| STÍNADLA | VEČER SVĚTEL |
Bohousek
Rubriky
Bohoušek doporučuje
Stinadla.cz ADAM
iKlubovna Bohumil Konečný - Bimba
Jaroslav Foglar - Jestřáb Foglarovec
Douhodobka - Tisíc mil k Wichkitatu magazín eKamarád
Bohoušek.cz Dětská seznamka
Stránky SPJF www.Borovice.cz

Menhartovy stránky
Zóna Pražské pobočky SPJF
Další odkazy - připravujeme

WebArchiv - archiv českého webu
Počet návštěvníků
Počet návštěv od 29. 8. 2000
počet návštěv
iSBERAC.cz

Vladimír Pechar - Pluto: Jestřáb odešel, ale přesto zůstal s námi (Foglar a já)

[ Autor: Vladimír Pechar - Pluto | zařazeno: 3. 9. 2004 | přečteno 9573 ]

Sotva jsem se jako dítě naučil číst, potkal jsem se po výtečných knihách Ferdy mravence a poněkud dementním časopisem Srdíčko s něčím, co pak na dlouhá desetiletí poznamenalo můj život. Kamarád mi půjčil svůj poklad a jak jsem pak zjistil, sledoval tím jasný cíl: chtěl si mě napsat do úvodního listu této knihy jako kamráda, se kterým loví bobříky. A tím je tedy ujasněno, že to byli Foglarovi „Hoši od Bobří řeky“, kteří mi měli trochu pozměnit dětský i pozdnější svět. Že je to bible každého správného kluka, jsem tehdy ještě nevěděl, ale silný zážitek jsem měl už při prvním čtení, stejně jako podruhé, když jsem „Hochy“ dostal k svátku jako nejvzácnější dárek. To mi bylo deset let a jak mám poznamenáno na oné citované úvodní stránce, dočetl jsem ji stejného dne, kdy jsem ji začal číst.
Od té doby jsem Rikitana a jeho hochy sledoval v jejich příbězích několikrát a věřím, že v kolotoči života ještě najdu čas, zastavit se u nich v Bobří hrázi, postát u ohně ve Sluneční zátoce i prožít vánoční nadílku nad kronikou, do níž bych tak rád napsal Rikitanovi, co pro mne udělal.
Pak následovaly všechny ty další foglarovky o omráčily mě noví hrdinové – Petr Solnar v „Boji o první místo“ a zejména Pavel s Ludvou v „Chatě v Jezerní kotlině“. Podvědomě jsem cítil, že tohle všechno není jen vykonstruované pro senzacechtivé polykače fantastických rodokapsových dobrodružství. Že to chce jen vidět a naslouchat. Čemu? Asi vlastnímu mládí, tomu ještě předšrámkovskému, mládí, které hledá a umí-li vítězit samo nad sebou, vítězí i v životě.
Sžíval jsem se s postavami Foglarových knih, bál se o ně, odsuzoval s nimi neschopnost nanicovatých kluků, které měl autor v takové nelásce.
Pak tu byla ještě nedostižná pětice Rychlých šípů, které jsem se snažil kopírovat v klubech – hlasatelských i později vpředovských. Mirek byl ovšem pro mne příliš vzorový, Rychlonožka zase moc bujarý – a tak jsem se vžíval do role Jarky Metelky, přitažlivějšího a vlastně bližšího a bytostnějšího. Trnul jsem nad kousky Rychlých šípů, fandil těm pěti neobyčejně obyčejným hrdinům, jásal nad jejich vítězstvími a legráckami.
To všechno byl můj malý svět, v němž jsem se snažil docílit dokonalosti svých hrdinů. Poctivě jsem několikrát lovil všech třináct bobříků a dodnes hrdě schovávám vyřezané barevné knoflíky, jež se mi jednou skutečně podařilo ulovit – i s tím bílým, nejtěžším.
