Dr. Oldřich Bělovský: Foglar a já

O existenci SPJF jsem se dozvěděl z inernetové diskuzní stránky Junáka. Vzhledem k tomu, že jsem se také již setkal s různými negativními názory na osobnost a dílo Jaroslava Foglara, chtěl bych se s vámi v krátkosti podělit o vlastní zkušenosti a zážitky.
Jako snad většina mých vrstevníků (jsem ročník 1939) jsem přišel nejprve do styku s kresleným seriálem o Rychlých šípech. Ležel jsem v roce 1947 několik týdnů v nemocnici a nejsvětlejším bodem návštěv rodičů byl den, kdy přinesli nové číslo časopisu Vpřed, kde jsem se okamžitě vrhl na poslední stránku. A když jsem později vstoupil do Junáka jako vlče, měl na tom lví zásluhu román Devadesátka pokračuje, který také vycházel ve Vpředu na pokračování . Nemusím snad zdůrazňovat, že mezi moje nejmilejší dárky pak patřily další foglarovky (Hoši od Bobří řeky, Chata v Jezerní kotlině, Když duben přichází, Boj o první místo ...).
Když potom byly odstraňovány Foglarovy knihy z obchodů i z knihoven, měl jsem to štěstí, že naše učitelka češtiny řadu těchto knih zachránila, tajně nám je půjčovala a později věnovala. A s kamarády jsme dále pilně lovili bobříky.
Když jsem se po svém odchodu do exilu stal vedoucím jednoho exilového skautského oddílu, patřilo předčítání foglarovek k programu našich schůzek a večerů na táborech. A dvakrát jsme hráli Alvareza, pro jiné táborové hry jsme čerpali také z foglarových námětů. Kromě skautských odborek měli naši skautíci na krojích samozřejmě i bobříky.
Nakonec ještě jedna zajímavost. Přátelíme se zde s jednou německou rodinou, kde se mluví německy i česky. Otec totiž vyučoval asi dva roky němčinu v Brně a celá rodina tam byla s ním. Matka se tam naučila velice dobře česky a teď to přenáší i na děti. Nejstarší syn, když si byl u nás vybrat něco ke čtení, sáhl po Foglarovi (Chata v Jezerní kotlině, později trilogie ze Stínadel).
Nechci se pouštět do nějakého "odborného" rozboru Foglarova díla - ať už jde o literární kvality, morální náplň a pod. Také nemohu tvrdit, že se mi vše, co napsal, beze zbytku líbilo. Ale můj život byl Foglarem ovlivněn a domnívám se, že ne špatně. A dodnes stojí v mojí knihovně celé jeho dílo.

Z Mohuče zdraví a palce drží
Dr. Oldřich Bělovský (skautsky Obé)
Mainz, 18. 12. 2001