Stylizovaný list ginga je ode dneška zavěšený na rodném domě Jaroslava Foglara v Benátské ulici č. 3 v pražském Podskalí.
Ke gingu, které je součástí vitráže nad vstupními domovními dveřmi od roku 2007, kdy jsme si připomínali 100 let od narození Jaroslava Foglara, tak přibyl druhý list, zavěšený na pravém sloupu od vchodových dveří.
Gingo bylo zvoleno jednak jako jeden z nejvýraznějších symbolů foglarovského světa, zároveň ale také jako symbol paměti.
Dnešní den nebyl vybrán náhodně - 15. července má jmeniny Jindřich, měl by je tedy i otec Jaroslava Foglara Jindřich Foglar (11. 12. 1872 - 17. 7. 1911). A právě díky panu Jindřichovi, který vedl rodinnou kroniku Foglarových, je na trvalou paměť dochováno množství podrobností z rodinného života v desátých letech minulého století včetně událostí z domu v Benátské ulici číslo tři, kdy i Marie, Jindřich, Zdeněk a Jaroslav Foglarovi zanechali své otisky na dnes již generacemi ošlapaném kamenném prahu ve vstupu do rodného domu Jaroslava Foglara. Bez sepsaných událostí by se rodinná paměť již dávno nadobro vytratila a zůstaly by jen ony nečitelné tušené otisky bez schopnosti vyprávět.
A tak tedy přibylo gingo jako symbol paměti a jako výraz poděkování za její zachování.

Vedle edice klasických foglarovek, sběratelské edice, sešitů a knih Rychlých šípů či deníků Jaroslava Foglara přistoupilo nakladatelství Albatros ve spolupráci se Skautskou nadací Jaroslava Foglara k vydávání knih v edicích Rychlé šípy na stopě a Ze světa Jaroslava Foglara. Mnozí skalní příznivci Jestřábových knih je odsuzují, druzí zase vítají, že v díle slavného spisovatele novodobí autoři pokračují. Na jedné straně je názor, že smrtí spisovatele je dílo ukončeno, na straně druhé je zájem příběhy doplnit, povzbudit ve čtení současnou generací dětí a zmínit lze i (proč to nekorektně neříct) finanční prospěch pro vydavatele a samotnou nadaci, která je vlastníkem autorských práv po Jaroslavu Foglarovi a ještě několik desítek let bude. Pravdou ale je, že knihy s foglarovskou tematikou se na knižních pultech objevily jen několik let po smrti spisovatele, v době, kdy autorská práva nebyla zdaleka vyřešena. To byl i případ Posledního tajemství Jana T. autora Jaroslava Velinského alias Kapitána Kida, o jehož vydání jsme díky nadstandardním kontaktům Bohouška s autorem před 21 lety podrobně informovali (viz související články). A právě 29. 6. 2024 tato kniha vyšla již ve III. vydání v edici Ze světa Jaroslava Foglara. Tento román má mezi ostatními svazky edice (Zkáza Jezerní kotliny, Tleskač a Poselství ze Stínadel) zcela mimořádné postavení...

Hoši od Bobří řeky nebo Chata v Jezerní kotlině. To jsou knihy, které doprovodil svými kresbami legendární malíř Zdeněk Burian (1905 - 1981). Ke knihám Boj o první místo, Pod junáckou vlajkou a Historii Svorné sedmy nakreslil obálky. Tím se navždy zapsal do mysli čtenářů foglarovek. Navíc sám spisovatel Jaroslav Foglar si Zdeňka Buriana velmi vážil a vzdal mu hold v knize Když Duben přichází a trvale sledoval jeho aktivity. Proto je třeba na tomto místě vzpomenout, že Zdeňku Burianovi byla 26. června 2024 po poledni odhalena na adrese Nad Kolonií 7/724, Praha 4 - Podolí pamětní deska. Slavný malíř zde se svojí rodinou bydlel v letech 1956 - 1981.

Ve dnech 24. až 26. května 2024 se na hradu Houska uskutečnila 25. konference Sfinga. Na této konferenci se pravidelně scházejí zájemci o nejrůznější záhady, a to ať už reálné (badatelé podzemí a podobně), tak i okultisté všeho druhu. Pravidelně zde též přednáší spisovatelka PhDr. Františka Vrbenská. Ta zde měla mít přednášku na téma „Záhada osídlení Ameriky“. Bohužel onemocněla, a tak jsem využil příležitosti a organizátorovi ing. Josefu Purkrtovi jsem nabídl vlastní – na téma „Pátrání po Rychlých šípech a Stínadlech“. Je to moje osvědčená přednáška, která se setkává s celkem velkým zájmem – například před lety na ni do Skautského institutu přicestovalo tolik řevnických skautů, že museli sedět na zemi (nebylo pro ně místo). Tehdy jsem se však dopustil několika nepřesností, které jsem opravil, a přednášku doplnil o nové poznatky. Shodou okolností jen pár dní poté se na kanálu Badatelé.net objevilo video, které zvažovalo reálnou možnost, že jedna z důležitých postav stínadelského dění, Karel Hynek Mácha, dostal katalepsii – což v důsledku znamená, že byl za mrtvého jen považován, ale byl pochován živý. Věc ve videu diskutuje právě paní Vrbenská.

