Historie naší skautské literatury je stará tak jako náš skauting sám. Přes trojí přerušení je naše literatura velmi bohatá a nemáme se před světem opravdu za co stydět, naopak máme být na co hrdí! Do našich knihovniček přibývají nové a nové tituly k těm, které jsme zdědili po předešlých generacích. Současná pro-dukce je poměrně snadno dostupná a sotva ji můžeme nazvat poklady – tím nemíním obsah, kvalitu – ale jejich historickou hodnotu, a tak je tato výstava zaměřena spíše do minulosti, ale samozřejmě zde vedle úplně prvních tisků naleznete i ty poslední.

V letech 2007 a 2008 proběhl velký projekt BIMBA- zapomenutý malíř Bohumil Konečný. Jednalo se o výstavu v Západočeském muzeu v Plzni, Obecním domě v Praze, vznik monografie historika umění Tomáše Pospiszyla „Bohumil Konečný“ a vznik dokumentárního filmu Ladislava Moulise „BIMBA – příběh zapomenutého malíře“. Celý projekt mapoval život a dílo jednoho ze zapomenutých ilustrátorů druhé poloviny 20. století. Do jeho kresebného arzenálu patřilo dobrodružství ve Foglarovkách či povídkách Otakara Batličky, ale také kresby svůdných pin-up girls. Jednou z dosud nezmapovaných oblastí tvorby Bohumila Konečného jsou i jeho reklamní plakáty.

Již k magickému číslu 13 se rozšířila kolekce turistických známek s tematikou života a díla Jaroslava Foglara.
Oficiální prezentace a křest novinky, která je věnována výstavě Marko Čermáka Poslední romantik, se uskuteční v sobotu 22. května 2010 na setkání sběratelů turistických známek v Muzeu Karlova mostu.

Letošní ročník veletrhu Svět knihy na pražském Výstavišti s sebou nepřinesl žádné větší foglarovské překvapení. I letos se ve svém tradičním stánku představilo dvorní vydatelství knih Jaroslava Foglara - nakladatelství OLYMPIA, a.s., které nabízelo vydané knihy se slevou. K dispozici byly i informační tiskoviny (ediční plán a katalog knih), z nichž se může zájemce dozvědět, že OLYMPIA letos nechystá z naší oblasti žádnou novinku a ani nechystá dotisk žádné z knih, protože má všechny na skladě. Jaké knihy to jsou?

Potlach u Karlova mostu - jedna z doprovodných akcí výstavy Marko Čermák: Poslední romantik v Muzeu Karlova mostu v Praze - se z organizačních důvodů překládá z původně plánovaného data 20. května na středu 9. června 2010. Začátek akce zůstává v 19 hodin.
Potlach u Karlova mostu bude komponovaným hudebním večerem.
Hlavní částí programu je koncert skupiny Paběrky Marko Čermáka, k dostání bude i nový suvernýr k výstavě - výroční turistické známky Marko Čermák-Poslední romantik.

Dovolujeme si Vás pozvat na 17. kolegium Akademie Jaroslava Foglara s následujícím programem:
Témata:
1. Skaut na Vltavě
S řekou Vltavou spojovalo Jaroslava Foglara několik zajímavých životních epizod. Nejvýznamnější bylo zakoupení a přestavění nákladního parníku Orlice na klubovní loď Skaut pro oddíly, které po demolici dřevěných domků na Petrském náměstí přišly o klubovny. O tomto Jestřábově počinu se píše v řadě dokumentů, ale kolují o něm i různé legendy. Připomeňme si společně tyto události a oddělme „pojmy“ a dojmy“! Zároveň budou připomenuty letní tábory Jestřábovy Dvojky, které se v letech 1946 – 1948 a 1953 uskutečnily na břehu Vltavy u Českého Krumlova. Na místo těchto táborů se uskuteční v poslední červnový víkend závěrečná výprava expedice Po stopách Hochů od Bobří řeky.

Eldorado je dobrodružně laděný elektronický časopis určený především pro mládež (ale jistě jím nepohrdnou ani dospělí), který naleznete výhradně jen na internetu, kde si ho na našich stránkách můžete volně přečíst. Časopis vychází pravidelně - jedou za měsíc (mimo července a srpna, kdy vychází jedno společné prázdninové dvojčíslo), tedy 11x do roka a máme už za sebou několikaletou činnost. Na internetu jsme se objevili na podzim roku 2008 i s historicky prvním číslem. Od počátku roku 2010 vychází s každým druhým číslem Eldorada také příloha Klubovní stezkou, která je věnovaná výhradně oddílům, klubům a jiným podobným uskupením mládeže.

