Objekt kultu bývá předmětem zájmu a to platí i pro Jaroslava Foglara. Vícekrát ve 20. století mu nemohli „přijít na jméno“, ale momentálně se situace takřka v ryzí opak obrací. Nic proti tomu a osobně to potlačovanému spisovateli přeji. Tatínek mi foglarovky předčítal již v nesmírně raném dětství (anebo tedy tři základní knihy) a zrovna tak brzy jsem dostal darem souborné vydání Rychlých šípů. Ne, zpaměti je neznám, ale blíží se to tomu. A není snad tohle vše situací „fanynky“ a zbožňovatele, ze které nevybruslíte snad ani po smrti? Je.

U příležitosti sto jedenáctého výročí narození legendy dětské literární tvorby a pedagoga volného času dětí a mládeže Jaroslava Foglara – Jestřába se uskuteční krátké neformální vzpomínkové setkání u jeho rodného domu v Benátské ulici číslo 3 v Praze 2.
Tradiční setkání pořádané Pražskou pobočkou Sdružení přátel Jaroslava Foglara bude zahájeno v 13 hodin a 13 minut v pátek 6. července 2018.
Od rodného domu se zájemci budou moci vypravit na několik míst v bezprostředním okolí úzce spjatých s rodinou Jaroslava Foglara.
Perličkou na závěr setkání u spisovatelova rodného domu bude happening Akademie Jaroslava Foglara s názvem Za Vojtěchem Vontem do ulice Na Ostrůvku.

Objevovat místa, kde se klidně mohly odehrávat komiksové příběhy Rychlých šípů, mohou zájemci od 1. července. Odstartovala totiž velká pátrací hra Po stopách Rychlých šípů, která připomíná osmdesátileté výročí tohoto kultovního díla spisovatele Jaroslava Foglara.
Lidé se budou na místech po celé republice zapisovat do bločků a na webu soutěžit v počtu nalezených míst. To vše až do 17. listopadu.
Komiksové příběhy Rychlých šípů spisovatele Jaroslava Foglara v roce jejich osmdesátiletého výročí ožívají. Sdružení přátel Jaroslava Foglara připravilo celorepublikovou pátrací hru, která lidi přivede na místa, jež nápadně připomínají dějiště některého z komiksových dobrodružství této slavné pětice chlapců. Základní síť skrýší je rozmístěna ve všech krajích České republiky, zájemci a znalci příběhů mohou pak sami přidávat další.

Zdeněk Bauer (nar. 1974) je ústředním tvůrcem víc než čtyřsetránkové publikace Klub zvídavých dětí, která má podtitul Jaroslav Foglar a Protektorát (2018).
Dalším autorem knihy je Foglar sám. Sice by působilo směšně, kdybychom publikaci nazvali „zbrusu novou“ a jenom „zamaskovanou“ foglarovkou, popřít nicméně nelze, že se jí část zde přítomného materiálu měla stát – a právě první z názvů je produkt podobné snahy.
Za války psal totiž autor Rychlých šípů rozhlasové scénáře a tyto, byť kráceny, jsou knihou roztroušeny. Majitel autorských práv nicméně jejich samostatné vydání zatím neumožňuje.
V tlustospise Zdeňka Bauera představují jen malou část a nejvíc jich objevíme v šesté (z celkových třinácti) kapitol nazvané prostě Obsah a vysílání Klubu zvídavých dětí (str. 114-149). Klíčové oddíly publikace jsou i ten osmý (Kulíšek / Správný kluk a jeho čtenářské kluby / kroužky) a jedenáctý (Foglarovo redaktorování v závěrečném období Protektorátu), avšak není fair play tak vybírat. Precizně zdokumentovaný celek podobné zacházení nezasluhuje.
Ona „nová foglarovka“ sestává dnes ze dvou verzí Foglarových scénářů a teprve krátce před vytvořením sazby bylo její vydání stopnuto. Jde o 145 normostran a kromě Zdeňka Bauera je doposud takřka nikdo vcelku nepřečetl. Ale rozrostly se o komentáře, které měly původně tvořit doslov; i nahlédněme do Prahy let čtyřicátých.

