Ginkgo biloba, zázračný strom zvaný také jinan dvoulaločný, je žijící fosilie...

Ginkgo je prý rostlina dlouhověkých a moudrých a říkalo se o něm, že dokáže odvrátit oheň a zlo. Tento strom, vysoký až 30 - 40 metrů, je jednou z nejstarších rostlin na naší planetě – udává se, že tu byl už před 300 milióny lety. Část jeho historie sahá až do prvohor – do doby dinosaurů. Ginkgo se objevuje v mnoha japonských a čínských ságách a pohádkách. V Americe, nevím proč, je označován jako strom dívčích vlasů. Má listy, které na podzim krásně zežloutnou a opadají, přesto patří mezi jehličnany – je přechodem ve vývoji od jehličnanů k listnáčům. Do Evropy byl přivezen holandskými námořníky kolem roku 1727 z Japonska a z Číny. Je symbolem japonského Tokia.
Jinan dvoulaločný – Ginkgo biloba - je rostlinou dvoudomou, to znamená, že existují stromy samčí a samičí. Pyl šištic samčích stromů je na samičí šištice přenášen větrem. Po opylení se z nich vyvinou malé žluté dužnaté plody. Ty odporně zapáchají – oplodí zralých semen zapáchá po fekáliích . Proto se většinou pěstují samčí stromy. V některých zemích východní Asie se plody praží (jako u nás kaštany) a jako pochoutky pojídají. Japonci a Číňané je s oblibou používají v národní kuchyni. Ve východní Asii je Ginkgo okrasný strom svatyní a chrámových zahrad.

Ginkgo patří k nejstarším stále žijícím stromům na zemi, nejstarší strom na světě se nachází v Číně.

Ginkgo se vyznačuje odolností vůči přírodním vlivům, klimatickým změnám, nevadí mu ani sucho ani mráz - a to až do minus 40°C . Snese jílovitou nebo i udusanou půdu a i silně znečištěné ovzduší. Proto najdeme dnes v evropských městech stromořadí těchto stromů s vějířovitými listy matné, hráškově zelené barvy. Také ve švýcarské Bazileji nahradilo městské zahranictví na mnoha místech nemocné lípy – v Binningen najdeme skoro 3 kilometry dlouhou alej těchto „živých fosilií – jak o tomto stromu prohlásil britský přírodovědec Charles Robert Darwin.

Také v Praze, je několik veřejně přístupných míst, kde Ginkgo najdeme:

v Nuslích – v Botanické zahradě Univerzity Karlovy, na Malé Straně – v Nosticově zahradě, ve Vojanově zahradě, v Strakově akademii v Karlíně – na Karlínském náměstí, na Vinohradech – v Riegrových sadech,

v parku Gröbovka, na Hradčanech – v zahradě Bílkovy vily, v Černínské zahradě, na Smíchově – v zahradě Santoška, v zahradě Klamovka, na Novém městě – v Kateřinské zahradě, na dvoře Střední průmyslové školy sdělovací techniky v Panské.

Dalším místem, kde najdeme strom Ginkga, je také zámecký park Dolní Počernice nedaleko Prahy.

Také německé město Weimar má od roku 2002 v Coudraystrasse dlouhou alej, kterou tvoří 30 stromů Ginkgo. Po celém městě najdete skoro půl stovky těchto fosilních stromů. Nejstarší, 30 metrů vysoký, byl v Puškinově ulici zasazen kolem roku 1815 a dnes má jeho kmen obvod asi 3,5 metru.
Ve Weimaru je také Muzeum Ginkga - http://www.ginkgomuseum.de/. Ten, kdo se zajímá o tento strom, zde najde mnoho informací o kterých neměl ani ponětí.

V tomto městě žil od roku 1775 J.W. Goethe a tam také 22. března 1832 zemřel. Jinan dvoulaločný - Ginkgo biloba ho inspiroval roku 1815 k napsání této básně:

Ginkgo Biloba

Dieses Baumes Blatt, der von Osten
Meinem Garten anvertraut,
Gibt geheimen Sinn zu kosten,
Wie's den Wissenden erbaut.
Ist es ein lebendig Wesen,
Das sich in sich selbst getrennt?
Sind es zwei, die sich erlesen,
Dass man sie als eines kennt?
Solche Fragen zu erwidern
Fand ich wohl den rechten Sinn.
Fühlst du nicht an meinen Liedern,
Dass ich eins und doppelt bin?

