"Ta klukovská léta a krajina dětství byly tak nádherné, že jsem na ně nemohl zapomenout. A druhý důvod, proč píši pro děti? Nejvděčnější, nejzvídavější čtenáři jsou ti, pro které je zahrada ostrovem a potok veletokem. Pamatuji se na to." - Svatopluk Hrnčíř Před devadesáti pěti lety se narodil Svatopluk Hrnčíř (21. 5. 1926 - 4. 9. 2014), spisovatel, redaktor (Ohníček, Pionýr, Slovíčko ve Svobodném slově), člen Sdružení přátel Jaroslava Foglara a jeho Pražské pobočky… , neuvěřitelně skromný člověk se stále mladou duší kluka – písaře dávného klubu Mladého hlasatele.

Dnes by se dožila 105 let česká německy píšící spisovatelka, překladatelka, novinářka Lenka Reinerová, která je ve foglarovské veřejnosti známá tím, že krátce spolupracovala s Jaroslavem Foglarem. Když v roce 2008 zemřela, napsali jsme o ní na Bohouškovi, že "... do pozdního věku z ní vyzařoval obdivuhodný elán a životní optimismus, což jsme měli možnost posoudit při řadě náhodných setkáních při přednáškách, literárních pořadech nebo pražských knižních veletrzích, kde nám s nadšením podepsala svou knihu Kavárna nad Prahou, kde se o Jaroslavu Foglarovi zmiňuje."

Aniž bych uměl rozlousknout, proč se v případě malíře a ilustrátora Petra Barče liší veřejně uváděné údaje o dni narození (17. 4. respektive 19. 4.), připomenu jeho osmdesáté výročí v mezičase obou dnů. Petr Barč (19. dubna 1941 - 30. září 2017) doprovodil svými ilustracemi desítky knih i časopisů, blízká mu byla dobrodružná témata. Silně se do povědomí čtenářů zapsal také skvělým zpracováním části povídek Otakara Batličky do podoby dnes již legendárního kresleného seriálu Příběhy statečných, který vycházel v sešitových vydáních Rychlých šípů v letech 1970 a 1971, další pokračování pak po roce 1989. Vzpomínkové setkání spojené s odhalením pamětní desky na domě č. 43 v pražské holešovické ulici V Háji, kde posledních třicet let – od roku 1988 – Petr Barč žil, se uskutečnilo v pondělí 22. června 2020 (Bohoušek informoval v tomto článku.)

Před sedmdesáti pěti lety se začala psát významná kapitola dějin české respektive československé dětské časopisecké tvorby.
9. dubna 1946 vyšlo první foglarovské číslo týdeníku Vpřed s dnes již legendární působivou kresbou Rychlých šípů ve věži svatojakubského kostela ve Stínadlech vytvořenou Bohumilem Konečným – Bimbou.
Toto 18. číslo I. ročníku bylo prvním, které sestavovala nová, v podstatě však „stará“ předválečná a krátce i válečná mladohlasatelská redakční parta: Jaroslav Foglar a Karel Bureš.
Předchozí vpředovská redakce přivedla nový časopis téměř ke krachu, nezajímavý obsah byl důvodem klesajícího nákladu.
Jaroslav Foglar, který do té doby pracoval v redakci Junáka, přivítal možnost změny svého redakčního působení, neboť na svém skautském pracovišti měl řadu neshod ohledně podoby časopisu Junák.
V osmnáctce se rozjíždí obnovený kreslený seriál Rychlé šípy, je zařazena rubrika Z Bobří hráze a v ní na úvod pozdější proslavený Jestřábův text “Pojď se mnou tam, kde nebe je vysoké a modré a kde oblaka bílá rychleji než kde jinde plují...”, jsou vyhlášeny Foglarovy čtenářské kluby (FČK), neschází povídka Otakara Batličky z předválečné zásoby, čtenáři se těší ze sportovních, hádankářských, modelářských a dalších dobře vedených rubrik … a redakce a vydavatel se postupně těší z vzrůstajícího nákladu.

