| STÍNADLA |
Bohousek
Rubriky
Nejčtenější články vydané v posledních 30 dnech
Prahou Jaroslava Foglara
Sběr dat (připravujeme)
Bydliště
Pracoviště
Klubovny
Tábořiště
Místa inspirace

Foglarovský svět
Tipy a vzpomínky pište na info@bohousek.cz, předmět: Prahou Jaroslava Foglara
Bohoušek doporučuje
Počet návštěvníků
Počet návštěv od 29. 8. 2000
počet návštěv

Kapitán Kid: Můj nejstarší camp

[ Autor: Jaroslav Velinský - Kapitán Kid | zařazeno: 12. 9. 2008 | přečteno 11306 ]

Prožil jsem řadu trampských období, od pražských začátků s Bublavým kaňonem poblíž Nezabudic přes období liberecké s ponurým Islandem až po dobu ústeckou, kam lze zařadit Ranch 7D pod Jedlovou, ale i Hrádek-Helfenburk u krásného městečka Úštěk… Každý z těchto campů byl ve své době pro mě „nej“. Pokud moje čundrování za těch třicet let něco spojuje, pak nikoli camp, ale moje neuvěřitelné štěstí na živelní pohromy. Nosil jsem s sebou kromě usárny i déšť – a to všude, kam jsem vyrazil, až mi začali říkat Obchodník s deštěm.

Například Island. Nezažil jsem tam snad jediný krásný den, znám jen mlžnou stěnu, na kterou lze v noci od ohně vrhat obrovité stíny. Zapadl jsem tam sněhem jedné dubnové noci. Přišel jsem tam po dvouhodinové cestě z Maxova v průtrži mračen. Prchal jsem odtamtud s tříletým Fredem na usárně v lijáku, jaký ani pamětníci nepamatovali, jednou v půli května jsem před deštěm skočil do jedné z jeskyní na ponorném potoce pod přehradou, abych se ocitl po pás ve sněhu… A to se ani nehodlám rozepisovat o tom, jak se mi jednou při sušení u ohně tak strašně srazily zuté boty, že jsem druhý den postával v ponožkách na balvanu, odhodlán oloupit o boty prvního turistu. Dočkal jsem se ho – a byl jednonohej!

Když mě zvali na Ranch 7D, počítali předem se změnou počasí. Vskutku bylo většinou krásně – přesně do chvíle mého příchodu. A když jsme se například přesunuli do čerstvě postaveného saloonu, netrvalo to ani tři minuty, když začalo dovnitř zatékat střechou. A to přímo na moje banjo!

Hrůzný zážitek jsem si odnesl z jedné trampské svatby poblíže Krupky. Tam se dalo do lijáku hned po slavnostním zapálení ohně. Kamarádi se pochechtávali: Tentokrát jsme se proti tvejm zlejm démonům pojistili! Všecko se přesune do hospody v Krupce! – Tak se i stalo. Hospoda v Krupce má velký sál nahoře v patře, usedli jsme ke stolům, kolem poletovaly lustry piv, na malinkém jevišťátku se hrálo… Největší rouhač mým zlým mokrým démonům se posadil vedle mě a vytrvale se pochechtával. Přesně do chvíle, kdy se strhlo krupobití, rozmlátilo střechu, velice rychle promočilo strop (což nikdo v čoudu fajfek a cigár nepozoroval) a pak se najednou za mými zády urvaly nejmíň dva čtvereční metry omítky na stropě, řachly dolů, servírka upustila lustr piv přímo na rouhače a rozjařený zpěv svatebčanů utonul v šumu vodopádu, řítícího se dírou ve stropě na podlahu lokálu… Tak se tedy stalo, že jsem zmokl i v restauraci.