Kočár tažený párem běloušů projel křižovatkou mezi pražskými ulicemi Benátská a Trojická a navodil tak atmosféru z doby před sto dvaceti pěti lety, kdy slečna Marie Fišerová s panem Jindřichem Foglarem uzavírají 21. května 1899 sňatek v kostele u Nejsvětější Trojice v dnešní Trojické ulici. V tu dobu totiž bydlí v nedaleké Benátské (tehdy uváděno též Benátecké) ulici, nikoliv však v domě čp. 1712, kde se o osm let později narodí Jaroslav, ale v domě čp. 1714. Začátkem prosince roku 1900 se manželé Foglarovi stěhují do Předlic u Ústí nad Labem, kde se narodil 19. července 1904 Zdeněk - starší bratr Jaroslava, v únoru roku 1906 už trojčlenná rodina přesidluje opět do Prahy, již do Benátské ulice čp. 1712, kde přišel na svět 6. července 1907 v půl druhé odpoledne Jaroslav Foglar, pozdější skautskou přezdívkou Jestřáb.
A právě před rodným domem se tradičně setkávají v den narození oblíbeného spisovatele, redaktora a vedoucího oddílu jeho příznivci. Nejinak tomu bylo i letos, kdy si připomínáme od Foglarova příchodu již sto sedmnáct let.
Po zavěšení žlutých květů a listů ginga vedle domovních dveří s vitráží z roku 2007 připomínající Jaroslava Foglara nescházelo obvyklé čtení a prohlídka zápisu o Jaroslavově narození z rodinné kroniky Foglarových:

Před sto sedmnácti lety se narodil Jaroslav Foglar.
(6. července 1907 – 23. ledna 1999)

V roce 2007, v den stého výročí narození Jaroslava Foglara (6. července 1907), byla do prosklené vitráže vstupních dveří spisovatelova rodného domu v Benátské ul. 3 v Praze vsazena pamětní deska „Jestřábovy kolébky“ se symboly stínadelského listu ´ginga´ a hlavolamu ježek v kleci.
Díky dobovému videožurnálu „Bohouškovo oko“, který už od přelomu starého a nového tisíciletí zaznamenal řadu památných akcí foglarovského světa, si je možno toto první setkání u rodného domu a slavnostní akt odhalení desky připomenout na kanálu YouTube: https://www.youtube.com/watch?v=nl3iqdd5rh8&ab_channel=stinadla

SETKÁNÍ V PRAŽSKÉM PODSKALÍ…
Od zmíněného červencového dne před sedmnácti lety si památné datum Foglarova příchodu na svět připomínají příznivci jeho tvorby na pietním setkání u domu čp. 1712 v Podskalí na Novém Městě každoročně.
Sešlost má již vžitý rituál: začíná ve 13 hodin a 13 minut čtením zápisu z rodinné kroniky. Spisovatelův otec Jindřich si některé detaily významné události, kdy paní Marie Foglarová v půl druhé odpoledne přivedla na svět druhorozeného syna, sice nepoznamenal zcela přesně, přesto jde o cenný životopisný dokument zejména pro badatele a životopisce pozdějšího proslulého autora chlapeckých románů a výjimečného skautského vůdce.

U příležitosti 117. výročí narození legendy dětské literární tvorby a pedagoga volného času dětí a mládeže Jaroslava Foglara – Jestřába se uskuteční neformální vzpomínkové setkání u jeho rodného domu v Benátské ulici číslo 3 v Praze 2.
Setkání pořádané Pražskou pobočkou Sdružení přátel Jaroslava Foglara bude zahájeno v 13 hodin a 13 minut v sobotu 6. července 2024.

Také letos 6. července, kdy si milovníci díla Jaroslava Foglara připomenou 117. výročí spisovatelova narození, se u jeho rodného domu v Benátské ulici v pražském Podskalí uskuteční tradiční vzpomínkové setkání.
V letošním roce však akci přímo u Jestřábova „rodného hnízda“ doplní i obdobná symbolická sešlost, která je začleněna pro doprovodného programu hudebního country festivalu Třebsínské zvonění (5.–6. července).
„Třebsínské zvonění už významně překročilo stín regionální hudební akce, a snese srovnání i s takovými renomovanými festivaly jako je Porta, Banjo Jamboree či další,“ charakterizuje červencový hudební piknik na loukách u obce Třebsín v cípu mezi údolím Vltavy a Sázavy zakladatel festivalu Tomáš Tichý, sám aktivní muzikant a mandolinista bluegrassové kapely Nová sekce.