Symbolicky ve výroční den vzniku Foglarových čtenářských klubů (8.5.2010) se po dvou letech konala ve skautské klubovně na pražských Vinohradech výroční schůze Pražské pobočky Sdružení přátel Jaroslava Foglara. Nezbytné úkony dané statutem oblastní organizace a stanovami Sdružení přátel Jaroslava Foglara doplnilo hodnocení bohatých aktivit pražských foglarovců za roky 2008 a 2009 s výhledem na další období a zajímavá více než hodinová diskuse týkající se grafického loga pobočky (které jako jediná pobočka SPJF dosud nepoužívá) a dokonce i návrhu na přejmenování na "Metropolitní pobočku Praha". Návrh Slavomila Janova na přejmenování byl zamítnut, na druhé straně bylo nové vedení pobočky pověřeno, aby zpracovalo a uvedlo v platnost nové logo. Ve vedení pobočky se objevila řada nových tváří, pro následující období je vrcholný orgán pobočky dokonce sedmičlenný. Předsedou byl zvolen Milan Lebeda, místopředsedy Petr Molka a Martin Rosol, členy vedení pak Stanislav Beran, Tomáš Náhlý, Václav Nosek a Petr Šanda.

Odešel přítel, kamarád, pracovitý – a hlavně - dobrý člověk. Parte říká: „Oldřich Pošmurný zemřel po dlouhé nemoci 2. května 2010 ve věku 68 let“.
V pátek 7. května v malé obřadní síni Strašnického krematoria jsem se byl se stovkou příbuzných a známých s Oldou rozloučit i já. Smuteční řečnice mluvila krátce, ale měla zřejmě od rodiny dobrý podklad, a tak vše, co řekla, bylo opravdové a vyjmenovala snad všechny Oldovy přednosti.
Oldřich Pošmurný se narodil 8. dubna 1942 v Táboře.
Celý život se věnoval výtvarnictví, hlavně grafické úpravě knih, vymýšlel loga, vytvořil celou řadu poštovních známek, atd., atd.

Ahoj kamarádky a kamarádi!
S přicházejícím jarem je tu opět čas cyklistických výprav. Pojďme i my šlápnout do pedálů a vydejme se již potřetí cestou, kterou Jaroslav Foglar kráčel poprvé přesně před 90. lety. Kdo ví, jestli i my nezažijeme na trase některé dobrodružné události, jaké v Prokopském údolí čekaly na Jestřába na počátku jeho skautské stezky?
Jedním z cílů výpravy bude vyřešit rozpor mezi tvrzením asistenta režie televizního seriálu Záhada hlavolamu Otakara Fuky a herce Petra Štěpánka a názorem některých účastníků naší loňské výpravy ohledně lokalizace místa natáčení velké vontské bitvy.
Pro všechny účastníky výpravy bude však letos připraveno ještě něco navíc: Hra, která nám připomene – jak už napovídá její název – Odkaz Roberta Komoura.

V pondělí 26. 4. 2010 se od 18.00 hodin koná první z řady doprovodných akcí výstavy Marko Čermák: Poslední romantik, a to beseda právě s Marko Čermákem.
V rámci večera bude též pokřtěno nedávno vydané CD Tajemství Velkého Vonta (http://www.bohousek.cz/clanek-2010030004-do-zvukoveho-pribehu-tajemstvi-velkeho-vonta-na-cd-se-zaposlouchame-koncem-brezna.html).
Účastníci budou moci využít také autogramiádu M. Čermáka po skončení besedy.

Klub skautských sběratelů Junáka, Skautský institut A. B. Svojsíka a Skautské muzeum na zámku Nižbor vás srdečně zvou na výstavu Poklady skautské knihovny aneb Proměny skautské literatury 1912 – 2010. Vystaveny budou příručky, časopisy, beletrie a další zajímavé materiály. Část výstavy je věnována Jaroslavu Foglarovi.
Výstava dokumentuje blížící se stoleté výročí našeho skautingu.
Slavnostní zahájení se uskuteční 1. 5. 2010 v 11 hodin a výstava pak pokračuje až do konce sezóny v říjnu 2010.

V sobotu 17. dubna 2010 vydá Tělocvičná jednota Sokol Silůvky při příležitosti pořádání oslav 100. výročí svého založení publikaci nazvanou zdlouhavým názvem "100 let Tělocvičné jednoty Sokol Silůvky v obrazech a dokumentech, 1910-2010".
Od konce 70. let do začátku 90. let 20. století vydával Sokol Silůvky, resp. jeho tehdejší Turistický oddíl mládeže Sokolík Silůvky velké množství nejrůznějších tiskovin, diplomů a příruček nejen pro vlastní potřebu, ale i pro spřátelené tábornické a turistické oddíly a jejich přátele po celém tehdejším Československu.
Možná si vzpomenete na publikace "Rychlé šípy slaví narozeniny" (1988), černobílý IV. díl souborného vydání kreslených seriálů Rychlých šípů (1988), brožuru s dlouhodobou hrou Alvarez (1989), 1. knižní vydání životopisu J. Foglara "Život v poklusu" ve dvou svazcích (1990).

