Zemřela Lenka Reinerová - někdejší Foglarova kolegyně z firmy Oskar Stein

Většinu svých blízkých ztratila v koncentračních táborech, byla vězněna za druhé světové války i po ní a bojovala s těžkou nemocí, přesto do pozdního věku z ní vyzařoval obdivuhodný elán a životní optimismus, což jsme měli možnost posoudit při řadě náhodných setkáních při přednáškách, literárních pořadech nebo pražských knižních veletrzních, kde nám s nadšením podepsala svou knihu Kavárna nad Prahou, kde se o Jaroslavu Foglarovi zmiňuje.
Lenka Reinerová se narodila ve smíšené česko-německé rodině 17. května 1916. Pracovala nejprve jako sekretářka, později jako novinářka, roku 1939 musela kvůli svému původu a politickému přesvědčení uprchnout do Francie, poté přes Maroko emigrovala do Mexika. Po válce se vrátila do Evropy, žila v Bělehradě a od roku 1948 v Praze. Po návratu z exilu byla na začátku 50. let 15 měsíců vězněna. Také po roce 1968, kdy se veřejně angažovala, nesměla své práce publikovat a živila se jako překladatelka. Zatímco českým čtenářům zůstala téměř neznámá, ve východním Německu vycházely její prózy od 80. let.
V roce 1999 obdržela jako první nositelka literární ocenění Schillerův prsten za zásluhy o německý jazyk a literaturu. V roce 2001 jí tehdejší prezident Václav Havel za vynikající umělecké výsledky udělil medaili Za zásluhy.

(Další informace najdete v souvisejících článcích. O Lence Reinerové jsme průběžně psali od samotného vzniku Bohouška.)