Aktualizováno. Jaroslav Foglar obdržel během svého života i posmrtně celou řadu ocenění a vyznamenání, kterými spolky a instituce ocenily jeho aktivity pro děti a mládež. Až osmnáct let po smrti ocenil Jaroslava Foglara také prezident republiky medaili Za zásluhy.

I v roce 2024 se na hrad do Ledče nad Sázavou a do Sluneční zátoky sjela více než stovka foglarovců z celé republiky. Letošní setkání v kraji Sluneční zátoky připadlo na sobotu 22. června 2024.

Kdo pozorně čte zápisy z porad Vedení SPJF, tak pro něj na hradě v Ledči nad Sázavou nebyl překvapením časopis Bobří stopou č. 141 (členům byl doručen poštou). Na dubnové schůzce Vedení SPJF totiž byla ohlášena ediční skupinou změna ve vydávání spolkového časopisu. Nadále bude vycházet ve formě členského časopisu časopis Bobří stopou (informace o aktivitách uvnitř sdružení, badatelské články) a nově vznikne Bobří stopa určená pouze pro děti (první číslo vyjde na podzim).

Jak jsme před více něž půl rokem psali na Bohouškovi - Dvojka slavila narozeniny. 23. září 2023 si členové Pražské Dvojky uvědomili, že oddíl byl založen před 110 lety. Spolek Pražská Dvojka v tento den uspořádal vzpomínkovou akci k tomuto nekulatému výročí v areálu skautské základny 4. přístavu Jana Nerudy, Pitterova 1, Praha 3 – Žižkov. Nikomu se nechtělo čekat dalších 50 nebo 100 let, aby oslavili takový důležitý okamžik.
A tak se mohli účastníci kochat pohledem na přinesené „Dvojkové artefakty“, mohli znovu zkusit jestli ještě umějí „uzlovat“, také se rozdělili na skupiny a ty se zúčastnily připraveného úseku jako kdysi při dlouhodobé hře nebo zkoušeli práskat dlouhým bičem a lasovat, prohlédnout oddílové artefakty ze zapomenutého kufříku na půdě... Ti co se zúčastnili, si mohli zalistovat v oddílových kronikách – v kopiích originálů, které pod taktovkou s mnoha pomocníky naskenoval a nechal vytisknout Milan Žaloudek – a bude se v tom dál pokračovat. Tato akce se nazývá „Adopce oddílových kronik“. Je dost finančně náročná, proto asi Památník národního písemnictví do dnešního dne nepřikročil k tomuto aktu. K této příležitosti nechal Milan zhotovit prodejnou pamětní minci / medaili a získané peníze budou použity na další digitalizaci a tisk oddílových kronik.

Průběžně aktualizujeme. Skautská nadace Jaroslava Foglara ve spolupráci s dalšími partnery umísťuje při příležitosti nových vydání knih oblíbeného spisovatele speciální dřevěné lavičky do veřejného prostoru.

Milí pátrači po místech z příběhů Rychlých šípů,
jistě jste i mezi čtenáři foglarovského webu Bohousek.cz, tak vám píšu i zde.
Spisovatel Jaroslav Foglar nikdy neprozradil místa ze svých knih, takže jeho čtenáři jsou odsouzeni k celoživotnímu pátrání. Kde jsou Stínadla? Kde Jezerní kotlina, Přístavní čtvrť, Bobří řeka? A také, kde žily Rychlé šípy?

Možná Rychlé šípy byly někde, kde jste pátrali a podobná místa našli
Celkem třicet dva lokalit se přihlásilo k odkazu Rychlých šípů a místní organizátoři tam pro vás připravili pátrání. Věřte nám, že to nebylo tak snadné, jak to možná vypadá. Třeba v Mladé Boleslavi měli dlouho domluvenou trafiku, ale po týdnu hry byla trafika zbourána. Také na dalších místech museli organizátoři řešit zmizelé plakáty či jiné zapeklitosti. Všem jim patří velký dík, že hru připravili a věříme, že se zúčastníte i jejich dalších akcí.

Až do 31. 5. 2024 se v Kinocentru Havířov koná výstava Foglar očima sběratele, která představuje sbírku foglarovských artefaktů Ivo a Tomáše Lipinových. Byla připravena u příležitosti 25. výročí úmrtí spisovatele. Otevřeno denně od 10 do 20 hodin, vstup volný. Přinášíme několik záběrů z poměrně rozsáhlé výstavy. Obrázky se po kliknutí zvětší.

