Účastníci letošního tradičního setkání u pamětního kamene u cesty nad potokem Mastník poblíž osady Peklo u Heřmaniček nedaleko Votic, který zde připomíná Tábor na Bobří řece konaný v roce 1929 a Tábor smůly z roku 1930 uspořádaný v těchto místech skautským oddílem Pražská Dvojka pod vedením Jaroslava Foglara – Jestřába, si budou moci zasoutěžit o jeden exemplář “příležitostného poštovního aršíku” vydaného k dnešnímu 125. výročí úmrtí filatelisty Maxmiliána Drápa.
“Příležitostný poštovní aršík” vydalo nakladatelství Orin (spojené s redakcí Bohouška) a navázalo tak tématicky na drápovské pohlednice z roku 2001 (k 100. výročí úmrtí M. Drápa).

Milí čtenáři! Tímto článkem vyrovnáváme informační dluh vůči Vám i redakci Bohouška a věříme, že budeme schopni Vám touto cestou předávat zprávy o dění v Akademii Jaroslava Foglara i v následujícím akademickém ročníku 2026/2027.

V sobotu 3. října 2026 se uskuteční již 4. ročník akce Krajem Bohumila Konečného. Vydejte se s námi a připomeňte si život a dílo tohoto legendárního ilustrátora Jaroslava Foglara.
Setkání začne tradičně v sobotu ráno v 9 hodin v Plzni u rodného domu Bohumila Konečného - Bimby ve Skrétově 54 a bude pokračovat i v Husově ulici v Plzni – v místech spojených s nakladatelstvím foglarovek Jana Kobese. Následně se přesuneme do malebného prostředí tábořiště Kobylka u Liblína, odkud se vydáme po naučné stezce k Piplovu mlýnu. Otevřena tam bude i známá „vila“, kam Konečný jezdil už od 40. let a kde vznikla mimo jiné slavná obálka s Rychlými šípy. Odpoledne vás na Kobylce čeká poutavé vyprávění o Bohumilu Konečném, Gustavu Krumovi a Jaroslavu Foglarovi v podání Jana Hosnedla, syna Gustava Kruma Petra Kruma a vnoučat Bohumila Konečného. Proběhne také slavnostní křest knihy Bimba kreslí Foglara a autogramiáda. Akce zakončí večer koncertem Petra Démy Škabrady a Oldřicha Goldy Neumanna i projekcí archivních dokumentů.

Dnes je to na den přesně dvacet šest let, co jsme do foglarovského internetového světa vpustili Bohouška.
Dvacet šest let krmíme náš foglarovský magazín www.bohousek.cz texty a obrazovým materiálem – články většími i menšími, obsahem zásadnějším i třeba pomíjivým.
Tradiční výroční redakční sraz jsme tentokrát uspořádali 27. srpna – na jmeniny Otakara Losny ze Stínadel, vždyť i samotný den spuštění Bohouška tehdy před lety souvisel se Záhadou hlavolamu, tedy prvním stínadelským příběhem Jaroslava Foglara.
A Jaroslav Foglar byl i tentokrát stále někde poblíž. Místem našeho setkání byly dolní Košíře – těsně na rozhraní se Smíchovem. Tudy kdysi cestoval Jaroslav Foglar za ústředním ředitelem Melantrichu Jaroslavem Šaldou ohledně Mladého hlasatele, tady bydleli někteří členové Jestřábova oddílu; v Košířích je sídlo Pražské pobočky Sdružení přátel Jaroslava Foglara a během uplynulých desítek let se tu také nějaké foglarovské akce uskutečnily. A přesné místo setkání, tedy restaurace Pod Černým vrchem, byla zvolena v souvislosti s Foglarovým Pokladem Černého delfína, jehož letošní šedesáté výročí vydání jsme si při posezení kromě jiného připomněli.

V září roku 2012 došlo k slavnostnímu odhalení pamětního táborového kamene u cesty nad potokem Mastník poblíž osady Peklo u Heřmaniček nedaleko Votic.
Kámen zde připomíná Tábor na Bobří řece konaný v roce 1929 a Tábor smůly z roku 1930, které v těchto místech uspořádal skautský oddíl Pražská Dvojka pod vedením Jaroslava Foglara – Jestřába.
Tábor smůly s mladistvým humorem popsal Jestřáb v povídkách sestavených do stejnojmenné knihy. Právě zde se objevilo prožluklých 13 vteřin, černá skříňka, patálie s dědečkovým kufrem či mravenci a další navěky popsané veselé události.
V počínajícím podzimu v sobotu 19. 9. 2026 se u pamětního kamene od 11 hodin uskuteční neformální setkání Jestřábových příznivců u příležitosti čtrnáctého výročí vzniku obelisku.

