V Jestřábově blízkosti
Poznání:
Jako malý chlapec (v první polovině padesátých let) jsem prožíval školní prázdniny pravidelně u babičky kousek za Prahou v Újezdě nad Lesy (dnes je to městská čtvrť Praha 9). Zde jsem ve správné klukovské partě prožíval ta nejkrásnější dobrodružství, jaká si jen malý kluk může přát. Při jedné výpravě za dobrodružstvím, jsme se setkali s jinou partou a v poledním horku jsme ulehli do stínu jednoho plotu a vyprávěli si. Jeden hoch z té party začal vyprávět příběh o pětici chlapců, která žila v tajemné čtvrti města, kde podnikala výpravy do jiné čtvrti, které všichni říkali Stínadla. Vše nám líčil tak barvitě, že jsem tomuto kouzelnému dobrodružství propadl a moc jsem si přál tu partu chlapců z příběhu poznat blíže. To jsem tehdy ještě netušil, že po návratu z prázdnin domů, v rozkládacím gauči objevím časopisy Vpřed a Junák z poválečného období, kdy je odebíral můj starší bratr. A tím to pro mě začalo. Hltal jsem příběhy Rychlých šípů na zadní straně časopisu (byl to II.ročník) a dokonce jsem ve skříni našel kompletní přílohu tohoto časopisu - román na pokračování - Stínadla se bouří. Četl jsem ty příhody nesčetněkrát a pořád jsem toužil i po prvním díle, který se mi podařilo sehnat až později, v době mého učení. Také se mi vryla do paměti jména - píše Foglar, kreslí Fischer. To jméno FOGLAR vždy ve mně vyvolávalo tajuplné pocity o nějaké nadpřirozené bytosti, která snad pochází z jiného světa a přál jsem si nositele tohoto jména poznat osobně. Stále jsem si myslel, že snad ani nežije. Leč můj chlapecký osud tomu chtěl jinak...
Seznámení:
Někdy v roce 1958 jsem šel navštívit svého kamaráda do Žákovského domova v Černé ulici v Praze 2 - Novém Městě, kde bydlel jako mimopražský student. Od vstupních dveří mně zavedl do patra, kde měl svůj pokoj a zde jsem na něho chvíli čekal než si něco vyřídil ve svém pokoji. Na chodbě se objevila velká skupina chlapců, která začala nepředstavitelně povykovat a dokonce se i pošťuchovat a vše hrozilo ve vypuknutí rvačky. V tom se otevřely jedny dveře a vyšel ven člověk, patrně vychovatel, který je začal okřikovat, aby se ztišili a rozešli. Horda hochů ho však nebrala vůbec na vědomí a pokračovala ve svém řádění. Ten člověk se ještě chvíli pokoušel si sjednat autoritu, ale když se mu to nepodařilo, opět za sebou zavřel dveře své pracovny. Již hodnou chvíli u mě stál kamarád a celou scénu pozoroval se mnou. Mně bylo toho člověka dost líto neb si z něho nikdo nic nedělal a já si z toho všeho připadal dost trapně. Kamarád vše pozoroval rovněž s úšklebkem vůči onomu člověku a bylo vidět, že takovéto scény jsou zde časté. Zeptal jsem se ho, co že to bylo za pána a on mi se smíchem odpověděl: "to byl zdejší vychovatel, nějaký Foglar!" V tom okamžiku by se ve mně krve nedořezal. Tak to byl ten můj chlapecký idol, kterého jsem si tak přál osobně poznat? On skutečně žije!! Nikdy bych si tehdy nepomyslel, že ho poprvé uvidím v tak ponižující situaci. Od kamaráda jsem odcházel s těžkým srdcem, jak se mohou mladí chlapci chovat k takovému člověku, který věnuje svůj život jen pro jejich krásné dětství.
Pozn.: Později, když jsem tuto příhodu Jestřábovi vyprávěl, dal mi za pravdu, že tam takoví hoši byli, ale ne všichni a že k činnosti vychovatele mládeže ve věku 14 - 17 let (a to nebyl věk, kterému se celý život věnoval) byl donucen tehdejšími politickými okolnostmi.
