Dnešní dopolední jednání ohledně sporu o dědictví po Jaroslavu Foglarovi mělo jako hlavní bod seznámení se znaleckým posudkem z oboru psychiatrie.
Ten ve všech bodech vyzněl ve prospěch duševního zdraví Jaroslava Foglara, jeho schopnosti textu porozumět.
Jelikož žádná z protistran sporu ani soud již nepředložily žádný návrh na doplnění dokazování, bylo jednání odročeno na příští čtvrtek, kdy bude vyneseno rozhodnutí.

- Připravujeme podrobnosti. -

Sedm let a tři měsíce po smrti Jaroslava Foglara (zemřel 22. 1. 1999) se bude 21. 4. 2006 konat další jednání u Obvodního soudu pro Prahu 3 ohledně sporu o dědictví po J. Foglarovi.
V rámci této letité pře je tentokrát na pořadu to, zda spisovatel věděl, co ve své závěti podepisuje, zda mu to jeho zdravotní stav dovolil. Právě to totiž popírá jedna ze stran sporu, konkrétně synovec Petr Foglar, jehož J. Foglar ve své závěti pominul.
Jak jsme již dříve informovali, byl na vyžádání zpracován znalecký posudek z oboru psychiatrie, který právě bude hlavním bodem pátečního jednání, a který by měl zhodnotit Jestřábovu způsobilost ohledně jeho závěti.

Na stálý repertoár se divadelní představení Rychlé šípy od původního uvedení v Slováckém divadle v Uherském Hradišti za režie Roberta Bellana v roce 2001 dostalo později pod vedením stejného režiséra do pražského divadla Rokoko; brněnské loutkové divadlo Radost nastudovalo svoji vlastní hru Vlastimila Pešky. Všechny divadelní soubory úspěšně se svým nastudováním vyjíždějí na zájezdová představení do nejrůznějších míst.
Nyní k uvedeným divadlům přibývá divadlo v Příbrami, které původní uherskohradišťské představení, a opět za režie Roberta Bellana, poprvé provede se svým souborem na malé scéně v dubnu.
Známý herec Rudolf Jelínek, který po odchodu do důchodu ze své mateřské scény nastoupil do angažmá právě v Příbrami, si v Rychlých šípech zahraje Starou Zavadilku, pana domácího a Old Shatterhanda.

11. dubna (repríza 14., 15. a 16. 4.) se rozjíždí opět trampský pořad Z posledního vagonu, tentokrát hlavně věnovaný jarním trampským písničkám.
V pořadu kromě jarních písniček vás pozveme na proslulou akci Bloudění a na křest nového CD brněnské Ozvěny. Povíme si něco o Ivančeně, pustíme vám slovenskou kapelu Harvestri a pozveme vás nás na jejich brněnský koncert. Dál vás čeká připomenutí narozenin Mikiho Ryvoly, soutěž Trasa a další zajímavé věci. V Posledním vagonu dále uslyšíte skupiny: Hoboes, Magison, T.E. Band, FT Prim, Brontosaury, Lístek, Greenhorns, Tempo di Vlak a Špunt.

„Grakson – to byl biograf!
Pravda, nebyl tak nádherný jako biografy v nových čtvrtích. Byl malý, zakouřený a pod projekčním plátnem vyčuhovala neohoblovaná prkna. Ale svými poctivými filmy z Dálného západu chlapcům plně vyhovoval. Vždyť v nich byla úžasná dobrodružství, ukazující silné muže, urputné zápasy, jízdy na koních a podivuhodné kraje.“

Téměř jako v kině Grakson dávných časů navštěvovaném hlavním hrdinou Boje o první místo Petrem Solnarem si budeme moci připadat v pondělí 10. dubna, kdy Česká televize uvede němý americký klasický western z roku 1924 o dramatické stavbě transkontinentální železnice, který u nás na televizní obrazovce dosud nebyl uveden.

Před šedesáti lety se začala psát významná kapitola dějin české respektive československé dětské časopisecké tvorby.
9. dubna 1946 vyšlo první foglarovské číslo týdeníku Vpřed s dnes již legendární působivou kresbou Rychlých šípů ve věži svatojakubského kostela ve Stínadlech vytvořenou Bohumilem Konečným – Bimbou.
Toto 18. číslo I. ročníku bylo prvním, které sestavovala nová v podstatě však „stará“ předválečná mladohlasatelská redakční parta: Jaroslav Foglar a Karel Bureš.

