Jaroslav Foglar v Kanceláři Blaník na Stream - Zeman je gentleman

Slovácké divadlo v Uherském Hradišti opět uvede své představení Rychlé šípy na letní scéně amfiteátru Bukovina nedaleko Uherského Hradiště 1. a 2. července 2015 od 20,30 hod. Předprodej na Rychlé šípy bude zahájen 11. května 2015 v 8 hodin telefonicky i elektronicky. Bližší informace na http://www.slovackedivadlo.cz

Halo, halo! Zde vám přinášíme slíbenou novinku, totiž pokyny a pravidla pro zakládání KLUBŮ MLADÉHO HLASATELE.
36. číslo druhého ročníku (8. května 1937) populárního dětského časopisu vyzývalo k zakládání klubů - dětských mikrokolektivů Jaroslava Foglara, které v různých obdobách existovaly v dalších sedmdesáti letech a existují i dnes v podobě klubů Sdružení přátel Jaroslava Foglara.
Každoroční vzpomínku ve svých myslích připomíná i redakce Bohouška.

V pátek 10. dubna 2015 se v Praze uskuteční již 6. ročník Pražské lítačky - soutěže v používání městské hromadné dopravy. S nápadem uskutečnit podobnou akci přišla již před několika lety skupinka okolo brněnské pobočky Sdružení přátel Jaroslava Foglara. V Brně se oblíbená soutěž koná již tradičně pod názvem Šalinění. Jak Pražská lítačka, tak i Šalinění se ve svém názvu pokoušejí vystihovat regionální specifika hromadné dopravy.
Soutěž v používání městské hromadné dopravy je na první pohled asi pro většinu hodně tajuplné vysvětlení. Jistější proto bude, když ozřejmím, že vítězem bude účastník, který za tři hodiny dokáže cestovat v co největším počtu dopravních prostředků, přestoupit, nastoupit či vystoupit na co největším počtu zastávek a případně navštívit i lépe hodnocené, bonusové zastávky. Svou cestu dokumentuje bločkem papírů, jejichž tvar odpovídá rozměrům pražské jízdenky. Při každém nástupu jeden papír otiskne v označovači. Pak se již musí jen včas vrátit na start a předat organizátorům bloček, který o jeho pouti džunglí městské dopravy bude vypovídat jasnou řečí.

Není to apríl, ale 1. dubna 2015 v 17:00 hod. se otevře výstava k jubilejnímu 60. ročníku ABC! Prostory k uspořádání nabídlo Obchodní centrum v pražských Letňanech a ábíčkáři jim za to děkují.
Chcete přijít a nejen si prohlédnout výstavu, ale i setkat se s některými bývalými i současnými redaktory ábíčka? Jste vítáni. Jinak máte šanci navštívit výstavu až do konce dubna a třeba se zúčastníte i některé z besed a jiných akcí, které se tady budou konat:

Výstava originálních vystřihovánek
Průvodce historií časopisu
Nejslavnější komiksy ABC včera a dnes
Besedy s redaktory a autory časopisu
Workshopy s výtvarníky ABC
Místo setkání Youtuberů a Let´splayerů
Prezentace českého kultovního komiksového nakladatelství CREW

Vítání jara bylo v dřívější době u mnoha evropských národů jedním z nejposvátnějších aktů. Končila vláda zimy, nastávala jarní rovnodennost a slunce probouzelo poslední spáče do nového období. I dnes však lze příchod jara oslavit nevšední a svéráznou akcí, jakou je například "Jaro s těšítky".
Sdružení přátel Jaroslava Foglara vyhlašuje v období 21. - 28. března 2015 již tradiční akci Jaro s těšítky.

Chcete neobvykle oslavit příchod slunečních dnů?
Sdružení přátel Jaroslava Foglara vyhlašuje akci s dlouholetou tradicí Jaro s těšítky 2015. Až do 28. března si budou sluníčkáři vyměňovat těšítka a také je dávat ostatním.

Co jsou sluníčka a těšítka?

V roce 1941 nacistické okupační úřady náhle zakázaly vydávání dětského týdeníku Mladý hlasatel. Dochovaly se pouze neúplné černé „kartáčové obtahy“ připravovaného čísla 39.
Brněnským přátelům Janu Machálkovi a Mildovi Čeperovi se podařil výsostně obdivuhodný a výjimečný projekt: podle dochovaných neúplných obtahů obsahově i barevností zrekonstruovali téměř celé to nikdy nevydané poslední 39. číslo VI. ročníku Mladého hlasatele!!!
Výtisk nyní připravili v číslovaných kusech s doplněným, až dojemným příběhem jeho vzniku jako unikátní artefakt pro badatele a sběratele.
Díky vstřícnému pochopení vedení Nakladatelství Olympia, s. r. o., má toto číslo i původně zamýšlené pokračování příběhu Rychlých šípů!

Nakladatelství Ostrov vydalo v pořadí pátý sborník Kruhu přátel odkazu J. Foglara, tentokrát s dosud největším počtem stran (64). Je zaměřen především na 100 let existence předního skautského oddílu Dvojka, který i pod názvem Hoši od Bobří řeky proslul hlavně za mnohaletého vedení Jaroslavem Foglarem – Jestřábem. O těchto aktivitách svědčí více než 200(!) dokumentárních fotografií, seřazených podle okruhu činnosti (např. oblíbená místa výprav, Velikonoční robinsonády, veřejné akce, klubovny, tábory aj.). Opět je v obsahu také řada nových, případně méně známých nebo nově doplněných informací o životě a díle spisovatele a rovněž různé informace týkající se současného „foglarovského světa“.
Z obsahu: Poselství Staré Dvojky / Dobrodružství s Jestřábem / Bílá místa v kronikách / Dan odešel ke Zlaté generaci / Ještě Roy a jeho Bobři / Šípeke – velký sponzor / Neznámé číslo Mladého hlasatele! / Tajemný malíř Salač / Rébus Poděbrad vyřešen / Záhada prvního rukopisu / Objev obálky Zdeňka Buriana / Učil jsem se od Foglara / Poslední dopis S. Hrnčířovi / Komiks RŠ nalézají Šimka
Na poslední straně je veřejnosti neznámá veselá satirická parafráze kresleného seriálu „RŠ nalézají Šimka“, kterou přední český karikaturista Josef Kobra Kučera nakreslil herci a spisovateli Miloslavu Šimkovi, velkému ctiteli J. Foglara.

