražském Obecním domě sraz všichni příznivci dobrodružné ilustrace, ale i kreseb svůdných pin-up girl nebo reklamních plakátů. Konala se zde totiž vernisáž zatím nejrozsáhlejší výstavy malíře a ilustrátora Bohumila Konečného – Bimby.

1.
Vzpomínáte si, jak Rychlé šípy došly v jednom z prvních příběhů do skal a Červenáček se srdnatě rozhodl, že vyšplhá na tu nejvyšší? Výstup se vydařil a mohl kamarádům zamávat, což už je dnes nakresleno správně, nicméně původně… Ano, víme. Zřejmě následkem „kvaltu“ malíře Jana Fischera mával Červenáček čapkou, ale současně měl druhou na hlavě. Až později byla ta první překreslena na kapesník. Co z toho vyplývá pro tento náš článek?
Inu to, že jsme našeho odvážného hrdinu tehdy ještě bez čapky neuviděli. Prohlížím však už kvapně další a další stránky a… Pojďte taky se mnou! Prožijeme znovu chvíle, kdy byl tento hoch i prostovlasý!

V pátek 26.9.2008 se ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti konala 300. repríza komedie Rychlé šípy, která je nejenom nejhranější inscenací v historii divadla, ale patří k nejúspěšnějším titulům v celé republice. S tímto vědomím herci připravili celý večer – byl plný překvapení a splněných přání.
Představení samotné okořenila podle serveru SCENA.CZ kromě nových vtipů a situací i herečka Uršula Kluková, když se představila v roli Štětináče. „Uršula měla životní sen, zahrát si v našem představení a my jsme jí ho rádi splnili. Byla tak nadšená, že přemýšlí, kdy dorazí příště. Snad nebude toužit po větší roli, Mirka Dušína bychom jí přepouštěli neradi,“ říká na adresu kamarádky Uršuly Klukové režisér komedie Robert Bellan.

Od zachyceného morseovkového rozhovoru až po závěrečnou záchranu před smrtelným nebezpečím budeme upoutáni k radiopřijímačům rozhlasovým zpracováním poměrně atypicky moderně vyznívajícího příběhu z dílny Jaroslava Foglara Dobrodružství v Zemi nikoho.

Klub skautských sběratelů Junáka zve všechny příznivce skautského sběratelství na XVIII. Setkání skautských sběratelů, které se koná v sobotu 4. 10. 2008 od 8.00 do 12.00 ve velkém kulturním sále (2. patro) Hlavního nádraží v Praze.
Zváni jsou sběratelé skautské filatelie, grafiky, odznaků, vyznamenání, medailí, razítek, pohlednic, časopisů, opaskových přezek, vlajek, historických fotografií, krojových součástek, nášivek, literatury … vše se skautskou tématikou.
Tradičně je zastoupena i foglarovská oblast sběratelství.

V rámci činnosti Pražské pobočky Sdružení přátel Jaroslava Foglara (SPJF) začíná od letošního podzimu cyklus neformálních setkání foglarovských příznivců, badatelů, sběratelů a dalších zájemců o spisovatelův život a dílo.
Setkání budou zaštítěna názvem Akademie Jaroslava Foglara.
Ve spolupráci SPJF, Domu dětí a mládeže Praha 5 (DDM) a produkční agentury Slavomil Janov-Western Man se setkání budou konat pravidelně jednou měsíčně v sále DDM Praha 5 ve Štefánikově ulici č. 235/11 na Smíchově (3 minuty pěšky od stanice metra Anděl).
Na programu budou besedy o atraktivních a netradičních tématech, soutěže a kvízy i setkání se zajímavými hosty.
První setkání se uskuteční ve čtvrtek 16. října 2008 od 19 do 21 hodin. Pod názvem Tenkrát na východě… bude tématem besedy 70. výročí tábora Foglarova 2. pražského skautského oddílu na Podkarpatské Rusi u Sinovíru. První prázdninový tábor Dvojky v „zahraničí“ (v předválečném období byla Podkarpatská Rus součástí Československa, po roce 1945 připadlo toto území Sovětskému svazu a dnes patří Ukrajině) se uskutečnil v červenci 1938 a zúčastnil se ho rekordní počet „dvojkařů“ – 43!
Na setkání je pozván i přímý účastník tábora, dnes 86letý Jiří Vodenka.

S příchodem podzimu se již pomalu stává tradicí, že historická prostranství a zákoutí Starého Města v Praze ožívají čilým ruchem „stínadelských“ happeningů. Po dvou předchozích akcích v letech 2006 a 2007, které vyvrcholily pojmenováním jedné z uliček Starého Města oficiálním názvem Ve Stínadlech, se další obdobný společensko-zábavný projekt připravuje na neděli 12. října 2008.
Podobně jako v předchozích dvou letech, i letos bude centrem happeningu starobylé nádvoří v ulici U Obecního dvora č. 9. Akce je připravována Městskou částí Praha 1 za aktivní spoluúčasti Pražské pobočky Sdružení přátel Jaroslava Foglara (SPJF) a několika dalších subjektů.

