Jako malý předvánoční dárek vám Bohoušek přináší zbrusu novou dobrodružnou povídku. Společně s Danielem přijdete na stopu staré tragické události a budete svědky její dohry v současnosti...
Obrázek k povídce nakreslil Luboš Korbička.

1.

Otázka, proč v tom srubu kdosi svítil od soumraku do svítání, dráždila Daniela po celý den.
Vždy, když spal první noc v novém prostředí, jímž byla v tomto případě chata otcova známého, jeho spánek za moc nestál a byl přerušován častým buzením. A ať se probudil kdykoli, pokaždé na siluetě protějšího lesnatého svahu uviděl zářící čtvereček.
Hned při východu slunce vyšel na zápraží a kopec naproti prozkoumal dalekohledem. V místě, kde tušil světlo z uplynulé noci, objevil mezi smrky skálu a na ní malou chatu - dalo by se říci i srub. U snídaně se o tom zmínil rodičům, ale táta ho odbyl poznámkou, že tam nejspíš zapomněli při odjezdu z dovolené zhasnout. Znělo to pravděpodobně, jenže Danovi se otcova teorie přece jen nezdála. Vzal si znovu dalekohled a hned to trklo. Až nyní si uvědomil otevřené okenice a také si všiml bundy pověšené kousek dál na šňůře mezi kmeny. To nasvědčovalo, že chatu někdo obývá!

Dobrodružný příběh s překvapivým vyústěním. Jde o novou - dosud nikde nepublikovanou - povídku.

1.

Pomalu dokráčel až na kraj srázu. Opatrně se podíval přes jeho hranu - vydržel to však sotva vteřinu. Pád odtud by byl jistě smrtelný. Myšlenku, aby slezl do lomu po této kamenné stěně, Adam ihned opustil. Raději se obrátil a dolů sešel po nedaleké pěšině. Stejně jako včera i předevčírem.
V lomu se mu opravdu zalíbilo. Stačilo jen trochu popustit uzdu fantazie a rázem se ocitl v hlubokém kaňonu někde na Divokém západě nebo rovnou na jiné planetě. Jenže cesty sem byly asi to jediné, co ho na prázdninách u babičky bavilo.

Půlnoc.
Z městěčka se ozvalo dvanáct úderů kostelního zvonu. Hodina duchů právě začala. Milan sebou otřásl - touto dobou bývá doma zachumlaný v posteli. Jenže Marek, vedoucí oddílu, rozhodl jasně: tuto noc se bude lovit tmavěhnědý bobřík odvahy. Kdo nepřijde, tomu samozřejmě budou strženy docházkové body. Takže zde byli všichni. Rejsek se sice vymlouval, že ho už pár dní ""ňák škrábe v krku"", ale to byla jen jedna z jeho dalších hlášek.