Rubriky
Nejčtenější články vydané v posledních 30 dnech
• Aktuálně jsou pro zájemce k dispozici čtyři edice Rychlých šípů
(13. 10. 2024, 1405x) • A budeme se jmenovat Strážci černých lesů! Před osmdesáti pěti lety vznikl v Lidicích klub Mladého hlasatele
(20. 10. 2024, 736x) • Před šedesáti lety přijal oddíl Jaroslava Foglara pojmenování Hoši od Bobří řeky
(17. 10. 2024, 688x) • Do výtvarného nebe odešel kouzelník čar a barev Jiří Petráček – Oskar
(27. 10. 2024, 540x) • Návrat žlutého kvítku a jeho poselství
(29. 10. 2024, 496x) Prahou Jaroslava Foglara
Bydliště Pracoviště Klubovny Tábořiště Místa inspirace Foglarovský svět Tipy a vzpomínky pište na info@bohousek.cz, předmět: Prahou Jaroslava Foglara Bohoušek doporučuje
|
Ivo Fencl: Foglar a já[ Autor: Ivo Fencl | zařazeno: 14. 1. 2024 | přečteno 1571 ]
Když jsem byl dítě, táta mi předčítal. Hochy od Bobří řeky mi četl ještě před šestým rokem a fungovali: vzpomínka jako by spočívala v záři. Záři slunce i ohňů. Vybavuji si Červený dolík, jak jsem si jej představoval. Vybavuji si první setkání s Rikitanem a jistěže lovení bobříka odvahy. Spár močálu! Zelená příšera mě skutečně děsila a muselo mně být nanejvýš pět let.
Mladší sestře byly tedy tři roky a ještě neposlouchala, ale když táta četl nahlas Záhadu hlavolamu a román Stínadla se bouří, to již byla u toho. Jasně si pamatuji, že jsem tehdy již uměl přečíst názvy kapitol, takže táta mohl čtení teoreticky nechat na mě, třeba bych knihu již zvládl; ale otec to neudělal a navíc nás trápil: každý „večír“ učetl jen pár kapitol a stopnul to. Skutečně jsem byl napjatý k prasknutí, co bude dál, ale nedal jinak. Já sám jsem - daleko později - ty knihy přečetl synovi po daleko větších blocích, ale zpětně chválím tatínka, anžto se do mě příběhy úplně vpálily. Obě knihy na mě udělaly skutečně obrovský dojem a navždy je po právu považuji za geniální. Překonaly i Hochy a těžko říct, zda to bylo mým věkem, ale u Hochů jsem se tolik neobíral titulními hochy, spíš příběhem. U Hochů mi možná někteří hrdinové dokonce splynuli; ve Stínadlech to už možné nebylo. Již sám jsem četl Boj o první místo a Pod junáckou vlajkou a zpětně mi připadá šokující, že jsem poprvé netušil, že jde o foglarovky. Přitom… Třeba verneovky jsem si půjčoval podle jména autora. Ale Boj a Vlajku mi prostě babička přinesla z půjčovny a v té půjčovně za rohem byly knihy pečlivě zabaleny do hnědého papíru, všechny, takže jsem asi rovnou četl a nevnímal dokonce ani titulní list… A k tomu seriál Rychlé šípy. Účinek byl totální. Začátkem sedmdesátých let vyšly postupně ve třech známých svazcích a rodiče mi je zajistily. Vzal jsem ty sešity a doslova do příběhu vplul. Vžil jsem se dokonale do světa těch obrázků. Maminka, vzpomínám, se zeptala, kde jsem, a já odpovídal: „Už jsem to přečetl.“ Skutečně to bylo, jako by se příběhy četly samy. A vracel jsem se k nim. Stále si pamatuji úplný začátek. To nezapomenete! Otevřel jsem sešit a četl titul na první straně: Rychlé šípy v podzemí. Myslil jsem si, že se název týká celého svazku, dokud jsem neobrátil. Seriálu pomohla magičnost kreseb. Nic proti Marko Čermákovi a jeho umu, ale tady se již vezl na původním GENIU LOCI. A také Písklouna a Tlouštíka (příklad) nakreslil pouze jediný muž; nic naplat. Anebo Jeremiášku. Anebo Zavadilku. Noční můry! Kolotočáře s fezem! Brr. Tam ale bylo strašáků. Foglar je určitě hororový autor. Ale je pravda, že jedna věc mi chyběla. Praha. Nežil jsem tam a