Hned v úvodu 97. kolegia Akademie Jaroslava Foglara (AJF) jsme si mohli prolistovat a následně i zakoupit dvě již dříve avízované novinky z nakladatelství Zdeňka Bauera – až překvapivě obsažně foglarologicky zpracovanou studii o Jestřábově literární, novinářské i skautské činnosti za protektorátu – Klub zvídavých dětí, a třetí, podstatně rozšířené vydání knihy Mýtus zvaný Stínadla.
Poté jsme měli příležitost se exkluzivně seznámit se dvěma novými příběhy Rychlých šípů autorské dvojice Dubský – Zeman. Jak informoval Slávek Janov, který je manažerem tohoto edičního projektu, práce na nových příbězích RŠ stále pokračují, ve snaze vydat je ještě v tomto roce.
Naproti tomu výroční turistická známka vydaná Akademií Jaroslava Foglara k 80. výročí RŠ je už hotova a je k mání na akcích AJF za 35 Kč.
Akademička Olga Bezděková v souvislosti s článkem Jiřího Stegbauera Pravda nejen o StB a Foglarovi uveřejněném v 7. Sborníku nezávislých foglarovců pohovořila o svých zkušenostech s komunistickou StB a v tzv. kauze Jura – Jáček, vyvolané výše zmíněným článkem, se plně postavila na stranu Jaroslava Čvančary.

V rámci projektu Bohumil Konečný - Bimba, 1918-2018 vyšla kniha Jana Hosnedla Ženy a dobrodružství Bohumila Konečného.
Obsahuje životopisný text o Bohumilu Konečném, obrazový průvodce dílem - kvalitní celostránkové reprodukce díla, bibliografii, kapitolu o propagaci díla B. Konečného a malířův životopis.
Bohumil Konečný přezdívaný Bimba je výjimečný a znovu objevovaný malíř a ilustrátor 2. poloviny 20. století. Je mistrem dynamických dobrodružných ilustrací a kreseb krásných žen. Je známý jako ilustrátor knih Jaroslava Foglara a Otakara Batličky, je ale i autorem řady reklamních plakátů. Jeho kariéru velmi poznamenala aféra s komiksovou hrdinkou Amazonou - Octobrianou.
Kája Saudek o něm napsal: „Konečný, to byl člověk, který uměl v roce třicet sedm nebo třicet osm to, co dnes v Americe umí sotva pár desítek malířů. Byl neporovnatelný s čímkoli. Tento Bohumil Konečný, zcela zapomenut a za života neuznán, byl absolutní génius, který už jen tak nebude. To, co umím, mě naučil on.“

Úvod 96. Kolegia AJF vyplnilo slavnostní předání vysokého skautského vyznamenání Stříbrné medaile Syrinx Ivanu Vápenkovi za jeho dlouholetou záslužnou oldskautskou činnost.
Díky zručným členům AJF jsme pak mohli odevzdat pražské Dvojce první dvě repliky z několika chybějících dřevěných táborových znaků: Znak Tábora ve Sluneční zátoce z r. 1931 a Tábora Slunce z r. 1962.
Další informace od Slávka Janova se potom už bezprostředně týkala hlavního tématu květnového Kolegia, kterým byl Jaroslav Foglar a sběratelství a sběratelé Jaroslava Foglara. Pracuje se na výrobě výroční turistické známky k 80 letům Rychlých šípů. Na známce se objeví Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer a především Vlasta Sýkorová s vlajkou RŠ podle návrhu Jirky Filípka, na reversu známky pak logo k 80. výročí RŠ od výtvarníka Martina Peciny.

Není úplně typickým, aby muž, který začínal jako hororový filmař, vstoupil do ráje chlapců ze Sluneční zátoky. V následujícím případě na to přesto došlo.
Josef Blažek (*1980) je spisovatel a komiksový scenárista, právě teď adaptující verneovku Ledová sfinga (navazující na Příběhy Arthura Gordona Pyma Edgara Allana Poea).
Ve šťastné chvíli Blažek stvořil i vlastní vizi jakési prehistorie Foglarem kdysi vymyšlené městské čtvrti Stínadla a scénáře se ujal kreslíř Jiří Filípek. Společné dílo bylo postupně vydáno ve třech Speciálech časopisu Bobří stopa a jako i mnozí jiní návštěvníci jsem si ten poslední koupil na letošním veletrhu Svět knihy - u stánku nakladatele Josefa Vybírala.
Jak vzpomínám, přišli jsme tam ve značném horku (a kryti stanovou plachtou) s Vlastislavem Tomanem, který pro Jiřího Filípka nenachází než slova chvály, a taky mně se jeho kresby líbí; i nechal jsem si sešit Synové stínadelští podepsat oběma tvůrci hned na straně 3 a zde podám jen strohý jeho popis. Má 28 stran a komiksu náleží šestnáct. Mimo jiné následují rozhovory s Jaroslavem Wykrentem a Tomášem Vučkou, autorem knihy Cesta za modrým světlem.