Tento podivuhodný strom oslovil mnohé vědce, botaniky, cestovatele, umělce, spisovatele a básníky.

Engelbert Kaempfer, botanik a cestovatel (* 16. září 1651 - † 2. listopadu 1716) nakreslil mnoho kreseb japonských a čínských rostlin, které jsou uvedeny v jeho knihách Icones Selectae Plantarum a Amænitatum exoticarum - mezi nimi je i vícekráte Ginkgo biloba.

---

Ve staré části čínského města Shanghai je zahrada Jü – jüan. Tam jsem se před lety mohl pokochat pohledem na několik stromů Ginkga starých přes stovku let.

Důkazem “robustnosti Ginkga“ je svržení atomové bomby Little Boy - Chlapečka na Hirošimu 6. srpna 1945.
A hle - po roce mezi hromadami rozvalin, kde nebyla cihla na cihle, mezi zemí sežehlou tisícemi stupni Celsia, bylo údajně vidět něco zeleného – byl to jinan dvoulaločný, který bez nějakého velkého problému přežil radioaktivní kontaminaci.

Našince pochopitelně nejvíce zajímají příběhy, týkající se všeho kolem Ginkga, které do svých knih zahrnul Jaroslav Foglar – Jestřáb. Bylo by zajímavé zjistit odkud Jestřáb tento zvláštní strom znal.
Nahlédneme–li v Památníku národního písemnictví do kartónu Deníky z Fondu Jaroslava Foglara, najdeme v Jestřábově Zápisníku (= Nápadníku) č.4 toto:

Jestřáb vynechal ve slovu Ginkgo písmeno K - asi se to tenkrát tak psalo. S tímto slovem se v jeho Stínadelské trilogii setkáme mnohokrát.
Záhady, kouzlo tajemna, fikce, fantazie, hledání a pátrání na neznámých místech, vytváření tajuplna to bylo něco, čím Jestřáb oslovil tisíce čtenářů jeho knih.
Také pro několik dalších autorů dětských knih byl obdivuhodný strom Ginkgo jedním z témat. Pod vlivem knih Jaroslava Foglara napsal Svatopluk Hrnčíř (* 21.5. 1926 - † 4.9.2014) trilogii, která se zabýva Ginkgem:
1999 - Ostrov uctívačů ginga : Po stopách neznámých příběhů Rychlých šípů (také on vypouští z názvu K)
2000 – Poklad uctívačů ginga : Tajemství neviditelného srubu
2005 – Maják uctívačů ginga : Bratrství ztraceného talismanu

Také trampský písničkář a spisovatel Jaroslav Velinský (*18. 12.1932, – †19. 2. 2012) ve svém „pokračování“ příběhů Rychlých šípů se neopominul o Ginkgu zmínit:

Z medicínského hlediska jsou stromu Ginkgo biloba připisovány silné léčivé účinky.
Pro farmaceutický průmysl je Ginkgo výchozím materiálem pro výrobu desítek alternativních léků, při čemž se pro léčebné účely využívají hlavně listy. V nich obsažné flavonoidy, terpeny, organické kyseliny a spousta dalších látek jsou bází mnoha přípravků, které jsou na trhu dnes po celém světe. Tyto alternativní léky by měly mít pozitivní vliv při léčbě stařecké demence, Alzheimerovy nemoci, srdečních chorob, ušních šelestů a impotence. Řada elementů obsažených v usušených listech rozšiřuje kapiláry takže se užíváním těchto preparátů údajně snižuje otékavost dolních končetin. Německá firma Hudson – Kunert AG z Immenstadtu v Allgäu vyvinula adjustační ponožky/podkolenky do nichž je „zapracován“ extrakt z Ginkga zabraňující otokům nohou. Podkolenky by měly tak zabránit tvoření trombózy v lýtkách a mít ochranný vliv proti emboliím.

Číňané používají Ginkgo v rámci tradiční čínské medicíny. Jeho terapeutické a léčivé vlastnosti objevil čínský bylinkář Shen Nung už v roce 3000 před naším letopočtem.

