Maxigalerie kreseb Milana Tesleviče

(19. 10. doplněn obrazový materiál.)
Zcela nevídané množství – téměř čtvrt tisícovky (!) – kreseb vystavuje malíř Milan Teslevič od 1. září do 24. října 2008 v sále Informačního střediska ČSSD Praha 8 v Zenklově ulici č. 27 (naproti Divadlu Pod Palmovkou) v Praze-Libni.
Už samotné podtituly výstavy – Mládí hlásá: Rychlé šípy vpřed! a Motýl ve tváři Jaroslava Foglara – napovídají, že expozice vyhraněně představuje Teslevičovu tvorbu s tematikou života a díla proslulého spisovatele chlapeckých románů, známého i pod skautskou přezdívkou Jestřáb (1907 – 1999). Pilířem galerie je půl druhé stovky černobílých Foglarových portrétů, které přibližují jeho tvář od útlého dětství až k samotnému sklonku života.
Předlohou k většině kreseb byly pro Tesleviče fotografie z archivu skautského sběratele, badatele a také Jestřábova spolupracovníka v oddíle Hochů od Bobří řeky Josefa Bláhy – Řešetláka. Čerstvý padesátník Milan Teslevič (nar. 20. 12. 1957) ovšem zpracoval tyto portréty tak, že ačkoliv věrně zachovávají Foglarovy rysy zachycené objektivem fotoaparátu, vetknul všem podobiznám i svůj nezaměnitelný kreslířský rukopis, který jej řadí mezi přední portrétisty současné české výtvarné scény. S názorem některých kritiků, že Teslevičovy práce jsou pouhými „fotokopiemi“, nelze proto souhlasit. Samostatně za zmínku stojí ještě ojedinělá technika Teslevičovy tvorby – kresba propisovacím perem, v níž je u nás významným novátorem.

Mezi desítkami portrétů najdeme řadu podob Jaroslava Foglara, které jsou poměrně známé a často publikované. Nemalé zastoupení však mají i téměř neznámé momentky. K takovým patří například Jestřábovy skautské podobenky ve zralém věku, v různých převlecích nebo s maskou na obličeji. Časový vějíř těchto portrétů dokumentují dvě kresby z opačných pólů spisovatelova téměř dvaadevadesátiletého života: První zachycuje Foglara jako čtyř až pětiletého chlapce podpírajícího si rukou bradu na stole s hrníčkem, druhá pak podobu již nemocného starce sedícího na nemocničním lůžku (zachyceno v prosinci 1998).

Druhou část výstavy tvoří přibližně stovka barevných ilustrací, které Milan Teslevič vytvořil pro souborné vydání „stínadelské“ románové trilogie Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří a Tajemství Velkého Vonta, jež vyšlo v nakladatelství Olympia v roce 2005 pod souhrnným názvem Rychlé šípy ve Stínadlech. Z několika dalších kreseb, které uvedené okruhy výstavy doplňují, stojí za zmínku humorný portrét pětice chlapců Rychlých šípů v dospělém, či spíše již seniorském věku. Touto kresbou, umístěnou společně s květináčem se sazenicí kultovního stromu ginkgo biloba a další stylovou dekorací ve výloze výstavní síně, připomíná malíř letošní 70. výročí vzniku kresleného seriálu o legendárním chlapeckém klubu.

Vernisáže Teslevičovy výstavy – jak dokumentuje několik reportážních snímků – se zúčastnila půl stovka hostů, zastupujících všechny generace foglarovských příznivců. Ti nejmenší si mohli vyzkoušet také vyjímání obřího ježka z klece, pamětníci spíše vzpomínali na časopis Mladý hlasatel, v němž 17. prosince 1938 vyšel první „rychlošípácký“ komiks. Ze rtů průvodců vernisáže zazněla kromě jiného i tato slova: „Mnoho významných osobností našeho veřejného a kulturního života má své ´životopisce´. Jenom málokdo z nich se však může pochlubit tím, že by jejich životní pouť byla zdokumentována i v podobě desítek, či přímo stovek výtvarných děl. Jaroslav Foglar si této pocty díky tvorbě Milana Tesleviče užívá vrchovatě. Škoda jen, že většinu kreseb si mohl prohlédnout už jen ´z onoho světa´. Určitě se mu však všechny líbí. Takže, Jestřábe, nezapomínáme na Tebe ani po téměř deseti letech, co jsi odletěl z pozemské prérie! A tobě, Milane, gratulujeme k tak výjimečné expozici!“

Výstava, kterou pořádají Občanské sdružení Osm a OVV ČSSD Praha 8, je přístupná bezplatně. Lze ji zhlédnout v provozních hodinách infocentra: pondělí 15-18, úterý 15-18, středa 10-18 (přestávka 14-15), čtvrtek 11-14, pátek 11-13 hodin.







Foto: Jan Vašek