Barevný nástěnný měsíční kalendář na rok 2011 s kresbami Marko Čermáka byl představen a pokřtěn na vernisáži jubilantovy výstavy v pondělí 12. 4. 2010 v Muzeu Karlova mostu, kde si jej první zájemci mohli pořídit.
Nyní se již postupně dostává do prodejní sítě.
Na dvanácti kalendářních listech z celkových 14 listů na křídě formátu 297 x 420 mm je uvedena vždy jedna velká hlavní kresba a jedna menší doprovodná.

Symbolickým vyjmutím obřího ježka z obří klece zahájil včera krátce po půl osmé večer Marko Čermák výstavu k jeho významnému životnímu jubileu. Protože foglarovskýserver Bohoušek (www.bohousek.cz) je jedním ze dvou hlavních mediálních partnerů celé akce, nemohla na akci chybět kompletní sestava redakce. Díky tomu vám můžeme zprostředkovat několik postřehů z otevření výstavy, nicméně již úvodem doporučejeme samotnou výstavu navštívit a prožít si znovu chvíle strávené nad kresbami Marko Čermáka ve svém dětství, ve své mysli a ve svých duších.

Aktualizace 7. 4.: Byla vyvěšena definitivní verze plakátu

Patnácté z kolegií Akademie Jaroslava, které pravidelně jednou měsíčně pořádají Akademie Jaroslava Foglara, 48. klub oldskautů Jestřábi Praha a Sdružení přátel Jaroslava Foglara (Pražská pobočka), proběhlo 10. 3. 2010 v klubovně Obvodní rady Junáka v Praze 2. Hlavním bodem programu byly vzpomínky dvou 88-letých členů Jestřábovy Dvojky z druhé poloviny 30. let Jiřího Vodenky – Jíry a Miloše Kredby – Mílka.
Protože Jíra je prakticky pravidelným účastníkem akademií, hlavní slovo měl Mílek. Přestože je o měsíc mladší než Jíra, služebně je nejstarším žijícím členem oddílu. Do Dvojky vstoupil v roce 1935 a prožil v něm 5 let, aby skončil jako rádce a čekatel na vůdcovskou zkoušku. Zúčastnil se tří táborů – dvakrát ve Sluneční zátoce (Tábor modrého stínu v r. 1936, Tábora ohňů v r. 1939) a jednou na Chvojnici (Tábor psanců v r. 1940). V mezidobí ke své nelibosti musel být na středoškolských táborech.
Ve svých více jak hodinu a půl dlouhých vzpomínkách přerušovaných četnými dotazy se dotkl svého života (profesně se zabýval vodohospodářstvím), avšak hlavní pozornost byla věnována činnosti oddílu.

Na knihkupecké pulty se v minulých dnech dostala nová kniha známého popularizátora a znalce indiánských kultur RNDr. Ivana Makáska – Hiawathy s názvem Totemy a indiáni severozápadního pobřeží Pacifiku.
V předmluvě tohoto svazku známý etnograf, prof. PhDr. Josef Kandert, CSc., mimo jiné píše, že kniha je jedinečným svědectvím o životě a filosofii současných indiánských obyvatel předmětné oblasti Severní Ameriky. Celé území tzv. Severozápadního pobřeží prošlo bouřlivým vývojem, na kterém se podepsal především velrybářský boom. Evropská i americká potřeba velrybího tuku a kostic sem přivedla desítky a stovky plavidel s posádkami, z nichž mnohé neměly jistě daleko do hrdinů románu „Mořský vlk“ od Jacka Londona.

Vítání jara bylo v dřívější době u mnoha evropských národů jedním z nejposvátnějších aktů. Končila vláda zimy, nastávala jarní rovnodennost a slunce probouzelo poslední spáče do nového období. I dnes však lze příchod jara oslavit nevšední a svéráznou akcí, jakou je například "Jaro s těšítky".
Sdružení přátel Jaroslava Foglara vyhlašuje v období 21. - 28. března 2010 již tradiční akci Jaro s těšítky.

Chcete neobvykle oslavit příchod slunečních dnů?
Sdružení přátel Jaroslava Foglara vyhlašuje akci s dlouholetou tradicí Jaro s těšítky 2010. Až do 28. března si budou sluníčkáři vyměňovat těšítka a také je dávat ostatním.

Co jsou sluníčka a těšítka?

Ti, kdož se od loňského dubnového vydání zvukové dramatizace románu Stínadla se bouří na CD nedočkavě celý rok těšili na závěrečný díl převedený do mluveného slova, mohou pomalu začít vyhlížet nejbližší prodejnu, kam se koncem tohoto měsíce vypraví. Pokud se ovšem, stejně jako před rokem, nechtějí zúčastnit Bohouškovy vědomostní soutěže, kde nejrychlejší a nejúspěšnější soutěžící obdrží jako odměnu právě završující třetí stínadelský román - Tajemství Velkého Vonta.
V únoru byla nahrávka vzrušujícího příběhu, kterým nás opět – až do závěrečného proslovu Rychlých šípů (a vy si jej můžete poslechnout už nyní, jelikož Bohoušek se se svojí trubkou navrtal do nahrávacího studia) - provede hlas Ladislava Mrkvičky, dokončena.
Po dvaceti letech, neboť nahrávka Záhady hlavolamu byla zpracována v roce 1990, byť byla uvedena až v roce následujícím, se tak uzavírá sympatický projekt hudebního vydavatelství Supraphon.