„V Jičíně se za těch časů říkalo, že není nikdo tak malý, aby o něj Rumcajs klopýtl, a nikdo tak mocný, aby se ho český loupežník bál,“ čteme v úvodu knihy Rumcajs a Manka (1970), na niž – mimochodem - zapomněl i literární historik Bohumil Svozil ve Slovníku českých spisovatelů od roku 1945.
Slyšíte-li na tituly My tři a pes z Pětipes (1958), Pohádkové příběhy kominíka Valenty (1960), Chlapec s prakem (1961) nebo Dobrodruzi z Devátého náměstí (1968), už jste sice také „doma“, Olympu dětských snů však dobyly až jiné Čtvrtkovy (1911-1976) knihy. Ano, ty z posledních let jeho života, ty o Rumcajsovi. Tak moc české, že nás dnes už ani nenapadne, nakolik asi byly inspirovány americkými povídačkami o obru Drobečkovi alias Paulu Bunyanovi, onom hrdinovi prostého lidu zmiňovaném poprvé už roku 1886, anebo ještě spíš australskými historkami o Kamenáči Billovi (ty mohl Čtvrtek prokazatelně číst).

Setkávám se s nimi obvykle jenom když jdu sám. V lese, u rybníka, na cestě, v stráni …
Když slušně pozdravíte, poradí, kde co roste, kam se uložit na noc, na co si dát pozor. Pohybují se kolem našich tuláckých pěšin a zdají se tam být víc než doma. Nebojte se, že je nepoznáte, nemůžete je minout: loupežníka Rumcajse s Mankou a Cipískem, Křemílka a Vochomůrku z pařezové chaloupky, vodníky Česílka a Čepečka, formana Šejtročka, vílu Amálku, makovou panenku a motýla Emanuela, hajného Robátka a jelena Větrníka …
Postavy zrozené z tuzemských tradic a kořenů, postavy, které do vínku dostaly prostou moudrost, dobro a spravedlnost, ale i vtip, optimismus a jemně humornou poetiku, se 4. dubna vypravily kamsi do pohádkového nebe, aby tam popřály svému tátovi – Václavu Čtvrtkovi – k jeho 95. narozeninám.

Muzeum Zdeňka Buriana vydalo v lednu letošního roku sborník Zdeněk Burian 2005, u příležitosti loňských oslav 100. výročí malířova narození v rodném kraji.
Obsah tvoří příspěvky ze štramberské konference, původní práce pro sborník a starší texty na dané téma. Obrazová část - katalog - přináší reprodukce méně známých malířových děl a dokumentů ze štramberských výstav a archivů. Součástí sborníku je CD-ROM s (amatérským) audiovizuálním záznamem tří přednášek bez textové předlohy a ukázkou obrazových podkladů některých prezentací.

1. Kolik peněz Rychlé šípy poctivě vrátily statkáři Doušovi?
2. Koho je třeba povolat při nálezu mrtvoly na půdě?
3. Co měl udělat Rychlým šípům četník za to, že lezly do kanálu?
4. Co chtěli hochu Kalousovi udělat muži, kteří ho naučili kouřit?
5. Proč se šel Rychlonožka proletět na svém klikoletu?
6. Odkdy byla němá falešná prodavačka pohledů?
7. Čím vyhrožoval Rychlonožka Bohouškovi?
8. Co viděl Rychlonožka v temné chodbě?
9. Co slíbilo Dlouhé bidlo Rychlonožkovi za to, že utopil knihu kouzel?
10. Kde byla pohřbena třínohá Lízinka?

Duben je každoročně měsícem, kdy se Trampské zpívání už několik let stěhuje ze svého zimního útočiště odněkud z místnosti (tentokrát ze žižkovské klubovny) zpátky na Střelák čili na Střelecký ostrov v Praze.
Je snad zbytečný připomínat, že na Střeláku se především hraje a zpívá. Takže pokud se rozhodnete dorazit, tak určitě se vším možným i nemožným, co k hraní a zpěvu potřebujete.
Na Střeláku se nejenom hraje a zpívá, ale můžete třeba si zaházet létajícími talíři, zahrát Ringo, pokecat s kamarády, nebo jen tak poslouchat.