Rok se schází s rokem – a o slovo se opět hlásí tradiční happening v režii 48. klubu oldskautů Jestřábi Praha a Akademie Jaroslava Foglara s názvem Rokosův memoriál.
Letošní jubilejní desátý ročník proběhne v neděli 30. srpna od 14 hodin na břehu řeky Berounky u středočeské obce Lety v podhůří hřebene Brd.
„Tradice Rokosova memoriálu se zrodila v poslední prázdninový den 2017, kdy byl v kulisách romantického Jezírka v Prokopském údolí na jihozápadním okraji Prahy uspořádán první ročník této akce,“ připomíná historii originálního happeningu člen Akademie Jaroslava Foglara a iniciátor myšlenky Michal Václ. „Program happeningu vychází z epizody Foglarova románu Boj o první místo. Hned do úvodních stránek knihy autor vetknul vyprávění – pro následný děj románu nikterak podstatné, jak se v poslední den prázdnin utopil jakýsi chlapec Rokos, spolužák ze školy hlavního hrdiny románu. Žák Rokos se na plovárně snažil podeplout molo koupaliště a při tom nešťastnou náhodou tragicky zahynul…“ Vzdor románovému příběhu je však Rokosův memoriál veselou a optimistickou akcí!

13. ročník vyplutí ve Skautském institutu Rybárna v Praze, na Malé Straně, bude letos zaměřený na oslavy 150. výročí narození A. B. Svojsíka. Pořadatelé konkrétně zvou na výroční den zakladatele českého skautingu 5. září: "Prázdniny pomalu končí a nová skautská sezóna je před námi. Přijďte ji s námi zahájit na tradičním Vyplutí, které letos bude výjimečné. Slavíme totiž 150 let od narození Antonína Benjamina Svojsíka, zakladatele českého skautingu. Antonín Benjamin Svojsík byl neúnavný chodec, pedagog, cestovatel, organizátor i snílek. Jeho odkaz si během roku připomínáme sérií akcí a výzev po celé republice. Vyplutí 2026 bude pomyslným vrcholem těchto oslav. Přímo na jeho narozeniny se Kampa a okolí Skautského institutu v Rybárně promění v jednu velkou narozeninovou party!"

Pražská pobočka SPJF nabídla pro letošní setkání foglarovců ve Sluneční zátoce aktivitu Sluneční těšítka. Její aktivní členové, kteří rozdávali a vyměňovali na místě těšítka, byli označení speciálním odznakem, který pro ně připravil člen vedení pobočky Petr Molka - Best. Zajímavostí těchto buttonů byla technická novinka - pokud jste k nim přiblížili svůj mobilní telefon, automaticky se vám načetl článek o Slunečních těšítkách na Bohouškovi.

Dlouho jsem se vyhýbal jakékoliv foglarovské komunikaci a třeba se můj příspěvek do "Července" ani nehodí. Kdyby tomu tak bylo, smažte ho, nebudu se zlobit. 🙂 Jsem jen jeden z těch, kteří s Jestřábem měli řadu let (zejména před listopadem) opravdu těsný kontakt a snad jsem mu i byl i trochu užitečným...
S Jaroslavem Foglarem jsem se seznámil v roce 1978 na neveřejné besedě v Jonáš klubu. Byla to pro mne událost - jeho knihy jsem měl přečtené snad stokrát a Rychlé šípy byly v dětství mojí první knihou, při které jsem se vlastně naučil číst. Začali jsme si psát, několikrát jsem ho navštívil a v roce 1984 mu začal i trochu pomáhat v jeho práci – mimo různá zařizování a obíhání jsem mu, díky možnostem, které v té době nebyly běžně dostupné, mohl nechat množit na velmi hlídané kopírce v PZO KOVO u Libeňského mostu jeho „Hromadné dopisy“, které každého půl roku posílal svým příznivcům, různé nálepky, kresbičky a písemnosti pro oddíl, ale také, a to hlavně, jeho „Výňatky“.

U příležitosti 119. výročí narození legendy dětské literární tvorby a pedagoga volného času dětí a mládeže Jaroslava Foglara – Jestřába se uskuteční neformální vzpomínkové setkání u jeho rodného domu v Benátské ulici číslo 3 v Praze 2.
Setkání pořádané Pražskou pobočkou Sdružení přátel Jaroslava Foglara bude zahájeno v 13 hodin a 13 minut v pondělí 6. července 2026.

Už po čtyřiadvacáté se sešli čtenáři, sběratelé a obdivovatelé knih Jaroslava Foglara ve Sluneční zátoce. Příslovečná foglarovská třináctka, která vévodila druhé červnové sobotě, přilákala na místo někdejšího tábořiště Pražské dvojky necelé dvě stovky účastníků z celé republiky. Předpovědi trvalého deště nakonec nevyšly, a tak v rekreačním středisku nedaleko louky už od brzkých ranních hodin probíhaly debaty foglarovců, u stolů bylo možné zakoupit novinky od jednotlivých vydavatelů nebo získat i antikvární kousky. Středobodem byl stánek pořádajícího Sdružení přátel Jaroslava Foglara, kde kromě nových pohlednic měl premiéru i sešit se samolepkami ulčovek. V celém areálu navíc čile probíhaly výměny těšítek, kartiček, rozdávání sazeniček ginga, či ježků v kleci. Foglarovští malíři Jiří Filípek, Milan Teslevič a Karel Zeman prakticky po celé dopoledne ochotně kreslili zájemcům do cancáků, bylo možné posedět u ohně a nebo se zasnít na louce u pomníku. Velký zájem vzbudil stánek Martina Rosola se speciálními ježky v kleci zvanými "piváky", vytvořenými z korunkových uzávěrů.
Ve společenské části programu přivítal přítomné předseda SPJF Radim Kejík - Rolf, který upozornil na nadcházející 120. výročí narození Jaroslava Foglara (2027). Ve spolupráci s Markem Polákem - Sharpem a Milanem Lebedou - Alpínem připomenuli letošní 100. výročí narození spisovatele a dlouholetého člena SPJF a jeho pražské pobočky Svatopluka Hrnčíře. Dceři Svatopluka Hrnčíře Haně Eliášové postupně předali pouzdro na trilogii o uctívačích ginga a čestné uznání spisovatele in memoriam. Marek Polák - Sharp pak pokřtil vodou z říčky Javorky (protéká Lázněmi Bělohrad) dvojčíslo Bobří stopy, věnované z velké části výročí spisovatele. Závěr setkání pak uzavřelo tradiční společné focení u pomníku, které opět navštívila i Zelená příšera.

