Pražské pobočce Sdružení přátel Jaroslava Foglara – nejstarší činné pobočce SPJF – se na pomyslný narozeninový dort 25. září muselo vejít už plných třicet svíček.
Velké poděkování patří všem těm, kteří se za tři desítky let v jakémkoliv období a na jakkoliv dlouho na činnosti Pražské pobočky jakkoliv podíleli – členstvím, spoluprácí, organizováním, radou, pomocí, náměty, podporou, vedením, účastí… Jenom díky těm všem se odehrálo tolik příběhů, díky těm všem je „kronika“ Pražské pobočky vedená tři desítky let a pěkně obsáhlá.
Pojďme spolu psát další stránky kroniky!
Pojďme spolu zapalovat další narozeninové svíčky!
Pojďme spolu s Pražskou pobočkou zažívat další nové příběhy!

Šestého dne července měsíce LP 1907 v půl druhou hodinu odpolední v sobotu ve výročí upálení Mistra Jana Husi narodil se náš druhý jedináček a sice v Praze II v ulici Benátecké číslo 3.
Den byl překrásný a Mamičce pomáhala paní Bába Černá z Prahy bez pomoci lékařské.
Mamička a děťátko zdrávo, buď jméno Boží pochváleno!
Náš Zděnda malej jen několik minut před narozením bratříčkovým na pohovce usnul! - -
Ten se podiví, až ho uvidí hajat ve své postýlce.


6. července 1910 ve středu večer ¾ na 10 - na den upálení mistra Jana Husi. –
Dnes je našemu Vávečkovi 3 roky a vinšoval jsem mu v postýlce, aby se mu stejně dobře tak vedlo aspoň ještě třicetkrát tak Dlouho.

Zápisy do rodinné kroniky rodiny Foglarových provedl otec Jaroslava Foglara Jindřich Foglar; opravy respektive doplnění zápisu z roku 1907 ohledně průběhu porodu učinila maminka J. Foglara Marie Foglarová.

Dne 16. dubna 2023 oslavil své osmdesáté narozeniny stále mladý hoch se srdcem v krátkých kalhotách, odvážný žižkovský hraničář, skaut, člen a skautský vůdce nejen Foglarova oddílu Hoši od Bobří řeky, Sekáč, výborný písmák a skvělý vypravěč, moudrý a citlivý člověk, bratr a kamarád, který nezkazí žádnou legraci a sám ji i vymýšlí - Jiří Zachariáš, skautským jménem Pedro zvaný.
Dodatečně přejeme Pedrovi k jeho úžasnému jubileu všechno nejlepší, hlavně pevné zdraví, štěstí a ještě spoustu krásných výprav a zážitků nejen na skautské a foglarovské stezce.
Kruh přátel odkazu Jaroslava Foglara + Roy
(k přání se přidává i redakce Bohouška)

Tak ten život nějak moc utíká. Už je tomu dvacet let, co se otevírala nová ulice se jménem spisovatele Jaroslava Foglara. Stalo se tak 21. června 2003 v Praze 13 na Velké Ohradě. Ulice vychází z Tlumačovské ulice od křižovatky s Rotavskou a navíc leží nad Prokopským údolím, které bylo častým cílem výprav Jestřábova oddílu. Jak symbolické, že se to právě stalo v Praze 13. Třináctka byla totiž Jestřábovo magické číslo.

Přesně po třiceti letech od premiéry jsem oslovil režiséra filmové Záhady hlavolamu Petra Kotka, který se shodou okolností k tématu Rychlých šípů, života a díla Jaroslava Foglara vrátil v loňském roce, kdy připravil v Muzeu hlavního města Prahy výstavu Město jako přízrak - Pražské inspirace Jaroslava Foglara. Společně jsme zavzpomínali na dobu natáčení dnes již legendárního filmu.