nikdy jsem si proto nic z foglarovek nespojoval s tímto městem. Zda mají hrdinové těch knih šanci oslovit také dnešní generaci? Nepochybně. I tenkrát byly samozřejmě děti, které nečetly a kterým v rodině nebylo čteno. Jsou i dnes. Ale dál se najde určitý počet vnímavých, kteří Foglara „poberou“. Komiksového i románového. Zda je jich dnes méně než roku 1970? Asi. Určitě jich je méně než roku 1940. Ale to se nedá nic dělat, to zaprvé, a zadruhé to vlastně úplně jistě nevíme. Třeba jich je víc. Foglar byl výjimečný spisovatel a lze najít jemu podobného tvůrce, nicméně byl a je nezaměnitelný. Představuji si, že bych žil roku 1971 někde na Vinohradech a táta by mi poradil, jak ho navštívit. Třeba bych se dostal do Dvojky. Byl bych dnes o dost jiný. Ale to se nestalo. Naopak. Dílo Jaroslava Foglara mi připadalo tak mytické, že jsem ani nezauvažoval o tom, že autor „kdesi“ žije. Natož ho jít navštívit. Uplynulo tak neuvěřitelných pětadvacet let. Psal se najednou rok 1994 a bylo mi třicet. Zamiloval jsem se a to jaro se mi svět proměnil. Poprvé mě napadlo, že bych mohl aspoň několik svých milených spisovatelů navštívit. Jedním z nich byl Zdeněk Karel Slabý a já ani netušil, že se jednalo o člena Dvojky. Jak jsem v případě své první návštěvy u Foglara postupoval. Především jsem se rozhodl, že nepřiberu svou lásku, což byla jedna herečka. Za druhé jsem našel (teprve, ach, teprve) Foglarovu adresu. Pochopitelně v telefonním seznamu. Za třetí jsem mu zavolal. Nic proti návštěvě neměl, ačkoli jsme se vůbec neznali, a řekl, který den a v kolik, hodin mám přijít. Vzal jsem si knihy na podepsání. Foglar mi otevřel a nepozval mě dál, ale do sousední klubovny. Bylo to krásné. A později, po více letech, to již musel být Jestřáb mrtvý, mi řekla má maminka: „To je moc dobře, že jsi toho Foglara navštívil.“ Je pravda, že jsem se ani nepokoušel se s ním nějak víc spřátelit a že jsem k němu cele vzhlížel jako k neuvěřitelné ikoně. Setkali jsme se pouze třikrát. Jestli mi jeho knihy daly něco do života? Řekl bych, že mi kus života vytvořily. Úplně se V NICH dá žít. Svět nám to neumožní permanentně, to vím, ale lze do Rychlých šípů i Stínadel opakovaně vstupovat. Foglar mě sice nenaučil tábořit, na to bylo již pozdě, ale „klub“ jsme chvíli měli a klubovny taky. Rychlé šípy zůstaly v mé paměti a vše, co jsme dělali, pozorovali. Jsem za to Foglarovi vděčný. I za ty hrůzné momenty jeho knih. První část Chaty v Jezerní kotlině jsem četl v sešitech Karavany a musím říct: PĚKNĚ mě to vyděsilo. A Foglar mi taky „vysvětlil“ magii dvorků a města. Nikdo jiný už to pak lépe neudělal. Jeho kult je naprosto oprávněný. U některých jiných kultovních autorů má člověk občas pocit, že se do té pozice dostali také trochu náhodou a že si to ani nezaslouží. Dokonce i u Howarda Phillipse Lovecrafta mám ten pocit. U Foglara ne. Foglar jako by dokazoval, že to všechno včetně jeho života a díla bylo předem dáno a MUSELO se to stát. V roce 2024 uplynulo neuvěřitelných 25 let od okamžiku kdy Jestřáb vzlétl tam, odkud není návratu. Při té příležitosti vám nabízíme možnost se zastavit a zamyslet se nad tím, kdy jste se poprvé setkali s foglarovkami nebo nad tím, zda mají foglarovští hrdinové šanci oslovit dnešní mladou generaci. Setkali jste se osobně s Jaroslavem Foglarem? Co vám knihy Jaroslava Foglara daly do života? Napište nám na info@bohousek.cz. Příspěvek pošlete v běžném textovém editoru (obrázky pak samostatně) jako přílohu.