V sobotu 13. června 2026 se na tradičním Setkání ve Sluneční zátoce uskutečnila drobná doprovodná akce Pražské pobočky Sdružení přátel Jaroslava Foglara. Navázala na dlouholetou tradici Jaro s těšítky a přenesla její jednoduchou myšlenku do prostředí Sluneční zátoky: Vyrob nebo přines malé těšítko a předej radost dál.
A tak na místě během hovorů, debat a radostných shledání se mohli účastníci potěšit drobnými dárky - sazeničkami ginga, přebytky ze sbírek ježků v kleci, speciálním ježkem v kleci zvaným "pivák", ulčovkami a dalšími sběratelskými kartičkami a konečně samotnými těšítky - ať už ve formě papíru, odznaku, magnetky, dřevěné placky či jiného speciálního předmětu. Těšítkem ostatně byly i parádní kresby do cancáků od přítomných malířů Jiřího Filípka, Milana Tesleviče nebo Karla Zemana, či razítka Ládi Vitáska.
Díky všem a třeba těšítkářů bude příští rok ve Sluneční zátoce víc!

Tradiční setkání ve Sluneční zátoce bývá mimo jiné i místem, kam míří množství autorů.
Ani letos by neměl prohloupit ten, kdo si případně s sebou přiveze na podpis již dříve pořízené tiskoviny či si odloží stranou peníze na nákup novinek přímo na místě.
Na setkání se chystají výtvarníci Karel Zeman (z novinek připomeňme jeho kreslený seriál Ostrov přátelství a Cvoci podle Miloše Zapletala, ale také obálku druhého svazku Bohouškova zápisníku vydaného k 100. výročí narození spisovatele Svatopluka Hrnčíře), Dan Růžička (novinka Tábor perutí – komiks podle scénáře J. Č. Grifina, nebo loňské vydání románu Miloše Zapletala Sedmička s novými ilustracemi Dana Růžičky), scházet nebude ani Jiří Filípek (autor obálky nejnovějšího čísla časopisu Sdružení přátel Jaroslava Foglara Bobří stopa a v něm otištěného nového kresleného seriálu Tajemství válečku na nudle nebo také autora obálky prvního svazku Bohouškova zápisníku). Čas mezi Muzeum Jaroslava Foglara na ledečském hradu a setkáním si umí rozdělit i Milan Teslevič. Někdy se – nečekaně, tedy bez předchozího oznámení – objeví i Pavel Čech.
Zmínili jsme zde komiksovou novinku Tábor perutí (bude na místě v prodeji) – a právě autor scénáře J. Č. Grifin účast na setkání také plánuje.

V sobotu 13. června 2026 se v době tradičního Setkání ve Sluneční zátoce uskuteční drobná doprovodná akce Pražské pobočky Sdružení přátel Jaroslava Foglara. Navazuje na dlouholetou tradici Jaro s těšítky a přenáší její jednoduchou myšlenku do prostředí Sluneční zátoky: vyrob nebo přines malé těšítko a předej radost dál.
Některé akce nepotřebují složitá pravidla, velké pódium ani dlouhý program. Stačí malý nápad, kousek tvořivosti a chuť udělat někomu radost. Právě na takové myšlence stojí Sluneční těšítka, která připravuje Pražská pobočka Sdružení přátel Jaroslava Foglara v době letošního Setkání ve Sluneční zátoce.
Sluneční těšítka vycházejí z tradice akce Jaro s těšítky. Tu Pražská pobočka SPJF vyhlašuje jako dlouholetou jarní aktivitu, při níž si „sluníčkáři“ vyměňují těšítka a dávají je také ostatním. V roce 2026 probíhalo Jaro s těšítky od 20. do 27. března.

Co jsou těšítka?
Těšítko je drobnost určená k potěšení. Starší popis akce vysvětluje těšítko jako malou kartičku s citátem nebo kresbou, fotografii, pohled, hezký kamínek či jinou milou drobnost. Důležité není, aby mělo velkou cenu. Důležité je, aby neslo radost, osobní vzkaz nebo přátelské gesto.