28. března (repríza 31.3., 1. a 2.4.) se rozjíždí opět trampský pořad Z POSLEDNÍHO VAGONU tentokrát věnovaný Wabimu Ryvolovi, který by 4. dubna oslavil 71. narozeniny. V pořadu tedy uslyšíte vše co se týká Wabiho. Pustíme vám notoricky známé písničky ale i archivní nahrávky které normálně v radiích neuslyšíte. Budou to např. písničky: Prokletá vůně hor, Barevný stíny, Poznej a chraň aj. Dál vám přečteme co o Wabim kdo napsal, a nezapomenem i pustit kapely které Wabiho písničky nazpívali. V pořadu tedy dál uslyšíte kapely Hoboes, Karabinu, Magison a T.E. Band.

Uživatelé těch kabelových a satelitních televizí v České i Slovenské republice, které přejímají program česko-slovenského filmového kanálu CS Film, se můžou těšit na uvedení celovečerního filmu režiséra Petra Kotka Záhada hlavolamu z roku 1993.

S Luborem Klementem, Vojtěchem Řezinou, Fankem Jelínkem i celou Bednou se opět setkáme v příběhu vyčleňujícím se tak trochu z ostatní tvorby Jaroslava Foglara.
Znovu radost všem příznivcům Jestřábových příběhů udělá Domino Českého rozhlasu 2 - stanice Praha, které zařadilo Když Duben přichází do četby na pokračování.

Souhrn příspěvků z předchozí Návštěvní knihy:

Sláva! Hurá!! Konečně!!! Tedy alespoň podle kalendáře nám začalo jaro. A protože je to důvod k radosti, posílám všem, už jen pro pousmání, „bublinkový fejeton“ o končící zimě.

Mráz zamaloval všechna okna, teploměr volá na poplach. Vojtovi oblékám třetí vrstvu oblečení a přes páru od úst toho moc nevidím. S výrazem prohry, opálenými vlasy a čmoudovým oparem přichází otec-manžel-kotelník a smutně zhodnotí situaci dne „nějak mi to nechce hořet“...

Sněhová romantika přestává býti romantická. Pokud napadne ještě trochu toho bílého, mokrého, studeného čehosi, tak naší škodověnkou na nákup už nikdy nevyjedeme. Napadlo, více než obvykle a více než dosti. Kdo už zkusil na letních pneu zimní výlet, použije stejná slova jako Červenáček „to to jezdí, čím dál tím rychleji“...

Téměř přesně na den, symbolicky, po dvaasedmdesáti letech od prvního (novinového) zveřejnění Hochů od Bobří řeky, vzal na sebe pevné obrysy záměr převedení jednoho z nejslavnějších chlapeckých románových příběhů naší země do podoby kresleného seriálu.
Taková je odpověď těm, kteří si zapamatovali dvě věty „A můžeme se ještě navíc těšit na nějaké překvapení? Inu, zatím vyčkejme!“ z našeho článku „Foglarovky z Olympie v roce 2006“ z 26. 1. 2006.
Jen je nutno upřesnit, že seriálovými okénky se nebudeme probírat letos, ale musíme si počkat na květnový veletrh Svět knihy 2007, kdy chce nakladatelství Olympia výpravnou publikaci představit prvním zájemcům. Kromě jiného též jako svůj příspěvek k oslavám stého výročí narození Jaroslava Foglara.

Tradiční jarní setkání pořádané Klubem skautských sběratelů Junáka se letos poprvé uskuteční v Klatovech.
Jedinečná příležitost k obohacení svých sbírek odznaků, nášivek, známek, razítek, pohlednic, beletrie (nejen skautské, ale i dobrodružné), časopisů, a mnoha dalších skautských materiálů, ale i k setkání s přáteli z celé republiky se koná v sobotu 15. dubna 2006 v Kulturním domě v Klatovech, Domažlická 767.

Vítání jara bylo v dřívější době u mnoha evropských národů jedním z nejposvátnějších aktů. Končila vláda zimy, nastávala jarní rovnodennost a slunce probouzelo poslední spáče do nového období. I dnes však lze příchod jara oslavit nevšední a svéráznou akcí, jakou je například "Jaro s těšítky". Sdružení přátel Jaroslava Foglara vyhlašuje v období 21. - 27. března 2006 již tradiční akci Jaro s těšítky.

Chcete neobvykle oslavit příchod slunečních dnů?
Sdružení přátel Jaroslava Foglara vyhlašuje akci s dlouholetou tradicí Jaro s těšítky 2006. Vše vypukne 21. března 2006 a celý týden (tedy do 27. března) si budou sluníčkáři vyměňovat těšítka a také je dávat ostatním.