Přátelství:
Od této, pro mě tak smutné, chvíle jsem na tuto příhodu často myslel a stále jsem doufal, že se s tímto člověkem seznámím osobně a budu mu moci být nablízku. Poprvé jsem se s ním osobně setkal 27. listopadu 1966 v pořadu Divadla bez opony "Zlaté údolí" v sále Chmelnice v Praze 3 a k bližšímu vzájemnému setkání došlo až 15. března 1968 na besedě s Jestřábem-Jaroslavem Foglarem, kterou pořádal Klub přátel Jaroslava Foglara a Kruh trampů-Londonovců. Byla to jedna z prvních velkých akcí, kdy se zatvrzelé politické ledy kolem tohoto spisovatele začaly prolamovat.
Už od září 1966 začaly opět vycházet kreslené příběhy Rychlých šípů na stránkách Ostravského kulturního zpravodaje, což byl pro mě opět překrásný šok, když jsem na Vinohradech, na stanici tramvaje u vodárny, spatřil za sklem výlohy pouličního stánku Poštovní novinové služby první příběh Rychlých šípů, jak Mirek osvobozuje Jarku.
Na již popsané besedě v Ministerstvu obchodu na Staroměstském náměstí, jsem se pak poprvé osobně setkal s Jestřábem a navázal i kontakt s utvořeným Klubem přátel Jaroslava Foglara, jmenovitě se Zdeňkem Pírkem ze Vsetína. Od tohoto okamžiku jsem začal v KPJF aktivně pracovat a s Jestřábem se i stýkat. Poznal jsem i jeho milou maminku, která mi vždy při příchodu k nim do bytu říkávala: "Á, pan Vápenka, jen pojďte dál." a hned mi připravovala čaj. Těch návštěv potom bylo nepočítaně a vždy jsem se snažil oběma nějak pomoci. Jako vyučený elektromontér jsem dokonce zavedl nové osvětlení na jejich toaletu a prováděl i jiné drobné opravy. V té době jsem již začal psát různé příspěvky na foglarovské téma. Za nejlepší z té doby považuji reportáž o natáčení TV seriálu Záhada hlavolamu v Barrandovských ateliérech a fotografický seriál z putování za klubovnami Hochů od bobří řeky. Byl jsem vnitřně prodchnut štěstím, že mohu být v blízkosti člověka, který ovlivnil můj život od dětství na celý život. Jestřába jsem vždy považoval za svého druhé otce a také jsem se tak k němu pokorně choval. Mnohokrát jsem kvůli tomu měl nepříjemnosti ve své rodině, kdy mně manželka kladla ultimativní podmiňovací otázky, zda ona a rodina či Jestřáb? Častokrát jsem dal přednost Jestřábovi!
Spanilé jízdy:
V letech 1987 - 1991 jsem měl ojedinělou příležitost se s tímto vzácným člověkem sblížit podobně, jak jen může poslušný syn ctít svého otce. Stalo se tak především při našich jízdách na besedy s Jaroslavem Foglarem, na které byl zván do různých měst naší vlasti. Při cestování autem, kdy jsem Jestřába doprovázel, jsem prožíval vzácné chvíle, při kterých jsem ho měl jen pro sebe. Během jízd se ze mě stal pozorný posluchač řady příběhů, které pak Jestřáb popsal ve své knize Život v poklusu a jejíž první vydání (II. část) jsem měl možnost i graficky upravit a napsat úvod. Byly to nezapomenutelné chvíle strávené v blízkosti mně drahého člověka a aby se na tyto, dnes již historické momenty, nezapomnělo, připomenu je zde stručným přehledem :
Nejdříve to však byla pozvání na autogramiády sekce autogramů Klubu sběratelů kuriozit, kterou jsem tehdy vedl. Jestřáb se rád účastnil našich setkání, a to: 25. listopadu 1978 na 14. setkání, po té 24. března 1984 na Jarním setkání, vždy v ÚKDŽ v Praze 2 a nakonec 8. listopadu 1986 na Velkém podzimním setkání sběratelů autogramů Klubu sběratelů autogramů (jehož jsem byl předsedou) v DKK na Smíchově v Praze 5.