17. května 1993 vznikla zásluhou mých redakčních kolegů z Bohouška Milana Lebedy - Alpína a Petra Molky - Besta informační kancelář pod názvem Pražské sdružení Žlutého kvítku" a to na adrese Křížová 8/188, Praha 5 - Radlice, kde týž den byla také otevřena prodejna tábornických potřeb a dobrodružné literatury ORIN, kterou oba provozovali.

Na sociálních sítích jsme se zeptali přítomných foglarovců, jak po třiceti letech vzpomínají na uvedení filmu režiséra Petka Kotka. Máte také svoji vzpomínku? Napište ji do komentářů nebo na e-mail: info@bohousek.cz

Před třiceti lety (13. května 1993) byl v pražském kině 64 U Hradeb premiérově uveden film režiséra Petra Kotka na motivy knihy Jaroslava Foglara Záhada hlavolamu.
Slavnostní akci předcházelo samotné natáčení a zpracování filmu, které trvalo více než jeden a půl roku. Do role starého kostelníka původně režisér chtěl obsadit spisovatele Jaroslava Foglara, ze záměru však nakonec sešlo a nakonec si zde střihl svoji poslední filmovou roli herec Josef Antonín Stehlík (1907-1995). Do rolí Rychlých šípů se podařilo najít typově velmi podobné dětské herce a v rámci komparsu si zahrálo mnoho nejmladších obdivovatelů Foglarových knih. Jednu ze svých prvních rolí si zde v roli Otakara Losny zahrál Matěj Hádek, roli tajemného Ema pak herec a kaskadér Karel Engel (1940-2018), jeho syna Štěpána Mažňáka Jan Kehár, Velkého Vonta Filip Jančík (ten mimochodem namluvil knihu Záhada hlavolamu na CD), Dlouhé bidlo zase Karel Zima. A kdo hrál Rychlé šípy? Odndřej Hošt Mirka Dušína, Martin Voldřich Jarku Metelku, David Diviš Jindru Hojera, Jaroslav Richter Červenáčka a Martin Vlasák Rychlonožku.
Téměř dokumentární kamera Miro Gábora si vybrala lokality v Praze, Brně a Olomouci, které se blížily představě Stínadel a Druhé strany. Tím se i film odlišil od stejnojmenného seriálu natočeného s více než dvacetiletým předstihem. Filmová Záhada hlavolamu ve svých 97 minutách stopáže bohatě těží z exteriérů. Záběry umocňuje působivá hudba Petra Maláska (hudbu nahrálo Filmové hudební studio AB Barrandov pod vedením legendárního dirigenta Mario Klemense) a komentář herce Petra Čepka. Scénář Petra Kotka a Ivana Arsenjeva byl velmi věrný knize Jaroslava Foglara (přiložené dokumenty dokládají, že jeho první verze vznikla v roce 1991).
Film vyrobilo studio AB Barrandov - Filmová produkce, producentské centrum Jana Šustera v koprodukci Ministerstva kultury České republiky, Lucernafilmu a Petra Kotka. Nositelem copyrightu je AB Barrandov, a. s., na distribuci měl do roku 1998 monopol Lucernafilm - Gama.
V kinech se film promítal více než rok, za tu dobu ho zhlédlo 106 000 diváků. Ač většina diváků byla snímkem nadšená, mezi filmovými kritiky si moc pochopení nezískal. Kritizována byla zejména topornost dětských postav a statičnost filmu. Mezi samotnými foglarovci vznikly tři skupiny, které v podstatě existují dodnes - jedné se více líbí televizní seriál, druhé film, třetí ráda sleduje obojí.
Poměrně záhy film vyšel na videokazetě, ve videopůjčovnách byl k dispozici od 1. 12. 1993, ve volném prodeji od 16. 6. 1995 (vydavatel Bonton Home Video), na vydání na DVD si ale musel počkat až do 10. 12. 2014 (Magic Box). Televizní premiéru si odbyl na TV Nova 31. 8. 1994 (film nebyl přerušován reklamami a k jeho sledování dopředu zvaly předtočené upoutávky). Od roku 2007 do současnosti byl na televizních obrazovkách vysílán podle internetové filmové databáze minimálně 105 krát, z toho dvakrát na Slovensku.