Co jsou sluníčka a těšítka?

Pokud jste šli ve dnech 8. února až 4. března kolem plzeňské radnice a zastavili se hned vedle před Galerií J. Trnky, četli jste pozvánku „Poselství jednoho století“. Takový byl název výstavy pořádané Gymnáziem na Mikulášském náměstí, které oslavuje století výtvarné výchovy na této škole. Každý den zde asi nabito nebylo, zavítali opravdoví nadšenci výtvarného umění, rodiče současných studentů, bývalí žáci a pamětníci dřívějších dob, nic netušící „foglarovec“ by asi šel v klidu dál – ale to by udělal chybu! Pokud by vešel, prohlédl by si řadu současných zdařilých obrazů, plastik a pokračoval do druhé části – najednou by zůstal stát jako přikovaný.

Knihu Jiřího Raby Jaroslav Foglar v hádankách a vzpomínkách a také knihu pamětí Vlastislava Tomana Můj život s ABC – ábíčkem z nakladatelství Ostrov lze nyní získat za zvýhodněnou cenu.

14. března (repríza 17., 18. a 19. 3.) se opět rozjíždí trampský pořad Z posledního vagonu, tentokrát hlavně věnovaný novému CD brněnského T. E. Bandu, které se nám podařilo sehnat pár dní po jeho vydání. V tomto pořadu si budeme povídat o novém cedéčku Tramp Evergreen Bandu, pustíme vám z něho čtyři skladby a budete si o něj moci i zasoutěžit. Zalistujem v trampských časopisech, kamarádka Bublina vás pozve na Zlatou horečku, která se koná na říčce Javornici, čeká vás rubrika Trampský úlet, povídání o jedné staré trampské písničce, připomeneme vám, že se pomaličku blíží uzávěrka soutěže Trapsavec, pustíme si písničku z minulého a současného nového sólového CD Slunečno od Jardy Samsona Lenka a na závěr vás čekají nějaké ty zprávy. Ve Vagonu dále zazní: Paběrky, Pacifik, Máci, Ivan Mládek, Příboj a další.

Pro 4. veletrh dětské knihy v Liberci (16. - 18. března tr.) bylo zvoleno motto: Kniha je nedílnou součástí rozvoje dětské fantazie. Zda a jak k tomu příspívá i kreslený seriál a komiks nabídne samostatná sekce, která je na veletrhu letos poprvé. Čtenářům a milovníkům kreslených příběhů je určena především výstava Český komiks 20. století a pohled na současnou tvorbu. Na téměř třiceti ukázkách se návštěvníci seznámí s výběrem toho nejlepšího, co u nás vycházelo ve druhé polovině minulého století, zejména na stránkách časopisů pro děti a mládež (Josef Lada, Ondřej Sekora, Jaroslav Foglar, Jan Fischer, Karel Franta, Adolf Born, Svatopluk Hrnčíř, Jiří Havel, Věra Faltová, Jaroslav Němeček, Marko Čermák, Vlastislav Toman, František Kobík, Václav Šorel, Gustav Krum, Kája Saudek aj.). Ve druhé části výstavy pak jsou ukázky prací dnešních autorů kreslených seriálů, z nichž některé se veřejnosti představí poprvé.

Básník Josef Hrubý (nar. 1932) se narodil v Černěticích u Volyně a od roku 1956 trvale žije v Plzni. Pracoval jako novinář, ředitel krajské knihovny a byl trochu nedobrovolně i zaměstnancem střediska státní památkové péče. V letech 1969-1987 nesměl publikovat. Dnes překládá z němčiny, chystá sedmnáctou knihu a má na kontě zhruba stejný počet skvostných bibliofilií. Dokončuje také rozsáhlé paměti. Hovořil jsem s Josefem Hrubým v jeho bytě v Plzni na Koterovské, kde žije se svou paní, a musím ještě připomenout, že debutoval už v šestnácti letech na stránkách časopisu Junáci, vpřed.
Nicméně už dokonce ve čtrnácti psal skautské povídky.
A převelice tehdy četl - a samozřejmě hltal i foglarovky.
Jaké?
Především to byla Chata v jezerní kotlině - a samozřejmě i kreslený seriál Rychlé šípy. Osobně jsem se však s Foglarem setkal až roku 1986.