Podle nejposlednějších zpráv z Číny, domova nejstarších stromů Ginkga na světě, bylo v předminulém roce nedaleko pohoří Tian Mu Shan (Xitianmu Shan) objeveno Ginkgo, které, jak se zdá, je staré kolem 5000 let. V čínském hrabství Changxing, v místě s názvem Xiaocang – Baidu je nejdelší alej těchto stromů na světě – 12 kilometrů dlouhá a 500 metrů široká.
Ze dřeva Ginkga se vyrábějí prkénka do kuchyně, šachové figurky a v Japonsku různé potřeby pro čajový obřad. Kdysi se v Asii z prken Ginkga vyráběl i nábytek.
Ginkgo fascinuje a inspiruje mnoho lidí. V Sedlčanech je nožířství Josef Pajl, které vyrábí Ginkgo – nože. Mají délku čepele 8 cm, takže se nedoporučuje si je brát do Holandska a Dánska, kde je povoleno držení nožů s délkou čepele jen do 7 cm.
Nůž je krásný a profesionálně zhotoven. Jen celá věc má jeden háček - tento nůž stojí „jenom“ 26 000 Kč.

Chtěli byste mít u sebe na zahradě nebo někde na dvorku strom Ginkgo biloba?

Chtěli byste na podzim pozorovat, jak mu žloutnou listy a později padají a snášejí se k zemi?

Máte možnost – vypěstujte si ho v květináči. Několik nejen pražských zahradnictví sazeničky Ginkga prodávají:
https://www.zahradnictvi-spomysl.cz/vyhledavani/?string=ginkgo
https://www.hruska-skolky.cz/prodejna-produkt/jinan-ginkgo-biloba-tubifolia
https://www.zahradnictvi-flos.cz/ginkgo-biloba-globus-jinan-dvoulalocny-globus.html
https://www.zahradnictvikruh.cz/jinan-dvoulalocny-ginkgo-biloba-ean7077-skup05.php
https://www.eshopzahrada.cz/produkt/ginkgo-biloba/

Anebo můžete zkusit si ho vypěstovat ze semen – ale pozor - na veřejnosti se budou lidé otáčet až semena ponesete v igelitovém pytlíku – semena totiž silně zapáchají.

Proces vypěstování Ginkga ze semen se skládá z několika kroků:
1/ Získaná semena ponechte po dobu 6 – 8 týdnů někde v temnu a chladu bez přístupu světla. Musí být v suchu aby nezplesnivěla – tolik týdnů - nevím proč - asi proto aby si odpočala od „náročného“ transportu
2/ pak je na 24 hodin vložte do nádoby s teplou vodou a doufejte, že trochu nabobtnají
3/ nechte semena naklíčit – to trvá asi 3 týdny
4/ do květináče dejte nejlépe substrát do něhož vložíte jednotlivá semena tak aby jejich špičky byly pokryty jenom velice tenkou vrstvou – substrát musí být stále vlhký – ne mokrý
5/ květináčky dejte třeba za okno – ideální je teplota kolem 20 – 25 stupňů Celsia
6/ až budou sazeničky vysoké 10 – 15 cm zasaďte je jednotlivě do velkých květináčů do hlíny smíšené s trochou písku
7/ když sazeničky znovu povyrostou můžete je rozsadit (nejlépe v březnu) třeba do zahrady, jejich kořeny byste měli chránit drátěnou síťkou před okusem hlodavci

A pak to chce jen trpělivost – Ginkgo roste velice pomalu – než začne rodit smrduté plody tak to může trvat až 30 – 35 let – takže žádný strach. Rozpoznat jestli jste vypěstovali Ginkgo samčí či samičí není prakticky možné – takže to bude jednou velké překvapení. Jedno samčí Ginkgo dokáže opylovat až pět samičích.

Víte, že v Praze existuje od 18. listopadu 2009 Ginkgo Jaroslava Foglara?

Příznivci Jaroslava Foglara a nadšenci zabývající se Ginkgem – tou živou fosilií, se nedaleko stanice tramvaje Husinecká na Žižkově, v parku pod fotbalovým hřištěm každý rok scházejí ve smyslu Jestřábových slov: ...my stáli svorně v nesnázích, byť nepříznivý vítr vál, jen slabý z boje odchází, my pluli dál a dál...

Michal – březen 2019, indiánský měsíc vran (aktualizováno 2021)