Praha je foglarovců ráj!

Bylo dopoledne. Tramvaj směrem od Anděla zrovna přijela. Na Klamovce se museli místní asi divit, kam jde tolik lidí. Ale místní asi spali, protože nebýt foglarovců, bylo by zde pusto a prázdno. Směřovali ke klubu Klamovka Domu dětí a mládeže hlavního města Prahy, kde právě začínala foglarovská burza. Sami jsme nepočítali, že nepřijde tolik lidí. Zájem téměř stovky čtenářů foglarovek a dalších dobrodružných knih z celé republiky (Havířov, Ostrava, Šumperk, Olomouc, Brno, Tábor, Třeboň atd.) nás mile překvapil. Mimo prodeje, nákupu a výměny jsme hned na začátku burzy popřáli a předali dárek ve formě netradičního ježka v kleci jejímu organizátorovi z pražské pobočky SPJF Ivanovi Vápenkovi k jeho nedávným šedesátinám. Pak už se ovšem čile nakupovalo, prodávalo a snad i vyměňovalo. Svůj stánek zde měl po letech i ORIN, který si tímto skromně připomenul desáté výročí otevření své prodejničky nedaleko na Křížové ulici (na jejím místě stojí dnes část dálničního „vnitřního“ okruhu). V parku probíhala soutěž pro děti, účastníci mohli získat „ulčovky“. Na monitoru počítače jsme zájemcům promítali fotografie z našich akcí, ale to už se přiblížila půl dvanáctá a to měli sraz v horním „bačkorovém“ sále ti nejlepší ze všech znalců života a díla Jaroslava Foglara, kteří postoupili do finále Memoriálu Zdeňka Pírka. Přijelo jich nakonec dvanáct. Překvapením pro některé diváky bylo, že mezi finalisty byli zastoupeni nejen dlouholetí foglarovci, ale rovněž mladší ročníky, což snad symbolizuje, že foglarovaská myšlenka je stále živá. Slávek Janov – Nashville z pořádající Production & Communication Agency WESTERN MAN, pojal finále jako show, kdy nad otázkami, které řešili soutěžící, mohli přemýšlet i diváci. O legraci přitom nebyla vskutku nouze. A že to byly otázky vskutku zapeklité, o tom se budou moci čtenáři Bohouška již brzy přesvědčit. Potlesk si mj. u diváků vysloužila soutěžící, která jako jediná z přítomných znala nazpaměť Jestřábovu prvotinu básničku Měsíční noci. Vítězem se stal nakonec dlouholetý sběratel a znalec foglarovek Josef Bláha – Řešetlák. Vedle diplomu (ten obdrželi všichni finalisté) získá zanedlouho jako cenu kopii scénáře divadelního představení Záhada hlavolamu hraného v roce 1991 v Mostě.
Po hodinové přestávce program foglarovského dne na Klamovce pokračoval setkáním členů pražské pobočky SPJF a jejich přátel s režisérem Petrem Kotkem, který natočil mnoho filmů s foglarovskou tematikou a byl i režisérem filmu Záhada hlavolamu, od jehož pražské premiéry uplyne 13. května 2003 přesně 10 let. Odpověděl na řadu všetečných otázek přítomných foglarovců a informoval přítomné o chystaném novém dokumentu o Jaroslavu Foglarovi. Milé setkání uzavřela improvizovaná autogramiáda. Kromě Petra Kotka byl přítomen i jeden z komparzistů – Karel Hrivňák (ve filmu si zahrál vonta ptajícího se Dušína zda volí Losnu nebo Mažňáka).
Je zajímavé, že večer na Kampě – v zahradě ginga se objevilo na vzpomínce k 66. výročí čtenářských klubů několik lidí, kteří nebyli na Klamovce. Je to důkaz, že i kdyby hrom bil, tak se tady každým rokem vždy 8. května tak jako tak sejdeme. I kdyby nás bylo pět nebo padesát. Potěšila nás maminka asi s devítiletým klukem – chtěli přijít už na Večer světel, byli nemocní, poslali dědečka, a tak jsou až na výročí a další… Setkání zahájil Alpín tradičním přečtením výzvy k zakládání klubů v roce 1937. Pak se přidali další členové pražské pobočky – Krizmen promluvil o tradici zdejšího setkávání, Best o klubech z počátku 90. let, Harry Eckstein pak o svém klubu při časopisu Vpřed. Setkání a vlastně celý dnešní den uzavřel pak svítící žlutý kvítek vytvořený z hořících svíček a gilwellský kruh s poselstvím jsme jedno sdružení, jsme to my členové čtenářských klubů a čtenáři knih Jaroslava Foglara.