Ještě jste si nebyli koupit žádné číslo? Nebo vás ta dosud vydaná nijak nezaujala?
Tak teď zbystřete pozornost – v redakci Vpředu se něco velkého chystá. Časopis nyní povedou Dr. K. Bureš a Jaroslav Foglar.
S nimi příslíbil spolupráci čtenářský klub č. 1 Rychlé šípy a jiní Vaši staří známí.
Ale to není vše! - Přečtěte si leták!

27. dubna 1990 (před třiceti lety) dotlouklo srdce Zdeňka Pírka - Mirka, dlouholetého obdivovatele a ve své době největšího znalce díla Jaroslava Foglara, připomeňme si údaje, které jsme zveřejnili na Bohouškovi již v roce 2003. Třeba se i po letech najdou pamětníci, kteří rádi na Mirka zavzpomínají a doplní některé zajímavé informace. Uvítáme i fotografie a další materiály...

Psal se prosinec roku 1990. V mých vzpomínkách je adventní večer. Doma, ve svém pokoji sedím na koberci, třídím jednotlivé stránky, kompletuji vydání. Oddílový vedoucí mi přinesl z práce rozmnožené úvodní číslo našeho časopisu. Byla s tím trochu potíž, protože tehdy nebylo běžné k soukromým nebo zájmovým účelům kopírku využívat, vše se tehdy ještě složitě evidovalo. Kopírovací stroje byly drahé a nedostupné. Rozmnoženo bylo šest výtisků.
Časopis jsem napsal ručně, podklad vznikl na náčrtníkovém papíru, byl kolorován a všech šest výtisků sešitých dvěma svorkami na formátu A4 mezi členy obou našich místních oddílů (chlapeckého i dívčího) kolovalo jako TAM-TAM Rychlých šípů. Hned po vydání čísla se o slovo přihlásilo několik kamarádů z oddílu, kteří na časopisu chtěli spolupracovat, a tak se jeho podoba měnila. V obsahu nechybělo zpravodajství z činnosti oddílu, povídky, různé zajímavosti, reportáže... z dění, které nás tehdy zajímalo (skauting, knihy Jaroslava Foglara).

Šestého dne července měsíce LP 1907 v půl druhou hodinu odpolední v sobotu ve výročí upálení Mistra Jana Husi narodil se náš druhý jedináček a sice v Praze II v ulici Benátecké číslo 3.
Den byl překrásný a Mamičce pomáhala paní Bába Černá z Prahy bez pomoci lékařské.
Mamička a děťátko zdrávo, buď jméno Boží pochváleno!
Náš Zděnda malej jen několik minut před narozením bratříčkovým na pohovce usnul! - -
Ten se podiví, až ho uvidí hajat ve své postýlce.


6. července 1910 ve středu večer ¾ na 10 - na den upálení mistra Jana Husi. –
Dnes je našemu Vávečkovi 3 roky a vinšoval jsem mu v postýlce, aby se mu stejně dobře tak vedlo aspoň ještě třicetkrát tak Dlouho.

Zápisy do rodinné kroniky rodiny Foglarových provedl otec Jaroslava Foglara Jindřich Foglar; opravy respektive doplnění zápisu z roku 1907 ohledně průběhu porodu učinila maminka J. Foglara Marie Foglarová.

Halo, halo! Zde vám přinášíme slíbenou novinku, totiž pokyny a pravidla pro zakládání KLUBŮ MLADÉHO HLASATELE.
36. číslo druhého ročníku (8. května 1937) populárního dětského časopisu vyzývalo k zakládání klubů - dětských mikrokolektivů Jaroslava Foglara, které v různých obdobách existovaly v dalších sedmdesáti letech a existují i dnes v podobě klubů Sdružení přátel Jaroslava Foglara.
Každoroční vzpomínku ve svých myslích připomíná i redakce Bohouška. Tentokrát může zavzpomínat střední generace klubařů (nebo klubistů?) na obnovení a zánik čtenářských klubů v roce 1990 - Kluby časopisu Květy a Kluby Mladého hlasatele / Duhové planety(tky) / Hlasatele (1990 - 1991).