Zajímáte se o indiány? Chcete vědět něco víc? Přijďte v sobotu 4. 3. 2006 do ZŠ Květnového vítězství v Praze 4 a omrkněte kostýmy, výrobky, zatancujte si, získejte kontakty, zeptejte se na to, co vás trápí, načerpejte novou motivaci a nápady.
Jde o největší indiánskou slavnost - setkání v roce. Uvidíte mnoho indiánských kostýmů, lidi zajímající se o všelijakou indiánskou tématiku, trapery, prospektory a jiné příbuzné „zjevy.“ Budete si moci zatancovat a naučit některé tance. Dále přijede mnoho obchodníků nabízejících korálky, nože, deky, kůže, knížky, cédéčka, výrobky a mnoho a mnoho dalšího.

Člen družin Lišáků a později Jestřábů režisér Břetislav Rychlík, držitel skautské průkazky číslo 021515 a skautské přezdívky Rychlonožka, natočil film o chlapeckém oddílu Junáků - skautů ze slováckého městečka Veselí nad Moravou. Oddíl existoval v krátkém období znovuobnovení skautingu v letech 1968 - 1970, ze které také pochází amatérský film ze života Kima, Ferina, Bakiho, Velkého Ona, Pyropa, Užovky a dalších neboli film, který byl impulsem k natočení snímku Skaut má holá kolena.
Ten v premiéře uvede Česká televize.

Gymnázium na Mikulášském náměstí v Plzni pořádá k stému výročí založení v plzeňské galerii Jiřího Trnky výstavu prací svých studentů s názvem Poselství jednoho století.
Mezi žáky tohoto gymnázia patřil například právě Jiří Trnka, Miroslav Horníček … a také skvělý ilustrátor Otakara Batličky, foglarovek či mladohlasatelských a vpředovských povídek a obálek Bohumil Konečný – Bimba.
Na výstavě žákovských výtvarných prací sahající průřezem do minulých desetiletí lze tedy shlédnout i tvorbu Bohumila Konečného. Mezi jiným i jeho karikaturu Kulometná rota představující kantorský sbor. Ta Konečnému na jednu stranu vynesla kázeňský postih, na stranu druhou uznání Zdeňka Buriana a jeho doporučení výtvarnému studiu.

Veškeré originály ilustrací Milana Tesleviče k nejnovějšímu vydání stínadelské trilogie uvedenému na trh nakladatelstvím Olympia v závěru loňského roku pod názvem Rychlé šípy ve Stínadlech budou vystaveny v Galerii 9 v přízemí vysočanské radnice (Praha 9) na výstavě Když natočíme nejdelší osten ...
S několika stovkami kreseb se návštěvníci budou moci seznámit od symbolického 13. března, tedy dne dvojnásob „foglarovského“, jednak třináctkou samotnou, jednak spojením třináctky s březnem – tedy počátkem příběhu Hochů od Bobří řeky.

Nedokážu vyndat ježka z klece za dobu kratší než pět minut. Při vzteku bývá mé chování nečestné a nesportovní. Náš dvouletý Vojtěch mě už teď převálcuje svou znalostí postaviček ze Stínadel. A taky se bojím v úzkých uličkách staré Prahy.

Přesto všechno se snažím, abych zapadla mezi své dva Vonty. Zásadně kupuji jednobarevná trička – žlutá je barva naše. Abych synovi nazula červené boty, ( v rámci šetření zděděné po sousedovic Aničce), musím s důležitostí v hlase vysvětlit, že je nosil sám Červenáček. Taky se u nás ví, že Mirek Dušín by nikdy nepil hnusnou, sladkou, nezdravou limonádu.

Čas ubíhá neúprosně, hodiny se nezastaví. Vteřiny, minuty, hodiny, dny, měsíce. A mezitím se stala řada událostí, v myslích jsme si připomenuli různá výročí... ale jaksi na Bohouškovi se o tom z časových i jiných důvodů nepsalo. A přitom je to škoda. A tak alespoň jednou větou uvádíme, že...

V květnu bude Svatopluku Hrnčíři osmdesát. Narodil se 21. 5. 1926 v Lázních Bělohrad, vyučil se knihkupcem a absolvoval Státní knihovnickou školu, celý život však byl redaktorem dětských časopisů. A jeho zvláštní znamení? Nikdy nevydal tiskem ani jedinou řádku určenou dospělým.
Je autorem více než dvaceti knih pro děti, dalších dvacet jeho příběhů vyšlo na pokračování v časopisech. Navíc napsal dvě stě povídek a na čtyřicet komiksů.