Dovolujeme si Vás pozvat na 15. kolegium Akademie Jaroslava Foglara s následujícím programem:
Témata:
1. „Osmaosmdesátníci", chlapci jako květ…
Jaroslav Foglar ve vzpomínkách dvou 88letých (!!!) „Hochů od Bobří řeky“ – členů Jestřábovy Dvojky ze druhé poloviny 30. let Jiřího Vodenky – Jíry a Miloše Kredby – Mílka.
2. Poslední romantik u Karlova mostu
Aktuální informace o přípravě výstavy Marko Čermáka v Muzeu Karlova mostu (12. 4. – 6. 7. 2010).
Termín:
středa 10. března 2010 od 18:00 h

Aktualizace 18. 5. 2010: Doplněny fotografie.
Po pravdě řečeno jsem se chtěl brněnského závodu v integrované dopravě – Šalinění - vždy zúčastnit, ale k lítosti mé (i organizátorů) se mi to nikdy nepodařilo. Když jsem byl proto nedávno osloven, zda bych se nechtěl stát jedním z organizátorů pražské obdoby, dlouho jsem neváhal a rád souhlasil.
Trochu jsem se zapotil při vymýšlení samotného názvu akce. Nejsem Pražan, a proto nemám dosud zvládnuté všechny pražské reálie. Pražská lítačka je pojem, kterým se označuje dlouhodobá síťová jízdenka. Pro název se mi tedy velmi hodil, neboť je to zároveň výraz používaný výhradně v pražské veřejné dopravě a na druhé straně vyjadřuje to hemžení, ke kterému budeme účastníky nepřímo nutit.
Za místo startu a cíle závodu bylo vybráno opuštěné a chátrající nádraží Praha – Vyšehrad ve Svobodově ulici, které je velmi blízko rodnému domu Jaroslava Foglara. Vyšehradské nádraží je zároveň symbolem veřejné dopravy, dnes tak trochu ve stínadelském střihu.

(Tento článek byl původně zveřejněn 17. 2. Po výpadku a odstranění závady serveru poskytujícího webhosting však nebyl automaticky znovu nahrán do databáze. Zveřejňujeme jej tedy znovu. Za jeho dočasnou nepřístupnost se čtenářům i autorovi omlouváme. – red.)
V první dekádě února 2010 jsem byl zástupci Pražské pobočky SPJF pozván na 14. kolegium Akademie J. Foglara, jak učeně se jmenuje tento institut úzkého počtu skalních zájemců o život a dílo spisovatele. Po vystoupení na tomto setkání jsem byl požádán, abych své názory na novou knihu Lubomíra Kubíka Jestřábův let napsal pro web Bohoušek. Ačkoli chystáme rozsáhlejší příspěvek o zmíněné knize pro druhý sborník Kruhu přátel odkazu J. Foglara, rozhodl jsem se v duchu zásad skautských a foglarovských ideálů v této věci SPJF vyhovět.
Lubomír Kubík ve svém pokusu o biografický román, vydaný nakladatelstvím Prostor pod názvem Jestřábův let, tvrdí čtenářské obci, že jde o životní příběh spisovatele, novináře a skautského vůdce Jaroslava Foglara. Nutno hned v úvodu říct, že Jaroslav Foglar, v české společnosti dostatečně známý svým úspěšným výchovným poselstvím vpraveným do originální mimoškolní metodiky a rozsáhlého literárního díla, si od Lubomíra Kubíka zasluhoval podstatně větší a hlubší pozornost, než jakou věnoval historickým faktům a souvislostem jeho života.
Jen s velmi mírnou nadsázkou si dovoluji tvrdit, že na 334 stránkách Kubíkova Jestřábova letu odpovídá pravdě pouze datum Foglarova narození a úmrtí.

(Tento článek byl původně zveřejněn 17. 2. Po výpadku a odstranění závady serveru poskytujícího webhosting však nebyl automaticky znovu nahrán do databáze. Zveřejňujeme jej tedy znovu. Za jeho dočasnou nepřístupnost se čtenářům i autorovi omlouváme. – red.)
V těchto dnech slaví 70. narozeniny významná osobnost české výtvarné a hudební scény, kreslíř Rychlých šípů a „dvorní ilustrátor“ knižního souborného díla Jaroslava Foglara i spoluzakladatel hudební skupiny Greenhorns – Marko Čermák.
Při příležitosti Markova životního jubilea (nar. 14. 2. 1940) je několika sdruženími, institucemi i jednotlivci připravována série projektů s cílem přiblížit a připomenout širokou škálu aktivit tohoto všestranného umělce, jimiž v průběhu více než čtyř desetiletí proslul v roli spolutvůrce Foglarova díla, na hudební scéně zase jako průkopník hry na pětistrunné banjo a v neposlední řadě i zanícený tramp a milovník romantiky „starých časů“.
Z projektů, které podrobně mapují širokou škálu umělcovy výtvarné tvorby a jeho muzikantskou dráhu, ale v nemenší míře také vypovídají o ryzím životním stylu spjatém s přírodou, nekonvenčních zájmech a hodnotách, které jubilant vyznává, vypovídají výmluvně především Čermákovy knižní memoáry, které nesou název Poslední romantik.