Ve více než 3000 kusech vydala Skautská nadace Jaroslava Foglara knihu Záhada hlavolamu v ukrajinštině. "Sbírka, kterou jsme zakládali s cílem rozdat ukrajinským klukům a holkám 500 knížek, tak předčila naše očekávání a my z toho máme obrovskou radost. Vytištěné knihy už nyní míří ke svým čtenářům ať u nás, tak na Ukrajině. Prvních 300 knih právě čerstvě dorazilo díky skautům do Buči, Irpině a Kyjeva. Za paletami knih je spousta skvěle odvedené práce, počínaje překladem, sazbou i tiskem. Ale důležité je mít pro celou akci i zázemí. Děkujeme Junáku - českému skautu - ústředí a jeho dobrým duším, kteří nám obrovské množství knih pomáhají přenášet, uskladnit, zabalit a předat! Děkujeme zkrátka všem, kterým knížky na často dlouhých cestách projdou rukama a kteří věnovali energii i čas malým čtenářům," uvedla Magdalena Černá ze skautské nadace.

Komiksový fenomén Rychlé šípy vám v případě sběratelského zájmu zabere několik metrů vaší knihovny.

V pátek 24. 5. 2024 od 10:30 do 11:10 hod. v rámci veletrhu Svět knihy 2024 na pražském Výstavišti povypráví na stánku Albatrosu (KB 103) Vojtěch Šeda, Petr Hugo Šlik a Renata Wilfling o novinkách: "Maxmilián Dráp" od Pavla Horny a "Stín železné opony" od Petra Hugo Šlika. Jak dnes vznikají dobrodružné knihy pro mladé? Připravený je křest knih a beseda.

Při naší redakční návštěvě u malíře a ilustrátora Jiřího Filípka – Jeepa v Muzeu hrnčířství v Kostelci nad Černými lesy tomuto známému a oblíbenému (zdaleka nejen foglarovskému) výtvarníkovi z desek vykukovala právě dodělaná kresba, nad kterou se však vznáší otazníky.
Proč jsou na posvátném místě u Šmejkalovy ohrady pouze Mirek Dušín, Jarka Metelka, Červenáček a Rychlonožka?
Proč schází Jindra Hojer? Kam se poděl?
Nedozvíte se v dalším čísle Mladého hlasatele!
Znají odpověď Rychlé šípy?
A co vy?!

"Halo, halo! Zde vám přinášíme slíbenou novinku, totiž pokyny a pravidla pro zakládání KLUBŮ MLADÉHO HLASATELE." Bylo 8. 5. 1937 a v 36. čísle druhého ročníku časopisu Mladý hlasatel vyšla výzva k zakládání klubů.

Třináctého května Rychlé šípy přály chudému Petru Macháčkovi k narozeninám a předaly mu dárky. Měl radost. I jeho maminka.
A v pondělí 13. května může mít s Rychlými šípy radost každý, kdo přijde na pravidelný každoměsíční koncert skupiny Paběrky Marko Čermáka www.gwcheb.cz/paberky v tradičním Country klubu U Vodárny www.restaurace-uvodarny.cz na pražských Vinohradech – pozor, právě ale v netradičním pondělním (nikoliv tedy úterním) večeru).
Během koncertu bude pokřtěn Markův zbrusu nový nástěnný kalendář Rychlé šípy 2025 a zde bude také poprvé v prodeji.
Vydavatel Václav Vávra sděluje, že možnost osobního odběru i objednávání kalendáře na jeho webových stránkách www.intercrosse.eu budou zahájeny až po 13. 5.

Kromě několika posledních kreslených příběhů Rychlých šípů v samém (nedobrovolném) závěru éry časopisu Mladý hlasatel před zákazem jeho vydávání v květnu 1941 se malíř a grafik Václav Junek (1913 – 1976) podílel na výzdobě díla Jaroslava Foglara také ilustracemi románu Hoši od Bobří řeky, který v roce 1966 vydala Mladá fronta.
Jak nás informovala výtvarníkova vnučka Petra Čvančarová (Junková), soubor 24 skic k tomuto vydání Hochů od Bobří řeky včetně návrhu obálky bude předmětem prodeje v Jarní sálové aukci aukčního domu Galerie ART Praha. Ta se uskuteční 11. 5. 2024 od 16 hodin v Galerii kavárny Louvre na Národní třídě č. 22 v Praze 1.
Soubor všech dražených skic je uveden zde:Aukční katalog.
Vyvolávací cena souboru je 28 000 Kč.

Všem příznivcům, odběratelům a čtenářům Sborníku, který vydává Kruh přátel odkazu JF, dáváme na vědomost, že vychází již 12. číslo.
Z jeho obsahu i na jeho podrobnou četbu se těší i samotné Rychlé šípy. Trochu jsme je vyzpovídali:

