(Tento článek byl původně zveřejněn 17. 2. Po výpadku a odstranění závady serveru poskytujícího webhosting však nebyl automaticky znovu nahrán do databáze. Zveřejňujeme jej tedy znovu. Za jeho dočasnou nepřístupnost se čtenářům i autorovi omlouváme. – red.)
V první dekádě února 2010 jsem byl zástupci Pražské pobočky SPJF pozván na 14. kolegium Akademie J. Foglara, jak učeně se jmenuje tento institut úzkého počtu skalních zájemců o život a dílo spisovatele. Po vystoupení na tomto setkání jsem byl požádán, abych své názory na novou knihu Lubomíra Kubíka Jestřábův let napsal pro web Bohoušek. Ačkoli chystáme rozsáhlejší příspěvek o zmíněné knize pro druhý sborník Kruhu přátel odkazu J. Foglara, rozhodl jsem se v duchu zásad skautských a foglarovských ideálů v této věci SPJF vyhovět.
Lubomír Kubík ve svém pokusu o biografický román, vydaný nakladatelstvím Prostor pod názvem Jestřábův let, tvrdí čtenářské obci, že jde o životní příběh spisovatele, novináře a skautského vůdce Jaroslava Foglara. Nutno hned v úvodu říct, že Jaroslav Foglar, v české společnosti dostatečně známý svým úspěšným výchovným poselstvím vpraveným do originální mimoškolní metodiky a rozsáhlého literárního díla, si od Lubomíra Kubíka zasluhoval podstatně větší a hlubší pozornost, než jakou věnoval historickým faktům a souvislostem jeho života.
Jen s velmi mírnou nadsázkou si dovoluji tvrdit, že na 334 stránkách Kubíkova Jestřábova letu odpovídá pravdě pouze datum Foglarova narození a úmrtí.
Románem předkládané události, vyztužené kulisami historických reálií (Melantrich a jednání o časopisu Mladý hlasatel, nákup lodi Skaut, konec první republiky, protektorát, převrat v únoru 1948 atd. atp.) v nezasvěceném čtenáři vyvolávají zdání, že jsou o toto lešení pravdivě opřeny, ve skutečnosti jsou však jen více či méně zdařilými fabulacemi autora. S pravdou mají pramálo společného.
Totéž se týká i příhod, které bychom mohli v jiném případě než tomto označit jako osudové (např. údajné Foglarovo setkání s Rysem –.Rozsévačem, spisovatelem Gézou Včeličkou či zcela vymyšlenou slečnou Martou Radvanovou s její pitoreskní hrou na železnou ženu v Pikovicích). Jsou zcela nepravdivé, nikdy se nestaly a nikdy k nim nedošlo.
Stejnou metodu, tedy volnou fabulaci, uplatnil autor i vůči osobám jinak opravdu procházejícím Foglarovým životem.
Kubíkova mystifikace historie, jíž jeho kniha přetéká, je nejen zavádějící, ale i nebezpečná a ubližující, zejména proto, že do vykonstruovaných a nepravdivých událostí vsazuje osoby a jejich zdánlivé příběhy pod skutečnými jmény.
Takto předně poškozuje, a to opakovaně, památku samotného Jaroslava Foglara.
Třeba právě když čtenářům své knihy nabízí, už jednou vzpomenutou, do posledního písmena vymyšlenou scénu jeho jednání s českým fašistou Rysem-Rozsévačem. Jaroslava Nováka- Braťku, s Foglarem srovnatelně významnou postavu českého skautingu, uvádí jako závistivce, uštěpačného pochybovače a jeho častého kritika. Ve skutečnosti Novákův a Foglarův ničím nezkalený přátelský vztah provázející je po velkou část první republiky i nacistické okupace deformuje Kubík svými nepravdami od samého počátku.
S realitou nemá rovněž nic společného také Kubíkovo hodnocení poúnorových postojů náčelníka Junáka dr. Rudolfa Plajnera. Jaroslav Novák se na něho nemohl ani náznakem zlobit za jeho projev jímž měl vychvalovat nový režim a jeho mládežnickou organizaci Svaz české mládeže, jak falešně tvrdí pan Kubík. Dr. Plajner byl v té době totiž v několikaměsíční vyšetřovací vazbě komunistické tajné policie!!
Podobně pouští pravdě žilou pan Kubík kde se dá.
Jeho výmyslům nezůstaly ušetřeny historické události českého skautingu ( příkladně trapné, směšné i smutné zároveň je jeho podání návštěvy E. T. Setona v roce 1936 v Praze) navzdory tomu, že právě o nich bylo už vypracováno mnoho závažných dokumentů.
Dokonalou neznalost prokazuje v líčení zvyků, poměrů a aktivit Foglarova skautského oddílu, i když se jeho konstrukce v této oblasti snaží vyvolat ve čtenáři dojem opaku.
Abychom v hodnocení „Jestřábova letu“ zůstali na foglarovské půdě, dovolím si Kubíkův román srovnat se zmateným, pokrouceným hlášením Bohouše, usmoleného zmetka Druhé strany a občasného zrádce Bratrstva Kočičí pracky, s nímž přišel za Tondou Plíhalů a jeho partou ze Sběrače, když předtím naboural odposlouchávací trubkou zeď klubovny Rychlých šípů.
Jako by také pana Kubíka někdo obšťastňoval podobně deformovanými popisy Foglarových životních etap.
Přitom stačilo věnovat čas studiu Foglarovy literární pozůstalosti a všechny ty panem Kubíkem vymyšlené, někdy až nehorázně nepravdivé události by se dostaly rázem z hlavy nazpět na nohy. Nechtěl-li by pan autor i potom ovšem vědomě lhát.
Jaroslav Foglar po sobě totiž zanechal tolik úžasně bohatého a velice podrobného písemného materiálu, jako málokterý jiný spisovatel. Z deníků, které si vedl i v období předkládaném nám panem Kubíkem v Jestřábově letu k věření, se můžeme nejen přesvědčit o tom, co mu předložila jeho maminka po návratu z redakce k večeři, jaké měl denní vydání (včetně například skutečné a nikoliv Kubíkem vyfantazírované ceny vydané za loď Skaut), co napsal, s kým se setkal, jak na něho dotyčný působil, ale třeba i to, jakou sklíčenost v něm vyvolala křečová žíla vydouvající mu pravé lýtko…
Tyto archiválie se nepochybně stanou pravou pastvou odpovědným romanopiscům a badatelům.
Stejně tak patrně zůstanou lhostejné grafomanům jejichž zájmem není hledat v pestrém Foglarově životě pravdivé souvislosti, ale vytvářet si z jeho popularity penězovod, skutečnostem a pravdě natruc.
.
Související články:
http://www.bohousek.cz/clanek-2010020008-akademikove-pitvali-jestrabuv-let.html
http://www.bohousek.cz/clanek-2009110008-roman-jestrabuv-let-vychazi-koncem-listopadu-a-bude-predstaven-na-memorialu-jana-tleskace.html
http://www.bohousek.cz/clanek-2009090004-vyjde-jestrabuv-let-romanovou-formou-zachycene-zivotni-osudy-tvorba-a-publicisticka-cinnost-j-foglara.html
http://www.bohousek.cz/clanek-2009090008-ukazka-z-pripravovaneho-romanu-jestrabuv-let-pribeh-jaroslava-foglara.html