No a potom již následovaly cesty, nejdříve ty v roce 1987:
19. února na besedu v Klubu 17 Petynka v Praze 6, kde byl poprvé promítán film "Jestřáb", natočený členem Foglarova oddílu Jaroslavem Čvančarou.
20. března na 3. ples čtenářů v Domě kultury kovoprůmyslu v Praze 5, kterou pořádal DKK společně s Arbesovým knihkupectvím a na kterém se konala i veliká autogramiáda spisovatelů.
25. března na soutěžní pořad Divadla Sklep "Rychlé šípy soutěží", který se konal v OKD Dobeška v Praze 4 a při kterém byl Jestřáb "odborným porotcem".
11. dubna na besedu v Mníšku pod Brdy, kterou uspořádalo Místní kulturní středisko spolu s Pony Expressem a na které byl opět promítnut film "Jestřáb". J. Foglar zde dostal velikou krabici kremrolí!
15. dubna na besedu ve Vysokoškolském klubu A na Strahově v Praze 6.
23. dubna na pořad "Rychlé šípy moji přátelé", který uspořádal Klub sběratelů autogramů v DKK na Smíchově v Praze 5 a ke kterému jsem připravil sešit s přehledem všech kreslených Foglarových seriálů.
19. května na besedu v OKD Blankyt v Praze 4.
22. září na "Posezení s J. Foglarem" v OKD 4 - Blankyt v Praze 4.
29. září na besedu "Wabi Ryvola rozmlouvá s J. Foglarem" v Klubu Petynka v Praze 6. Čeští indiáni zde předali Jestřábovi ozdobnou šerpu.
8. října na pořad "Z tajemství Arbesova knihkupectví", konaném v Klubu mládeže U bílého koníčka v Praze 1.
28. října na besedu v Muzeu hl. města Prahy v Praze 1
29. října znovu na pořad "Z tajemství Arbesova knihkupectví" v Klubu mládeže U bílého koníčka v Praze 1, kde byla Jestřábovi předána pamětní přezka Pony Expressu.
10. listopadu na koncert KTO a Krajánků (dnes Taxmenů) v DKK na Smíchově v Praze 5.
26. listopadu na autogramiádu v knihkupectví Karla Čapka na Vinohradech v Praze 2.
27. listopadu na autogramiádu v Arbesově knihkupectví na Smíchově v Praze 5. Po ukončené autogramiádě se konala beseda s pražskými mládežnickými činovníky v jedoucí tramvaji po Praze, po stopách kluboven Hochů od bobří řeky (byla vydána i originální jízdenka pro účastníky).
30. listopadu na autogramiádu v Knize Studánka na České ulici v Brně. Zde se s Jestřábem poprvé sešli i herec L. Lakomý a hudební skladatel E. Zámečník.
3. prosince na autogramiádu v Knize ve Spálené ulici v Praze 1.
12. prosince na besedu "Posezení s J.Foglarem" v OKD 4 - Blankyt v Praze 4.
Jestřába jsem v tomto roce osobně nedoprovázel na dalších osmi akcích.
V roce 1988 naše cesty pokračovaly:
28. ledna na besedu v krajském muzeu v Hradci Králové, organizované Klubem uměleckých forem radosti (KUFR).
10. února na besedu OV č. 28 v Druhovýrobě v Praze 10.
18. února na posezení Tramp clubu Praha, kde mu byl předán diplom čestného členství v TCP.
24. února na besedu v městském kulturním středisku v Protivíně, kterou spolupořádala místní lidová knihovna a kdy po skončení jsme navštívili vedoucího místního skautingu a velkého příznivce Jestřába V. Bouchala.
10. března na besedu v OKD 4 - Blankyt v Praze 4.
16. března na besedu v Litoměřicích, organizovanou KM Družba a ZO ČSOP.
24. března na koncert "Rock posez" v MKS v Mostu.
31. března na besedu "Cesta za žlutým kvítkem" ve Sdruženém klubu v Novém Městě nad Metují. Spoluúčastníkem pořadu byl Kája Saudek, kreslíř comicsů, mající zde výstavu.
6. dubna na besedu SSM stavební fakulty ČVUT v Dejvicích v Praze 6. Promítán film "Tábor Černého delfína".