Zastupitelstvo Městské části Praha 1 schválilo svým usnesením číslo U06_0462 ze dne 13. 2. 2006 návrh na pojmenování komunikace spojující Haštalské náměstí s ulicí U Obecního dvora uličkou „Ve Stínadlech" a žádá hl. m. Prahu o projednání a rozhodnutí o uvedeném názvu veřejného prostranství dle svého usnesení.

Předjarní čas je v mnoha zálesáckých a skautských oddílech dobou příprav na dlouhodobou hru, která obvykle vrcholí až na "podniku pro celé muže" letním táboře. Propagátorem myšlenky dlouhodobých her byl v našem prostředí Jaroslav Foglar, který hry pořádal jako vůdce v rámci svého oddílu, a také o nich psal ve svých knihách. Patrně nejslavnější je hra ALVAREZ, která vznikla v době druhé světové války (na Bohouškovi jsme o ní několikrát psali).

Velký Vont ustal na chvíli v řeči a znovu se zadíval do knihy, jako kdyby si chtěl oživit vzpomínky na vše minulé, co pod jeho vedením bylo do ní zapsáno.
„A vedl jsi nás dobře,“ pravil oddaně jeden z členů rady. „Byla to jen tvoje silná vůle, která způsobila například usmíření Černé ulice s Ohradami, byl jsi to ty, kdo zavedl pořádek mezi náčelníky východních ulic kolem Dlouhých schodů. Nikdy dřív tam nebyl klid. Udělal jsi hodně!“
Jaroslav Foglar: Záhada hlavolamu, Olympia, 1994

S velkým očekáváním přijali snad všichni foglarovci v závěru loňského roku jako dárek pod vánoční stromeček knihu Rychlé šípy ve Stínadlech, kterou v reprezentativní úpravě i velikosti vydala Olympia - dvorní nakladatelství knih Jaroslava Foglara. Publikace obsahuje tři Jestřábovy „stínadelské knihy“ – Záhadu hlavolamu, Stínadla se bouří a Tajemství Velkého Vonta a je tedy obdobou dvou vydání knihy Dobrodružství v temných uličkách stejného vydavatele v letech 1990 a 1991.

Na schůzích Obce spisovatelů si někdy představím, že by mezi nás ještě i dnes občas přišel i Jestřáb. Je to samozřejmě nesmysl, vždyť už by mu bylo 98 let, nicméně nezapomeňme, že sám Foglar to říkával, jak by se rád dožil věku své maminky, a ta, jak víme, odešla až ve věku 102 let...
Setkal jsem se s Jestřábem jen dvakrát či třikrát, ale zvláště to první setkání na mne až „nadskutečně“ zapůsobilo. Jak k němu došlo a co mě k němu „dopřistrčilo“? Vlastně to bylo jedno z mých zamilování se. To ve třiceti...
Vzpomínám, že jsem se tehdy na pár měsíců ocitl v až nezvyklé pohodě - a jedním z jejích důsledků byl i návrat k různým ještě dětským snům. A zároveň jako bych se i zbavil ostychu. Otevřel jsem tedy jednoho dne telefonní seznam – a Jestřáb tam byl!

Že má i Plzeň Rychlé šípy, to není v Praze a ani jinde právě přesmoc známo. O to větší škoda, že šlo o kluky opravdové. Loni (8. 6.) o tom ve zdejší Polanově síni Městské knihovny vyprávěl Vlastislav Toman (nar. 1929 právě v Plzni).
Spisovatel Toman vydal čtvrt stovky knih - a roky 1956-92 je pevně svázán s časopisem ABC (od 1959 jako jeho šéfredaktor). Nu, a po letech o tom napsal i paměti. Jmenují se Můj život s ábíčkem a pokřtil je jak v Praze, tak i právě v městě svého dětství. A rozpovídal se i o Miloslavu Švandrlíkovi, jehož znal ještě jako vojáka, o výtvarníku Janu Kristoforim či – a to nejvíce - o svém příteli Jaroslavu Foglarovi...

O tom, zda dosud bezejmenná ulice spojující Haštalské náměstí s ulicí U Obecního dvora ponese název spojený s románovými příběhy Jaroslava Foglara, budou v pondělí 13. února rozhodovat...

