Knihu Jiřího Raby Jaroslav Foglar v hádankách a vzpomínkách a také knihu pamětí Vlastislava Tomana Můj život s ABC – ábíčkem z nakladatelství Ostrov lze nyní získat za zvýhodněnou cenu.

14. března (repríza 17., 18. a 19. 3.) se opět rozjíždí trampský pořad Z posledního vagonu, tentokrát hlavně věnovaný novému CD brněnského T. E. Bandu, které se nám podařilo sehnat pár dní po jeho vydání. V tomto pořadu si budeme povídat o novém cedéčku Tramp Evergreen Bandu, pustíme vám z něho čtyři skladby a budete si o něj moci i zasoutěžit. Zalistujem v trampských časopisech, kamarádka Bublina vás pozve na Zlatou horečku, která se koná na říčce Javornici, čeká vás rubrika Trampský úlet, povídání o jedné staré trampské písničce, připomeneme vám, že se pomaličku blíží uzávěrka soutěže Trapsavec, pustíme si písničku z minulého a současného nového sólového CD Slunečno od Jardy Samsona Lenka a na závěr vás čekají nějaké ty zprávy. Ve Vagonu dále zazní: Paběrky, Pacifik, Máci, Ivan Mládek, Příboj a další.

Pro 4. veletrh dětské knihy v Liberci (16. - 18. března tr.) bylo zvoleno motto: Kniha je nedílnou součástí rozvoje dětské fantazie. Zda a jak k tomu příspívá i kreslený seriál a komiks nabídne samostatná sekce, která je na veletrhu letos poprvé. Čtenářům a milovníkům kreslených příběhů je určena především výstava Český komiks 20. století a pohled na současnou tvorbu. Na téměř třiceti ukázkách se návštěvníci seznámí s výběrem toho nejlepšího, co u nás vycházelo ve druhé polovině minulého století, zejména na stránkách časopisů pro děti a mládež (Josef Lada, Ondřej Sekora, Jaroslav Foglar, Jan Fischer, Karel Franta, Adolf Born, Svatopluk Hrnčíř, Jiří Havel, Věra Faltová, Jaroslav Němeček, Marko Čermák, Vlastislav Toman, František Kobík, Václav Šorel, Gustav Krum, Kája Saudek aj.). Ve druhé části výstavy pak jsou ukázky prací dnešních autorů kreslených seriálů, z nichž některé se veřejnosti představí poprvé.

Zajímáte se o indiány? Chcete vědět něco víc? Přijďte v sobotu 4. 3. 2006 do ZŠ Květnového vítězství v Praze 4 a omrkněte kostýmy, výrobky, zatancujte si, získejte kontakty, zeptejte se na to, co vás trápí, načerpejte novou motivaci a nápady.
Jde o největší indiánskou slavnost - setkání v roce. Uvidíte mnoho indiánských kostýmů, lidi zajímající se o všelijakou indiánskou tématiku, trapery, prospektory a jiné příbuzné „zjevy.“ Budete si moci zatancovat a naučit některé tance. Dále přijede mnoho obchodníků nabízejících korálky, nože, deky, kůže, knížky, cédéčka, výrobky a mnoho a mnoho dalšího.

Člen družin Lišáků a později Jestřábů režisér Břetislav Rychlík, držitel skautské průkazky číslo 021515 a skautské přezdívky Rychlonožka, natočil film o chlapeckém oddílu Junáků - skautů ze slováckého městečka Veselí nad Moravou. Oddíl existoval v krátkém období znovuobnovení skautingu v letech 1968 - 1970, ze které také pochází amatérský film ze života Kima, Ferina, Bakiho, Velkého Ona, Pyropa, Užovky a dalších neboli film, který byl impulsem k natočení snímku Skaut má holá kolena.
Ten v premiéře uvede Česká televize.

Gymnázium na Mikulášském náměstí v Plzni pořádá k stému výročí založení v plzeňské galerii Jiřího Trnky výstavu prací svých studentů s názvem Poselství jednoho století.
Mezi žáky tohoto gymnázia patřil například právě Jiří Trnka, Miroslav Horníček … a také skvělý ilustrátor Otakara Batličky, foglarovek či mladohlasatelských a vpředovských povídek a obálek Bohumil Konečný – Bimba.
Na výstavě žákovských výtvarných prací sahající průřezem do minulých desetiletí lze tedy shlédnout i tvorbu Bohumila Konečného. Mezi jiným i jeho karikaturu Kulometná rota představující kantorský sbor. Ta Konečnému na jednu stranu vynesla kázeňský postih, na stranu druhou uznání Zdeňka Buriana a jeho doporučení výtvarnému studiu.

