Po stopách Jaroslava Foglara (9) - Korunní třída

Posléze maminka přece jen jeden obchod koupila. Malé papírnictví na Korunní třídě na Vinohradech, daleko od naší Svatoplukovy ulice, a to byl zlom v našem dosavadním životě, to byla naše druhá životní etapa. Při krámu nebyl byt, ačkoli takový krám s bytem už kvůli nám, dětem, maminka usilovně hledala. A tak se do Korunní třídy vydávala z Nuselského údolí denně už ve čtvrt na sedm ráno (otvírala v sedm!) a po osmé hodině večerní se unavená vracela domů.
Jaroslav Foglar: Život v poklusu, Olympia, 1997 Malého Zděndu a Jardu v těch dobách hlídala babička, která se k nim ze svého bytu v Jaromírově ulici přestěhovala.


Později se mamince přece jen podařilo získat byt v domě, kde měla papírnický krám. Byl ve třetím patře.

A to byl ten velký zlom v Jestřábově životě, o kterém píše v knize Život v poklusu. Do Nuslí se sice ve volném čase rád s bratrem vracíval, ale byla to už jiná čtvrť Prahy, vzdálená od jeho domova.



I zde, na Vinohradech, Jestřáb prožil spokojená léta svého dětství. Ve svém životopise vzpomíná na kamarády z domu Jardu Pacovského a Karla Šmídka, na protější knihkupectví pana Jirouška, kde si tvrdě vydělával na kolo, na obchod pana Prášila se známkami v sousední Budečské ulici, na nedaleký park, na nové spolužáky a učitele...


Určitě ho zaujaly i tramvaje, které jezdili přímo před jejich domem a mířily na nedaleké Náměstí Míru ke chrámu sv. Ludmily.





A jak vypadá místo, kde Jestřáb prožil většinu svého života, dnes?



Mezi obyvateli domu č. 732/16 nejsou už ani Foglarovi, ani Pacovští, ani Šmídkovi.


Po maminčině papírnickém krámku není vidu ani slechu. Obchody a jejich majitelé se zde často mění a kdo by se pamatoval na to, jaký krám tu byl před půl stoletím? V současné době je na místě původního krámku Jestřábovy maminky zlatnictví.



Zato naproti je knihovna pro děti. Připomněla mi obchod pana Jirouška. Možná, že právě díky místní tradici knihkupeckých krámků zde v současnosti sídlí Knihovna na Vinohradech, jak se oficiálně jmenuje. Její druhý vchod, kam si obvykle chodí půjčovat knížky dospělí, je ze Sázavské ulice.



Ááá, Sázavské! To určitě Jestřába těšilo, že název vedlejší ulice se shodoval se jménem jeho oblíbené řeky, u které tolikrát s hochy tábořil. Vždyť vlastně bydlel na rohu Korunní a Sázavské.





P.S. Do školy chodíval Jaroslav Foglar do Slezské ulice. Škola je zde dosud, jmenuje se podle svého bývalého slavného ředitele Základní škola K. V. Raise. Ve stejné budově sídlí Základní umělecká škola Ilji Hurníka. Škola si pečlivě vede své kroniky a možná v některé z nich lze nalézt zmínky o žáku Jaroslavu Foglarovi.