Parte Jaroslava Foglara.



Pohřeb v úterý 2. 2. 1999 od 14 hodin. Velká obřadní síň krematoria v Praze – Strašnicích.

„Víte, rád jsem vždy trampoval a ty trampské sny o údolích plných večerních červánků, o větru v sosnách, Mannitouovy písně na vrcholech skal, to mě zase uchvacovalo svým tajemným kouzlem dálek. A tak jsem kreslil, maloval, snil … " - Zdeněk Burian
Po řadě výstav uspořádaných v loňském roce k 100. výročí narození Zdeňka Buriana se od 4. 2. můžeme těšit v Muzeu Zdeňka Buriana ve Štramberku na putovní výstavu "Zdeněk Burian a jeho svět - stezkou odvahy a dobrodružství" - 1. jubilejní výstavu připravenou k 25. výročí autorova úmrtí (1981).

31. ledna (v repríze 3., 4. a 5. 2.) se rozjíždí opět trampský pořad Z Posledního vagonu, tentokrát věnovaný hlavně CD Pupkáčů a Jendovi Kordovi.
V tomto pořadu vám představíme úplně nové CD skupiny Pupkáči Nepůjdeme spát, ze kterého vám pustíme čtyři písničky a budete si o něj moct i zasoutěžit. Připomenem si výročí narozenin trampského skladatele Jendy Kordy, čeká vás rubrika Trampem po internetu, pozvánka na koncert, zprávy a na závěr pořadu uslyšíte kapelu Lístek se saxofonem. Ve Vagonu dále zazní Tempo di Vlak, Štrůdl, Úsvit, Miki Ryvola, Setleři, Štěpán Rak a Eda Wild.

Václav Nosek-Windy (1943) napsal „bibli“ všech foglarologů, knihu Jestřábí perutě (1999). Ale nejen to: zabývá se dětskou literaturou v řadě dalších publikací a textů.

V padesátých letech mívali kluci pocit, že už je Foglar mrtev. Vzpomínáte?
Do úvodníku kroniky našeho klubu Modré šípy jsem napsal. „Škoda, že Foglar již nežije.“ Mé nedospělé myšlení bylo jednoduché: kdyby žil, přece by tvořil další knížky. Ale nikde jsem o něm neslyšel, nikdo o něm nepsal, Junák ani Vpřed nevycházely a připadaly mi staré jako svitky od Mrtvého moře. Prostě pravěk. I skauti: dávno vyhynulí. Nikdo z mých kamarádů nevěděl, že Foglar žije a dokonce dál vede oddíl, až když bratr začal synům kupovat ABC (objevil se komiks Kulišáci, 1963-66), dozvěděl jsem se, že nezemřel. S velkým zájmem jsem jeho návrat sledoval, ale už jsem nebyl ve správném klukovském věku, byl už to zájem sběratele a já se pídil po foglarovkách, které jsem ještě neměl.

Cítím se na osmnáct, ale mé tělo to nechce respektovat! (z autentických výroků stárnoucího Foglara)
V letní podvečer Jestřáb v Černošicích vycházel z chaty na zahradu a v předklonu vždy pohladil trávu. (z knihy Jiřího Raby)

Spisovatel Jaroslav Foglar si nikdy nezaložil rodinu, a tak ani neexistují (a nikdy existovat nebudou) vzpomínky nějakého jeho potomka či jeho partnerky... Nicméně... Až překvapivě důstojný ekvivalent k takovým pamětem nedávno vytvořil Foglarův dlouholetý přítel Jiří Raba v publikaci Jaroslav Foglar v hádankách a vzpomínkách (nakladatelství Ostrov, Praha 2005).

Ediční plán nakladatelství Olympia, dvorního vydavatele díla Jaroslava Foglara, na rok 2006 zahrnuje tři tituly v řadě Sebraných spisů Jaroslava Foglara.
Jak nám sdělila Monika Charvátová z nakladatelství, samozřejmě není vyloučeno, že pokud bude nějaký svazek v průběhu roku vyprodán, zareaguje Olympia na danou situaci a pokusí se ho urychleně vydat.
V současnosti, díky řadě dotisků v minulém roce, je v podstatě dostupný každý Foglarův titul.
A můžeme se ještě navíc těšit na nějaké překvapení? Inu, zatím vyčkejme!

