| STÍNADLA |
Bohousek
Rubriky
Nejčtenější články vydané v posledních 30 dnech
Prahou Jaroslava Foglara

Bydliště
Pracoviště
Klubovny
Tábořiště
Místa inspirace

Foglarovský svět
Tipy a vzpomínky pište na info@bohousek.cz, předmět: Prahou Jaroslava Foglara
Foglarovky
Bohoušek doporučuje

Vladimír Pechar - Pluto: Jestřáb odešel, ale přesto zůstal s námi (Foglar a já)

[ Autor: Vladimír Pechar - Pluto | zařazeno: 3. 9. 2004 | přečteno 12112 ]

Sotva jsem se jako dítě naučil číst, potkal jsem se po výtečných knihách Ferdy mravence a poněkud dementním časopisem Srdíčko s něčím, co pak na dlouhá desetiletí poznamenalo můj život. Kamarád mi půjčil svůj poklad a jak jsem pak zjistil, sledoval tím jasný cíl: chtěl si mě napsat do úvodního listu této knihy jako kamráda, se kterým loví bobříky. A tím je tedy ujasněno, že to byli Foglarovi „Hoši od Bobří řeky“, kteří mi měli trochu pozměnit dětský i pozdnější svět. Že je to bible každého správného kluka, jsem tehdy ještě nevěděl, ale silný zážitek jsem měl už při prvním čtení, stejně jako podruhé, když jsem „Hochy“ dostal k svátku jako nejvzácnější dárek. To mi bylo deset let a jak mám poznamenáno na oné citované úvodní stránce, dočetl jsem ji stejného dne, kdy jsem ji začal číst.
Od té doby jsem Rikitana a jeho hochy sledoval v jejich příbězích několikrát a věřím, že v kolotoči života ještě najdu čas, zastavit se u nich v Bobří hrázi, postát u ohně ve Sluneční zátoce i prožít vánoční nadílku nad kronikou, do níž bych tak rád napsal Rikitanovi, co pro mne udělal.
Pak následovaly všechny ty další foglarovky o omráčily mě noví hrdinové – Petr Solnar v „Boji o první místo“ a zejména Pavel s Ludvou v „Chatě v Jezerní kotlině“. Podvědomě jsem cítil, že tohle všechno není jen vykonstruované pro senzacechtivé polykače fantastických rodokapsových dobrodružství. Že to chce jen vidět a naslouchat. Čemu? Asi vlastnímu mládí, tomu ještě předšrámkovskému, mládí, které hledá a umí-li vítězit samo nad sebou, vítězí i v životě.
Sžíval jsem se s postavami Foglarových knih, bál se o ně, odsuzoval s nimi neschopnost nanicovatých kluků, které měl autor v takové nelásce.
Pak tu byla ještě nedostižná pětice Rychlých šípů, které jsem se snažil kopírovat v klubech – hlasatelských i později vpředovských. Mirek byl ovšem pro mne příliš vzorový, Rychlonožka zase moc bujarý – a tak jsem se vžíval do role Jarky Metelky, přitažlivějšího a vlastně bližšího a bytostnějšího. Trnul jsem nad kousky Rychlých šípů, fandil těm pěti neobyčejně obyčejným hrdinům, jásal nad jejich vítězstvími a legráckami.
To všechno byl můj malý svět, v němž jsem se snažil docílit dokonalosti svých hrdinů. Poctivě jsem několikrát lovil všech třináct bobříků a dodnes hrdě schovávám vyřezané barevné knoflíky, jež se mi jednou skutečně podařilo ulovit – i s tím bílým, nejtěžším.
A pak po desetiletích jsem se svým spisovatelem potkal. Napřed nesměle, kdy jsme se v dopisech oslovovali „vážený pane“, později skautskými přezdívkami a přátelsky. Malý byt Jaroslava Foglara a jeho stařičké maminky v korunní ulici byl pro mne posvátným, protože tady se rodilo něco neobyčejného.
Poznal jsem autorovy myšlenkové pochody, jeho fantastický, ale přesto reálný svět, jeho pracovitost a vitalitu. rád jsem přivítal výzvu k určité spolupráci a postupně pro něho a jeho přátele vyrobil řadu výtvarných prací, něco článků a reportáží a na závěr i to, v čem jsem našel vyvrcholení naší vzájemné spolupráce.
To už byl Jestřáb na svém nedobrovolném dlouhodobém pobytu v krčské nemocnici, kam jsem jej chodíval navštěvovat do jeho malého pokojíku. Zdravotně na tom byl už hodně špatně, ale duch jeho knih tam byl s ním. Povídali jsme si někdy o obyčejných věcech, někdy jsme se dohadovali o poslání jeho díla i o tom, co by dnešní mládí měli číst. Foglar měl svoje vyhraněné představy a je škoda, že už pro nevalný zdravotní stav nemohl dokončit to, co měl promyšleno. Hlavně jeho nemocné oči mu bránily, aby mohl intenzivně psát. psát o tom, co zažil, co vymyslel po desítkách let práce s mladými a jak to chtěl novým mladým předestřít i nyní.
V závěru jeho života jsem dostal za úkol udělat pro uctění Jaroslava Foglara důstojný památník. Navrhl jsem monument, který dnes stojí v jeho slavné Sluneční zátoce na Sázavě. Žulový blok jsem doplnil bronzovou Jestřábovou portrétní plastikou, jeho typickým totemem Hochů od Bobří řeky a strohou textovou deskou. Když pak Jestřáb osobně přijel 5. července 1997 při oslavě devadesátých narozenin na odhalení svého památníku, bylo to zjevení legendy.
Mnohé námitky o nadbytečnosti zdůrazňování kultu jeho osobnosti jsem musel odbývat již při práci na výtvarném zpracování svého návrhu podtržením, že Foglar skutečně už za života kultem je. Ano, byl kultem osobnosti, ale v tom nejsprávnějším a nejkladnějším slova smyslu. Takových kultů by bylo zapotřebí v našem světě víc. Jsem rtád, že jsem nepovolil v prosazení tak velké myšlenky a že ani Jestřáb nakonec proti tomu uctění nebyl. Jeho život a jeho velká práce tak byly ohodnoceny všemi, kteří pochopili velké zásluhy o nalezení úspěšné cesty dětí k lepšímu a plnějšímu životu.
Rád jsem Jestřábovi pomáhal, udělal jsem pro něj i pro jeho obdivovatele a přátele řadu odznaků, medailí, plaket, nejrůznějších výtvarných návrhů, fotografií či kreseb. On se mi za to odvděčil po svém – moje jméno propůjčil jedné z klukovských postav v příběhu „Rychlé šípy unikají potupě“. Jsem mu za to dodnes vděčný.
Jaroslav Foglar mě oslovil v útlém dětství a pomohl mi to dětství přežívat dodnes, do věku seniorského. Chtěl bych mu za to púoděkovat, alespoň touto malou vzpomínkou.
Díky, velké díky, Jestřábe.