Související články: Jan Trojan - Roy: "Foglarovo dítě" (19.03.2024) Tomáš Fiala: Bez Foglara bych to nebyl já (22.01.2024) Foglar a já - zavzpomínáme společně na Jestřába (04.01.2024) Vzpomínka na Rychlonožku (28.09.2023) Jiří Černý: Foglar nám vymyslel chlapectví (26.08.2023) Třebíčský deník (29. 5. 2023): Jaroslav Foglar v Třebíči v roce 1986. Sál plný diváků se nelíbil soudruhům (29.05.2023) Ježek v kleci v Rakousku (28.04.2023) 35 let: Sluneční zátoka v Parku kultury a oddechu Julia Fučíka 27. a 28. října (28.10.2021) Rozhovor s Jaroslavem Čvančarou nad stránkami Sborníku nezávislých foglarovců (17.11.2019) Foglarovský svět a sametová revoluce: Vzpomínka na seriál Záhada hlavolamu (16.10.2019) Znojemsko.cz (3. 2. 2019): Vlastimil Mrva: Toulky mezi náhrobními kameny – Jaroslav Foglar (06.10.2019) Vycházejí Střípky ze života Jindry Hojera. Křest za účasti autora proběhne 5. 9. v Pardubicích (02.09.2019) Jestřáb: Já chtěl být cukrářem! Přepis magnetofonového záznamu rozhovoru s Jaroslavem Foglarem z roku 1988 při jedné z jeho cest do Švýcarska (18.01.2018) Z. K. Slabý ve své nové knize Setkávání potkávání – Listování v osudech 2 předkládá vzpomínky na Jaroslava Foglara (15.01.2018) Připomeňte si zajímavou vzpomínkovou publikaci (11.09.2017) Jak Jáček s Michalem vyprávěli o Jestřábovi (05.09.2017) Nová foglarovská knížka S Jestřábem v srdci (26.05.2017) Vzpomínky na Foglara získával Jiří Trávníček (v rámci vzpomínek ostatních) (08.02.2015) Jak jsme uklízeli u Rychlých šípů (01.02.2015) Pavel Maurer: Ježek v kleci (08.12.2013) Fotoblog Fr. Dostála: V červenci 1997 jsem byl také ve Sluneční zátoce (21.07.2013) Neviditelný pes: Ivo Fencl - KNIHA: Po stopách ježka v kleci (21.07.2013) Ivan Vápenka: Žil jsem s Rychlými šípy ...od roku 1955 dosud. Elektronická knižní novinka (06.06.2012) Sbohem Vláďo – Dane (01.06.2012) Obrys - Kmen 9/2012: Jestřábe, žádný ministr na tebe dosud neměl - píše František Dostál (02.03.2012) Vojtěch Klimt: Jaroslav Foglar ovlivnil můj život (Foglar a já) (21.02.2012) Semaforský fotograf Wágner o Foglarovi (05.12.2011) Výprava za Jestřábem (17.10.2011) Obrys-Kmen 38/2011: Karel Sýs - Širokko je daleko - o J. Foglarovi nejen v 80. letech (23.09.2011) Foglar a Hrabal ve Vzpomínkách (25.05.2011) Ročenka oldskautských Kmenových novin: Ivan Vápenka: Vzpomínky na Jaroslava Foglara - Jestřába (24.06.2009) Právo: Ježek v kleci není český