A pak po desetiletích jsem se svým spisovatelem potkal. Napřed nesměle, kdy jsme se v dopisech oslovovali „vážený pane“, později skautskými přezdívkami a přátelsky. Malý byt Jaroslava Foglara a jeho stařičké maminky v korunní ulici byl pro mne posvátným, protože tady se rodilo něco neobyčejného.
Poznal jsem autorovy myšlenkové pochody, jeho fantastický, ale přesto reálný svět, jeho pracovitost a vitalitu. rád jsem přivítal výzvu k určité spolupráci a postupně pro něho a jeho přátele vyrobil řadu výtvarných prací, něco článků a reportáží a na závěr i to, v čem jsem našel vyvrcholení naší vzájemné spolupráce.
To už byl Jestřáb na svém nedobrovolném dlouhodobém pobytu v krčské nemocnici, kam jsem jej chodíval navštěvovat do jeho malého pokojíku. Zdravotně na tom byl už hodně špatně, ale duch jeho knih tam byl s ním. Povídali jsme si někdy o obyčejných věcech, někdy jsme se dohadovali o poslání jeho díla i o tom, co by dnešní mládí měli číst. Foglar měl svoje vyhraněné představy a je škoda, že už pro nevalný zdravotní stav nemohl dokončit to, co měl promyšleno. Hlavně jeho nemocné oči mu bránily, aby mohl intenzivně psát. psát o tom, co zažil, co vymyslel po desítkách let práce s mladými a jak to chtěl novým mladým předestřít i nyní.
V závěru jeho života jsem dostal za úkol udělat pro uctění Jaroslava Foglara důstojný památník. Navrhl jsem monument, který dnes stojí v jeho slavné Sluneční zátoce na Sázavě. Žulový blok jsem doplnil bronzovou Jestřábovou portrétní plastikou, jeho typickým totemem Hochů od Bobří řeky a strohou textovou deskou. Když pak Jestřáb osobně přijel 5. července 1997 při oslavě devadesátých narozenin na odhalení svého památníku, bylo to zjevení legendy.
Mnohé námitky o nadbytečnosti zdůrazňování kultu jeho osobnosti jsem musel odbývat již při práci na výtvarném zpracování svého návrhu podtržením, že Foglar skutečně už za života kultem je. Ano, byl kultem osobnosti, ale v tom nejsprávnějším a nejkladnějším slova smyslu. Takových kultů by bylo zapotřebí v našem světě víc. Jsem rtád, že jsem nepovolil v prosazení tak velké myšlenky a že ani Jestřáb nakonec proti tomu uctění nebyl. Jeho život a jeho velká práce tak byly ohodnoceny všemi, kteří pochopili velké zásluhy o nalezení úspěšné cesty dětí k lepšímu a plnějšímu životu.
Rád jsem Jestřábovi pomáhal, udělal jsem pro něj i pro jeho obdivovatele a přátele řadu odznaků, medailí, plaket, nejrůznějších výtvarných návrhů, fotografií či kreseb. On se mi za to odvděčil po svém – moje jméno propůjčil jedné z klukovských postav v příběhu „Rychlé šípy unikají potupě“. Jsem mu za to dodnes vděčný.
Jaroslav Foglar mě oslovil v útlém dětství a pomohl mi to dětství přežívat dodnes, do věku seniorského. Chtěl bych mu za to púoděkovat, alespoň touto malou vzpomínkou.
Díky, velké díky, Jestřábe.