Čtěme o tom v biografii z pera Angličana Martina Bootha nazvané Magický život Aleistera Crowleyho (2000, česky 2004, právě se však objevila zlevněna v Levných knihách).
Do očí nám sice zprvu padnou všeliké záznamy pochybných praktik této Šelmy z propasti, jak se převtělenec Elifase Lévyho tituloval, černé mše s kozlem i výtahy z poněkud slabých románů namyšleného egomaniaka, horolezce a satanisty - ale co vše napraví? Omamná str. 107, která zalahodí uchu každého foglarovce. Čtu úryvek:

V tomto krátkém seriálu lze nalézt několik chybiček, kterých se Jan Fischer dopustil (nakreslil druhou trojici příběhů z celkových šesti).
Jedná se o chybičky drobné a nijak zásadní. Zajímavé ale je, že jsou často stejného typu jako nepřesnosti v příbězích Rychlých šípů (chybějící vzor na pumpkách, různě umístěná klika na dveřích).
Seriál naposledy vyšel v publikaci "Svorní gambusíni a jiné příběhy" (nakladatelství Olympia).

Rozhlasové Toulavé Domino připomene v den výročí úmrtí Jaroslava Foglara - 23. 1. - tuto osobnost v záznamech několika starších rozhovorů.
Díky tradičnímu foglarovskému dětskému rozhlasovému pracovníku Jirkovi Hromádko si příznivci Jestřábova světa přijdou opět na své a určitě se tedy vyplatí oprášit a připravit nahrávací zařízení, aby se osobní zvukové archivy rozrostly o další minuty.

Celých sedm let uplyne v pondělí 23. ledna od smutného okamžiku, kdy odešel Jaroslav Foglar - Jestřáb.
Zástupci vedení Sdružení přátel Jaroslava Foglara a pražské pobočky SPJF uctí Jestřábovu památku u hrobu na Vinohradském hřbitově v 16 hodin krátkou vzpomínkou a zapálením sedmi svíček.
Každým rokem vždy zapalují o jednu víc, až do pomyslných 102. narozenin. Tolika let se totiž Jestřáb chtěl dožít let.

Čtenáři Chaty v Jezerní kotlině vědí, co se odehrávalo v době, kdy „Nadešly vlažné jarní dny a na Zelený potok přiletěli z dálky rackové, aby zde křičeli své nesrozumitelné písně …“.
A právě v této době „křiku nesrozumitelných písní“ by se mělo odehrát další velmi důležité dějství v nekonečné řadě letitého seriálu, jehož ústředním motivem je soudní pře o dědictví po Jaroslavu Foglarovi.
Jak nám sdělil David Vláčil z Obvodního soudu pro Prahu 3, znalecký posudek ohledně zdravotního stavu zůstavitele Jaroslava Foglara

17. ledna (v repríze 20., 21. a 22. 1.) se poprvé v tomto roce rozjede trampský pořad Z posledního vagonu. Tentokrát nás toho čeká opravdu hodně.
Začneme recitativem od Houly, následovat bude představení CD Volání větru, které mapuje brněnskou trampskou scénu, pustíme si z něho kapely Vavasatch, Příboj, Karabinu a Mariňáky. S Lubošem Stráníkem budeme vzpomínat na Vaška Čekala Nedomu, který hrál ve skupině Vagony, a mimo jiné uslyšíte od Vagonů jejich legendární písničku Sejfy, která byla nahrána na desku Porta 85. Pozveme vás do Přerova na Vandrkáru a krátce si vzpomeneme na plzeňského trampa Lišáka - Karla Růžičku, který pár dní před Vánoci odešel na svůj poslední vandr.
Ve zprávách se dozvíte třeba jakou novou finkovku chystá Kapitán Kid, kdy asi vyjde kniha o historii trampingu, jaká další kniha od Míly Nevrlého vyjde s fotkami a spoustu dalších tipů na koncerty.
V pořadu dále uslyšíte skupiny Kamelot, Appaloosu, Špunt, The Šutrs, Žalmana a spol a Wabiho Daňka.

Nejen foglarovsky „magická“ a většinou „nešťastná “ třináctka si opět vydobila na dnešní den své páteční místo. Foglarovským třináctkám jsme se věnovali například naším starším článkem Když napočítáme do třinácti ...
A kolik těch „smolných“ pátků třináctého nás vlastně čeká do roku 2013?
Jak jinak, než třináct!