(Tento článek byl původně zveřejněn 17. 2. Po výpadku a odstranění závady serveru poskytujícího webhosting však nebyl automaticky znovu nahrán do databáze. Zveřejňujeme jej tedy znovu. Za jeho dočasnou nepřístupnost se čtenářům omlouváme. – red.)
Výstava historických skautských pohlednic připravená v Českých Budějovicích z části unikátní sbírky Václava Noska – Windyho čítající přes 2 500 kusů mapuje dobu od počátků skautingu do roku 1948.
V neděli 21. února 2010 od 15 hodin se v galerii Krajinská uskuteční slavnostní zahájení výstavy této druhé největší české sbírky historických skautských pohlednic.
Naprostá většina vystavených pohlednic jsou tištěné pohlednice s texty na adresní straně, ale na doplnění dějinných souvislostí jsou zde v daleko menší míře i tzv. realfoto, neboli fotografie zhotovené na fotopapírech s předtištěnými adresními linkami a pak prošlé poštou. Mezi vystavenými exponáty jsou i starší pohlednice z regionu vydané například českobudějovickými nebo strakonickými vodními skauty.

Omlouváme se čtenářům za nedostupnost stránek Bohouška od 17. 2. cca 22 hod. do 18. 2. 2010 cca 22 hod.
V uvedené době došlo k rozsáhlé technické poruše u poskytovatele webhostingu, jehož služeb využívá www.Bohousek.cz. (V tomto období byly totožně postiženy kromě jiných i iklubovna.cz, spjf.cz – tím pádem naneštěstí i přihlašovací formuláře na páteční závod Šalinění / Pražská lítačka / Lokalki.)
Po odstranění havárie serveru se však nepodařilo znovu načíst obrazový doprovod článků od 3. 2. a kompletní články zveřejněné 17. 2. Na jejich opětovném zveřejnění pracujeme.
Děkujeme za pochopení.

Aktualizace 18. 5. 2010: Doplněna fotografie.
Více než desítka členů OO PP SPJF, 48. klubu oldskautů Jestřábi a Akademie Jaroslava Foglara debatovala minulou středu v klubovně ORJ Praha 2 o dvou novinkách ve foglarovském světě. Zákonitě nejdelší čas (dvě hodiny) zabral pečlivý rozbor knihy Lubomíra Kubíka Jestřábův let, o který se postaral (v současné době asi největší znalec obsahu Foglarovy pozůstalosti v LA PNP) Jiří Zachariáš – Pedro (na fotografii v čele stolu). Několika poznámkami k tématu přispěl i Ivan Makásek - Hiawatha (na fotografii vpředu vlevo).

Marko Čermák, legenda české country scény, průkopník hry na pětistrunné banjo, se v neděli 14. 2. dožívá 70 let.
Symbolicky, v předvečer hudebníkova jubilea, přichází do prodeje v pátek 12. 2. výběrové dvojalbum Marko Čermák Poslední romantik.
Milovníkům klasické country hudby přináší výběr celkem 55 písní nahraných v rozmezí 60. až 90. let třemi hudebními skupinami, jejichž banjistou byl respektive je právě Marko Čermák: Greenhorns – Zelenáči, White Stars a Paběrky.
Cédéčko je prvním balíčkem z dárkového koše připraveného oslavenci a jeho příznivcům a nazvaného souhrnně Poslední romantik.
Mezi další lahůdky do košíku přibudou během jara například rozsáhlá kniha Markových memoárů, nové rychlošípácké pohlednice, pexeso s motivy Hochů od Bobří řeky, bonusová retromapa trampského pohoří Brdy pro akcionáře uvedené knihy (o možnosti zakoupení akcií knihy Poslední romantik budeme informovat) a v neposlední řadě výstava věnovaná především kreslířské, hudební a trampské části oslavencovy činnosti. Ta se uskuteční v Muzeu Karlova mostu na Křížovnickém náměstí v Praze 1 od 13. 4. do 6. 7. 2010 a právě zde proběhne kromě jiných akcí křest knihy i nyní vydávaného dvojalba.