Ve vysílání Českého rozhlasu Vltava měl 24. dubna 2024 premiéru komponovaný večer s názvem "Pořád něco dělejte. Skauting podle Jaroslava Foglara." V téměř dvouhodinovém pořadu bylo možné poslouchat autentické vzpomínky Jaroslava Foglara, které v 80. letech minulého století pořídil někdejší člen Dvojky Jaroslav Čvančara - Jáček při příležitosti natáčení filmového dokumentu Jestřáb. Film vznikal v průběhu let a byl dokončen v únoru 1987. Film tehdy Jáček natáčel šestnáctimilimetrovou sovětskou kamerou Krasnogorsk a současně přitom Jestřába zpovídal (záznamy jsou z let 1982 a 1986). Vznikly tak asi 4 hodiny mimořádně zajímavého a dosud nepublikovaného záznamu, které byly v uvedeném pořadu odtajněny. Jestřáb zde promlouvá nezvykle otevřeně a nenuceně, což je jistě dáno osobou, která ho zpovídá.
Jáčka totiž Jestřáb znal od roku 1960, kdy k němu vstoupil do oddílu a od té doby byli velmi blízkými přáteli (Jáček ostatně sám na tu dobu před časem na Bohouškovi zavzpomínal). Jestřáb na konci sedmdesátých let poprosil Jáčka, aby nafilmoval jeho maminku. Filmování v Grébovce ale nevyšlo, a tak Jáček po smrti Jestřábovy maminky nabídl tehdy nevydávanému spisovateli natočení téměř dvacetiminutového dokumentu.

Bylo hezké odpoledne a na prostranství před vozovnou ve Střešovicích se začali objevovat první závodníci nového ročníku Pražské lítačky. Zdravil jsem se s těmi, které jsem znal z předchozích ročníků a snažil jsem se alespoň pár slovy přivítat nové tváře, ale vím, že jsem nebyl ve všech případech úspěšný. Čas, který po třetí hodině plynul normálně se brzy urychlil a pak přímo splašil, alespoň tak jsem to vnímal. Podařilo se mi však domluvit se s řidičem naší tramvaje na trase a když se za námi zavřely dveře a já jsem viděl, že se všem podařilo nastoupit, oddechl jsem si, bál jsem se, že se tam všichni nevejdeme.

Tak jako v minulých dvou letech, i letos vychází Foglarovská ročenka, jejímž autorem je známý foglarovec Martin Izera. Nově si ji ale nebudete moci koupit přes server foglarovec.cz, ale přes Jestřábův dobročinný obchod na stránkách skautskanadace.cz. Martin nám k tomu sdělil podrobnosti.

Hra je určena pro děti od 7 do 15 let.

Foglarovský svět si musí připustit, že se Rychlé šípy objevily v dalším knižním příběhu, i když to bude spíše dítě nechtěné.
Knihu jsem si zakoupil právě kvůli jejímu názvu, ve kterém se objevují Stínadla a byl jsem zvědavý, jak se autorovi/autorce podaří zapracovat legendární klub do příběhu, který je jednoznačně pro dospělé čtenáře.
Pokud uvádím pro dospělé čtenáře, mohl bych taky vynechat slovo čtenáře a napsat jenom pro dospělé, protože skutečně některé části knihy jsou četbou erotickou, která se dostává na samou hranici vulgarity a pornografie.
Od počátku se v knize objevuje několik základních dějových linií (Rychlé šípy a Vontové, Barrandovská studia a herci, prezident Masaryk a špionážní motiv, Saturnin a jeho pán). Tyto motivy se vzájemně dotýkají, až se v závěru promísí do jednotného závěru.

V letošním roce si připomínáme 85. výročí Rychlých šípů, jejichž první příběh vyšel na stránkách Mladého hlasatele 17. prosince 1938. V roce 2024 však připadá výročí celé řady dalších knih Jaroslava Foglara, které vyšly v prvním vydání v roce končícím čtyřkou:

Skautská nadace Jaroslava Foglara přišla u příležitosti čtvrtstoletí od úmrtí Jaroslava Foglara a 85 let Rychlých šípů s novou pátrací hrou po místech, kde se mohly odehrávat příběhy Rychlých šípů. Hra se uskuteční v dubnu 2024 a již v lednu jsme si o ní povídali s jedním z organizátorů - Menhartem v úvodním rozhovoru.
Dnes, těsně před začátkem hry, na toto povídání navazujeme.

Co se změnilo za čtvrt roku?
Tehdy jsme neměli žádného místního organizátora. Dnes se hra připravuje ve 30 městech v Česku a 1 na Slovensku. Do příprav se zapojily střediska i oddíly skautů, DUHY, školy, městské úřady, knihovny, muzea, rodiny… ale také jednotlivci.
Vytisklo se neskutečných 563 plakátů formátu A3 s 30 příběhy Rychlých šípů a tato aktivita Skautské nadace Jaroslava Foglara se díky zájmu organizátorů rozrostla do nečekaného rozměru.