9. dubna na besedu ve Vysokoškolském klubu 007 FS ČVUT Strahov v Praze 6, na které byla poprvé promítnuta groteska Tomáše Vorla "Rychlé šípy zakládají klub".
12. dubna na koncert "Rock posez" v Mladé Boleslavi.
19. dubna na besedu "Posezení nad knihou" ve Vědecké knihovně v Liberci-Vratislavicích.
20. dubna na autogramiádu na výstavě "Bobří hráz" (o činnosti Hochů od Bobří řeky) v OKD 4 - Benkova v Praze 4.
27. dubna na besedu v Novém Bydžově, konanou MKS s uspořádáním výstavky knih a patřičnou výzdobou.
30. dubna dopoledne na autogramiádu na výstavě "Bobří hráz" v OKD 4 - Benkova v Praze 4.
30. dubna odpoledne na pořad redakce Kmenu "Slavnosti jara v Praze" ve Vojanových sadech v Praze 1.
3. května na besedu v DK ROH + MKS v Děčíně. Cestou jsme zažili opravdový horor, když jsem si chtěl dle rady kamaráda zkrátit cestu přes Litoměřice okresními cestami a před jedním železničním přejezdem nás zastavila červená signalizace. Po skoro hodinovém čekání jsem tento přejezd přejížděl i přes nebezpečí průjezdu vlaku, abychom na besedu vůbec přijeli. Naštěstí vlak nejel (jednalo se o poruchu signalizace), ale tu hrůzu v očích Jestřába a mé ženy při projíždění trati a jejich současný společný výkřik hrůzy, vidím i slyším dodnes. Nakonec jsme na místo dorazili s více jak půlhodinovým zpožděním, ale plný sál stále čekal a bouřlivě nás přivítal.
10. května na besedu do Plzně, organizovanou FV SSM VŠ strojní a elektro v aule VŠ.
17. května na besedu do Varnsdorfu, konanou ve Velveta klubu, za spoluúčasti Jaroslava Velinského-Kapitána Kida, bývalého člena Jestřábova oddílu.
18. května na besedu OV 59 a 29. organizace CSŽ v Praze 3.
24. května na besedu v Základní škole v Presslově ulici v Praze 5.
26. května na besedu do Litomyšle, pořádanou v MKS, kde spoluúčinkovalo Duo Červánek.
31. května na besedu do Chrudimi, konanou OKS+ZO SSM v kulturním domě.
7. června na besedu v Klubu architektů v Letenské ulici v Praze 1.
10. června na besedu v Drážďanech (NDR), uspořádanou zdejšími českými studenty. Doprovázela nás i moje žena a Jestřáb si během jízdy moc pochvaloval její výborné občerstvení. Rovněž jsme navštívili Muzeum Karla Maye v Radebeulu.
7. září na besedu v Charitasu na Karlově náměstí v Praze 2.
19. září na besedu v Plzni, pořádanou CZV SSM Škoda Plzeň, při které byly poprvé vystaveny originály několika seriálů o Rychlých šípech a také výstavka z činnosti J.Foglara.
29. září na besedu v Sedlčanech, uspořádanou ZO SSM BIOS+KDS+MO SSM.
27. října na besedu v České Třebové, organizovanou SKP.
3. listopadu na besedu v Hradci Králové, pořádal KUFR+KK+Nový Hradec Králové. Jestřáb zde předal několik originálů seriálů o RŠ k reprodukci pro městský časopis PULS.
21. listopadu na besedu ve Strakonicích, akce ZO SSM Strojírna II.+DK RO.
25. listopadu na koncert skupiny Karabina v OKVS Brno II.
29. listopadu na Literární večer v Okresní knihovně v Jičíně.
6. prosince na pořad "Country Mikuláš" v PKOJF v Praze 7.
14. prosince na autogramiádu pořádanou Arbesovým knihkupectvím na Předvánočních Arbesových trzích na Arbesově náměstí v Praze 5.
17. prosince dopoledne na pietní slavnost odhalení pamětní desky na hrobu Dr. Jana Fischera na Olšanských hřbitovech v Praze 3.
17. prosince odpoledne pak na pořad "Rychlé šípy slaví narozeniny" v rámci výstavy k 50. výročí vzniku Rychlých šípů v OKD 4 - Osohova v Praze 4.