-->V pátek 19. února 2010 se i v Praze uskuteční soutěž v používání městské hromadné dopravy.
S nápadem uskutečnit podobnou akci přišla již před několika lety skupinka okolo Jihomoravské pobočky Sdružení přátel Jaroslava Foglara. V Brně se soutěž koná pod názvem Šalinění.
V letošním roce se pak na základě úspěšné akce bude konat i její slezská obdoba – Lokalki a dále právě Pražská lítačka, na kterou bych vás chtěl jménem organizátorů pozvat.
Soutěž v používání městské hromadné dopravy je na první pohled asi pro většinu hodně tajuplné vysvětlení. Jistější proto bude, když ozřejmím, že vítězem bude účastník, který za tři hodiny dokáže cestovat v co největším počtu dopravních prostředků, přestoupit, nastoupit či vystoupit na co největším počtu zastávek a případně navštívit i lépe hodnocené, bonusové zastávky.

Dovolujeme si Vás pozvat na 14. kolegium Akademie Jaroslava Foglara s následujícím programem:
Témata:
1. Krkolomný Jestřábův let
Hodnocení románu Lubomíra Kubíka Jestřábův let (Jiří Zachariáš – Pedro)
2. Píše Foglar – Kreslí Čermák
Informace o připravovaných aktivitách k 70. narozeninám kreslíře Rychlých šípů Marko Čermáka (* 14. 2. 1940)
3. Výprava do Stínadel
Videoprojekce (premiéra) nového dokumentárního snímku Ivana Vápenky
Termín:
středa 10. února 2010 od 18:45 h
Pozor: Oproti běžnému termínu je zahájení kolegia výjimečně posunuto – na 18:45!
(ukončení cca 21 h)
Místo:
Klubovna Okresní rady Junáka, Bělehradská 51, Praha 2

Na šestnácti barevných stranách časopisu Bobří stopa (od tohoto vydání je název opravdu pozměněn z tradiční dlouholeté podoby Bobří stopou) v čísle 1/2010, které je právě na cestě ke svým čtenářům, přináší jeho vydavatel Sdružení přátel Jaroslava Foglara maximum zajímavého čtení, které se do omezeného rozsahu podařilo vměstnat.
Zachumelená obálka od Marko Čermáka nás, se zastavením u jeho malířského kolegy a předchůdce v kreslení Rychlých šípů Jana Fischera na straně 2 při příležitosti 50. výročí malířova úmrtí, navnadí na další stránky věnované únorovému jubilantovi (14. února oslaví Marko své 70. narozeniny).
Hned třetí strana v pravidelné rubrice Fenomén Foglar otvírá Zlatý poklad z truhlice mládí: čtenáři Bobří stopy jsou první (po letmé ukázce na pražském Večeru světel 17. 12. 2009), kdo se můžou seznámit s ukázkami kreslené Záhady hlavolamu z doby, kdy M. Čermákovi bylo 12 či 13 let a namaloval si podle vlastního scénáře prvního dílu stínadelské trilogie třináct pokračování kresleného seriálu.

Počátky nejdéle nepřetržitě fungujícího dětského oddílu v naší zemi, skautské Pražské Dvojky (Hochů od Bobří řeky), sahají do roku 1913.
Neuvěřitelných šedesát let, od roku 1927, stál v čele oddílu Jaroslav Foglar – Jestřáb, zástupcem oddílového vůdce byl už od podzimu 1925, kdy se do tohoto oddílu dostal sloučením 34. oddílu s 2. oddílem, jemuž tehdy hrozil zánik.
Za 97 let své existence prošel legendární oddíl mnoha obdobími vzestupů i útlumu, obdobími šťastnými i bolavými. Ostatně nejednou je popisoval nejoblíbenější spisovatel dětské dobrodružné literatury sám.
Právě nyní, tři roky před završením sta let bohatého oddílového života, který přijímalo, ale i tvořilo prozatím mnoho set bývalých členů mnoha generací, v jejichž řadách můžeme nalézt i hodně osobností vědeckého, kulturního a společenského dění, se nachází Pražská Dvojka v období, kdy velmi usilovně hledá posilu současného vedení oddílu a tím v podstatě i jejich nástupce v nejbližší době.
Vedení oddílu vydalo dopis „Pražská Dvojka v roce 2010“, ve kterém popisuje současnou situaci, hledá řešení, ale i seznamuje s možnými variantami dalšího působení oddílu, pokud by se celkem rychle nenašel zájemce o vedení.

V tomto roce si připomeneme 150. výročí narození Ernesta Thompsona Setona (14. 8. 1860 – 23. 10. 1946), zakladatele woodcrafterského hnutí.
K tomuto výročí uspořádá Liga lesní moudrosti 17. 11. 2010 v Praze konferenci Odkaz Černého Vlka.
Smyslem konference je poskytnout příležitost obdivovatelům díla Ernesta Thompsona Setona seznámit se prostřednictvím referátů se zajímavými pohledy na známá či neznámá fakta z jeho života a díla. Mohla by být i příležitostí pro zhodnocení významu myšlenek woodcraftu v minulosti a nyní a mohla by dát prostor pro naznačení možností do budoucna. Očekáváme že dá prostor i pro osobní vyznání a sdělení poznatků lidí, kteří žijí woodcraftem větší část svého života.