Zmínil jsi také město na Slovensku. Které to je?
Jsou to Nové Zámky, které nás potěšily, ale přinesly také určité starosti. Nadšenec ze Slovenska domluvil organizaci, ale primátor města požádal, aby aspoň půlka příběhů byla ve slovenštině.
Sběratelé a znalci Rychlých šípů vědí, že v minulosti 4 sešity RŠ ve slovenštině vyšly, ale jen několik z nich bylo ve 30 vybraných příbězích s lokalitou, která by šla hledat. A z nich jen pár se hodilo organizátorovi do Nových Zámků. Navíc jsme ty příběhy neměli zpočátku dostupné.
Použil jsem označení “nadšenec ze Slovenska” a je to opravdu borec. Všechny příběhy nově přeložil a přepsal, takže vznikl opravdový unikát nových příběhů ve slovenštině formátu A3.

Ani rovného čtvrt století po smrti velikána české dobrodružné literatury pro mládež Jaroslava Foglara neubývá událostí a témat, která se týkají autorovy osoby a díla.
To potvrdila i nadmíru květnatá debata 153. kolegia Akademie Jaroslava Foglara, která proběhla už za hřejivého „předjaří“, 14. února 2024.

Před 85 roky vyšel 1. kreslený příběh Rychlých šípů. Několik generací čtenářů od té chvíle hledá, kde se příběhy odehrávaly. Skautská nadace Jaroslava Foglara připravila u příležitosti 85. výročí RŠ v několika desítkách měst ČR pátrací hru po těchto místech.
Muzeum Sokolov se také připojuje k pátrací hře „Zde mohly být Rychlé šípy“ a celý duben bude možné v centru Sokolova na 10 stanovištích, které jsou ve výlohách obchodů, ale i dalších objektů hledat příběhy Rychlých šípů. Z plakátů formátu A3 s příslušným příběhem RŠ je třeba opsat tajenku. Sestavená tajenka dokazuje nalezení všech míst, kde se zde mohly odehrávat příběhy Rychlých šípů. Zapsání tajenky na webových stránkách této celorepublikové hry dá šanci pátračům vyhrát rychlošípácké ceny od Skautské nadace Jaroslava Foglara a nakladatelství Albatros. Více informací na stránkách : http://najdi-rychle-sipy.cz/

Sotva jsme z kalendáře roku 2024 utrhli prvních pár listů, už na dveře zaklepaly první aktivity Akademie Jaroslava Foglara. První se stalo setkání v Tříkrálové cukrárně a na něj plynule navázala diskuse 152. kolegia AJF.

S Jaroslavem Foglarem – Jestřábem jsem se poprvé „setkal“ jako mladý, jedenáctiletý hošík… Nejdříve ale rád zavzpomínám na dobré školní kamarády i drsné školní party, se kterými jsme sváděli bitky při cestách domů ze školy – házeli jsme po sobě kamením i sněhovými koulemi a školní tašky nám sloužily jako ochranné štíty. Také se mi v hlavě vybaví malé fotbalové zápasy na louce před domem, koupání a slizké bahenní boje v nedaleké tůni, prolézání tajemných opukových jeskyní, stavění bungrů a drnové bitvy v pískovně, hry na vojáky a partyzány v lese, jízdy na kolech po okolních smeťácích (skládkách odpadů) a hrabání v nich. Vzrušující „jízdy“ na kravách a tažných koních v místním JZD. A také vzpomínám na starání se doma o hojné domácí zvířectvo a práce na poli, které patřilo k našemu domu. Tato tak trošku „venkovská divočina“ se začala pomalu měnit, když jsme s kamarádem u nich doma, v jakési komoře v polorozpadlé skříni objevili, mezi spoustou starých knih, novin a všelijakých papírů, několik zažloutlých výtisků kdysi slavného časopisu pro hochy a děvčata VPŘED s přílohou Rychlé šípy.

Čas pádí jako splašený vraník! A tak, než uschl inkoust na listu papíru s reportáží ze 151. kolegia Akademie Jaroslava Foglara, které proběhlo 13. prosince, překulil se nový rok. Z postřehů z adventního setkání foglarologů ve skautské klubovně v Bělehradské ulici v Praze však ani s odstupem času nevyprchala příjemná předvánoční atmosféra. Připomeňme si proto ten kouzelný čas adventu i při čtení následujících řádků…

... Nezestárneme! My zůstaneme věčně mladí ve svých příbězích zapsaných v naší kronice. Tisíce a desetitisíce chlapců přijdou po nás a budou prožívat svoje vzrušená jara, tak jako my jsme prožívali to první, když jsme si založili svoje sdružení...
V čem i dnes tkví kouzlo Hochů od Bobří řeky, jejichž příběh se odvíjí od nenápadného pátku dne 13. března a jejichž první vydání jsme si připomněli 4. března?
Čím to, že ani za letošních neuvěřitelných devadesát let legendární příběh ze Sluneční zátoky neodplavila Bobří řeka?
Na to si odpoví nejspíš každý sám, každý trochu jinak...
V Slovíčku - nedělní příloze Českého Slova z 4. března 1934 se čtenáři poprvé mohli setkat s Vilíkem a Jirkou, jejichž spor s Novočtvrtníky o míč byl počátkem příběhu, který přežívá dodnes. Znalci citují, kdyže to vlastně začalo: přece pokaždé stejně v pátek dne 13. března. A mají pravdu, protože v knižních vydáních je počátek děje opravdu zasazen na přelom 12. a 13. března. Ale v Slovíčku ješte musíme navléknout zimníky, jelikož vyprávění se začíná v pátek dne 13. února.
Ale ať už se začalo v únoru nebo březnu, jisté je, že příběh dosud nekončí, protože Tisíce a desetitisíce chlapců přijdou po nás a budou prožívat svoje vzrušená jara, tak jako my jsme prožívali to první...