V tomto roce jsem Jestřába nedoprovázel na dalších jedenácti akcích.
V roce 1989 byly naše cesty následující:
19. ledna na besedu v základní škole ve Středoklukách.
21. ledna na autogramiádu v rámci výstavy "Rychlé šípy slaví narozeniny" v OKD 4 - Osohova v Praze 4.
3. března na pořad/představení "Mluvte, mluvte, to nás zajímá" ve Futurum DKK na Smíchově v Praze 5.
8. března na autogramiádu v Knize ve Spálené ulici v Praze 1.
17. března na autogramiádu konanou na 5. čtenářském plese v DKK na Smíchově v Praze 5.
12. dubna na pořad Klubu sběratelů autogramů "O kresleném seriálu vypráví Kája Saudek" v DKK na Smíchově v Praze 5.
27. dubna na pořad "Motýl ve tváři J.Foglara" v Malostranské besedě - OKD 1 v Praze 1.
11. května na besedu "Jestřáb" v OKD 4 - Blankyt v Praze 4.
18. května na besedu v ZŠ Pertoldova + TJ Pedagog Modřany v Praze 4.
23. května na Country Arénu 89 v Klubu Omega v Praze 3.
24. května na besedu v OKD - Gong v Praze 9.
6. června na besedu v Základní škole v Jesenici na Rakovnicku.
13. června na besedu v Kovohutích Příbram.
27. září na besedu v Radiopaláci ÚKDŽ v Praze 2.
25. října na koncert Krajánků "Country Aréna" v ZK Tesla Strašnice v Praze 3.
28. října na besedu v Mladé Boleslavi, konané při setkání tří oddílů TOM. Pořádal Bobří oddíl a ZÚ MěDPM.
6. listopadu na besedu Okresní knihovny v DK Příbram. Z celé besedy byl pořízen videozáznam.
15. listopadu na besedu v MK v Chlumci nad Cidlinou.
23. listopadu na besedu v Klubu Prosek OKD 9 v Praze 9.
29. listopadu na besedu PIS-vlastivědného klubu Třebíč v ÚKDŽ v Praze 2.
9. prosince na promítání videozáznamu TV seriálu "Záhada hlavolamu" a předání zlatého SENu - břízového lístku Jestřábovi v KS - Amfora v Praze 4.
14. prosince na pořad Knižního velkoobchodu v Divadle hudby v Praze 1.
V roce 1989 jsem nebyl spoluúčasten na dalších 14 Jestřábových akcích.
Po sametové studentské revoluci se rozpoutala euforie svobody a demokracie, a tak byl Jestřáb zván na mnohé akce již bez mé účasti. Přesto jsem i v roce 1990 Jestřába doprovázel na několik akcí:
15. ledna na pořad "Rychlé šípy po 20 letech" konaném v DKK na Smíchově v Praze 5.
9. dubna na Country Arénu v OK - Eden v Praze 10.
24. dubna na setkání s J. Foglarem v OK Písek.
22. května na besedu Junáckého střediska Lípa v Říčanech u Prahy.
26. června na besedu v Městském domě dětí a mládeže v Mladé Boleslavi.
12. listopadu na autogramiádu Skautského střediska v Černošicích u Prahy (Jestřábovo dlouholeté letní sídlo).
V roce 1991 jsem Jestřába ještě vezl:
2. února na premiéru divadelní hry "Rychlé šípy a záhada hlavolamu" v Městském divadle v Mostě.
11. dubna na zahájení výstavy "Když duben přichází" v Okresním vlastivědném muzeu v Litoměřicích. A to byla poslední společná akce, na kterou jsem Jestřába vezl.
