Rychlé šípy na výstavě aneb Další ojedinělá expozice odkazu Jaroslava Foglara v Praze

Pod symbolickým názvem Rychlé šípy na výstavě byla s příchodem nového školního roku otevřena v Praze další expozice připomínající odkaz literárního a výchovného díla spisovatele Jaroslava Foglara. Výstavu hostí síň s originálním pojmenováním Galerie jedné věci v Náprstkově ulici 12 v Praze 1 na Starém Městě.
Název Rychlé šípy na výstavě je spíše obraznou charakteristikou toho, co je v galerii k vidění. Pilířem expozice totiž tentokrát není legendární pětice chlapců z proslulého Foglarova komiksu a „stínadelské“ románové trilogie. Výstava primárně prezentuje všechny významné kreslíře Rychlých šípů – ať už výtvarně zpracovávali jejich dobrodružství v podobě kresleného seriálu (Jan Fischer, Marko Čermák), nebo v různých podobách ilustrovali romány Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří a Tajemství Velkého Vonta (Bohumil Konečný, Gustav Krum, Milan Teslevič, Milan Zezula, Ervín Urban), či se stínadelskou tematikou zabývali ve vlastní volné tvorbě, knižních, časopiseckých a dalších kresbách (Jiří Petráček, Jiří Filípek, Pavel Čech, Jaroslav Velinský, Jan Hora…).

Tvorbu jednotlivých umělců prezentují zejména velkoplošné výstavní panely s charakteristickými kresbami, obálkami knih, ilustracemi a dalšími díly. Nechybí však ani originální obrazy některých umělců (například nezaměnitelné olejomalby Brňana Pavla Čecha) či netradiční fiktivní kompozice, jaká je například prezentována obálkou časopisu Bobří stopou se Sherlockem Holmesem s ježkem v kleci v ruce od chomutovského kreslíře Jana Hory. Galerie umělců je doplněna stručnými faktografickými vizitkami o jejich životě a tvorbě.
Protože výstava byla připravena jako připomínka prvního vydání legendárního příběhu Rychlých šípů – románu Záhada hlavolamu, který začal Jaroslav Foglar psát na pokračování pro týdeník Mladý hlasatel a jehož první část vyšla 30. srpna 1940, ve výstavní síni si lze prohlédnout řadu vydání této knihy, včetně zahraničních cizojazyčných překladů, i další příbuzné exponáty.
Obsahově druhým nejrozsáhlejším výstavním „artiklem“ v Galerii jedné věci je však kolekce proslulého hlavolamu ježek v kleci. Pořadateli výstavy – Městské části Praha 1 a spolupracující Pražské pobočce Sdružení přátel Jaroslava Foglara – se pod taktovkou kurátora Milana Lebedy podařilo seskupit vskutku unikátní a ojediněle početnou sbírku hlavolamů, které jsou v takovém počtu a různorodosti k vidění opět po velice dlouhé době. Vždyť naposledy se téměř sto různých typů, druhů a modelů ježků v kleci těšilo pozornosti diváků v rámci doprovodného programu prvního ročníku Memoriálu Jana Tleskače v roce 2001! Nyní je k vidění skoro stejný počet hlavolamů, které byly na výstavu dodány několika nejpilnějšími sběrateli.
Nad oběma pilíři výstavy – prezentaci „stínadelských“ výtvarníků a sbírkou ježků v kleci – ční samostatně (a doslova nad nimi, zavěšen pod stropem výstavní síně!) unikátní model létacího kola Jana Tleskače. Tentokrát však není dílem tragicky zemřelého zámečnického učně, ale zručných rukou a řemeslného umu kumštýřů z architektonické dílny Michaela Klanga. Tato tvůrčí parta vytvořila nejen zmiňovaný, do posledního šroubku, lanka a řetězového převodu výjimečně propracovaný a sestrojený model létacího kola, ale dala i architektonickou podobu celé výstavní expozici.