Dovoluji si vás pozvat na blížící se 12. ročník Pražské lítačky, závodu v používání městské hromadné dopravy. Závod by se měl uskutečnit v pátek 26. dubna 2024.
V současné době předpokládáme, že by se sraz uskutečnil v Muzeu MHD ve vozovně Střešovice, kde bychom nastoupili do tramvaje, která nás odveze na do poslední chvíle tajené místo startu a zde po otevření dveří začne závod.
Také předpokládám, že letošní ročník zohlední v pravidlech nástup trolejbusové dopravy v Praze a také možnost v rámci závodu využít sdílené kolo.
Toto je prozatím jen předběžná základní informace, abyste si mohli zatrhnout do kalendáře pátek 26. 4. 2024.

Vítání jara bylo v dřívější době u mnoha evropských národů jedním z nejposvátnějších aktů. Končila vláda zimy, nastávala jarní rovnodennost a slunce probouzelo poslední spáče do nového období. I dnes však lze příchod jara oslavit nevšední a svéráznou akcí, jakou je například "Jaro s těšítky".
Pražská pobočka Sdružení přátel Jaroslava Foglara vyhlašuje v období 21. - 28. března 2024 již tradiční akci Jaro s těšítky.

Chcete neobvykle oslavit příchod slunečních dnů?
Pražská pobočka Sdružení přátel Jaroslava Foglara vyhlašuje akci s dlouholetou tradicí Jaro s těšítky 2024. Až do 28. března si budou sluníčkáři vyměňovat těšítka a také je dávat ostatním.

Co jsou sluníčka a těšítka?

Pro slavnostní chvíli si nalijte něco dobrého s Čajíčkem, Martinem, Vláďou a s dvojčaty Hankou a Evou do nového hrnku Modré pětky (nebo také Walitaky).
Slavnostní vyhlášení výročních komiksových cen roku 2023 Muriel proběhlo 21. února 2024.
Do síně slávy českého komiksu zde byl uveden Jiří Hromádko - spoluscénárista Modré pětky.
Vzhledem k tomu, že cena může být udělena pouze žijící osobě, druhý ze scénáristické dvojice tvořící pod pseudonymem “J. B. Kamil” Bohumil Kolář, který již není mezi námi, oceněn být nemohl, ale odněkud z výšky do Síně jistě zavítal také.
Modrá pětka bez přerušení vycházela v čtrnáctideníku (později měsíčníku) Pionýrská stezka (po roce 1989 Stezka) od ledna 1971 do srpna 1990 a drží tak ve své kategorii rekord v délce životnosti.
Kreslíř příběhů vodácké družiny Marko Čermák byl do komiksové Síně slávy uveden v roce 2015 a Modrá pětka je jeho nejrozsáhlejším kresleným seriálem.
Dvorní vydavatel Marko Čermáka Václav Vávra v únoru uvedl do prodeje tři keramické hrnky s kresbami Marko Čermáka z kreslených seriálů Modrá pětka a Walitaka.

Skautská nadace Jaroslava Foglara přišla u příležitosti čtvrtstoletí od úmrtí Jaroslava Foglara a 85 let Rychlých šípů s novou pátrací hrou po místech, kde se mohly odehrávat příběhy Rychlých šípů.
Stránky hry jsou Zde mohly být Rychlé šípy a v kontaktech je psáno: „Pokud budete potřebovat v průběhu přípravy nebo hry samotné zodpovědět dotazy, obracejte se směle na Menharta“. Toho Bohoušek využil a Alpín směle Menhartovi položil několik dotazů.

Představ novou hru, v čem je nová?
Generace chlapců i dívek pátrají po Stínadlech, po Rychlých šípech, po místech, kde hoši mohli prožívat své příběhy. Spisovatel Jaroslav Foglar to neprozradil a odsoudil nás k celoživotnímu pátrání po tomto jeho tajemství.
Příběhy Rychlých šípů (RŠ) se odehrávaly všude kolem nás – na ulici, v obchodě, v lese, na koupališti, ve škole… To mnohé inspiruje k organizování pátracích her – ať jsou to pátračky třeba jen pro oddíl nebo jako Sdružení přátel Jaroslava Foglara (SPJF) již v roce 2018 nabídlo formou kešek po celé ČR pátračku míst, kde mohly probíhat příběhy RŠ.
Loni v listopadu přišel Bobo na schůzku Fondu Foglar Skautské nadace Jaroslava Foglara s možností využít k pátrací hře zrekonstruované komiksové příběhy RŠ, které snesou zvětšení do plakátů a tedy i veřejné vyvěšení. To je nové, ale největší radost mám z toho, že koncept nabízíme nadšencům k realizaci v místech, kde právě u nich v obci/městě mohly RŠ prožít svá dobrodružství. Hra má jednotící koncepci, ale je tam velký prostor pro nápaditost organizátorů.