hlavolam (03.04.2009) Zdarskevrchy.cz: Kamarádství se nemůže ztratit ze světa. Rozhovor s dávným členem Pražské Dvojky Songem (26.01.2009) Dětské hřiště a ginkgo (04.12.2007) Jaroslav Foglar očima Jiřího Raby (26.01.2006) Jaroslav Foglar v hádankách a vzpomínkách (01.11.2005) Vzpomínky na Miloslava Šimka (22.10.2004) Petr Valach - Hvězdář: Jestřábe, díky (Foglar a já) (08.09.2004) Rudolf (Ruda) Jarolim: Foglar a já /Houston, Texas, USA/ (03.09.2004) Renáta Svobodová - Bílý květ: Svět Jaroslava Foglara (03.09.2004) Josef Bláha – Řešetlák: Foglar a já (Foglar a já) (03.09.2004) Vladimír Pechar - Pluto: Jestřáb odešel, ale přesto zůstal s námi (Foglar a já) (03.09.2004) Tomáš Hromádka – Krizmen: Vážený a milý Jestřábe (03.09.2004) Ivo Brzobohatý - Ještěr: Foglar a já – začátek a konec dětství (03.09.2004) Karel Pfeiffer: Foglar a já (03.09.2004) Jiri Zednicek: Foglar a ja (03.09.2004) Petr Vaníček: Foglar a já (03.09.2004) Adéla Vožechová: Foglar a já (03.09.2004) Dr. Oldřich Bělovský: Foglar a já (03.09.2004) Sylva Šimsová: Co pro mne v dětství znamenal Foglar (03.09.2004) Doc. Ing. Oldřich Doležal, DrSc.: Foglar a já (03.09.2004) Vladimír Pařil: Foglar a já (03.09.2004) Tomáš Černecký: Foglar a já (03.09.2004) Vlastislav Toman - Foglar a já, aneb o společné cestě (03.09.2004) Ivan Vápenka: V Jestřábově blízkosti (03.09.2004) Zimní večery s Rychlými šípy (05.05.2003) Foglarovské vzpomínky (2) (26.07.2002) Josef Bláha - Řešetlák: Foglar a já (25.07.2002) Dopis Jestřábovi (...FOGLAR A JÁ) (01.03.2002) Foglar a já... (28.11.2001) Vzpomínka astronomova (15.10.2001) Foglarovská vzpomínka (05.05.2001) |
Foglarovské výroky
Vyhledávání
Foglarovský svět a sametová revoluce
Bohoušek vzpomíná
Strach a smrt v díle Jaroslava Foglara Svíčka pro Vendu Jílka Výročí roku 2024
13 otázek - kvízy
*Foglarovský kvíz 4 NOVÝ
*Foglarovský kvíz 3 *Foglarovský kvíz 2 *Foglarovský kvíz 1 Přehled kvízů a výsledky Nejkomentovanější
Další edice Rychlých šípů - tentokrát ala PULS
24. 09. 2024 Počet komentářů: 8 Jan Šimáně - Galén: 100 let (1. října 1924 Praha – 13. února 2013 Tábor) 01. 10. 2024 Počet komentářů: 7 Návrat žlutého kvítku a jeho poselství 29. 10. 2024 Počet komentářů: 2 Přístav volá... už 90 let 05. 10. 2024 Počet komentářů: 1 Albatros.cz: Foglarovky: čtenářský rozcestník 22. 09. 2024 Počet komentářů: 1 Rychlé šípy a Světový den zvířat - 4. 10. 04. 10. 2024 Počet komentářů: 1 |