Výstava Dobrodružné časopisy pro děti a mládež 1918-2009 se koná od 15. 1. do 26. 2. 2010 v pobočce Fifejdy Knihovny města Ostravy, ul. J. Trnky 10, Ostrava - Mariánské Hory .
Ze soukromých sbírek ji uspořádal Klub skautských sběratelů Junáka ve spolupráci s Knihovnou města Ostravy a Severomoravskou pobočkou Sdružení přátel Jaroslava Foglara.
Vernisáž proběhla 15. 1. v 17 hodin a fotografie ze zahájení i popis výstavy jsou uvedeny na nových internetových stránkách Severomoravské pobočky SPJF zde: http://smp.spjf.cz/vystava_knih.html

Od úmrtí Jaroslava Foglara – Jestřába uplynulo dnes jedenáct let. Jeho odchod 23. ledna 1999 v 14.45 hodin nastal v sobotu, a na stejný den v týdnu připadlo i letošní výročí.
To si u Jestřábova hrobu na Vinohradských hřbitovech krátce po 16. hodině připomněli zástupci celostátního vedení Sdružení přátel Jaroslava Foglara, vedení Pražské pobočky SPJF, 48. klubu oldskautů Jestřábi a dávných vpředovských Foglarových čtenářských klubů. Na dálku se pomocí moderní techniky připojily vzpomínky vzdálených kamarádů a mezi zapalovanými svíčkami se objevily i ty, které symbolicky poslali rovněž ti, od jejichž fyzické přítomnosti nás dělily desítky i stovky kilometrů.
Tradiční šiškový věnec korunoval naopak netradičně vysokou sněhovou peřinu a než zaznělo stejně tak obvyklé závěrečné „Jestřábe, děkujeme!“, Jaroslav Foglar i přítomní si vyslechli z rodinné kroniky Foglarových dávný přehled toho, co malý Slávek našel pod stromečkem o Vánocích 1909, tedy před sto lety.

V turistickém oddíle, kde jsem prožil spoustu nádherných chvil svého dětství, platilo jeden čas takové úsloví pro obdivný výkon, spíše cosi jako husarský kousek, člověka, který něco vytvořil: "Jardo, poď se podivat, to si eště neviděl." Přiznám se, že tahle slova mě napadla, když jsem dočetl poslední 320. stránku životopisného románu Jestřábův let. Také se přiznám, že jsem k uvedené knize přistupoval se značnou dávkou nedůvěry a to vzhledem k předem zveřejněné ukázce na Bohouškovi. Odrazovala mě také stanovená cena a nevzhledná obálka a mě neznámý autor, který dříve zbeletrizoval Hilsnerovu aféru nebo atentát na Heydricha. O nákupu jsem se rozhodoval více jak měsíc, pak jsem si ale řekl, co bych to byl za foglarovce, a mezi svátky jsem navštívil knihkupectví a knihu jsem si koupil. Zvědavost prostě zvítězila.

Již XIII. setkání sběratelů - skautů a foglarovců se koná v Kostelci nad Orlicí v sobotu 6. března 2010 od 9 hodin tradičně ve Sdruženém klubu Rabštejn v horním rohu Palackého náměstí.

Aktualizace 18. 5. 2010: Doplněny fotografie.
Jak ten čas letí! Jakoby to bylo včera a ne v říjnu 2001, kdy se v pražském Karlínském spektru sešli účastníci premiérové soutěže ve vyjímání hlavolamu ježek v kleci.
Poslední listopadová sobota roku 2009 se tak stala dnem, kdy se o vavříny Memoriálu Jana Tleskače bojovalo už po deváté.
Od úvodního ročníku se soutěže zúčastňují nejen borci z České republiky, ale i zahraniční konkurence. Také proto je Memoriál Jana Tleskače (MJT) jistě plným právem soutěží s visačkou mistrovství světa. Za osm let do bojů zasáhlo více než tisíc startujících ze 13 zemí. Kromě Evropy byly již na kolbišti zastoupeny i Asie a Austrálie.

Aktualizace 18. 5. 2010: Doplněny fotografie.
Symbolickým milníkem při foglarovské cestě od středu města do místa Jestřábova posledního bydliště, do Křišťanovy ulice, se stal Strom Jaroslava Foglara zasazený v parku u fotbalového stadionu Viktorie Žižkov na Seifertově ulici v Praze 3.
Vzrostlý jinan dvojlaločný – Ginkgo biloba zapustil kořeny v Praze 18. listopadu 2009, kdy byl slavnostně zasazen v části parku u tramvajové zastávky Husinecká.