Vladimír Pechar – Pluto
22. dubna 2002


Související články:
35 let: Sluneční zátoka v Parku kultury a oddechu Julia Fučíka 27. a 28. října (28.10.2021)
Rozhovor s Jaroslavem Čvančarou nad stránkami Sborníku nezávislých foglarovců (17.11.2019)
Foglarovský svět a sametová revoluce: Vzpomínka na seriál Záhada hlavolamu (16.10.2019)
Znojemsko.cz (3. 2. 2019): Vlastimil Mrva: Toulky mezi náhrobními kameny – Jaroslav Foglar (06.10.2019)
Vycházejí Střípky ze života Jindry Hojera. Křest za účasti autora proběhne 5. 9. v Pardubicích (02.09.2019)
Jestřáb: Já chtěl být cukrářem! Přepis magnetofonového záznamu rozhovoru s Jaroslavem Foglarem z roku 1988 při jedné z jeho cest do Švýcarska (18.01.2018)
Z. K. Slabý ve své nové knize Setkávání potkávání – Listování v osudech 2 předkládá vzpomínky na Jaroslava Foglara (15.01.2018)
Připomeňte si zajímavou vzpomínkovou publikaci (11.09.2017)
Jak Jáček s Michalem vyprávěli o Jestřábovi (05.09.2017)
Nová foglarovská knížka S Jestřábem v srdci (26.05.2017)
Vzpomínky na Foglara získával Jiří Trávníček (v rámci vzpomínek ostatních) (08.02.2015)
Jak jsme uklízeli u Rychlých šípů (01.02.2015)
Pavel Maurer: Ježek v kleci (08.12.2013)
Fotoblog Fr. Dostála: V červenci 1997 jsem byl také ve Sluneční zátoce (21.07.2013)
Neviditelný pes: Ivo Fencl - KNIHA: Po stopách ježka v kleci (21.07.2013)
Ivan Vápenka: Žil jsem s Rychlými šípy ...od roku 1955 dosud. Elektronická knižní novinka (06.06.2012)
Sbohem Vláďo – Dane (01.06.2012)
Obrys - Kmen 9/2012: Jestřábe, žádný ministr na tebe dosud neměl - píše František Dostál (02.03.2012)
Vojtěch Klimt: Jaroslav Foglar ovlivnil můj život (Foglar a já) (21.02.2012)
Semaforský fotograf Wágner o Foglarovi (05.12.2011)
Výprava za Jestřábem (17.10.2011)
Obrys-Kmen 38/2011: Karel Sýs - Širokko je daleko - o J. Foglarovi nejen v 80. letech (23.09.2011)
Foglar a Hrabal ve Vzpomínkách (25.05.2011)
Ročenka oldskautských Kmenových novin: Ivan Vápenka: Vzpomínky na Jaroslava Foglara - Jestřába (24.06.2009)
Právo: Ježek v kleci není český hlavolam (03.04.2009)
Zdarskevrchy.cz: Kamarádství se nemůže ztratit ze světa. Rozhovor s dávným členem Pražské Dvojky Songem (26.01.2009)
Dětské hřiště a ginkgo (04.12.2007)
Jaroslav Foglar očima Jiřího Raby (26.01.2006)
Jaroslav Foglar v hádankách a vzpomínkách (01.11.2005)
Vzpomínky na Miloslava Šimka (22.10.2004)
Petr Valach - Hvězdář: Jestřábe, díky (Foglar a já) (08.09.2004)
Rudolf (Ruda) Jarolim: Foglar a já /Houston, Texas, USA/ (03.09.2004)
Renáta Svobodová - Bílý květ: Svět Jaroslava Foglara (03.09.2004)
Josef Bláha – Řešetlák: Foglar a já (Foglar a já) (03.09.2004)