Letos již sedmnáctý ročník tradičního setkání foglarovců ve Sluneční zátoce u Ledče nad Sázavou se uskuteční v sobotu 16. 6. 2018.
Připomene letošní 111. výročí narození Jaroslava Foglara i 80. výročí Rychlých šípů.
Pořádající Sdružení přátel Jaroslava Foglara v roce 2002, v roce nedožitých 95. narozenin Jaroslava Foglara, uskutečnilo první setkání organizovaných i neorganizovaných foglarovců právě jako připomínku Jestřábova narození (6. 7. 1907). Ten své prázdninové narozeninové oslavy byl nucen coby oddílový a táborový vedoucí prožít vždy na táboře s pražskou Dvojkou – nejinak tomu bylo i ve Sluneční zátoce počínaje rokem 1925.
Na setkání se každoročně soustředí kromě jiného i nabídka nových foglarovských materiálů – a jinak tomu nebude ani letos.

Legendární Rychlé šípy se kromě řady jiných prvenství v nejrůznějších oblastech mohou chlubit i tím, že se staly jedním z nejčastějších motivů oblíbených sběratelských suvenýrů – turistických známek.
Další dřevěné vypalované kolečko připomínající letošní osmdesátiny kultovního kresleného seriálu uvedenou kolekci rozšíří už v sobotu 16. 6. ve Sluneční zátoce u Ledče nad Sázavou. Sběratelská novinka bude poprvé nabídnuta účastníkům tradičního foglarovského setkání.
Ke tvorbě nové výroční turistické známky byl tentokrát přizván kreslíř Jiří Filípek. Líc placky tak zdobí jeho originální obrázek se zakládající trojicí Rychlých šípů (Mirek Dušín, Jarka Metelka a Jindra Hojer) a v popředí je zobrazená sličná Vlasta Sýkorová, která nově vzniklému klubu věnovala vyšitou vlajku se třemi „rychlými šípy“. Nad postavičkami pak plápolá vlaječka s písmeny „Mh“, která připomíná prvorepublikový týdeník pro mládež Mladý hlasatel, na jehož zadní stránce začal proslulý komiks 17. prosince 1938 vycházet.

Jaroslav Foglar byl od dětství, prožitém v papírnickém krámu své maminky, okouzlen vůní papíru, tužek a barviček. Proto i jeho byt takový obchod v mnohém připomínal. Stovky různě barevných skicářů, notesů, průklepáků, kartonků promísených tužkami, pastelkami a fixy.
Po Jestřábově odchodu jsme nechtěli papírový poklad odklidit do nenávratna, ale poslat ho dál. Proto vznikla sada unikátních zápisníků vyvázaná z prázdných papírů uchovaných v bytě slavného spisovatele. Obaleny jsou do obrázků ze starých poničených vydání komiksu Rychlé šípy, věnovaných obětavými dárci, kterým velmi děkujeme.
Zápisník připravila Skautská nadace Jaroslava Foglara a knihařská dílna Skoba u příležitosti Roku Rychlých šípů.

Málo známé, většinou ale zcela neznámé situace z Foglarova života v pohnutých letech nacistické okupace shrnuje nová, ojedinělá a obsáhlá publikace Klub zvídavých dětí – Jaroslav Foglar a Protektorát. Podtitul knihy souhrnně ohraničuje její rozsah: Čtenářské kluby, zakázaný skauting a Kuratorium pro výchovu mládeže.
Klub zvídavých dětí byl výchovně vzdělávacím rozhlasovým pásmem pro děti a mládež, vysílaný českým rozhlasem v letech 1935–1943. Přes bezpochyby zajímavý edukativní přínos v daném období bychom mu dnes jen sotva věnovali soustředěnější pozornost, kdyby do tohoto pořadu v letech 1941–1943 nepřipravil patnáct scénářů respektovaný český spisovatel Jaroslav Foglar, skautskou přezdívkou zvaný Jestřáb.
Samotné Foglarovy scénáře by vydaly na samostatnou knihu. K jejich publikování se kupodivu zatím nikdo neodhodlal, byť v sebraných spisech Jaroslava Foglara vyšla i okrajová díla kolísavé kvality. Editor výše zmíněné publikace vyřešil tuto absenci tím, že zřejmě jako první všechny Foglarovy čtenáře pročetl, analyzoval a čtenářům nabízí ty nejzajímavější ukázky včetně dobových souvislostí.