(20. 10. doplněn obrazový materiál.)
Jelikož počasí ani zdravotní stav řady plantážníků a plantážnic nám nejsou příliš nakloněny, scházíme se pod vstupní branou Jestřábova Údolí mládí – tedy pod hlubočepským viaduktem, pouze dva - já a Slávek Janov.
Foglarovskou symboliku hned na startu dokresluje nejen obří ježek v kleci, ale i muž slaňující z viaduktu, který nám připomíná legendárního "kinoherce", jemuž kdysi mladý J. Foglar pomohl zachránit život.
Naštěstí tu nejsou žádné dvě "zlomyslné holky", které by nás mohly poslat špatným směrem, a tak je naší první zastávkou jezírko - neobyčejně krásné místo, možná inspirace pro Jezerní kotlinu. Dobrodružná povaha nám velí projít temným tunelem ve skále, pozůstatkem po těžební činnosti. U korálového útesu přemítáme, kam že se to nejspíš zřítil onen "kinoherec".
Projíždíme kolem stavení nápadně připomínajícího zbořený mlýn z příběhu Rychlých šípů.

(19. 10. doplněn obrazový materiál.)
Zcela nevídané množství – téměř čtvrt tisícovky (!) – kreseb vystavuje malíř Milan Teslevič od 1. září do 24. října 2008 v sále Informačního střediska ČSSD Praha 8 v Zenklově ulici č. 27 (naproti Divadlu Pod Palmovkou) v Praze-Libni.
Už samotné podtituly výstavy – Mládí hlásá: Rychlé šípy vpřed! a Motýl ve tváři Jaroslava Foglara – napovídají, že expozice vyhraněně představuje Teslevičovu tvorbu s tematikou života a díla proslulého spisovatele chlapeckých románů, známého i pod skautskou přezdívkou Jestřáb (1907 – 1999). Pilířem galerie je půl druhé stovky černobílých Foglarových portrétů, které přibližují jeho tvář od útlého dětství až k samotnému sklonku života.

(19. 10. doplněn obrazový materiál.)
Bezprostředně po vzniku Československé republiky – 28. října 1918 – se do služby ve prospěch nového státu přihlásili i čeští skauti. Jednou z významných aktivit byla tzv. skautská pošta.
Od 7. do 25. listopadu 1918 skautští kurýři roznášeli osobně důležité zásilky Národního výboru v Praze, tehdy jediného státotvorného orgánu, významným institucím i osobám. Na jeden den – 21. prosince 1918 – byla skautská poštovní služba obnovena při příjezdu prezidenta republiky T. G. Masaryka do vlasti.

V Praze a Středočeském kraji je více než sto členů SPJF, mezi nimi řada kluků a holek, kteří si jistě rádi zasportují a aktivně tráví volný čas. Pro vás všechny je proto učena tato nabídka: V rámci aktivit Pražské pobočky SPJF bych rád založil sportovní sekci s možností míčových her, ping-pongu, florbalu, turistiky.

Prožil jsem řadu trampských období, od pražských začátků s Bublavým kaňonem poblíž Nezabudic přes období liberecké s ponurým Islandem až po dobu ústeckou, kam lze zařadit Ranch 7D pod Jedlovou, ale i Hrádek-Helfenburk u krásného městečka Úštěk… Každý z těchto campů byl ve své době pro mě „nej“. Pokud moje čundrování za těch třicet let něco spojuje, pak nikoli camp, ale moje neuvěřitelné štěstí na živelní pohromy. Nosil jsem s sebou kromě usárny i déšť – a to všude, kam jsem vyrazil, až mi začali říkat Obchodník s deštěm.

Například Island. Nezažil jsem tam snad jediný krásný den, znám jen mlžnou stěnu, na kterou lze v noci od ohně vrhat obrovité stíny. Zapadl jsem tam sněhem jedné dubnové noci. Přišel jsem tam po dvouhodinové cestě z Maxova v průtrži mračen. Prchal jsem odtamtud s tříletým Fredem na usárně v lijáku, jaký ani pamětníci nepamatovali, jednou v půli května jsem před deštěm skočil do jedné z jeskyní na ponorném potoce pod přehradou, abych se ocitl po pás ve sněhu… A to se ani nehodlám rozepisovat o tom, jak se mi jednou při sušení u ohně tak strašně srazily zuté boty, že jsem druhý den postával v ponožkách na balvanu, odhodlán oloupit o boty prvního turistu. Dočkal jsem se ho – a byl jednonohej!

Vážení a milí kamarádi, přátelé!
Dovoluji si vám tímto oznámit, že od srpna t.r. je hotova kniha, která dostala název Stále vztyčují totemy.
Předkládám čtenářům naší krevní skupiny tohoto Malého průvodce po indiánských skupinách severozápadní Alberty, Yukonu a Britské Kolumbie.
Nejde o záznam cesty vytrvalých plavců, odvážných horolezců, ani dobrodružství toulavých trampů, ale dvou „zralých“ skautů, kteří si v květnu 2006 sedli do pronajatého auta v kanadském Edmontonu, aniž tušili, co s jejich psychikou odlehlé pustiny severu udělají.
Ivan, přírodovědec, ekolog, etnograf amatér a Vašek, námořník, který plul jednadvacet let po světových mořích, poté mnohaletý profesionální řidič vysokého církevního hodnostáře.
Vydali se po slavné Alaska Higway, přes tisíc mil do končin, o kterých četli ještě jako kluci v knihách J. Londona a J. O. Curwooda.