Halo, halo! Zde vám přinášíme slíbenou novinku, totiž pokyny a pravidla pro zakládání KLUBŮ MLADÉHO HLASATELE.
36. číslo druhého ročníku (8. května 1937) populárního dětského časopisu vyzývalo k zakládání klubů - dětských mikrokolektivů Jaroslava Foglara, které v různých obdobách existovaly v dalších sedmdesáti letech a existují i dnes v podobě klubů Sdružení přátel Jaroslava Foglara.
Výročí připomíná i redakce Bohouška. V souvisejících článcích můžete zavzpomínat, jak se tento foglarovský svátek slavil v minulosti.

Dnes se dožívá významného životního jubilea (80 let) náš dlouholetý kamarád, foglarovec a neúnavný sběratel Ivan Vápenka. Rádi se řadíme do dlouhé řady gratulantů a Ivanovi přejeme především hodně zdraví, radosti a pohody.

Otakar Batlička (12. března 1895 Praha-Vinohrady – 13. února 1942 Mauthausen) byl český radioamatér (volací značka OK1CB), světoběžník, spisovatel a bojovník proti nacismu. V rané dospělosti několik let cestoval po světě. Jeho putování se stalo podkladem pro částečně autobiografické dobrodružné povídky pro mládež, které publikoval v časopise Mladý hlasatel.

Jaroslava Foglara si připomněli příznivci jeho tvorby, odkazu a myšlenek na mši svaté v Prostějově, 14. ledna v 17:00, sloužené. P. Ladislavem Hubáčkem, SDB v kostele sv. Jana Nepomuckého v rámci 24. výročí spisovatelova úmrtí. Čest Jestřábově památce. Děkujeme. Za Sdružení přátel Jaroslava Foglara Aleš Deutsch

V předvánočních dnech si můžeme připomenout jedno malé výročí. Přesně před deseti lety jsme na Bohouškovi čtenáře informovali, že Nejvyšší soud rozhodl ve věci dovolání Petra Foglara z roku 2009 - Jestřábova synovce (zemřelého v květnu 2012) ohledně neplatnosti závěti Jaroslava Foglara. Rozhodl ve prospěch Nadace Jaroslava Foglara (v likvidaci), jíž veškerý svůj majetek včetně autorských práv Jestřáb v roce 1996 odkázal. Dovolání Petra Foglara - Dáška bylo definitivně zamítnuto.

Před sto padesáti lety – 11. prosince 1872 – přišel v Unhošti, malém městečku nedaleko Prahy, na svět Jindřich Foglar, otec Jaroslava Foglara.

Leckterý ze čtenářů - příznivců tajemných křivolakých stínadelských uliček, plácků a zákoutí, dokáže zpaměti převyprávět historii žlutého kvítku. Toho kvítku, kterým Vontové zasypali rakev Roberta Komoura zemřelého na následky zranění v jedné z nesčetných vontských bitev. Z tohoto kvítku pak vznikl odznak všech Vontů - žlutý špendlík. Co symbolizuje, to se dovídáme nejobsáhleji v závěrečné kapitole Foglarova románu Stínadla se bouří.
Žlutý kvítek se však později přenesl z klop knižních hrdinů i na obleky živých chlapců a děvčat. To když Jaroslav Foglar, jako redaktor poválečného časopisu Vpřed, zavedl odznak žlutého kvítku pro všechny čtenáře tohoto tehdy tak oblíbeného týdeníku, kteří souhlasili se zněním zásad jeho nositelů. Bylo to 23. září 1947 - tedy před sedmdesáti pěti lety, kdy se chlapci a děvčata dočetli, co tento odznáček na obleku říká:

Ten, kdo mě nosí, odmítá jakékoliv násilí, bezpráví, hrubost a nečestnost. Je naplněn dobrou vůlí pomoci každému, kdo pomoci potřebuje a touhou po míru mezi jednotlivci i mezi celky.