Před devadesáti lety - 15. prosince 1929 - byla neděle. Silně pršelo, přesto se tenkrát odpoledne u skautského domova na pražském Petrském nábřeží sešlo kolem padesáti skautů z několika oddílů. Píšťalka mladého muže, kterého chlapci oslovovali Jestřábe, vyslala signál. To proto, aby mohla v ulicích a uličkách staré Prahy začít hra Vyzvědači.
Hra, která se v pražské Dvojce – Hoších od Bobří řeky, od té doby hraje každoročně novými a novými generacemi členů. Hra, kterou Jaroslav Foglar, podle vlastních slov, dokud ho nemoc neupoutala na lůžko, nikdy nevynechal. (Autor těchto řádků byl přítomen tomu, kdy ještě v roce 1994, čtyři roky před úmrtím, se J. Foglar živě zajímal o průběh hry, např. z místa širokého rozhledu – na Betlémském náměstí.) Hra, podle které se už uskutečnily za celé ty tři čtvrtě století další pravděpodobně stovky her více či méně podobných – v nejrůznějších městech a městečkách.
Herní území bylo toho roku, na rozdíl od všech let následujících až do současnosti, odlišné – tvořily jej ulice Dlouhá třída, Elišky Krásnohorské, Dušní, Jánské náměstí, Hradební, Řásnovka, Na Františku.

Nad tennisovými dvorci zvolna hasnul den, psal se 28. srpen 2019 a my, členové redakce Bohouška, jsme se opět sešli k bilančnímu setkání. Místem naší schůzky se stal prostor někdejší Ringhofferovy továrny na Smíchově, kde dnes stojí obchodní centrum. Uplynulý rok přinesl celou řadu zajímavých událostí, o kterých jsme s radostí informovali (výstavy, setkání, vydání knih, badatelské objevy) a to nejenom prostřednictvím webové aplikace, ale i našeho videomagazínu, který si našel své fanoušky. Oživením byly také soutěže, do kterých se zapojily desítky čtenářů. Těší nás spolupráce nejen s "domovskými" kamarády ze Sdružení přátel Jaroslava Foglara, ale i dalších organizací nesoucími Jestřábovo jméno (Akademie Jaroslava Foglara, Skautská nadace Jaroslava Foglara, Kruh nezávislých foglarovců a další).
Jsme rádi, že se Bohoušek za uplynulých devatenáct let stal nejpodrobnější kronikou foglarovského dění na internetu a aktuálně si naše stránky přečetlo něco málo přes 2 083 000 čtenářů. Těšíme se na vaše zprávy, pozvánky, fotografie, názory a komentáře - pojďte spolu s námi tvořit Bohouška i v následujícím roce!

Vaše redakce Bohouška, která pracuje od roku 2000 v neměnném složení: Krizmen (redaktor), Best (webmaster) a Alpín (vedoucí)

Šestého dne července měsíce LP 1907 v půl druhou hodinu odpolední v sobotu ve výročí upálení Mistra Jana Husi narodil se náš druhý jedináček a sice v Praze II v ulici Benátecké číslo 3.
Den byl překrásný a Mamičce pomáhala paní Bába Černá z Prahy bez pomoci lékařské.
Mamička a děťátko zdrávo, buď jméno Boží pochváleno!
Náš Zděnda malej jen několik minut před narozením bratříčkovým na pohovce usnul! - - Ten se podiví, až ho uvidí hajat ve své postýlce.



6. července 1910 ve středu
večer ¾ na 10 - na den upálení mistra Jana Husi. –
Dnes je našemu Vávečkovi 3 roky a vinšoval jsem mu v postýlce, aby se mu stejně dobře tak vedlo aspoň ještě třicetkrát tak Dlouho.

Halo, halo! Zde vám přinášíme slíbenou novinku, totiž pokyny a pravidla pro zakládání KLUBŮ MLADÉHO HLASATELE.

Před 20 lety odešel Jaroslav Foglar.
(6. července 1907 – 23. ledna 1999)