Veškeré originály ilustrací Milana Tesleviče k nejnovějšímu vydání stínadelské trilogie uvedenému na trh nakladatelstvím Olympia v závěru loňského roku pod názvem Rychlé šípy ve Stínadlech budou vystaveny v Galerii 9 v přízemí vysočanské radnice (Praha 9) na výstavě Když natočíme nejdelší osten ...
S několika stovkami kreseb se návštěvníci budou moci seznámit od symbolického 13. března, tedy dne dvojnásob „foglarovského“, jednak třináctkou samotnou, jednak spojením třináctky s březnem – tedy počátkem příběhu Hochů od Bobří řeky.

Čas ubíhá neúprosně, hodiny se nezastaví. Vteřiny, minuty, hodiny, dny, měsíce. A mezitím se stala řada událostí, v myslích jsme si připomenuli různá výročí... ale jaksi na Bohouškovi se o tom z časových i jiných důvodů nepsalo. A přitom je to škoda. A tak alespoň jednou větou uvádíme, že...

V květnu bude Svatopluku Hrnčíři osmdesát. Narodil se 21. 5. 1926 v Lázních Bělohrad, vyučil se knihkupcem a absolvoval Státní knihovnickou školu, celý život však byl redaktorem dětských časopisů. A jeho zvláštní znamení? Nikdy nevydal tiskem ani jedinou řádku určenou dospělým.
Je autorem více než dvaceti knih pro děti, dalších dvacet jeho příběhů vyšlo na pokračování v časopisech. Navíc napsal dvě stě povídek a na čtyřicet komiksů.

Zastupitelstvo Městské části Praha 1 schválilo svým usnesením číslo U06_0462 ze dne 13. 2. 2006 návrh na pojmenování komunikace spojující Haštalské náměstí s ulicí U Obecního dvora uličkou „Ve Stínadlech" a žádá hl. m. Prahu o projednání a rozhodnutí o uvedeném názvu veřejného prostranství dle svého usnesení.

Předjarní čas je v mnoha zálesáckých a skautských oddílech dobou příprav na dlouhodobou hru, která obvykle vrcholí až na "podniku pro celé muže" letním táboře. Propagátorem myšlenky dlouhodobých her byl v našem prostředí Jaroslav Foglar, který hry pořádal jako vůdce v rámci svého oddílu, a také o nich psal ve svých knihách. Patrně nejslavnější je hra ALVAREZ, která vznikla v době druhé světové války (na Bohouškovi jsme o ní několikrát psali).

Na schůzích Obce spisovatelů si někdy představím, že by mezi nás ještě i dnes občas přišel i Jestřáb. Je to samozřejmě nesmysl, vždyť už by mu bylo 98 let, nicméně nezapomeňme, že sám Foglar to říkával, jak by se rád dožil věku své maminky, a ta, jak víme, odešla až ve věku 102 let...
Setkal jsem se s Jestřábem jen dvakrát či třikrát, ale zvláště to první setkání na mne až „nadskutečně“ zapůsobilo. Jak k němu došlo a co mě k němu „dopřistrčilo“? Vlastně to bylo jedno z mých zamilování se. To ve třiceti...
Vzpomínám, že jsem se tehdy na pár měsíců ocitl v až nezvyklé pohodě - a jedním z jejích důsledků byl i návrat k různým ještě dětským snům. A zároveň jako bych se i zbavil ostychu. Otevřel jsem tedy jednoho dne telefonní seznam – a Jestřáb tam byl!

Že má i Plzeň Rychlé šípy, to není v Praze a ani jinde právě přesmoc známo. O to větší škoda, že šlo o kluky opravdové. Loni (8. 6.) o tom ve zdejší Polanově síni Městské knihovny vyprávěl Vlastislav Toman (nar. 1929 právě v Plzni).
Spisovatel Toman vydal čtvrt stovky knih - a roky 1956-92 je pevně svázán s časopisem ABC (od 1959 jako jeho šéfredaktor). Nu, a po letech o tom napsal i paměti. Jmenují se Můj život s ábíčkem a pokřtil je jak v Praze, tak i právě v městě svého dětství. A rozpovídal se i o Miloslavu Švandrlíkovi, jehož znal ještě jako vojáka, o výtvarníku Janu Kristoforim či – a to nejvíce - o svém příteli Jaroslavu Foglarovi...

O tom, zda dosud bezejmenná ulice spojující Haštalské náměstí s ulicí U Obecního dvora ponese název spojený s románovými příběhy Jaroslava Foglara, budou v pondělí 13. února rozhodovat...

„Víte, rád jsem vždy trampoval a ty trampské sny o údolích plných večerních červánků, o větru v sosnách, Mannitouovy písně na vrcholech skal, to mě zase uchvacovalo svým tajemným kouzlem dálek. A tak jsem kreslil, maloval, snil … " - Zdeněk Burian
Po řadě výstav uspořádaných v loňském roce k 100. výročí narození Zdeňka Buriana se od 4. 2. můžeme těšit v Muzeu Zdeňka Buriana ve Štramberku na putovní výstavu "Zdeněk Burian a jeho svět - stezkou odvahy a dobrodružství" - 1. jubilejní výstavu připravenou k 25. výročí autorova úmrtí (1981).