Tomáš Hromádka – Krizmen: Vážený a milý Jestřábe (03.09.2004)
Ivo Brzobohatý - Ještěr: Foglar a já – začátek a konec dětství (03.09.2004)
Karel Pfeiffer: Foglar a já (03.09.2004)
Jiri Zednicek: Foglar a ja (03.09.2004)
Petr Vaníček: Foglar a já (03.09.2004)
Adéla Vožechová: Foglar a já (03.09.2004)
Dr. Oldřich Bělovský: Foglar a já (03.09.2004)
Sylva Šimsová: Co pro mne v dětství znamenal Foglar (03.09.2004)
Doc. Ing. Oldřich Doležal, DrSc.: Foglar a já (03.09.2004)
Vladimír Pařil: Foglar a já (03.09.2004)
Tomáš Černecký: Foglar a já (03.09.2004)
Vlastislav Toman - Foglar a já, aneb o společné cestě (03.09.2004)
Ivan Vápenka: V Jestřábově blízkosti (03.09.2004)
Zimní večery s Rychlými šípy (05.05.2003)
Foglarovské vzpomínky (2) (26.07.2002)
Josef Bláha - Řešetlák: Foglar a já (25.07.2002)
Dopis Jestřábovi (...FOGLAR A JÁ) (01.03.2002)
Foglar a já... (28.11.2001)
Vzpomínka astronomova (15.10.2001)
Foglarovská vzpomínka (05.05.2001)



Foglarovské výroky
„S vaší pomocí chci udělat Stínadla takovými, jakými byla za dob Vojtěcha Vonta. Při památce mrtvého Roberta Komoura slibuji, že pokud budu na místě, které jste mi svěřili, nedopustím, aby bylo ve Stínadlech pošlapáváno právo a čest a porušována svornost. Už nikdy nesmí mezi námi vzniknout nesvár, už nikdy nesmí být porušena vontská tradice. Žlutá je barva naše!“ - prohlášení čerstvě zvoleného nového Velkého Vonta Vládi Dratuše po volbě 8. dubna.
Vyhledávání
 
KNIHA NÁVŠTĚV
Bohouškovy trvalky
Výročí roku 2023
13 otázek - kvízy
Nejkomentovanější
Vyšlo od roku 2018...
11. 02. 2023
Počet komentářů: 23

V dubnu vyjde první díl Foglarových deníků
07. 02. 2023
Počet komentářů: 16

„Sedm kulí“ ze 142 kolegia Akademie Jaroslava Foglara
24. 01. 2023
Počet komentářů: 13

Vlastimil Toman a jeho (foglarovský) svět
11. 02. 2023
Počet komentářů: 7

Celý den drobně prší - výbor z deníků Jaroslava Foglara (1920–1937)
17. 03. 2023
Počet komentářů: 6

Z mozaiky 143. kolegia Akademie Jaroslava Foglara
03. 03. 2023
Počet komentářů: 5

reklama

* Bohouška připravuje redakce ve složení: Milan Lebeda - Alpín (vedoucí), Petr Molka - Best (webmaster), Tomáš Hromádka - Krizmen (redaktor). Bohoušek je připravován ve spolupráci s Pražskou pobočkou SPJF.
* Články vyjadřují názory autorů a jsou majetkem redakce a vlastníků autorských práv. Bez souhlasu redakce nesmí být žádná část Bohouška publikována a to jak v tištěné, tak elektronické podobě.
* Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
* Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.
* Zprávy, příspěvky a žádosti můžete poslat na .