Před 75 lety (14. února 1940) se narodil kreslíř a hudebník, tramp Marko Čermák. V minulém roce jsme s ním natáčeli rozhovor. Zde je část jeho odpovědí ke shlédnutí.

Eduard Marek přezdívkou Hroznýš královský je nejstarším žijícím – a přitom stále velice aktivním - skautem v České republice.
Skautský doyen Eda oslaví totiž v březnu své 98. narozeniny.
Přednášku a besedu Od Svojsíka k Foglarovi... pořádanou Akademií Jaroslava Foglara dne 11. 2. 2015 v Informačním centru Městské části Praha 3 moderoval Mgr. Slavomil Janov.

Literární badatel Jiří Trávníček vyzpovídal před pár roky za pomoci dotazníků třiatřicet autorů, kritiků, knihkupců, knihovníků a lidí i některých dalších profesí. Ty rozhovory dal dohromady pod titulem Knihy a jejich lidé (Host, Brno 2013) a jistě to nevím, ale třeba ho překvapilo, kolik z oslovených v dětství četlo taktéž díla Jaroslava Foglara a kolika ulpěl v duši navždycky poté, co v srdcích bušících navodil sice možná neurčitý, ale dozajista nikým-ničím nenahraditelný životní pocit.
A poté, co své čtenáře mimovolně naučil některým charakteristickým postojům k světu. Poté, co je infikoval svým viděním. Knihy a jejich lidé vyšly už předloni, avšak jejich foglarovského aspektu si ještě letos nemohla nepovšimnout také recenzentka Blanka Kostřivová ve Tvaru 3/2015 (5. února) – a nemohla jinak, než věnovat foglarovkám rovnou odstavec, celý jeden odstavec ze šesti ve své recenzi. I když (a abych nepřeháněl)...
Ano, Foglarovy „úrovně“ přece dosáhl ještě jeden autor, a to Verne, zatímco (rovněž hojně vzpomínaný) Karl May šlape indiánskou stezkou až v těsném závěsu. Pouze výraznější přítomnosti řady dalších borců typu Arthura Ransoma se Trávníčkovu vzorku nedostalo a nelze si navíc nevšimnout, nakolik to byl právě Foglar, koho vstřebávaly generace „napříč“.

Projekt Akademie Jaroslava Foglara není uzavřen jen pro úzký okruh členů zastřešujícího 48. klubu oldskautů Jestřábi Praha a jejich přátele z řad příznivců spisovatelova díla či badatelů. Svědčí o tom řada aktivit pro veřejnost, které připomínají Foglarův odkaz v širších souvislostech.
Do této skupiny akcí spadá i přednáška a následná beseda s názvem Od Svojsíka k Foglarovi, která se uskuteční ve středu 11. února od 17 hodin v Informačním centru městské části Praha 3.
Průvodcem soaré Od Svojsíka k Foglarovi bude zakladatel Akademie Jaroslava Foglara a skautský činovník Slavomil Janov, mezi skauty známý i s přezdívkou Nashville.
Významným hostem v Plečnikově sále informačního centra však bude hlavně Eduard Marek (skautskou přezdívkou Hroznýš královský), který je nejstarším žijícím – a přitom stále velice aktivním – skautem v České republice. Skautský doyen Eda oslaví totiž v březnu své 98. narozeniny!

Byli jsme čerstvě na vejšce a každý přivýdělek se hodil. Proto, když mi kamarád nabídl možnost brigády vyklízení starých sklepů, kdesi na Starém Městě, ochotně jsem souhlasil. Tak jsme se tři spolužáci dostali k špinavé a nepříliš dobře placené brigádě, na kterou však i po létech rád vzpomínám.
Dostali jsme adresu domu, kde jsme měli pracovat a ráno jsme přešlapovali před jeho vchodem. Oprýskaná půlkruhová brána přislibovala, že půjde o nějaký historický objekt. Nový majitel zde chtěl vybudovat hotel a naším úkolem bylo vyklidit nepoužívanou prádelnu a sklepení toho domu. Majitel nám otevřel bránu a ukázal nám, kde budeme pracovat. Před námi se objevil starý činžovní dům s malým dvorkem a pavlačemi, přesně jako v komiksech z časů Mladého hlasatele. V přízemí byla stará prádelna zavalená harampádím, které zde v průběhu času nastřádali nájemníci. Majitel řekl, že až vyklidíme prádelnu, ukáže nám další práci ve sklepích. Tam je to prý ale asi stokrát větší čurbes na několik dní práce. Představa starých sklepů nacpaných haraburdím nás lákala i děsila zároveň. Rychle jsme se pustili do díla a z prádelny začali vynášet všelijaké koberce, stará lina, bedýnky, kýble a další zbytečnosti. Všechno jsme to rovnali do připraveného kontejneru a za pár hodin byla místnost vyklizena. Nastal čas oběda a tak jsme mohli v nedaleké hospodě nad porcí kalné polívky rozprávět o tom, co nás asi ještě dneska čeká za překvapení.