Vladimír Pechar – Pluto
22. dubna 2002


Související články:
Připomeňte si zajímavou vzpomínkovou publikaci (11.09.2017)
Jak Jáček s Michalem vyprávěli o Jestřábovi (05.09.2017)
Nová foglarovská knížka S Jestřábem v srdci (26.05.2017)
Vzpomínky na Foglara získával Jiří Trávníček (v rámci vzpomínek ostatních) (08.02.2015)
Jak jsme uklízeli u Rychlých šípů (01.02.2015)
Pavel Maurer: Ježek v kleci (08.12.2013)
Fotoblog Fr. Dostála: V červenci 1997 jsem byl také ve Sluneční zátoce (21.07.2013)
Neviditelný pes: Ivo Fencl - KNIHA: Po stopách ježka v kleci (21.07.2013)
Ivan Vápenka: Žil jsem s Rychlými šípy ...od roku 1955 dosud. Elektronická knižní novinka (06.06.2012)
Sbohem Vláďo – Dane (01.06.2012)
Obrys - Kmen 9/2012: Jestřábe, žádný ministr na tebe dosud neměl - píše František Dostál (02.03.2012)
Vojtěch Klimt: Jaroslav Foglar ovlivnil můj život (Foglar a já) (21.02.2012)
Semaforský fotograf Wágner o Foglarovi (05.12.2011)
Výprava za Jestřábem (17.10.2011)
Obrys-Kmen 38/2011: Karel Sýs - Širokko je daleko - o J. Foglarovi nejen v 80. letech (23.09.2011)
Foglar a Hrabal ve Vzpomínkách (25.05.2011)
Ročenka oldskautských Kmenových novin: Ivan Vápenka: Vzpomínky na Jaroslava Foglara - Jestřába (24.06.2009)
Právo: Ježek v kleci není český hlavolam (03.04.2009)
Zdarskevrchy.cz: Kamarádství se nemůže ztratit ze světa. Rozhovor s dávným členem Pražské Dvojky Songem (26.01.2009)
Dětské hřiště a ginkgo (04.12.2007)
Jaroslav Foglar očima Jiřího Raby (26.01.2006)
Jaroslav Foglar v hádankách a vzpomínkách (01.11.2005)
Vzpomínky na Miloslava Šimka (22.10.2004)
Petr Valach - Hvězdář: Jestřábe, díky (Foglar a já) (08.09.2004)
Rudolf (Ruda) Jarolim: Foglar a já /Houston, Texas, USA/ (03.09.2004)
Renáta Svobodová - Bílý květ: Svět Jaroslava Foglara (03.09.2004)
Josef Bláha – Řešetlák: Foglar a já (Foglar a já) (03.09.2004)
Tomáš Hromádka – Krizmen: Vážený a milý Jestřábe (03.09.2004)
Ivo Brzobohatý - Ještěr: Foglar a já – začátek a konec dětství (03.09.2004)
Karel Pfeiffer: Foglar a já (03.09.2004)
Jiri Zednicek: Foglar a ja (03.09.2004)
Petr Vaníček: Foglar a já (03.09.2004)
Adéla Vožechová: Foglar a já (03.09.2004)
Dr. Oldřich Bělovský: Foglar a já (03.09.2004)
Sylva Šimsová: Co pro mne v dětství znamenal Foglar (03.09.2004)
Doc. Ing. Oldřich Doležal, DrSc.: Foglar a já (03.09.2004)
Vladimír Pařil: Foglar a já (03.09.2004)
Tomáš Černecký: Foglar a já (03.09.2004)
Vlastislav Toman - Foglar a já, aneb o společné cestě (03.09.2004)
Ivan Vápenka: V Jestřábově blízkosti (03.09.2004)
Foglar a já... (28.11.2001)
Vzpomínka astronomova (15.10.2001)
Foglarovská vzpomínka (05.05.2001)



Foglarovské výroky
„336 bedniček! U všech všudy, to je už hezká hromádka! Kde je budeme shánět, to nevím!“ - Pavel k Ludvovi po výpočtu pro stavbu chaty v Jezerní kotlině.
Vyhledávání
 
KNIHA NÁVŠTĚV
13 otázek - kvízy
Poslední komentáře
Své k svému!
"Už před drahným časem se na Bohouškovi vedla (bohužel krátká) diskuse, proč jsou některými čtenáři p ... "
Pátrejte s Rychlými šípy po tajemném symbolu ze Stínadel!
Sám svá práva vymáhá, na ostatní kašle - pár slov odjinud:
"„Měl v ruce, resp. doma v počítači první i druhou verzi zlomu knihy od grafika Olympie. A tak přešel ... "
Vyšel nový Sborník nezávislých foglarovců č. 6
Adresa ne rachejtle
"Datle, místo vystřelování rachejtlí by stačilo napsat obyčejně adresu - Ostrava-?, ulice, číslo.."
Pátrejte s Rychlými šípy po tajemném symbolu ze Stínadel!
:))
"Tu reportáž filmoval Jakub Bouček, předseda sdružení Historie-Dokumentace-Fortifikace. Na věci ohle ... "
Stream: Příběhy filmů - Záhada hlavolamu

Nejčtenější
reklama

* Bohouška připravuje redakce ve složení: Milan Lebeda - Alpín (vedoucí), Petr Molka - Best (webmaster), Tomáš Hromádka - Krizmen (redaktor). Bohoušek je připravován ve spolupráci s Pražskou pobočkou SPJF.
* Články vyjadřují názory autorů a jsou majetkem redakce a vlastníků autorských práv. Bez souhlasu redakce nesmí být žádná část Bohouška publikována a to jak v tištěné, tak elektronické podobě.
* Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
* Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.
* Zprávy, příspěvky a žádosti můžete poslat na .