Ale přece jen na jeden camp vzpomínám se slzou v oku, je to můj nejstarší a neleží nikde v divočině, ale v Hostivaři. Bylo mi tenkrát nějakých patnáct let, měli jsme tam flíček, kam jsme s naším vpředovským klubem chodívali na odpolední výpravy, až jsme se jednou rozhodli, že tam přespíme pod stanem. Pominu-li své zkušenosti z Junáka, bylo to pro nás všechny poprvé… Tenkrát ještě neexistovala přehrada ani za obzorem čnějící paneláky, dole tekl čistý Botič (dokonce i s rybičkama!), podle něj alej starých kaštanů, na podzim postlaná zlatým listím – a nahoře ve stráni jsme měli onen maličký camp. Vařili jsme si hrachovku z kostky, hráli hry z Bobří hráze… A pak přišla ta zvláštní noc, nikdo z nás nemohl spát, mrzli jsme před východem slunce, rozklepaní, nevyspalí, ale nadšení nevšedním zážitkem… A pak najednou začalo lejt a my prchali na Skalku, kde jsme všichni bydleli. Samozřejmě pěšky – tramvaje tehdy ještě do Hostivaře nejezdily.

Byl jsem se tam nedávno podívat, ten camp tam pořád je, i skála pár metrů za ním, odkud jsme se k večeru dívali do kraje, daleko, daleko… (jak by napsal Jestřáb). Víte, co bylo na mém setkání s nejstarším campem mého života nejpodivnější? Jak neuvěřitelně se lišil od mých vzpomínek… Neboť se úžasně zmenšil!
Najdete ho také, stačí jít od hráze po pravém břehu přehrady, až spatříte po své levé ruce příkře stoupající neširoký žleb. Jím se vyšplhejte nahoru na malou loučku. Vpravo od křoví vede skoro neznatelná pěšinka, která se po pár metrech nepatrně rozšíří. A na tomhle místečku stál někdy v létě 1947 strakatý německý jehlan, před ním ohniště… a o pár kroků dál je vpravo od pěšiny trochu kamení, to je vršek oné skály, na níž jsme sedávali – čtenářský klub Vpředu Modrobílá hvězda, číslo 2061.
Věnujte mu tam tichou vzpomínku!

Kapitán Kid

(Psáno v roce 1991)



S Kapitánem Kidem se na starém i současném Bohouškovi mohli čtenáři setkat především v souvislosti s jeho Posledním tajemstvím Jana T. navazujícím na stínadelskou trilogii Jaroslava Foglara. Vyhledávač na obou Bohoušcích vás dovede k patřičným článkům.








Foglarovské výroky
"Já nejsem žádný Metráček! A pracovat nebudu! Já byl před pěti lety nemocný! Já měl rýmu!" - Metráček na Rychlonožkovu výzvu k práci na stavbě sněhové chýše Rychlých šípů
Vyhledávání
 