Oslava Jestřábova díla:
Po celou dobu mé činnosti v Jestřábově blízkosti jsem se snažil být nápomocen v propagaci jeho díla a jeho osoby. Největšího uznání se mi za to dostalo v červnu 1969, kdy jsem od vedení Klubu přátel Jaroslava Foglara obdržel Čestné uznání za obětavou organizátorskou práci a šíření myšlenek Foglarova díla a vzápětí na to, v červenci téhož roku, mně Kolegium junů při vedení KPJF udělilo čestné vyznamenání 3. JUN za aktivní práci ve vedení KPJF, péči o oblast sběratelskou, vydávání nepravidelníku Sběratel a rozsáhlou publicistickou činnost. Dodnes si obou těchto vyznamenání nesmírně vážím, jsem na ně nanejvýš hrdý a jejich tehdejší převzetí patří mezi mé nezapomenutelné okamžiky. Naposledy jsem obdržel i Čestné uznání od Sdružení přátel Jaroslava Foglara v listopadu 1998, a to za dlouholetou propagaci díla Jaroslava Foglara.
Ve svém životě jsem také připravil několik větších foglarovských akcí, které bych teď rád připomenul:
23. dubna 1987 pořad "Rychlé šípy moji přátelé" v DKK Smíchov v Praze 5. Připravil jsem sešit s přehledem všech Foglarovských seriálů.
14. prosince 1988 - 13. ledna 1989 výstava "Rychlé šípy slaví narozeniny" v KS - Osohova v Praze 4.
17. prosince 1988 (dopoledne) odhalení pamětní desky na hrobě Dr. Jana Fischera, kreslíře Rychlých šípů na Olšanských hřbitovech v Praze 3.
17. prosince 1988 (odpoledne) pořad "Rychlé šípy slaví narozeniny" v KS Osohova v Praze 4.
22. prosince 1989 vyprávění "Rychlé šípy a Ti druzí aneb Jaroslav Foglar včera a dnes" v Mníšku pod Brdy
leden-prosinec 1990 řízení pravidelné rubriky "Přátelé žlutého kvítku" v týdeníku Květy a založení "Klubů Květů".
15. ledna 1990 pořad "Rychlé šípy po dvaceti letech" v DKK Smíchov v Praze 5.
29. ledna 1990 soutěžní pásmo "Znáte Rychlé šípy?" v Klubu Prosek v Praze 9.
29. března - 30. dubna 1990 výstava "19 knih Jaroslava Foglara" v Památníku národního písemnictví na Strahově v Praze 6.
15. - 30. června 1990 výstava "Kde jsou u vás Stínadla?" v DKK Smíchov v Praze 5, spolu s vyhodnocením stejnojmenné výtvarné a fotografické soutěže pro mládež, uvedené v 17.čísle týdeníku Květy.
25. listopadu 1990 soutěžní pásmo "Znáte Rychlé šípy?" na I. dnu Comics v KD Vltava v Praze 7.
11. dubna - 12. května 1991 výstava "Když duben přichází" v Okresním vlastivědném muzeu v Litoměřicích.
14. dubna 1991 zájezd na divadelní představení "Rychlé šípy a záhada hlavolamu" do Městského divadla v Mostu. Účastnilo se celkem 75 osob ve dvou autobusech.
21. ledna 1992 soutěžní pásmo "Znáte Rychlé šípy?" v rámci výstavy "Život a dílo Jaroslava Foglara" v Technickém muzeu v Brně (17. 1-1. 3. 1992).
Naposledy jsem chtěl být moc nápomocen při vytvoření památníku pražské Dvojky ve Sluneční zátoce u Ledče nad Sázavou v roce 1996. Jenže člověk s čistým a dobrým úmyslem míní, ale jiní mění...
Smutný konec:
Po mém soudním sporu s vydavatelem Muchou o zachování čistoty Foglarova díla v "Čertovské cause" v letech 1991-1992 se kolem Jestřába začali shlukovat našeptávači, kterým se podařilo Jestřába značně ovlivňovat.
Kdysi jsem vezl Jestřába na ranní lékařské vyšetření a tehdy mi v autě řekl : "Ivo, nás dva nesmí nikdo nikdy rozeštvat. Naše vzájemné přátelství si musíme uchovat až do smrti!"
Tehdy jsem si těchto jeho slov velmi vážil a dodnes je nosím v srdci. Leč těmto lidem se to podařilo a já jsem s Jestřábem přerušil veškeré osobní kontakty. Mé svědomí je však naprosto čisté a legendární jméno FOGLAR, jež nosím ve své mysli od svých jedenácti let, nikdy nepošpiním!
květen 2000, Praha 5
Ivan Vápenka
.jpg)