Leoš Rak z Uničova nám v návaznosti na zveřejněné příspěvky do akce Den Ježka v kleci zaslal aktuální fotografii své sbírky. Dvě krásné fotografie přišly od Šachína a přidal se také Michal Beránek.

Právě před třemi lety jsme spustili na Bohouškovi akci Vyfoť ježka v kleci. Den 25. ledna 2021 jsme vyhlásili jako Den Ježka v kleci a při té příležitosti jsme poprosili naše čtenáře, aby nám zaslali fotografie známého hlavolamu ze svých sbírek. Byli jsme velmi překvapeni mimořádnou odezvou, do e-mailu nám přišlo mnoho desítek krásných fotografií. V devátém pokračování najdete sérii dalších fotografií.

Před 25 lety odešel Jaroslav Foglar.
(6. července 1907 – 23. ledna 1999)

Právě před třemi lety jsme spustili na Bohouškovi akci Vyfoť ježka v kleci. Den 25. ledna 2021 jsme vyhlásili jako Den Ježka v kleci a při té příležitosti jsme poprosili naše čtenáře, aby nám zaslali fotografie známého hlavolamu ze svých sbírek. Byli jsme velmi překvapeni mimořádnou odezvou, do e-mailu nám přišlo mnoho desítek krásných fotografií. V osmém pokračování najdete sérii dalších fotografií.

Mrzí mě, že neumím hrát hru na co by kdyby. Zjistil bych si, co by se dělo, kdyby mi v čítance pro čtvrtý ročník nepadl do oka úryvek z Hochů od Bobří řeky a kdybych nezatoužil dozvědět se, jak to s tou Zelenou příšerou dopadlo. Dostal bych se k Foglarovým knížkám nějak jinak? Pokud ne, hra by mi vyjevila, co všechno z mého dosavadního života by se nekonalo a zač tedy foglarovkám vděčím. Dozvěděl bych se však taky to, oč mě připravily. Možná by mi to bylo líto, kdo ví? Třeba je pro mě lepší, že tu hru hrát nedovedu…
Vím, že ne všechno, co jsem si z Jestřábových knížek vzal, mi bylo ku prospěchu. Například jsem se hloupě rozhodl, že s lidmi, kteří nesplňují vyčtené ideály, se zkrátka nebudu bavit. K následnému poznání, že bych se s nimi měl snažit vyjít a ty ideály že bych si měl podržet hlavně sám pro sebe, vedla dosti bolestivá cesta.

Právě před třemi lety jsme spustili na Bohouškovi akci Vyfoť ježka v kleci. Den 25. ledna 2021 jsme vyhlásili jako Den Ježka v kleci a při té příležitosti jsme poprosili naše čtenáře, aby nám zaslali fotografie známého hlavolamu ze svých sbírek. Byli jsme velmi překvapeni mimořádnou odezvou, do e-mailu nám přišlo mnoho desítek krásných fotografií. V sedmém pokračování najdete sérii dalších fotografií.

Od prosince 1937 do listopadu 1940 a od května 1945 do prosince 1948 zde pobýval skautský oddíl Pražská Dvojka vedený Jaroslavem Foglarem – Jestřábem.
Od prosince 2023 do ledna 2024 se zde usídlil klub Rychlých šípů.
Stojíme před Malostranskou vodárenskou věží na Petržilkovském ostrově přilehlém k smíchovskému Janáčkovu nábřeží u Jiráskova mostu v nynější Praze 5.
Pražská Dvojka zde (spolu s několika dalšími skautskými oddíly) dvakrát zabydlela přímo ve věži jednu ze skautských kluboven.
Rychlé šípy si za svůj dočasný příbytek vybraly prosklenou lávku – tunýlek spojující věž na ostrově s budovou na břehu.

Již čtvrt století uplyne v úterý 23. ledna od smutného okamžiku, kdy odešel Jaroslav Foglar - Jestřáb.
Zástupci Pražské pobočky Sdružení přátel Jaroslava Foglara uctí Jestřábovu památku tradičně u jeho hrobu na Vinohradském hřbitově pietní vzpomínkou.
Setkání účastníků z řad SPJF, ale i veřejnosti, se uskuteční v úterý 23. ledna 2024.
Místem srazu je hlavní vchod (vstupní prostor za branou) na Vinohradský hřbitov z Vinohradské třídy, čas odchodu k hrobu je v 16.30.