KNIHA NÁVŠTĚV
13 otázek - kvízy
Poslední komentáře
Ad: Pozor, cvakne spoušť!
"V nezapomenutelné filmové komedii Miloše Formana Hoří, má panenko se organizátoři hasičského bálu dohadují, jak vyřešit problém rozkradené t ... "
O vavříny fotografické soutěže Pozor, cvakne spoušť! se ucházelo více než šedesát zajímavých momentek
Den úmrtí
"Upřesnil jsem v textu den úmrtí na 1. 3. 2021. Původně bylo uvedeno 2. 3. 2021"
Zemřel Jiří Stegbauer- Jura
bez titulku
"Pláču a vzpomínáme, děkuji Ti Juro za vše, ukázal si nám neobyčejnou vlídnost, vstřícnost i pochopení pro naše netradiční náhledy i z téh ... "
Zemřel Jiří Stegbauer- Jura
"Díky"
"Velký dík a odpočívej v pokoji! Ve vzpomínkách budeš stále zde! E. Samek"
Zemřel Jiří Stegbauer- Jura
Poděkování
"Juro děkuji Ti za vše..."
Zemřel Jiří Stegbauer- Jura
bez titulku
"Budiž Vám země lehká..."
Zemřel Jiří Stegbauer- Jura
bez titulku
"Juro, děkuji Ti za vše! Vždy jsem si velice vážil našeho přátelství! Nikdy nezapomenu. Honza"
Zemřel Jiří Stegbauer- Jura
bez titulku
"Budeš nám tu chybět Juro a doufám, že se Ti tam nahoře, u věčného ohníčku s Jestřábem, bude lépe dýchat, než tady dole mezi námi foglarovci. ... "
Zemřel Jiří Stegbauer- Jura
RIP
"Neznal jsem osobně, jen přes jeho práci, a ač nejsem nějaký extra příznivce (ale ani odpůrce) jeho nakladatelských počinů, tak mi to je velm ... "
Zemřel Jiří Stegbauer- Jura
bez titulku
"Reagovat na slova anonymů, kteří se stydí i za své jméno, je pod mou úrovní, tak se omezím na sdílení odkazu na jednu FB skupinu, určenou pr ... "
O vavříny fotografické soutěže Pozor, cvakne spoušť! se ucházelo více než šedesát zajímavých momentek
bez titulku
"Padl tu anonym, tak i vzhledem k tomu, že jsem se tu dřív v diskuzi s jistou osobou několikrát objevil, jako anonym Anonym, pro ujasnění: Ne ... "
O vavříny fotografické soutěže Pozor, cvakne spoušť! se ucházelo více než šedesát zajímavých momentek
bez titulku
"To jste to moc nevysvětlil, anonyme. Já si dovolím za odporného a fuj člověka označit vás, neb sprostě útočíte a své konání nejste s to vys ... "
O vavříny fotografické soutěže Pozor, cvakne spoušť! se ucházelo více než šedesát zajímavých momentek
bez titulku
"Už jste si ulevil? Je vám lépe? Mám pocit, že váš výkřik nikoho nezajímá, ale když už jste se obtěžoval jej napsat, mohl byste ho taky zdůvo ... "
O vavříny fotografické soutěže Pozor, cvakne spoušť! se ucházelo více než šedesát zajímavých momentek
:)
"I když oceněné fotky jsou povětšinou docela špatné technické kvality a je vidět, že byly dělány lidmi, kteří fotografování nerozumí, dva z o ... "
O vavříny fotografické soutěže Pozor, cvakne spoušť! se ucházelo více než šedesát zajímavých momentek
Vysílá stanice Severka
"Ministerstvo švihlé chůze dnes odpoledne vydalo prohlášení, ve kterém popřelo informace štvavých rozhlasových stanic o tom, že jsou na našem ... "
O vavříny fotografické soutěže Pozor, cvakne spoušť! se ucházelo více než šedesát zajímavých momentek
Není to Pedro!
"Posedlost pisatele myšlenkou Pedra na obálce foglarovky je výjimečná, ale je daleko od reality. Konečný maloval obálku podle své fantazie, n ... "
Naše kluby jsou napodobovány, psala redakce Mladého hlasatel před 80 lety
Že byl Pedro na fotkách starší jsem věděl, ale podoba z mladší
"verzí Pedra (cca o 10-15let méně) by byla možná. Proto jsem se ptal. Protože přípravy na vydání foglarovek v Olympii probíhaly v řádu 2-3let ... "
Naše kluby jsou napodobovány, psala redakce Mladého hlasatel před 80 lety
Pedro to asi není
"Nejsem si jist, ale myslím, že Pedro Zachariáš se poprvé zúčastnil světového Jamboree nikoliv jako účastník, ale jen jako dospělý návštěvník ... "
Naše kluby jsou napodobovány, psala redakce Mladého hlasatel před 80 lety
Dík kámo, takže se nám to už začíná vyjasňovat ...
"Počkáme, jestli ještě někoho náhodou nenapadne, jak to bylo s předlohami kreseb pro foglarovky - vydaných ve zlatých 60´letech :) Tehdy se ... "
Naše kluby jsou napodobovány, psala redakce Mladého hlasatel před 80 lety
Pavel Ulč = Devadesátka pokračuje
"Ahoj všem, Pavel Ulč je vyobrazen s míčem nad sedícími skauty na titulní straně knihy Devadesátka pokračuje (Olympia, vydání 3., 4. a 5.)."
Naše kluby jsou napodobovány, psala redakce Mladého hlasatel před 80 lety

reklama

* Bohouška připravuje redakce ve složení: Milan Lebeda - Alpín (vedoucí), Petr Molka - Best (webmaster), Tomáš Hromádka - Krizmen (redaktor). Bohoušek je připravován ve spolupráci s Pražskou pobočkou SPJF.
* Články vyjadřují názory autorů a jsou majetkem redakce a vlastníků autorských práv. Bez souhlasu redakce nesmí být žádná část Bohouška publikována a to jak v tištěné, tak elektronické podobě.
* Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
* Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.
* Zprávy, příspěvky a žádosti můžete poslat na .