Už když jsem si koupil Kluky z Dakoty, těšil jsem se, až je budu číst. Nažhaven rozhovorem, který otiskl TAM-TAM pražské pobočky SPJF a zveřejnil internetový Bohoušek s autorem knihy Ivanem Makáskem - Hiawathou, jsem s velkým zájmem začal číst první stránky úctyhodné 360 stránkové knihy (mimochodem nádherně upravené nakl. Ostrov v laminované obálce a na křídovém papíře). Tyto "příběhy z období ilegálního období skautingu z let 1957 - 1968" zcela bez přetvářky a jistě pravdivě popisují vztahy mezi lidmi - skauty a trampy oné doby. Přitom jaksi nelze nevzpomenout, že to nebyla doba jednoduchá. Doba zákazů, věznění, lidských tragédií a naopak úskoků, patolízalství a udavačství na druhé straně. Nelze ovšem soudit - ten byl špatný a ten byl dobrý. A Hiawatha se o to ani nepokouší. Pouze popisuje, jak dobu viděl on ze svého pohledu. Zcela jasné a patrné to je zejména při líčení osudu Josefa Zikána - Bobra a jeho oddílu. Pro foglarovce je rovněž zajímavá Hiawathova epizoda v pražské Dvojce, odkud "byl odejit" a tato příhoda autora knihy ovlivnila na celý život. Pokusil se sám sobě (i Jestřábovi) dokázat, že vytvoří a povede podobný oddíl ve skautském duchu. Z původně indiánského spolku Dakota (1959) za spolupráce mnoha obětavců a pomocníků se mu po mnoha peripetiích podařilo nakonec vytvořit skautské oddíly Psohlavců a Hiawatha sám se podílel na obnově Junáka v roce 1968. Knihu jsem četl od první až do poslední stránky doslova jedním dechem. Hiawathovi se podařilo velmi pěkně skloubit faktografické vyprávění s různými příhodami, výpisky z kronik a podobně. Závěrem nezbývá nic jiného než knihu doporučit všem zájemcům. Rozhodně by neměla chybět v žádné skautské knihovničce.
Ivan Hiawatha Makásek : Kluci z Dakoty. Vydalo nakladatelství OSTROV, Praha 2003. Náklad neuveden. Doporučená prodejní cena 297 Kč. Vydání knihy podpořil Junák – svaz skautů a skautek ČR, Pražský kraj A. B. Svojsíka (i z tohoto důvodu je možné knihu zakoupit na Pražské radě Junáka se slevou za 200,- Kč.)
* Bohouška připravuje redakce ve složení: Milan Lebeda - Alpín (vedoucí), Petr Molka - Best (webmaster), Tomáš Hromádka - Krizmen (redaktor). Bohoušek je připravován ve spolupráci s Pražskou pobočkou SPJF.
* Články vyjadřují názory autorů a jsou majetkem redakce a vlastníků autorských práv. Bez souhlasu redakce nesmí být žádná část Bohouška publikována a to jak v tištěné, tak elektronické podobě.
* Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
* Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.
* Zprávy, příspěvky a žádosti můžete poslat na
.
.jpg)
Už když jsem si koupil Kluky z Dakoty, těšil jsem se, až je budu číst. Nažhaven rozhovorem, který otiskl TAM-TAM pražské pobočky SPJF a zveřejnil internetový Bohoušek s autorem knihy Ivanem Makáskem - Hiawathou, jsem s velkým zájmem začal číst první stránky úctyhodné 360 stránkové knihy (mimochodem nádherně upravené nakl. Ostrov v laminované obálce a na křídovém papíře). Tyto "příběhy z období ilegálního období skautingu z let 1957 - 1968" zcela bez přetvářky a jistě pravdivě popisují vztahy mezi lidmi - skauty a trampy oné doby. Přitom jaksi nelze nevzpomenout, že to nebyla doba jednoduchá. Doba zákazů, věznění, lidských tragédií a naopak úskoků, patolízalství a udavačství na druhé straně. Nelze ovšem soudit - ten byl špatný a ten byl dobrý. A Hiawatha se o to ani nepokouší. Pouze popisuje, jak dobu viděl on ze svého pohledu. Zcela jasné a patrné to je zejména při líčení osudu Josefa Zikána - Bobra a jeho oddílu. Pro foglarovce je rovněž zajímavá Hiawathova epizoda v pražské Dvojce, odkud "byl odejit" a tato příhoda autora knihy ovlivnila na celý život. Pokusil se sám sobě (i Jestřábovi) dokázat, že vytvoří a povede podobný oddíl ve skautském duchu. Z původně indiánského spolku Dakota (1959) za spolupráce mnoha obětavců a pomocníků se mu po mnoha peripetiích podařilo nakonec vytvořit skautské oddíly Psohlavců a Hiawatha sám se podílel na obnově Junáka v roce 1968.
Knihu jsem četl od první až do poslední stránky doslova jedním dechem. Hiawathovi se podařilo velmi pěkně skloubit faktografické vyprávění s různými příhodami, výpisky z kronik a podobně. Závěrem nezbývá nic jiného než knihu doporučit všem zájemcům. Rozhodně by neměla chybět v žádné skautské knihovničce. 