Zajímavými exponáty doplňujícími a stmelujícími výstavní komplex do ojedinělého tematického celku, jsou dobové fotografie Jaroslava Foglara z 30. a 40. let, nebo přímo samotným spisovatelem pořízené momentky mapující činnost jeho skautského oddílu na území staré Prahy, i zajímavá – a povětšinou již zmizelá – romantická zákoutí na území Prahy 1.
Do stejné skupiny exponátů patří v neposlední řadě i velkoplošné faksimile zápisu z jedné z kronik Jestřábových Hochů od Bobří řeky z roku 1942. Kronikový záznam popisuje průběh oddílové hry Poklad ve městě a je doplněn Jestřábovou rukou nakresleným plánkem pražského Starého Města. Výjimečným prvkem tohoto plánku je pak jeden z nejpodstatnějších místopisných údajů na mapce, který jednoznačně vypovídá, že hlavním puncem Stínadel se mezi všemi možnými starobylými čtvrtěmi mnoha českých či moravských měst, usilujícími o tento primát, může chlubit jednoznačně pražské Staré Město.
Hlavními řečníky slavnostního zahájení výstavy byli zástupci obou partnerských institucí, které se podílely na její realizaci – starosta Městské části Praha 1 Filip Dvořák a místopředseda SPJF a vedoucí její pražské pobočky a oblastní organizace Milan Lebeda – Alpín. Přítomna byla o významná část vystavujících kreslířů a řada dalších hostů.
Všichni společně si pak pochutnali na slavnostním dortu, jehož korpus zdobila barevná poleva, jakoby nakreslena rukou autora plakátu výstavy Jiřího Filípka. Je nabíledni, že po tak stylovém zákusku se na talířcích návštěvníků vernisáže jen zaprášilo, a z dortu nezbyl ani pověstný drobeček „do kroniky“.
Nese-li výstava název Rychlé šípy na výstavě, nemohla na zahájení samozřejmě chybět ani slavná pětice chlapců. Ta se v podobě figurín v životní velikosti usmívala a bude usmívat na návštěvníky galerie z jednoho z koutů výstavní síně po celou dobu výstavy – jen příležitostně si odskočí na další „štace“, například v neděli 12. září 2010 do nedalekého Obecního dvora na happening Rychlé šípy a tajemství Obecního dvora. Podrobnosti o této akci přinese Bohoušek v samostatném článku.
Na vernisáž ovšem zavítalo i Bratrstvo Kočičí pracky – tentokrát v podobě historického automobilu se stylovou výzdobou karoserie. Automobilový veterán z období první republiky měl okenní tabulky polepeny výjevy ze seriálu o Rychlých šípech, ale obrázky na dveřích vozu jasně vypovídaly, kdo v dobovém voze přijel: Ano, Dlouhé Bidlo a spol., už nechodí po svých, ale užívá si pohodlí vlastního dopravního prostředku. O tomto unikátním vozidle, jehož kapotu zdobí nepřehlédnutelný ježek v kleci, se však čtenáři Bohouška dovědí více až někdy jindy…
Expozice Rychlé šípy na výstavě v Galerii jedné věci v Praze 1, Náprstkova 12, je otevřena denně kromě pondělí od 10 do 17 hodin. Výstava je plánovaná do 20. září a vstup je volný.
Mimořádný zájem návštěvníků hned po otevření výstavní síně, stejně jako mediální odezva (například zpravodajské spoty ze zahájení výstavy ve vysílání České televize lze vidět v internetovém archivu ČT na stránkách www.ceskatelevize.cz/ivysilani/210411000100831-udalosti/obsah/125019-foglar-a-jeho-ilustratori, nebo www.ct24.cz/kultura/100089-zahadu-hlavolamu-pripomina-po-70-letech-70-jezku-v-kleci/) už nyní signalizují, že termín by mohl být prodloužen. V případě, že se tak stane, Bohoušek bude první, kdo oficiální informaci o prodloužení výstavy přinese.