Celkově předposlední výprava, lépe řečeno, jak se později ukázalo, dvě výpravy, na letní tábořiště Foglarovy Dvojky organizované pražskou pobočkou Sdružení přátel Jaroslava Foglara společně s 48. klubem oldskautů Jestřábi směřovala na západ Čech k Bečovu nad Teplou.
Hned po II. světové válce v roce 1945 Jestřáb s oddílem zamířil do „své“ Sluneční zátoky na Sázavě. Avšak v příštích třech letech a potom ještě jednou v roce 1953 tábořil v jižních Čechách poblíž Větřní. Od roku 1949 se tábořiště Dvojky přesunulo na Slovensko k „Zelené říčce“ u Pribiliny. S výjimkou dvou let pak tomuto tábořišti zůstal Jestřáb věrný po všechny své zbývající tábory až do roku 1985. Kromě „Tábora práce“ v roce 1953 u Větřní to byl právě „Tábor v Jezerní kotlině“ u Bečova konaný v r. 1958.

Miloš Zapletal – ZET, spisovatel – autor oblíbených dobrodružných příběhů pro děti a mládež i dlouhé řady příruček pro činorodé prožití volného času určených dětem i jejich starším kamarádům vedoucím, redaktor, sběratel a zpracovatel stovek a stovek her pro volný čas, vedoucí skautského respektive turistického oddílu, překladatel díla Ernesta Thompsona Setona, editor ojedinělé řady příruček Skautské prameny … se 13. ledna 2010 dožil osmdesáti let.
V ostrém kontrastu s obrovským množstvím vykonané práce Miloše Zapletala – ZETa pro několik generací těch, kterým nikdy nezevšední „výpravy za dobrodružstvím“, je autorova skromnost a život v dobrovolném skrytu stranou pozornosti.
Právě proto s potěšením přinášíme informaci, že s jednou z nejvýraznějších osobností z oblasti volnočasových aktivit Milošem Zapletalem, ale i s Miloslavem Nevrlým – Náčelníkem a dalšími skautskými libereckými autory se uskuteční beseda.

Kniha mého srdce 2009 - Rychlé šípy
Režie: Zbyněk Fiala
Účinkují: Aleš Háma, Jindřich Hojer, Hynek Bočan, Václav Marhoul, Milan Lebeda, Zdeněk Marek

V pátek 8. ledna 2010 uplyne plných padesát let od úmrtí Jana Fischera (22. 1. 1907 – 8. 1. 1960), prvního a nezapomenutelného kreslíře Rychlých šípů, ilustrátora románů Záhada hlavolamu a Stínadla se bouří, ale samozřejmě též autora velkého množství jiných děl.
U příležitosti tohoto výročí pořádá Pražská pobočka Sdružení přátel Jaroslava Foglara 8. ledna odpoledne vzpomínkové setkání u hrobu Jana Fischera na Olšanských hřbitovech.

14. ledna uplyne dvacet let od smrti jednoho z našich nejlepších časopiseckých a reklamních ilustrátorů Bohumila Konečného - Bimby. Je velká škoda, že se nedožil svého velkého návratu (výstava, monografie, film ...).
Níže naleznete vzpomínku Františka Ulče - jeho velkého přítele. Podrobnosti o tomto malíři pak na www.bimba.cz.
Čest památce Bohumila Konečného!

(Průběžně doplňujeme. Devátý ročník akční hry Hledáme Rychlé šípy, kterou díky kamarádu Menhartovi pořádá Pražská pobočka SPJF, měla tentokrát pro neúspěšné hledače, kteří se dostavili na Večer světel ke kostelu sv. Haštala nečekané rozuzlení. Rychlé šípy totiž na ně shlížely jen pár kroků od místa srazu z balkonu mateřské školy v ulici Za Haštalem.

Letos v červnu byl odstartován dlouhodobý projekt skautského dárcovství krve – Drákulovina. Vyhlašovatelem akce je 48. klub dospělých Jestřábi Praha, který navazuje na činnost někdejšího klubu OS, v němž začal svoji skautskou stezku Jaroslav Foglar – Jestřáb.
Základní ideou Drákuloviny, která bude probíhat až do června 2012, je přispět k popularizaci a rozšíření dobrovolného bezplatného dárcovství krve mezi dospělými členy Junáka – skautskými činovníky, rovery, rangers a oldskauty ve věku 18 – 60 let. Akce byla vyhlášena k blížícímu se 100. výročí českého skautingu. Připojit se k této aktivitě mohou dospělí skauti s celé České republiky. Cílem akce ke zmíněnému jubileu je naplnit symbolický odběrový vak 100 litry „skautské krve“.

Svátek Večer světel, vycházející ze stínadelské trilogie Jaroslava Foglara, si příznivci tohoto autora a jeho díla na mnoha místech naší země připomínají vždy 17. 12., tedy v den, kdy vyšel (v roce 1938) na stránkách Mladého hlasatele první kreslený příběh Rychlých šípů.


Tradiční Večer světel v Praze se uskuteční v obvyklém čase a na obvyklém místě:
Sraz 17. 12. 2009 v 17.00 (konec akce přibližně 18.00) - prostor u postranního vchodu kostela sv. Haštala na Haštalském náměstí v Praze 1 (naproti Anežské ulici).